Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 398 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Intervence orgánu sociálně právní ochrany dětí v rodinách žijících ve vyloučených lokalitách v působnosti MěÚ Nýřany
KOUBOVÁ, Jarmila
V bakalářské práci s názvem "Intervence OSPOD v rodinách žijících ve vyloučených lokalitách v působnosti MěÚ Nýřany" jsem se v teoretické části, kterou jsem rozdělila do dvou kapitol, věnovala nejprve historii sociálního vyloučení, poté samotnému vysvětlení pojmu sociální vyloučení. S tématem sociální vyloučení souvisí i pojem vyloučená lokalita. Zabývám se skupinami osob, které jsou nejvíce ohrožené sociálním vyloučením. Druhá kapitola přináší informace o sociální práci. Popisuji i historii sociální práce, která vznikla na podnět sociálních problémů ve společnosti. Je vymezeno postavení sociálního pracovníka v platné legislativě a jak je sociální pracovník definován odborníky z praxe. Následující pasáž popisuje úlohu sociálního pracovníka v rodinách s dětmi ve vyloučených lokalitách, vymezuje pracovníka OSPOD. Multidisciplinární spolupráce a nejčastější témata multidisciplinární spolupráce jsou námětem další části. Seznámení s nejvíce používanými přístupy k sociální práci a s pojmem případová konference zakončuje teoretickou část. Na samém počátku praktické části je přiblížena historie města Nýřany, která by měla napomoci pochopit specifika dané oblasti. Jsou charakterizovány vybrané vyloučené lokality v působnosti MěÚ Nýřany. Pro získání informací byl vytvořen výzkumný soubor z žen, které žijí v těchto vyloučených lokalitách a vychovávají zde své děti. Nad rámec zadání bakalářské práce jsem považovala za zajímavé získat i názory sociálních pracovníků, kteří v daných lokalitách vykonávají svoji nelehkou práci. Pokusila jsme se získané informace z obou výzkumných souborů porovnat a tím si vytvořit náhled na jejich vzájemnou interakci a na jejich názory na současnou situaci.
Sociální práce v kontextu brzkého zakládání rodin v sociálně vyloučených lokalitách
SEDLÁČKOVÁ, Marie
Tato práce se zabývá brzkým zakládáním rodin v sociálně vyloučených lokalitách. V první části práce je teoretický základ, kde jsou popsány základní pojmy a rozlišeny důležité faktory sociálního vyloučení. Druhá, empirická část, uvádí zpracované výsledky, které jsou pro snazší orientaci rozčleněny do 4 chronologicky po sobě jdoucích kapitol, které kopírují sled událostí bezprostředně spojených s brzkým rodičovstvím. Bylo zde užito trojstupňového kódování, otevřeného, axiálního a selektivního. Cílem práce bylo zjistit, jaké důvody mají dospívající dívky žijící v sociálně vyloučených lokalitách k brzkému založení rodiny, sumarizovat možnosti prevence vzniku sociálně nežádoucích jevů a identifikovat klíčové zdroje podpory při zvládání péče o dítě. Nosným výsledkem provedeného výzkumu je zjištění, že nejdůležitější vliv na okolnosti týkající se brzkého těhotenství má bezpochyby rodina a její vzor. Rodina a partner matky jsou pak klíčovými zdroji, ze kterých mohou mladé prvorodičky čerpat. Prevencí sociálně nežádoucích jevů je přiměřená a odpovídající sexuální výchova nezletilých dívek a chlapců. Protektivním faktorem lze považovat i vyšší vzdělání. Nejdůležitější podpora mladé rodiny však nespočívá v množství a kvalitě intervencí sociálních pracovníků, ale v rodině, odkud mladí rodiče pocházejí. Ta se stará o mezigenerační přenos schopností a dovedností pečovat o dítě a nemalou měrou se angažuje též v přímé péči. Rodina je tedy na jedné straně vzorem, kvůli kterému se v sociálně vyloučených lokalitách můžeme setkat s vyšší porodností u dospívajících dívek, na druhé straně ji lze považovat za nejcennější pramen podpory těmto dívkám. Současný stav lze tedy považovat za cyklicky uzavřený a řešení je tak stejně nejisté, jak je pozorujeme u bludného kruhu celého sociálního vyloučení.
