Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Fyzioterapie u pacientů s coccygodynií
Šmídková, Andrea ; Hylmarová, Ludmila (vedoucí práce) ; Horká, Bohumila (oponent)
Autor: Andrea Šmídková Instituce: Rehabilitační klinika LF v Hradci Králové Vedoucí práce: Mgr. Ludmila Hylmarová Počet stran: 120 Počet příloh: 4 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: bolestivá kostrč, sakroiliakální skloubení, ligamentózní bolest, svaly pánevního dna Tato bakalářská práce pojednává o problematice a léčbě syndromu bolestivé kostrče a pánevního dna, nazývané coccygodynie. Teoretická část se zabývá anatomií, kineziologií a biomechanikou pánevní oblasti, dále patokineziologií poruch pánve. Hlavní část práce je věnována syndromu kostrče a pánevního dna, jeho diagnostickým a terapeutickým postupům, klinickým příznakům, možnostem komplexní léčebné rehabilitace a prognóze. Obsahem praktické části jsou kazuistiky dvou pacientů s coccygodynií, jejich vyšetření a postupy při provádění fyzioterapie v ambulantním zařízení. Práce je zakončena vyhodnocením a porovnáním výsledků terapie u obou pacientů.
Funkční poruchy pohybového aparátu u pacientek s primární dysmenoreou
Nosková, Petra ; Ježková, Martina (vedoucí práce) ; Jevič, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou primární dysmenorey (PD) ve vztahu k pohybovému aparátu. Cílem práce bylo porovnat četnost vybraných kloubních blokád a výskyt konstituční hypermobility u pacientek s PD, v porovnání s kontrolní skupinou. Skupinu pacientek tvořilo 9 žen se symptomy PD a kontrolní skupinu 10 žen bez těchto symptomů. Četnost blokády atlanto - okcipitálního skloubení byla u pacientek s PD signifikantně vyšší než u kontrolní skupiny (p < 0,05). Rovněž celkový počet blokád žeber byl významně vyšší u pacientek s PD (p < 0,01). Palpační bolestivost hrotu kostrče u pacientek s PD byla statisticky významně vyšší než v kontrolní skupině (p < 0,001). Pacientky s PD nevykazovaly v testovací baterii Beighton skóre pro hodnocení konstituční hypermobility signifikantně odlišné výsledky, ve srovnání s kontrolní skupinou. Cílem práce rovněž bylo zhodnotit efekt fyzioterapie na ovlivnění symptomů PD. Skupina 9 pacientek s PD byla po tři měsíce edukována ke každodennímu cvičení, zaměřenému na ovlivnění posturální stabilizace a zjištěných funkčních poruch pohybového aparátu, prostředky fyzioterapie. U pacientek s PD došlo po terapii ke statisticky významnému snížení celkového počtu blokád žeber (p < 0,001). Dále u pacientek došlo k signifikantnímu snížení průměrných hodnot bolesti v podbřišku (p <...
Reaktivní funkční změny svalů pánevního dna u vybraných gynekologických afekcí
Králová, Marta ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Cílem práce by 10 částečně zmapovat reakti mí zm ~ ny pánevního dna a j ej ieh li v v kontextu celé poslury u probandek s jas ně defi novaným gynekologickým onemoc něním j ako je endometrióza. resp. funkčn í ch st riJita oproti kontrolní skupině. VyšeH'ení bylo koncipováno jako kineziologický rozbor za měřený na místa, kde se dle odborné literatury vliv sv alů pánevního dna nejvíce promítá a pa lpač ní vyšetřen í , které lze jednoduše pro vádět v praxi. Pa l pačn í vyše tře ní paracoccygeální porce m.coccygeus et ligamentum sacrospinale a sakrotuberálního ligam nta je uvedeno s popisem eventuelní iradiace a bolestivosti dle jednoduché škály. Na souboru 4 pacient k s gynekologickou afekcí byla zj i š tě na vyšší míra bole tivosti pa\pované oblasti pánevnih dna n ěž u stejně početné kontrolní skupiny. U všech 4 gyneko logických pacientek se vyskytoval bilaterální nález s iradiací a bolestivost při pal paci hodnotily jako obtěž ující až nesnesitel nou. Probandky z kontrolní skupiny měly nález poziti ní ve 2 p řípad ch ze 4, st u peň bolestivosti byl označe n jako mírný až obtě ž ující. Tyto výsledky n aznač uj í. že gynekologická onemoc ně ní , kde lze před p okládat nocic ptivní iritace, vedou k reaktivním zm ě nám svalli pánevního dna. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Edukace žen s funkční poruchou pohybového systému k fyziologické aktivitě svalstva pánevního dna pomocí fyzioterapeutických postupů
POLÍVKOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá problematikou svalového pánevního dna. Tématem je Edukace žen s funkční poruchou pohybového systému k fyziologické aktivitě pánevního dna pomocí fyzioterapeutických postupů. V první části se práce zaměřuje na anatomické vztahy v oblasti pánve z hlediska uložení orgánů, mechaniky dýchání, práce pánevního dna (dále PD) a břišní muskulatury. Dále jsou kapitoly o těhotenství, porodu a šestinedělí ve vztahu k pánevnímu dnu a mechanismům poškození funkce PD. Je vysvětlena teorie vzniku funkčních poruch v důsledku změn, kterými tělo ženy prochází. Záměrem teoretické části bylo zmapovat poznatky o funkci pánevního dna, mechanismu jeho poškození a možnosti terapeutického působení na funkční poruchy pohybového systému. V druhé části je rozpracována metodika a terapeutický postup pro 2 výzkumné soubory s ohledem na aktivitu PD jako součást hlubokého stabilizačního systému. První skupinou byly ženy před porodem v 2. a 3. trimestru těhotenství, druhou skupinu tvořily ženy po porodu v době šestinedělí. Charakteristická pro oba výzkumné soubory byla přítomnost funkční poruchy pohybového systému. Pro výzkum byly použity kvalitativní metody získávání dat; anamnéza, pozorování, vstupní a výstupní kineziologický rozbor a rozhovor. Hlavním cílem této práce bylo stanovení rehabilitačního plánu u žen ve 2. a 3. trimestru těhotenství a stanovení rehabilitačního plánu u žen v šestinedělí. Oba tyto rehabilitační plány v sobě zahrnují speciální sestavu cviků PD, jejichž součástí je edukace k jejich správné realizaci. Vybraným klientkám je tak nabízen náhled pro pochopení práce této svalové skupiny, který mohou ženy využít nejen při cvičení, ale i při vykonávání dennodenních činností. Bakalářská práce může být použita v klinické praxi fyzioterapeutů. Také jako informační zdroj pro odbornou i laickou veřejnost.
Aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po prodělaných gynekologických operacích
JIRÁNKOVÁ, Tereza
Tématem této bakalářské práce je aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po prodělaných gynekologických operacích. Hluboký stabilizační systém páteře je systém zahrnující svaly, které se podílejí na stabilizaci páteře ve všech pohybech denního života. Zapojení těchto svalů v pohybech a v klidu je mimovolní, automatické. Správná koaktivace těchto svalů zodpovídá za kvalitní nastavení a optimální tlak v jednotlivých kloubech páteře. Dysfunkce hlubokého stabilizačního systém je jedna z možných příčin vertebrogenních obtíží či vadného držení těla. Řadíme sem svaly pánevního dna, bránici, hluboké svaly šíjové, mm. mulitifidii a m.transversus abdominis. Gynekologické operace jsou prováděny stále šetrněji. I přesto gynekologické operace břišní cestou zanechávají změny na muskuloskeletálním systému. Pro bakalářskou práci byly zvoleny dvě nejčastěji prováděné gynekologické operace abdominální hysterektomie a císařský řez. Tuto práci jsem rozdělila na dvě hlavní části. Část teoretickou zaměřenou na zmapování dostupných informací týkajících se hlubokého stabilizačního systému a gynekologických operací. Část výzkumná tvořící jádro práce se zabývá praktickým výzkumem aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po gynekologických operacích a jejich hlubším rozborem. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo zmapovat dostupné informace o dané problematice. V této části bakalářské práce najdeme anatomicky a funkčně popsané jednotlivé složky hlubokého stabilizačního systému. Dále je zaměřena na možnosti vyšetření hlubokého stabilizačního systému a v neposlední řadě na některé metody, které lze využít při aktivaci. Po objasnění pojmu hluboký stabilizační systém páteře následuje teoretická část zaměřená na gynekologické operace. V této části jsem se snažila popsat indikace, průběh a možné komplikace jednotlivých gynekologických operací. Část jsem také věnovala anatomickému přehledu ženských pohlavních orgánů. Pro výzkumnou část bakalářské práce bylo hlavním cílem stručně popsat změny na muskuloskeletálním systému v průběhu terapie. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Pro výzkum byly vybrány dvě ženy rozdílného věku i diagnózy. Terapie byla prováděna v domácím prostředí obou žen po dobu 5 a 8 týdnů. Výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik obsahujících vstupní a výstupní kineziologický rozbor, průběh terapie, krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Terapie probíhala vždy jedenkrát týdně pod dohledem terapeuta. Do následující terapie byly pacientky edukovány o správnosti cviků a byl jim vytvořen každodenní cvičební plán. Po gynekologických operacích došlo ke změnám na muskuloskeletálním systému a to zejména v oblasti břicha (v místě operační rány). Tato oblast nebyla zcela aktivní. Nedocházelo břišnímu dýchání. Aktivitu břišních svalů převzal musculus rectus abdominis. Laterální skupiny břišních svalů (musculus obliquus internus abdominis, musculus obliquus externus abdominis a musculus transversus abdominis) nebyly zcela aktivovány. U obou pacientek došlo k aktivování hlubokého stabilizačního systému, naučily se správnému dechovému stereotypu. Výsledkem terapie bylo uvědomování si vlastního těla a v neposlední řadě práce s ním. Terapie byla ukončena formou výstupního kineziologického rozboru obsahujícího příslušné vyšetření. Výzkum prokázal efektivitu aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře po gynekologických operacích nejen z hlediska fyzického, ale i psychického.
