Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 301 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Duševní hygiena sociálního pracovníka pracujícího s klienty s duševním onemocněním
VOJČOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá duševní hygienou u sociálních pracovníků, kteří pracují s duševně nemocnými lidmi. Zaměřila jsem se na zařízení Domov Libníč, kde jsem vykonávala praxi ve druhém ročníku, a to v rozsahu dvou týdnů a stejně tak i ve třetím ročníku. Cílem této práce bylo zjistit, jaké techniky duševní hygieny používají pracovnice v Domově Libníč a zdůraznit, že psychohygiena je velmi důležitá v životě sociálního pracovníka. Hlavním důvodem je to, že sociální práce je velmi náročná na rovnováhu duševního zdraví. Nevyužívání psychohygieny znemožňuje sociálnímu pracovníkovi odvádět efektivní práci s klienty, a tím může směřovat i k syndromu vyhoření, který u této profese bezprostředně hrozí. V teoretické části jsem se zabývala smyslem supervizí, která je velmi důležitým dílem duševní rovnováhy, syndromem vyhoření, ale především duševní hygienou jako takovou a jejími metodami a aplikací. Výzkumná část je zpracována kvalitativním výzkumem, pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovnicemi. Od nich jsem získala informace o tom, jaké techniky duševní hygieny používají. Pro můj výzkum je zásadní hlavně informace, zda jim aplikace duševní hygieny a supervize pomáhají proti stresu a celkovému vyhoření. Sociálních pracovnic jsem se také ptala, jestli mají nějaké řešení, jak by jejich práce v zařízení byla méně stresovou záležitostí. Na konci mé práce jsem se dopracovala k výsledku, že sociální pracovnice využívají různé metody duševní hygieny, která jim pomáhá v duševní rovnováze. Využívají i individuální supervize, která jim nabízí vedení zařízení, protože ty skupinové zaměstnancům nevyhovují z důvodu nedůvěry mezi sebou.
Syndrom vyhoření z pohledu oboru zdravotnický záchranář
POLÁNKA, Jakub
Cílem mé bakalářské práce je popis rozsahu a kvality povědomí zdravotnických záchranářů o syndromu vyhoření a dále popis způsobů, jakými lze u zdravotnických záchranářů tomuto syndromu předcházet nebo již vzniklý syndrom vyhoření řešit. V první části práce jsou vysvětleny základní pojmy z oblasti syndromu vyhoření, dále příznaky, příčiny, jeho průběh, rozdělení do jednotlivých fází a důraz je kladen i na preventivní opatření proti syndromu vyhoření. V následujících kapitolách je rozebrán syndrom vyhoření z pohledu zdravotnického záchranáře. Praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumu formou polostruktorovaných rozhovorů s náhodně vybranými zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Celkem bylo osloveno 12 anonymních respondentů, přičemž vlastního výzkumu se jich zúčastnilo 10. Většinu z oslovených tvořily osoby mužského pohlaví. Výstupy z této práce mohou posloužit jako doplňkový studijní materiál pro studenty oboru zdravotnický záchranář a také jako záznam pro psychosociální intervenční službu Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. V práci je čerpáno z odborné literatury a dalších relevantních zdrojů zabývajících se daným tématem této práce, ze kterých budou v závěru práce shrnuty všechny poznatky a informace a bude zanalyzována jejich aplikace v praxi. Práce zdravotnického záchranáře je velmi náročná, zodpovědná, vyžaduje rychlý a profesionální přístup.
Sociální práce pohledem vybraných sociálních pracovníků
TROUPOVÁ, Iveta
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, identifikovat a popsat, jak vnímají sociální práci úředníci a jak jí realizují. Bakalářská práce se zaměřuje na úředníky v oblasti sociální práce na Úřadu práce České republiky a na Orgánu sociálně právní ochrany dětí. Bakalářská práce je rozvržena do části teoretické a části praktické. V teoretické části je definována sociální práce, sociální pracovník a syndrom vyhoření. V praktické části jsou zodpovězeny výzkumné otázky: Hlavní výzkumná otázka: Jak vnímají sociální práci úředníci Orgánu sociálně právní ochrany dětí a Úřadu práce České republiky? Dílčí výzkumná otázka1: Jak vnímají práci sociálního pracovníka na Orgánu sociálně právní ochrany dětí? Dílčí výzkumná otázka2: Jak vnímají práci sociálního pracovníka na Úřadu práce České republiky? Výzkum byl proveden kvalitativní výzkumnou strategií, metodou dotazování s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Pro analýzu dat jsem použila metodu vytváření trsů. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí záměrného výběru, který se skládal ze tří sociálních pracovníků Úřadu práce České republiky a ze tří pracovníků Orgánu sociálně právní ochrany dětí. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že sociální práce vykonávaná na Úřadu práce České republiky je zcela odlišná od sociální práce realizované na Orgánu sociálně právní ochrany dětí. Výzkum poukazuje na vysokou administrativní zátěž zejména sociálních pracovníků Úřadu práce České republiky. Dále výzkum ukazuje, že pracovníci vnímají jimi vykonávanou sociální práci veskrz pozitivně, ale upozorňují na jejich nespokojenost s finančním ohodnocením této psychicky náročné činnosti. Také bylo zjištěno, že větší zkušenosti se syndromem vyhoření mají sociální pracovníci Úřadu práce České republiky. Výsledky výzkumu budou moci využít vedoucí pracovníci sociálních pracovníků na Úřadu práce České republiky i Orgánu sociálně právní ochrany dětí jako námět pro zlepšení a zkvalitnění sociální práce na jednotlivých útvarech.
Zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči
ADLEROVÁ, Michaela
Doprovázení je pro pracovníky v hospicové a paliativní péči symbolem podat nevyléčitelně nemocnému pomocnou ruku a jít jeho cestou. Hlavním cílem sociálního pracovníka a zdravotní sestry je zlepšení kvality života člověka v terminálním stádiu onemocnění. Sociální pracovník a zdravotní sestra domácí hospicové péče jsou běžně články multidisciplinárního týmu v hospicové péči a společně s ostatními odborníky přispívají ke zvýšení kvality života klientů. Mnoho pracovníků domácí hospicové péče je vystaveno denně silnému stresu a hrozí syndrom vyhoření, případně rozvoj některé úzkostné poruchy nebo deprese. Tématem bakalářské práce je zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči. Cílem práce je zmapovat pracovní zátěž, se kterou se pracovník potýká a její zvládání. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké faktory ovlivňují zvládání pracovní zátěže v domácí hospicové péči? Metodikou byl zvolen kvalitativní sběr dat (metoda dotazování, technika polostrukturovaný rozhovor). Pracovníci v hospicové péči jsou vybráni metodou kvótního výběru. Zvolené kvóty jsou následující: dotazovaný pracuje v přímé péči s klientem minimálně půl roku a je ochotný spolupracovat.
Etické aspekty práce pracovníků Charitní pečovatelské služby Oblastní charity Klatovy
MAJEROVÁ, Stanislava
Diplomová práce se zaměřuje na pečovatelskou službu a to konkrétně na Charitní pečovatelskou službu Oblastní charity Klatovy. Poukazuje na to, jak potřebná, ale zároveň psychicky náročná je práce pečovatelek. Práce obsahuje i charakteristiku klientely, s kterou Charitní pečovatelská služba nejčastěji spolupracuje - se seniory. Obsahuje rozbor etických dilemat a etických problémů, které vyplynuly z polostrukturovaných rozhovorů s respondentkami (pracovnicemi jednotlivých středisek Charitní pečovatelské služby). Dále je provedeno navržení řešení a okomentování etických dilemat a etických problémů za využití čtyř etických teorií - utilitarismu, deontologie, etiky péče a situační etiky.
Náročnost profese sociální práce z pohledu sociálního pracovníka v Dětském centru Jihočeského kraje
TAUBROVÁ, Květa
V úvodu diplomové práce je diskutována otázka, která v sociální sféře napadne asi každého sociálního pracovníka. Mohl/a jsem něco udělat jinak? Otázka, kterou si pokládá nejeden člověk, zvláště pak sociální pracovník. Následuje stručný nástin témat, která jsou v diplomové práci popsána. První kapitola popisuje zařízení Dětského centra JK Strakonice. Dále je zde výčet potřebných znalostí, které by sociální pracovník měl mít pro výkon svého povolání. Opomenuty nejsou ani závazky sociálního pracovníka vůči klientovi a práce se specifickými typy klientů. Pro lepší pochopení náročnosti sociální práce v Dětském centru JK obsahuje práce vybrané životní příběhy klientek. Tyto příběhy mají pomoci čtenáři vidět problém z jiného úhlu a pochopit, jak moc je důležité, aby se klient rozhodl pro řešení svého problému sám. Ve druhé kapitole jsou popsány psychologické a etické rozměry profese, syndrom vyhoření, kterým je ohrožen každý, zvláště pak sociální pracovník. V kapitole jsou tedy popsány příčiny vzniku a projevy syndromu vyhoření, na který je navázáno ve třetí kapitole. Ta se zaměřuje především na prevenci a ochranu. Pozornost je zde věnována také osobnosti sociálního pracovníka, jeho schopnostem vnímat daný problém, ale také zkušenostem v morálním rozhodování a hierarchickému postavení hodnot. Podstatnou roli zde hraje dodržování zásad psychohygieny a přítomnost supervize. V závěru diplomové práce je shrnutí výkonu práce sociálního pracovníka v Dětském centru JK. Každý sociální pracovník by si měl uvědomit, že je zodpovědný nejen vůči klientovi, zaměstnavateli, kolegům, ale především vůči sobě a svému svědomí. Provázanost profese a svědomí se diplomovou prací prolíná.