Sociální služby pro osoby bez přístřeší pohledem zaměstnanců
PĚKNICOVÁ, Barbora
Tato práce pojednává o sociálních službách pro osoby bez přístřeší z pohledu jejich zaměstnanců. Cílem této diplomové práce je zmapovat bariéry, které ovlivňují poskytování sociálních služeb osobám bez přístřeší. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jaké bariéry vnímají sociální pracovníci při práci s osobami bez přístřeší? K hlavní výzkumné otázce byly stanoveny čtyři dílčí výzkumné otázky. Ty se týkaly toho, jak pracovníci vnímají bariéry z jejich osobní roviny, ze strany uživatelů, ze strany společnosti a z pohledu prostředí, ve kterém pracují. V teoretické části práce je popsán pojem bezdomovectví, sociální práce s osobami bez přístřeší, sociální služby pro osoby bez přístřeší, a nakonec jsou zmíněny vybrané organizace, které osobám bez přístřeší pomáhají. V empirické části práce je popsán samotný výzkum - cíle a výzkumné otázky, metodika a vlastní výsledky. K výzkumu byl využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Základní výběrový soubor pro tuto práci byl tvořen sociálními pracovníky pracujícími v registrovaných sociálních službách pro osoby bez přístřeší ve městě České Budějovice. Konečné výsledky ukazují mnoho bariér ve všech zmíněných oblastech. Některé z nich jsou například psychické obtíže klientů, jejich závislost na alkoholu a drogách. Velkou bariérou jsou pak dle pracovníků předsudky, kdy se setkávají se skutečností, že si společnost myslí, že si osoby bez přístřeší mohou za svou situaci samy a nechtějí ji řešit nebo je soudí podle vzhledu. Dále z výzkumu vyplynulo, že ze zkušenosti pracovníků společnost vnímá i sociální služby pro osoby bez přístřeší a profesi sociálního pracovníka spíše negativně. Další bariéry pracovníci vnímají ve svém pracovním prostředí, a to především ve smyslu prostorovém či materiálním. Pracovníci se při své práci necítí tak nebezpečně, jak by se mohlo zdát, občas se ale cítí bezmocní nebo zklamaní z toho, že klienti neudělají to, co by měli. Dalšími zjištěnými bariérami jsou systémové bariéry, které se dotýkají nedostatků v podobě poskytování zdravotní pomoci a nedostatků v sociálních službách pro osoby bez přístřeší. Výsledky této práce mohou sloužit jako doplňující studijní materiál, jako zpětná vazba pro pracovníky nebo jako podklad zřizovateli sociálních služeb ke zlepšení konkrétní služby.
Potřebnost školního sociálního pracovníka v současném školství
HAJNOVÁ, Jitka
V bakalářské práci se věnuji potřebnosti pozice školního sociálního pracovníka. V současnosti je jejich činnost na škole i mimo ní rozsáhlá a postihuje komplexnost služeb - služby žákům, služby rodině a rodičům a služby pedagogickým pracovníkům i personálu školy. Cílem je poukázat na fakt, že školní sociální pracovník jako expert na sociální prostředí v něm umí vyhodnotit a řešit důležité vlivy. Škola je v ekosystému plně strukturovaný systém, kde je třeba pro docílení rovnováhy rozumět i subsystémům, jejich společenským hranicím, vzájemnostem všech vztahů a prvků. Proto by každá škola měla mít odborníka na sociální prostředí, který u jakékoli nerovnováhy dokáže správně analyzovat a hledat možnosti. Školní sociální práce by se měla stát integrální součástí všech škol. Při její absenci je řada činností takzvaně přehazována na pedagogy, kteří jsou již tak dost vytíženi. V literární části se zaměřím na vymezení základních kategorií(sociální práce, sociální pracovník, školní sociální práce, školní sociální pracovník, sociální pedagog, pedagog) a jejich kompetencí, případně náplně práce. Významnou pozornost budu věnovat skupinám dětí ve školním vzdělávání, které vzhledem ke svým problémům vyžadují zvýšenou pozornost. Zaměřím se na faktory ovlivňující jejich chování a úspěšnost ve vzdělání. Formou souhrnných tabulek a grafů četnosti žáků evidovaných ve statistikách MŠMT zpracuji data a vyvodím závěry. Argumentaci pro potřebnost školního sociálního pracovníka podpořím zapracováním vlastních zkušeností z praxe, vyvozenými závěry a případnými doporučeními. Rozsah 30- 40 stran
Duševní hygiena sociálního pracovníka pracujícího s klienty s duševním onemocněním
VOJČOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá duševní hygienou u sociálních pracovníků, kteří pracují s duševně nemocnými lidmi. Zaměřila jsem se na zařízení Domov Libníč, kde jsem vykonávala praxi ve druhém ročníku, a to v rozsahu dvou týdnů a stejně tak i ve třetím ročníku. Cílem této práce bylo zjistit, jaké techniky duševní hygieny používají pracovnice v Domově Libníč a zdůraznit, že psychohygiena je velmi důležitá v životě sociálního pracovníka. Hlavním důvodem je to, že sociální práce je velmi náročná na rovnováhu duševního zdraví. Nevyužívání psychohygieny znemožňuje sociálnímu pracovníkovi odvádět efektivní práci s klienty, a tím může směřovat i k syndromu vyhoření, který u této profese bezprostředně hrozí. V teoretické části jsem se zabývala smyslem supervizí, která je velmi důležitým dílem duševní rovnováhy, syndromem vyhoření, ale především duševní hygienou jako takovou a jejími metodami a aplikací. Výzkumná část je zpracována kvalitativním výzkumem, pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovnicemi. Od nich jsem získala informace o tom, jaké techniky duševní hygieny používají. Pro můj výzkum je zásadní hlavně informace, zda jim aplikace duševní hygieny a supervize pomáhají proti stresu a celkovému vyhoření. Sociálních pracovnic jsem se také ptala, jestli mají nějaké řešení, jak by jejich práce v zařízení byla méně stresovou záležitostí. Na konci mé práce jsem se dopracovala k výsledku, že sociální pracovnice využívají různé metody duševní hygieny, která jim pomáhá v duševní rovnováze. Využívají i individuální supervize, která jim nabízí vedení zařízení, protože ty skupinové zaměstnancům nevyhovují z důvodu nedůvěry mezi sebou.
