|
|
Vliv chemických zdrojů znečištění na jakost povrchových vod v povodí Horní Vltavy
NEKOLNÝ, Tomáš
Diplomová práce je zaměřena na problematiku znečišťování povrchových vod, které patří mezi jeden z největších problémů současného světa. Znečištěním vodních toků a nádrží se zhoršuje kvalita vodních ekosystémů a také ekosystémů v jejich okolí. Mezi typické zdroje znečištění povrchových vod patří zejména bodové zdroje (lidská sídla, průmyslové areály) a plošné zdroje (zemědělství). Zatímco bodové zdroje znečištění je možno monitorovat, u plošných zdrojů je situace daleko složitější. Při zemědělském hospodaření se dostávají do podzemních vod i povrchových vod zbytky hnojiv, pesticidů a dalších látek. Cílem práce je v dílčím povodí Horní Vltavy - řeky Malše zjistit jakost povrchové vody v měřících profilech, zjistit hydrologickou situaci v průběhu roku a vyhodnotit vliv chemických zdrojů znečištění na jakost povrchové vody v daném povodí.
|
|
|
Přítomnost singletového kyslíku v povrchových vodách
KOVAŘÍKOVÁ, Michaela
Tato magisterská práce se zabývá metodami měření koncentrace singletového kyslíku v povrchových vodách a zkoumáním faktorů, které by tuto koncentraci mohly ovlivňovat. První část práce je teoretická a obsahuje úvod do problematiky fotochemie a reaktivních forem kyslíku. V druhé části je popsána metodika prováděných pokusných měření, jejich výsledky a diskuze.
|
|
|
Jakost povrchových vod v ČR a jejich upravitelnost
Bedáňová, Jana ; Macsek, Tomáš (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Práce pojednává o jakosti povrchových vod v ČR a o vývoji její kvality v tocích a nádržích. O problémech spojených s vypouštěním odpadních vod do recipientu (často bez čištění) a splachy ze zemědělských půd. V závěru se zabývá ukazateli kvality vody, jejich získávání a posuzování na základě normativních dokumentů dále jejich výpočtem na základě naměřených hodnot.
|
|
|
Vliv zemědělské činnosti na vybrané fyzikálně chemické parametry povrchových vod
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní diplomové práce bylo statisticky vyhodnotit vliv způsobu hospodaření a krajinného pokryvu na vybrané hydrochemické parametry povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Modelové území je tvořeno horními a dolními subpovodími Paseckého, Bedřichovského a Váčkového potoka. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, dusičnanový dusík (N-NO3-), nerozpuštěné látky (NL105) a fosforečnanový fosfor (P-PO43-), tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Změny těchto parametrů byly monitorovány v období let 2014 2017. Změny v chemismu mezi horním a dolním odběrovým místem jednoho potoka byly prokázány ve všech tocích u vodivosti a dusičnanového dusíku (N-NO3-). Na základě výsledků lze konstatovat, že povrchové vody v zájmovém území jsou ovlivňovány zemědělskou činností, nejedná se však o intenzivní formu zemědělské činnosti.
|
|
|
Látkové toky v amfibolitovém povodí Na zeleném u Vodního díla Mariánské Lázně
Krám, Pavel ; Veselovský, F. ; Čuřík, Jan ; Myška, Oldřich
Příspěvek se zabývá hydrologií a hydrochemií povodí Na zeleném zalesněném smrkovým lesem rostoucím na podloží, tvořeném kambizemí na amfibolitu. Toto povodí se vyznačuje díky bazickému (zásaditému) podloží poměrně příznivými hydrochemickými poměry pro terestrickou a akvatickou biotu. Povodí se vyznačuje efektivní neutralizací kyselé atmosférické depozice do smrkového ekosystému a to hlavně díky chemickému zvětrávání dvoumocných bazických kationtů, vápníku a hořčíku. Roční průměrný srážkový úhrn do povodí Na zeleném byl za sledované pětileté období 790 mm a průměrný povrchový odtok v posledních dvou letech byl 193 mm. Odtok se pohyboval ve sledovaných letech mezi 24 a 27 % ročních srážkových vstupů do povodí. V povodí se akumuluje jen méně než 20 % celkového dusíku ze srážek na volné ploše. Zhruba 36% dusíku povodí opouští povrchovým odtokem, zhruba z poloviny ve formě dusičnanů a z poloviny ve formě rozpuštěného organického dusíku.
|
|
|
Studie kvality vody ve studánkách CHKO Křivoklátsko
Vobecká, Kateřina ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Tonika, Jaroslav (oponent)
Kvalita vody je určujícím abiotickým faktorem životního prostředí, zejména pro na vodu vázané ekosystémy. Nezbytná je i pro lidskou společnost, pro kterou by absence pitné vody měla katastrofální důsledky. Tato diplomová práce je zaměřena na malé zdroje podzemní vody na území CHKO Křivoklátsko - na studánky a prameny. Voda ze sledovaných studánek byla podrobena základní fyzikálně-chemické analýze, u některých studánek byla provedena i analýza mikrobiologická. Výsledky měření byly srovnány s platnou legislativou zabývající se problematikou pitné vody a s bakalářskou prací Tomáše Brabence, na kterou předkládaná diplomová práce navazuje. Klíčová slova: Křivoklátsko, studánky, prameny, kvalita vody
|
|
| |
|
| |
|
|
Vazba kontaminantů na koloidy ve vodách z důlní a hutní oblasti
Walter, Dominik ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Faimon, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá studiem koloidních částic a jejich schopností vázat stopové prvky v povrchových a podzemních vodách v důlní a hutní oblasti Příbramska. Pro studium koloidů byla zvolena kombinace metod kaskádové filtrace a ultrafiltrace s tangenciálním tokem, pomocí které byly ze zkoumaných vzorků vod postupně oddělovány jednotlivé koloidní frakce. K tomuto účelu byly použity filtry o nominální velikosti pórů 0,8 μm, 0,45 μm, 0,1 μm, 100 kDa, a 5 kDa. Vzorky vod byly po každém stupni filtrace analyzovány pomocí ICP-OES, ICP-MS a HPLC, měřeny byly také fyzikálně chemické vlastnosti vzorků vod (pH, Eh, elektrická vodivost). U vybraných vzorků byla provedena analýza rozpuštěného organického uhlíku (DOC) a analýza pevné fáze zachycené na použitých filtrech. Získaná data byla použita k termodynamickému modelování v programu PHREEQC-2. Výsledky ukazují, že hlavní a stopové prvky lze podle jejich zastoupení v jednotlivých velikostních frakcích přibližně rozdělit do několika skupin. Většina prvků se ve zkoumaných vodách vyskytuje dominantně jako zcela rozpuštěné látky (< 5 kDa), koloidy tvoří většinou nejvýše 5-20 % a to téměř výhradně ve frakci 5 kDa - 100 kDa. U prvků jako As, Co, Cr, Si, Sb a U byl pozorován postupný pokles koncentrace ve všech frakcích pouze při nízké hodnotě iontové síly 1,2...
|
|
|
Problematika léků v povrchových a podzemních vodách
Šrot, Martin ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Předložená práce pojednává o stavu výzkumu přítomnosti převážně léčivých látek ve vodních útvarech České republiky a v menší míře se věnuje této problematice i v zahraničí. Uvádí přehled nejčastěji se vyskytujících léčivých látek a způsoby jejich zjišťování. Popisuje možné zdroje znečištění a dopad působení těchto látek na životní prostředí. Klíčová slova: podzemní vody, povrchové vody, léčiva, kontaminace
|
host ::
RSS.