Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 82 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Specifika práce rozhlasového sportovního reportéra: vývoj profese od 60. let do konce 90. let
Schröderová, Simona ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Cílem této práce je vysledovat změny, kterými prošla práce sportovního reportéra v rozhlase v období od začátku šedesátých let až po konec let devadesátých. V teoretické části práce budou zkoumány vlivy historických událostí na vývoj profese i dopady technologických inovací. Nové technologie ovlivňovaly práci rozhlasových reportérů a zároveň umožnily vznik konkurence v podobě televize, proto se práce zabývá i vztahem mezi rozhlasem a televizí. Společně se specifiky profese zkoumá práce ve výzkumné části také proměny sportovních rozhlasových žánrů a nabízí jejich definice doplněné o analýzu konkrétních příspěvků z archivu produkce sportovní redakce Československého a později Českého rozhlasu. Při zkoumání příspěvků je důraz kladen na analýzu žánrů a používané lexikální prostředky. Diplomová práce představuje největší osobnosti sportovního rozhlasu, jakými byli například Stanislav Sigmund či Karel Malina. Součástí práce jsou i rozhovory s dalšími významnými sportovními reportéry: Miroslavem Burešem a Alešem Procházkou.
Meteor stálice mezi rozhlasovými pořady
Jaklová, Anna ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
V této diplomové práci se věnuji populárně vědeckému pořadu pro děti a mládež Meteor, který je v rozhlase pravidelně vysílán od roku 1962. V počáteční kapitole uvádím průkopnická léta radiotelefonie na našem území - jak se od mikrofonu z telefonního sluchátka v Kbelském stanu dostaneme až k povinnému poslechu na školách. Dále vysvětluji účel rozhlasu a jeho snahu šířit osvětu. Pro plné pochopení bylo nutné uvést kontext situace 60. let, do jaké se Meteor zrodil. Následně se již věnuji historii Meteoru, který nedávno oslavil své 55. narozeniny, jeho zakladatelům a obsahové stránce. V poslední části shrnuji současnou situaci a uvádím rozhovor se současným vedoucím Meteoru Petrem Sobotkou.
Režisér Československého rozhlasu Jiří Horčička
Paruchová, Adéla ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat život a dílo režiséra Československého rozhlasu (a později Českého rozhlasu) Jiřího Horčičky. Autorka v první části práce stručně představuje historii Československého rozhlasu a objasňuje dobový kontext, ve kterém Jiří Horčička působil. Zvláště pak přihlíží k umělecké oblasti v rozhlase. Dále se práce ve zkratce věnuje vývoji české rozhlasové hry a zmiňuje nejdůležitější mezníky v její historii. Nejpodstatnější část práce je věnována životu a dílu režiséra. Zabývá se Horčičkovým dětstvím a jeho rozhlasovým začátkům (například působení v Dismanově rozhlasovém dětském souboru). Práce rozebírá Horčičkovy režisérské začátky a zvláště se věnuje jeho prvnímu zásadnímu dílu, tedy dramatizaci Čapkovy Války s mloky. Na ní se ukazuje počátek Horčičkova prosazování nového stylu ve vývoji moderní rozhlasové inscenace. Práce současně reflektuje úspěchy české radiofonie v šedesátých letech na domácím i zahraničním poli. Autorka se posléze věnuje i režisérově tvorbě za normalizace a jeho inscenacím děl klasické literatury. Představen je i Horčičkův přístup ke stereofonnímu vysílání, který zásadně ovlivnil jeho tvorbu. V části "Cesta do tmy" autorka popisuje závěr dlouhé a bohaté kariéry Jiřího Horčičky a zmiňuje ocenění, která získal. Zhodnocuje jeho význam pro českou...
