Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Žák 1. třídy a jeho adaptace v sociální oblasti z pohledu rodičů a učitelů 1. tříd ZŠ
Součková, Jaroslava ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou adaptace žáků 1. třídy ZŠ na školní prostředí v sociální oblasti. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na proces adaptace žáka na školní prostředí, objasňuje pojem socializace, analyzuje školní zralost, připravenost a podmínky školního vzdělávání. Praktická část je založena na kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Metoda dotazníku, rozhovoru a pozorování poskytuje zjištěná data k problematice adaptace žáka 1. třídy ZŠ v sociální oblasti a analyzuje přístup a postoj rodičů a učitelů 1. tříd základní školy k adaptaci žáků na školní prostředí v sociální oblasti Cílem diplomové práce je analyzování názoru na uvedenou problematiku ze strany rodičů a učitelů 1. tříd základní školy.
Cesta Vladimira Putina k moci
Dryndak, Roksolana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Cesta Vladimira Putina k moci" si dává za cíl zanalyzovat vývoj kariéry Vladimira Putina. Jako metoda zpracování byla zvolena případová studie. Text chronologicky popisuje vývoj Putinovy profesní dráhy od vstupu Putina do struktur KGB v roce 1975 po jeho zvolení na post prezidenta Ruské federace v březnu roku 2000. Stěžejní část práce představuje popis politikova působení v období 1996 až 2000, v němž zaznamenal výrazný růst vlivu. Zejména se zaměřuje na vnitropolitické machinace Borise Jelcina a jeho okolí vůči Putinovi. Pro porozumění nezbytným souvislostem text shrnuje též základní fakta a specifika vrcholné ruské politiky v tomto období. V práci vymezuji a popisuji nejdůležitější zlomové body Putinovy politické dráhy, mezi něž řadím zejména působnost na petrohradském magistrátu, jmenování na post ředitele Federální bezpečnostní služby, dosazení na post ministerského předsedy a vítězství v prezidentských volbách. Práce dále předkládá Putinovy předpoklady pro zvolení za nástupce tehdejšího prezidenta Borise Jelcina.
Návrat dítěte z ústavní výchovy do rodiny
Frenclová, Irena ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Vlasáková Charyparová, Michaela (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku návratu dětí z ústavní výchovy do rodiny za podpory a spolupráce rodičů se sociálními pracovníky sociálně právní ochrany dětí a sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. Jedná se o práci teoreticko-empirickou podloženou zkušenostmi s realizací návratu dětí z ústavní výchovy na území města Litvínov. Kromě praktických zkušeností uvedených sociálních pracovníků je práce opřena o teoretické znalosti autora získané studiem odborné literatury v oboru sociální pedagogiky a sebevzděláváním v dané problematice. Zabývá se rodinným prostředím, sanací rodiny, ústavní výchovou a činností sociálních pracovníků při návratu dítěte do sanované rodiny. Empirická část je ilustrační sondou do problematiky návratu dětí z ústavní výchovy do rodiny.
Pobyt v azylovém domě ve Strakonicích očima dětí
KRÝSLOVÁ, Lenka
Práce se zabývá popisem azylových domů, poskytováním služeb uživatelům, bezdomovectvím a jeho vlivem na život jedince i jeho rodinu s dětmi. Cílem práce je zjistit, jak děti vnímají pobyt v azylovém domě, zda se tímto pobytem cítí stigmatizované, zda toto zařízení vnímají jako svůj domov a jak pohlíží na sociální pracovnice v tomto zařízení. První část bakalářské práce popisuje azylové domy a poskytování sociálních služeb pro uživatele, stručně charakterizuje vývojová období jedince od předškolního věku do adolescence a na závěr se zabývá základní charakteristikou rodiny, její rolí ve společnosti, jejími funkcemi a problémy, možnými příčinami sociálního vyloučení a následným pobytem rodiny v azylovém domě. Druhá část bakalářské práce je založena na kvalitativním výzkumu realizovaným pomocí polostrukturovaných rozhovorů uskutečněných s dětmi žijícími v azylovém domě ve Strakonicích. Pomocí tohoto výzkumu jsou analyzovány a vyhodnoceny odpovědi těchto dětí. Závěrečná kapitola shrnuje zjištěné výsledky z rozhovorů a výsledek výzkumu ukazuje názory těchto dětí.