Vliv cvičení jumpingu na posturální funkce páteře
KEPKOVÁ, Jana
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma ?Vliv cvičení jumpingu na posturální funkce páteře?. Jumping je bezpečné a šetrné aerobní cvičení na minitrampolínách, které blahodárně působí prakticky na všechny systémy lidského těla. Pokud hovoříme o hlubokém stabilizačním systému, máme na mysli svalovou souhru mm. multifidi, bránice, pánevního dna a svalů břišní stěny, které společně regulují nitrobřišní tlak. Tato svalová souhra, která zajišťuje stabilizaci páteře, je aktivována během všech pohybů. Její dysfunkce je jedním z nejvýznamnějších etiopatogenetických faktorů způsobujících bolesti zad. Cvičení jumpingu posílí tyto důležité svaly a zlepší celkovou stabilitu těla. Data pro tuto práci byla zjišťována na podkladě kvalitativního výzkumu, metodou případová studie, technikou osobní případová studie. Vyšetření probandů obsahuje stručnou anamnézu, palpační a aspekční vyšetření, vyšetření hlubokého stabilizačního systému funkčními testy a dále vyšetření na přístroji L.A.S.A.R. Posture. Na základě srovnání vstupního vyšetření a vyšetření výstupního, které následovalo po 10 týdnech cvičení jumpingu, byla zodpovězena dříve stanovená výzkumná otázka. Cílem výzkumu bylo zhodnocení hlubokého stabilizačního systému z hlediska kineziologie a kinezioterapie a poté zjištění, zda a jakým způsobem cvičení jumping ovlivňuje posturální funkce páteře. Práce zahrnuje část teoretickou, která popisuje cvičení jumping, anatomii a vyšetření hlubokého stabilizačního systému a taktéž jeho význam pro naše tělo. Praktická část zahrnuje cíle práce, výzkumné otázky, popis metodiky a především zpracované výsledky ve formě kazuistik. Z výsledků vyšetření je patrné, že u všech probandů došlo k pozitivnímu ovlivnění hlubokého stabilizačního systému i jiných struktur. Probandi byli na lekcích jumpingu pravidelně nuceni aktivovat svaly hlubokého stabilizačního systému, což mělo za následek zmírnění bolestí zad, v jednom případě i bolesti kolene a výrazně se zlepšilo celkové držení a stabilita těla. Výsledky práce je možné využít v terapeutických postupech fyzioterapeutů, pro potřeby dalších výzkumů, ve výuce, při realizaci efektivnější jumpingové lekce aj.
Význam nohy pro cvičení hlubokého stabilizačního systému
TURKOVÁ, Alena
Téma hlubokého stabilizačního systému je v dnešní době stále aktuální, neboť jeho dysfunkce způsobuje vertebrogenní potíže, které jsou jednou z častých důvodů pracovní neschopnosti. Hluboký stabilizační systém představuje funkční stabilizační jednotku obsahující především bránici, mm. multifidi, svaly břišní stěny a svaly pánevního dna. Je důležité, aby souhra mezi svaly byla vyvážená, protože se tento systém podílí na stabilizaci páteře a zapojuje se při všech pohybech. Důležitou součástí stabilizace je i noha, neboť stabilizace vertikálně stojícího těla začíná od vnitřních svalů nohy. Data pro práci byla získána na základě kvalitativního výzkumu, metodou případové studie. Výzkum byl prováděn na vzorku čtyřech probandů po dobu 9 až 12 týdnů, kteří uváděli vertebrogenní obtíže. Vyšetření probandů obsahuje anamnézu, statické a dynamické vyšetření aspekcí, palpační vyšetření, vyšetření hlubokého stabilizačního systému pomocí funkčních testů a specifické vyšetření nohy. Cílem této práce bylo nastínit, jakým způsobem ovlivňuje využití nohy hluboký stabilizační systém a navrhnout soubor cviků a pomůcek pro jeho správnou aktivaci. Práce zahrnuje část teoretickou, která popisuje anatomii a funkci nohy a nejdůležitějších částí hlubokého stabilizačního systému, jeho vyšetření a možnosti terapie včetně využití vhodných pomůcek. V praktické části jsou uvedeny cíle výzkumu, popis metodiky a výsledky výzkumu zpracované ve formě kazuistik. Příloha obsahuje i zásobník cviků ovlivňující hluboký stabilizační systém s využitím balančních pomůcek. Z výsledků výzkumu je patrné, že u všech probandů došlo ke zlepšení držení těla, všichni pacienti byli schopni izolované kontrakce jednotlivých částí HSS a funkčního zapojení celého systému. Ovlivnění nohy a celého systému se projevilo zlepšením stability a grafestezie na plosce nohy, odezněly i bolesti zad. Tato práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů nebo jako edukační materiál pro pacienty.