Vnímání sociální práce obyvateli v Havlíčkově Brodě
MATOUŠKOVÁ, Dita
Tato bakalářská práce je věnována tématu vnímání sociální práce z pohledu obyvatel Havlíčkova Brodu. Cílem práce bylo zjistit, jak je sociální práce vnímána vybranou skupinou obyvatel, a také jaká je informovanost dané skupiny obyvatel o sociální práci. V první kapitole teoretické části se seznámíme s oborem sociální práce, co to sociální práce je, k čemu může být prospěšná, ale také se dozvíme o jejích nepříliš kladně hodnocených vlastnostech. Dále se seznámíme s rolí sociálních pracovníků, kteří neodmyslitelně patří k sociální práci, a díky nim může být sociální práce provozována. V poslední části se seznámíme se sociální percepcí neboli vnímáním a faktory, které mohou sociální percepci u sociální práce ovlivnit. K dosažení cíle práce byla použita kvantitativní výzkumná strategie a metoda sběru dat byla provedena dotazováním na základě vlastního dotazníku. Výzkumný soubor tvořili obyvatelé Havlíčkova Brodu. Celkem jsem získala dotazníky od 314 respondentů. Získaná data byla zpracována pomocí popisné statistiky v programu MS Excel, hypotézy byly vyhodnoceny v programu SPSS, metodou t-testu a korelace. Výsledky výzkumu této bakalářské práce by mohly sloužit jako zdroj informací o kvalitě sociální práce pro veřejnost. Za problém považuji velmi nízkou prestiž oboru sociální práce v České republice. Lidé si neuvědomují, že i sociální pracovník je v jejich životě důležitý, např. v období stáří, nezaměstnanosti apod. Za žádoucí považuji zlepšení informovanosti o celkové náplni sociální práce, ke které může přispět i to, že se sociální pracovníci v zájmu zvyšování prestiže svého oboru budou umět kvalitně prezentovat.
Interakce osob bez přístřeší se společností
DVOŘÁKOVÁ, Denisa
Tato práce se zabývá interakcí osob bez přístřeší se společností. Cílem této práce je zjistit pohled sociálních pracovníků na osoby bez přístřeší, kteří jsou s nimi v každodenním kontaktu. Problematikou osob bez přístřeší jsem se věnovala a důkladně popsala v teoretické části. Tuto problematiku jsem zpracovala kvalitativním výzkumem, pomocí metody dotazování. Techniku, kterou jsem použila, byly polostrukturované rozhovory. Rozhovory jsem dělala se sociálními pracovníky Kontaktního centra Prevent a odboru sociálních věcí na Magistrátu města České Budějovice. Rozhovory jsem vyhodnocovala metodou otevřeného kódování. Výzkumem jsem zjistila, že sociální pracovníci vnímají osoby bez přístřeší jako bezradné lidi, kteří potřebují pomoci. Snaží se o změnu jejich současné životní situace, pohlíží na ně bez předsudků a sociální pracovníci jsou jediní, kteří je neodsuzují a chápou situace, v nichž se právě nacházejí. Dále jsem zjistila, že sociální pracovníci mají více obav než motivací během práce s těmito osobami. Vypracovaná bakalářská práce a získané poznatky z ní, mi pomohly změnit můj názor na to, jaký postoj mají sociální pracovníci vůči osobám bez přístřeší. Domnívala jsem se, že vnímají tyto osoby jako lidi, kteří si za svou situaci mohou sami. Vyhodnocením výsledků z rozhovorů se tato má myšlenka vyvrátila. Na problematiku osob bez přístřeší neexistuje jednoznačný návod, jak vrátit tyto osoby zpět do společnosti. Doufám, že tato práce pomůže společnosti poupravit názor na osoby bez přístřeší.