Možnosti osobního rozvoje pracovníka v sociálních službách
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (oponent) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Rozvoj pracovníků v sociálních službách je velkým potenciálem jak předcházet vyčerpání z pracovní zátěže. Přináší teoretickou jistotu pracovních sil v pomáhající profesi, která je stále ještě nepříliš doceněná jak finančně, tak i prestiží. Hlavním problémem v této oblasti bývá nedostatek informací, potažmo nevzdělanost ve směru rozvoje již pracujících osob. Práce popisuje příčiny, projevy a důsledky zatížení v zaměstnání. Zaměřuje se následně na možnosti, jak předcházet negativním vlivům pracovní zátěže. Text slouží jako studijní opora k akreditovanému kurzu, a to pro účastníky, ale i pro lektory a vzdělávací společnosti. Teoreticky pojatá práce vychází z odborné literatury, ale také i z populární psychologie. Svým obsahem navazuje na diplomovou práci, kde je zmíněn seminář zaměřený na rozvoj pracovníka v sociálních službách. Taktéž navazuje na výzkum předchozí bakalářské práce, která popisuje syndrom vyhoření a jeho možné příčiny právě v důsledku práce v pomáhající profesi. Výsledkem práce je vyvození závěru, že pojem syndrom vyhoření by mohl vymizet z psychologické literatury, pokud by pracovníci byli v rámci povinného školení v podobě akreditovaného semináře poučeni o hrozbách a prevenci pracovní zátěže. V závěru je práce věnována přístupu k dospělých vzdělávaným lidem. Lektorské dovednosti mají...
Stres při výkonu povolání zdravotnického záchranáře
PRAGEROVÁ, Tereza
Teoretická část práce popisuje anatomii stresu, příznaky stresu, příčiny stresu a fáze stresu pro lepší orientaci v dané problematice. Kapitoly se zaměřují na definici Zdravotnické záchranné služby, na výjezdové skupiny a na osobnost zdravotnického záchranáře. Následuje popsání stresu a rozpracování jeho různých podob, kde je zařazen například stresový syndrom, akutní reakce na stres, posttraumatická stresová situace a syndrom vyhoření. Dále práce zmiňuje prevenci stresu, kde se nachází aktivní i pasivní techniky a další způsoby prevence zvládnutí stresu. Poslední dvě kapitoly v sobě zahrnují psychickou odolnost a psychohygienu zdravotnického záchranáře. Praktická část bakalářské práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaných rozhovorů. Sběr dat byl proveden s šesti zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na oblastním středisku v Jindřichově Hradci. Rozhovor obsahoval 18 otázek zaměřujících se na danou problematiku stresu zdravotnických záchranářů. Rozhovory jsou přepsány do kazuistik a následně přeneseny pro přehlednost výsledků do tabulek. Výsledky práce ukázaly, že nejčastější příčiny stresu v pracovním procesu zdravotnických záchranářů z Jindřichova Hradce nelze jednoznačně určit, protože každého z mých respondentů do stresu uvádí jiná situace. K vyrovnávání se se stresem záchranáři nejčastěji volí sportovní aktivity, čas strávený z přáteli a nebo procházky. Výsledky práce ukazují, že i zdravotničtí záchranáři mají nárok cítit stres a k jeho eliminaci by mohl přispět i zaměstnavatel například zvýšením benefitů této práce v podobě relaxačních pobytů pro záchranáře alespoň jednou za dva roky.
Etická dilemata u pracovníků na oddělení se zvláštním režimem.
MAXOVÁ, Gabriela
Tématem bakalářské práce jsou etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou, přičemž teoretická část vymezuje etická dilemata, morálku, mravní jednání a nahlíží do profesní etiky a etického kodexu. Věnuje se rovněž syndromu vyhoření, psychohygieně a formám odpočinku, společně s odbornou supervizí. Teoretická část také charakterizuje sociální služby a jejich pracovníky včetně zásad přístupů ke klientovi. Praktickou část tvoří samotný výzkum postavený na osobních zkušenostech pracovníků v sociálních službách. Pro sběr dat byl vybrán kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný souhrn tvořilo pět pracovníků v sociálních službách v Domově pro seniory Máj České Budějovice, čtyři ženy a dva muži. Informanti byli zvoleni pomocí záměrného (účelového) výběru, přičemž požadavkem byla minimální délka praxe jeden rok. Závěr praktické části tvoří vyhodnocení nasbíraných dat a výstupy jsou pak shrnuty v závěru celé práce

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 301 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.