Hluboký stabilizační systém
ŘEHŮŘKOVÁ, Markéta
Tématem této bakalářské práce je hluboký stabilizační systém. Jedná se o systém svalů, které zpevňují páteř v klidu i při pohybu. Dysfunkce hlubokého stabilizačního systému je jednou z mnoha možných příčin vertebrogenních obtíží a cílené ovlivnění hluboké stabilizace páteře je základním terapeutickým postupem léčby bolestí zad. Cílem první části této práce je zpracování teoretických podkladů souvisejících s touto problematikou. Obsahem teoretické části práce jsou tedy informace o anatomii, funkci, možnostech vyšetření a některých principech a metodách terapeutického ovlivnění hlubokého stabilizačního systému. Cílem výzkumné části byl výběr vhodných klientů pro efektivní péči o hluboký stabilizační systém a praktické ověření jednotlivých vyšetřovacích a terapeutických postupů používaných ve fyzioterapii při léčbě vertebrogenních obtíží. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu, případová studie. Výzkum byl prováděn na ambulanci rehabilitačního oddělení Nemocnice Blansko. Testovaný soubor byl tvořen třemi pacientkami s vertebrogenními obtížemi, které byly sledovány po dobu několika měsíců. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. U všech pacientek došlo ovlivněním hlubokého stabilizačního systému ke zlepšení obtíží, ústupu bolesti, naučily se správnému dýchání, aktivaci hlubokých stabilizačních svalů, včetně posílení a relaxace pánevního dna, a samostatnému provádění autoterapie. Terapie byla ukončena závěrečným vyšetřením, při kterém se prokázalo, že péče o hluboký stabilizační systém daných pacientek byla z hlediska vlivu na jejich obtíže efektivní, čímž byl splněn cíl výzkumné části práce. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů.
Fyzioterapie jako součást léčby poruch plodnosti
ROHLÍČKOVÁ, Eva
Neplodnost je jinými slovy neschopnost páru otěhotnět během jednoho roku nechráněným pohlavním stykem, a to nejméně dvakrát týdně. Světová zdravotnická organizace ji označila v 70. letech 20. století za nemoc. Udává se, že v České republice je přibližně 20 {--} 25 % párů nedobrovolně bezdětných. Metod, které řeší tuto problematiku je mnoho. Patří mezi ně i fyzioterapeutické přístupy. Cílem této práce bylo najít nové (moderní) pohledy na řešení daného problému, popřípadě odhalit některé z příčin, a poukázat na možnosti využití moderního fyzioterapeutického přístupu v léčbě poruch plodnosti. Z takto zadaného cíle jsem se v teoretické části zaměřila na různé příčiny poruch plodnosti a jejich diagnostiku. Dále jsem se snažila zmapovat některé metody řešící tuto problematiku. Velký důraz jsem kladla právě na fyzioterapeutický přístup, především na metodu Ludmily Mojžíšové. V praktické části této práce jsem využila kvalitativní druh výzkumu, metodu případové studie. Výzkum byl prováděn v Rehabilitačním a regeneračním centru v Borovanech u Českých Budějovic. Vybrány byly ženy, které měly diagnostikovanou neplodnost a přítomnou palpační citlivost v oblasti svalů pánevního dna. Osloveny byly tedy tři ženy, které se léčily Rehabilitační metodou některých druhů funkční ženské sterility. Cílem výzkumu bylo zmapovat změnu stavu svalových dysbalancí v oblasti pánevního dna. U sledovaných pacientek došlo ke zlepšení držení těla, stereotypu dýchání a funkce pánevního dna. Všechny tři ženy během léčby udávají postupné zlepšování subjektivních pocitů. Jedna z žen oznámila během léčby těhotenství. Velkým přínosem této práce je jistě zmapování problematiky léčby poruch plodnosti. Z hlediska fyzioterapie je možné tuto práci využít v klinické praxi fyzioterapeutů, kteří se této problematice věnují.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.