Sociální práce pohledem vybraných sociálních pracovníků
TROUPOVÁ, Iveta
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, identifikovat a popsat, jak vnímají sociální práci úředníci a jak jí realizují. Bakalářská práce se zaměřuje na úředníky v oblasti sociální práce na Úřadu práce České republiky a na Orgánu sociálně právní ochrany dětí. Bakalářská práce je rozvržena do části teoretické a části praktické. V teoretické části je definována sociální práce, sociální pracovník a syndrom vyhoření. V praktické části jsou zodpovězeny výzkumné otázky: Hlavní výzkumná otázka: Jak vnímají sociální práci úředníci Orgánu sociálně právní ochrany dětí a Úřadu práce České republiky? Dílčí výzkumná otázka1: Jak vnímají práci sociálního pracovníka na Orgánu sociálně právní ochrany dětí? Dílčí výzkumná otázka2: Jak vnímají práci sociálního pracovníka na Úřadu práce České republiky? Výzkum byl proveden kvalitativní výzkumnou strategií, metodou dotazování s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Pro analýzu dat jsem použila metodu vytváření trsů. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí záměrného výběru, který se skládal ze tří sociálních pracovníků Úřadu práce České republiky a ze tří pracovníků Orgánu sociálně právní ochrany dětí. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že sociální práce vykonávaná na Úřadu práce České republiky je zcela odlišná od sociální práce realizované na Orgánu sociálně právní ochrany dětí. Výzkum poukazuje na vysokou administrativní zátěž zejména sociálních pracovníků Úřadu práce České republiky. Dále výzkum ukazuje, že pracovníci vnímají jimi vykonávanou sociální práci veskrz pozitivně, ale upozorňují na jejich nespokojenost s finančním ohodnocením této psychicky náročné činnosti. Také bylo zjištěno, že větší zkušenosti se syndromem vyhoření mají sociální pracovníci Úřadu práce České republiky. Výsledky výzkumu budou moci využít vedoucí pracovníci sociálních pracovníků na Úřadu práce České republiky i Orgánu sociálně právní ochrany dětí jako námět pro zlepšení a zkvalitnění sociální práce na jednotlivých útvarech.
Rizikové chování spojené s graffiti
BOUČKOVÁ, Šárka
V bakalářské práci byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Tento výzkum jsem provedla pomocí metody dotazování a polostrukturovaného rozhovoru. Zjištěné informace jsem poté rozdělila do několika trsů na základě jejich podobností. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jakých forem rizikového chování se dopouští tvůrci graffiti. Cílový soubor tedy jsou sprejeři nad dvacet let, kteří se dlouhodobě graffiti věnují. Sprejeři pochází z celé České Republiky. V teoretické části se bakalářská práce věnuje právě graffiti subkultuře, kde se tuto subkulturu pokouším popsat, dále se věnuje definování rizikového chování a kriminalitě spojené právě s graffiti. Poslední kapitola se věnuje sociální práci, kde se práce bude věnovat organizacím, které mohou pracovat právě s touto subkulturou. Výsledky výzkumu nám přinesou komplexní pohled na sprejery a jejich motivaci. Práce se bude věnovat jejich zkušenostem s graffiti a také jejich zkušenostem s rizikovými aktivitami. Dále se bude věnovat tomu, jak byli ti, co se dopustili nelegálního chování, za svoje skutky potrestány, a jestli mají nějaké zkušenosti se sociální prací. Také se zde budu zabývat tím, jestli ve svém okolí mají legální plochy pro graffiti. Údaje, které tato bakalářská práce přinese, se mohou hodit pro ucelení pohledu na graffiti subkulturu a mohou pomoc při řešení problému, jak s touto komunitou dále pracovat.
Příklady dobré praxe sociální práce s uživateli návykových látek z pohledu sociálních pracovníků kontaktních center
HRUBCOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na příklady dobré praxe sociální práce s uživateli drog z pohledu kontaktních pracovníků. Teoretická část představuje cílovou skupinu, specifické metody práce s nimi, dostupná zařízení a poskytované služby v rámci nízkoprahových zařízení. Závěr je zaměřen na přímou práci s klienty, komunikaci a navazování kontaktu s klienty. V praktické části se snažím zjistit, zda praxe odpovídá poznatkům z literatury a jaká je dobrá praxe s uživateli návykových látek v kontaktním centru. Výzkum je prováděn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky kontaktních center z Jihočeského kraje, kteří již mají určité zkušenosti v kontaktní práci. Výsledkem výzkumu je zjištění příkladů dobré praxe s uživateli drog z pohledu kontaktních pracovníků.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 398 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.