Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení
Bojková, Larysa ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Tématem bakalářské práce jsou Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Cílem práce bylo sledovat přístup autora ke křesťanskému učení v románu. První část práce nastínila historii pravoslavné církve v Rusku, její dogmata a tradice. Dále se zabývá Tolstého pojetím křesťanského učení a z něj vyplývající ideu nenásilí a neprotivení se zlu zlem. Další část práce se věnovala románu Vzkříšení. Zjišťovala, jak jsou hlavní ideová východiska v románu vyjádřena. Analýza textu ukázala autorův negativní pohled na soudní systém. Práce vystihla body, ve kterých Lev Nikolajevič Tolstoj vidí jeho nemorálnost a neefektivnost. Z analýzy vychází, že má soudní systém rozsáhlé negativní účinky na soudce, advokáty i všechny ostatní účastníky soudních řízení a osob součinných při výkonu trestů. Zákon podle Tolstého není schopen spravedlivě potrestat zločince. Život odsouzených v nápravných zařízeních zcela znemožňuje nápravu. Rozřešení tohoto morálního a sociálního problému vycházející z Matoušova evangelia bylo zjištěno v závěru románu. Dalším cílem práce byla analýza vývoje hlavních postav. U Maslovové i Něchljudova byl zjištěn dobrý duchovní stav do společně strávené noci. Poté lze u Maslovové pozorovat prudký obrat k nemorálnímu způsobu života. V Něchljudově případě měla zvláště...
Verše Čechám M.Cvetajevové v českých překladech
Jirka, Vojtěch ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována básnické sbírce M. Cvetajevové Verše Čechám (Стихи к Чехии). Hlavním účelem práce je srovnání dvou českých překladů tohoto díla Jany Štroblové a Jiřího Turka a ve vztahu k originálu. Cílem je zjištění rozdílných přístupů v překladech, jejich hodnocení a srovnání. Teoretická část bude zaměřena na definici a vymezení uměleckého překladu a teorie překladu jako specifické disciplíny, představení osobnosti Mariny Cvetajevové a obou českých překladatelů. V praktické části poté bude na základě zjištěných informací provedena srovnávací analýza vybraných aspektů básní a jejich dílčí i celkové hodnocení.
Obraz ruské literatury v redakčních konceptech Slovanského přehledu ve 20. století
GRIVIUK, Daria
Předmětem dané bakalářské práce je sledování obrazu ruské literatury na stránkách časopisu Slovanský přehled v letech 1899-1980. Hlavním cílem práce je zmapování prezentace ruské literatury na příkladu třech nejvýznamnějších spisovatel?: Lva Nikolajeviče Tolstého, Fjodora Michajloviče Dostojevského a Alexandra Sergejeviče Puškina v širším kulturně historickém kontextu. Dále jsou sledovány autorské přístupy i objektivní d?vody k jejich prezentaci, zda šlo kupř. o oslavy ţivotních jubilei, překlady či společenskou poptávku. V neposledně řadě se práce pokouší nalézt případné rozdíly v interpretaci jednotlivých spisovatel? a jejich díla v ruském a českém prostředí. Tato komparace nabízí rovněţ obraz proměn české kulturně politické situace v jednotlivých historických fázích (před rokem 1914, meziválečné období 1918-1938, padesátá léta, šedesátá léta a sedmdesátá léta tzv. normalizace) a s nimi související společenské úlohy časopisu.
Siginificance of literary salons in Russia during the rule of Alexander I.