Dětský domov jako jedno z východisek v situaci nefunkční rodinné péče
ŘEPÁSKOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá vztahy mezi rodiči a dětmi v rodině, funkcí a poruchami funkce rodiny, výchovou a socializací dítěte v prostředí dětského domova. Teoretická část charakterizuje rodinu a faktory, které do péče o dítě vstupují. Dále popisuje zdravý vývoj dítěte, naplnění dětských potřeb, které umožňuje pouze kvalitní vztah mezi rodičem a dítětem. Zabývá se otázkou sanace rodinného prostředí a možnostmi náhradní výchovné péče, především v dětském domově rodinného typu. Praktická část charakterizuje současnou kvalitu péče o děti v zařízení dětského domova rodinného typu, a podporu její optimalizaci, předkládá přehled důvodů umístění dětí do dětského domova. Popisuje a analyzuje socializační aspekty výchovy v pěti dětských domovech regionu Středočeského kraje. Výsledky dotazníkového šetření ukazují na možnost uspokojivé výchovy a sociální adaptace dítěte v prostředí péče v dětském domově.
Geneze rodiny v rámci postmoderní společnosti
VILÍMOVÁ, Jana
Hlavním pilířem rodiny se stal partnerský vztah, uspokojení individuálních potřeb a možnost seberealizace jak muže tak ženy. Toto genderové hledisko nabylo na aktuálnosti s dopadem na celou společnost. Postmoderní společnost lidem nabídla více individuální svobody a možnost volby. Průměrný věk ženicha vzrostl z 24,6 na 28,9 let a nevěsty z 21,8 na 26,5 let. V obci Mirošovice je v období od 1974 {--} 1989 průměrný věk nevěsty 21,64 let (v období 1990 {--} 2005 je 25,89 let) a ženicha 24,55 let (v období 1990 {--} 2005 je 29,29 let). Potvrzuje se tedy předpokládaná hypotéza H1 - Věk snoubenců při vstupu do manželství je za období 1990 {--} 2005 vyšší nežli za období 1974 {--} 1989. Cílem mé diplomové práce je zmapování situace v letech 1990 {--} 2005 a její porovnání s lety předchozími (rovněž patnáctileté období, a to od roku 1974 do roku 1989). Zvolila jsem kvantitativní typ výzkumu, analýzu věcných skutečností - primární a sekundární analýzu dat, vycházející z datového souboru evidence obyvatel trvale bydlících v obci Mirošovice. Ve sledovaném souboru (127 párů) jsou zahrnuty manželské páry, trvale bydlící v obci Mirošovice, jejichž manželství setrvalo ke dni 31. 12. 2005. Od 90. let dochází ke zvyšování věkového rozdílu manželů. Přibývá také párů, kdy je žena starší než muž. V Mirošovicích celkový průměr věkového rozdílu mezi snoubenci (bez ohledu na pohlaví staršího partnera) za období 1974 {--} 1989 je 4,49 let a za období 1990 {--} 2005 pak 3,92 let, což potvrzuje hypotézu H2 - Věkový rozdíl mezi partnery, kteří uzavřeli manželství po roce 1990 (za období 1990 {--} 2005) je menší nežli za období 1974 {--} 1989. Shodně tedy výsledky za obě období vypovídají, že se souvislost s volbou staršího partnera o více jak pět let a věkovým rozdílem jejich rodičů neprokázala a hypotéza H3 - Věkový rozdíl (více jak pět let) snoubenců nemá přímou souvislost s věkovým rozdílem jejich rodičů, se potvrdila. Hypotéza H4 - Věkový rozdíl snoubenců, kde starší partnerkou je žena, má přímou souvislost s věkovým rozdílem rodičů nevěsty či ženicha, kde matka je starší než otec, se tedy nepotvrdila. Individualizace charakterizující novodobé změny rodinného života přináší hlavně nejstarším osamělým ženám, ale i mužům, mnohé ekonomicko-sociální, zdravotní i psychologické problémy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.