Melkonova, Anastasia ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem literárního salonu v Rusku za doby vlády Alexandra I. a jeho rolí a významem pro ruskou společnost celkově a pro literaturu zvláště. V rámci této práce byly uvedeny hlavní příčiny tohoto jevu v Rusku, byla provedena analýza jeho historie od počátků až do ztráty významu, kde je zvláštní pozornost věnována literárnímu salónu za doby vlády Alexandra I. Pro stanovení specifiky literárního salonu byla provedena analýza rozdílů mezí salony a kroužky a jinými formami organizací literárního života, rozdílů mezí salony, jejichž majiteli jsou dámy či páni, a také rozdílů mezí petrohradskými a moskevskými literárními salony. Klíčová slova: Dějiny ruské kultury, 19. století, literární salón, ruská literatura
Russian Poetry at the Beginning of 21st Century
Tiazhkun, Antonina
Tato rigorózní práce je věnována současné ruské poezii, která prozatím postrádá obecně přijímané hodnocení literárních kritiků, také proto ji považujeme za jednu z nejméně prostudovaných oblastí ruské literatury. Cílem dané práce je navrhnout způsob, jak porozumět uměleckým a obsahovým zákonitostem, ale také kulturně-historickému, sociálnímu a estetickému významu ruské poezie naší doby. Za klíčové principy současné poezie můžeme považovat změnu literárního paradigmatu, estetický pluralismus a různorodost autorských přístupů. Rigorózní práce se skládá ze tří částí. První část popisuje teorii utváření a aktuální podobu literatury postsovětské doby od poloviny 80. let do současnosti v kontextu sociálních, kulturních a literárních faktorů. Kromě toho také analyzuje charakteristiky a jevy současné literární tvorby. Druhá část práce popisuje základní estetické tendence ruské poezie současnosti. Ve třetí části jsou přiblíženy její tematické a žánrově-stylové charakteristiky. Výzkum je založen na analýze tvorby několika významných ruských básníků, kteří byli vybráni jako reprezentanti současné ruské poezie od 60. let 20. století do současnosti. Jedná se o následující autory: A. Kušner, O. Čuchoncev, B. Kenžejev, S. Gandlevskij, O. Sědakova, T. Kibirov, V. Pavlova, M. Stěpanova, P. Barskova, D. Davydov.
Russian Poetry at the Beginning of 21st Century
Tiazhkun, Antonina ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Tato diplomová práce je věnována současné ruské poezii, která prozatím postrádá obecně přijímané hodnocení literárních kritiků, také proto ji považujeme za jednu z nejméně prostudovaných oblastí ruské literatury. Cílem dané práce je navrhnout způsob, jak porozumět uměleckým a obsahovým zákonitostem, ale také kulturně- historickému, sociálnímu a estetickému významu ruské poezie naší doby. Za klíčové principy současné poezie můžeme považovat změnu literárního paradigmatu, estetický pluralismus a různorodost autorských přístupů. Diplomová práce se skládá ze tří částí. První část popisuje teorii utváření a aktuální podobu literatury postsovětské doby od poloviny 80. let do současnosti v kontextu sociálních, kulturních a literárních faktorů. Kromě toho také analyzuje charakteristiky a jevy současné literární tvorby. Druhá část práce popisuje základní estetické tendence ruské poezie současnosti. Ve třetí části jsou přiblíženy její tematické a žánrově-stylové charakteristiky. Výzkum je založen na analýze tvorby několika významných ruských básníků, kteří byli vybráni jako reprezentanti současné ruské poezie od 60. let 20. století do současnosti. Jedná se o následující autory: A. Kušner, O. Čuchoncev, B. Kenžejev, S. Gandlevskij, O. Sědakova, T. Kibirov, V. Pavlova, M. Stěpanova, P. Barskova, D. Davydov.
Vesnické drama v tvorbě L. N. Tolstého a bratří Mrštíků
Dembická, Lucie ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Pro realistická dramata bylo zásadní nepřikrášlené zobrazení člověka se všemi jeho problémy a neřestmi. Autoři L. N. Tolstoj a bratři Mrštíkové se při psaní svých dramat Vláda tmy, neboli Uvíz jen drápkem a je s ním ámen a Maryša shodně zaměřili na prostředí vesnice, do které se šíří rozvrat tradičních hodnot vlivy z města. Cílem diplomové práce bylo zaznamenat hlavní motivy těchto změn včetně jejich následků se zaměřením na ruský a český venkov. Z analýzy vyplývá, že nejvýraznější změny jsou v morálce, která byla negativně ovlivněna intenzivním tlakem jedinců a celé společnosti na získávání peněz, bohatství i na úkor života, zdraví, štěstí jedinců. V Tolstého dramatu je navíc šířeji a hlouběji zaznamenán odklon od tradičních křesťanských hodnot a porušení desatera pro osobní zisk postav. Tento motiv u ateistických Mrštíků není tolik rozebírán, ale je samozřejmě součástí myšlení vesnického člověka v dramatu. Výrazný prostor zaujímají v dramatech ženské hrdinky. Ty jsou buď popsány jako dominantní, manipulativní ženy s jasným cílem, nebo se naopak klade důraz na jejich nezkušenost, bezbrannost v rámci rodiny. Matrjona a Lízalka jsou staré ženy, ovlivněné zkušenostmi z prožitého života, jejichž hlavním cílem je finančně zaopatřit své potomky bez ohledu na jejich životní štěstí. Naopak Anisja a Maryša...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.