Komparace současného ranního vysílání Radiožurnálu a Rádia Impuls
Kubová, Andrea ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Komparace současného ranního vysílání Radiožurnálu a Rádia Impuls se zabývá porovnáním vysílání těchto dvou celoplošných rozhlasových stanic. Obě patří k nejposlouchanějším v České republice, a zároveň jsou také svými největšími konkurenty. Radiožurnál je stanicí veřejnoprávního Českého rozhlasu a Rádio Impuls je komerční stanice, práce proto vychází z předpokladu, že stavba jejich programu je rozdílná. Hlavní částí diplomové práce je kvantitativní obsahová analýza ranního vysílání vybraných stanic, která byla provedena v rozmezí dvou týdnů na přelomu ledna a února roku 2019. Ranní vysílání obou stanic bylo analyzováno na základě tří výzkumných otázek, a to z hlediska tematického zaměření, lokálního zaměření a žánrových forem. Součástí analýzy je také komparace jazykových prostředků. Výsledky výzkumu jsou porovnané a zaznamenané v tabulkách a v grafech. V diplomové práci jsou dále na základě odborné literatury definovány specifické rysy ranního rozhlasového vysílání a jeho žánrové formy. Konkrétní metodika tvorby vysílání obou stanic je zpracována na základě rozhovorů se šéfredaktory.
Rozhlasová hra a její počátky v československém éteru
Kalčák, Filip ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Práce se zaměřuje na část rozhlasových dějin, které dosud nebyly v odborné literatuře komplexně zpracované. Práce zkoumá počátky rozhlasové hry v Československo. Téma kompiluje řadu odlišných zdrojů, opírá se o konzultace s odborníky a v mnoha ohledech plní průkopnickou funkci. Práce je rozdělena na několik částí. Věnuje se stručné historii rozhlasu 20. a 30. let minulého století, jejichž znalost je nezbytná pro pochopení vývoje rozhlasových her, snaží se definovat žánr rozhlasové hry a popsat způsob jejího vzniku. Hlavní část práce představuje zmapování historického vývoje rozhlasových her v meziválečném Československu včetně uvedení nejvýraznějších osobností československé rozhlasové hry zkoumaného období. Součástí práce jsou také informace o přelomových rozhlasových her uchovaných v Archivu Českého rozhlasu. Klíčová slova Rozhlasová hra, rozhlas, Radiojournal, divadlo, historie, První republika, rétorika
Kulturní průmysly v ČR: audiovizuální a mediální sektor 2017
Český statistický úřad
Publikace vymezuje kulturní průmysly a specifikuje jednotlivá odvětví (filmy, hudba, rozhlas, knihy), k nimž přidává názorné grafy.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Hudební dramaturgie českých alternativních rozhlasových stanic
Pyatkina, Maria ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce zkoumá a porovnává způsoby tvorby hudební složky vysílání českých alternativních rozhlasových stanic Radio 1 a Radio Wave. Tyto stanice byly zvolené z důvodu jejich specifického zájmu o hudbu, který je definován jejich alternativním formátem. Teoretická část poskytuje základní vhled do problematiky hudební dramaturgie rozhlasových stanic, popisuje alternativní rozhlasový formát a profily zkoumaných stanic včetně jejich hudební složky. Tvůrci hudebního vysílání prochází rozhodovacím procesem při výběru hudby podobně jako redaktoři zpravodajství při selekci zpráv, a tato práce proto ve své praktické části aplikuje na rozhlasovou hudební dramaturgii teoretický rámec výzkumu gatekeepingu. Pomocí rozhovorů s hudebními dramaturgy a moderátory stanic práce nalézá širokou škálu aspektů, které ovlivňují výslednou podobu hudební složky vysílání. Použité úrovně výzkumu gatekeepingu pomáhají názorně porovnat tyto vlivy v rámci obou stanic.
Rozdíly ve vysílání veřejnoprávní a komerční rozhlasové stanice (na příkladu Radiožurnálu a Rádia Impuls)
Dolejšová, Kristýna ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce Rozdíly ve vysílání veřejnoprávní a komerční rozhlasové stanice (na příkladu Radiožurnálu a Rádia Impuls) se zabývá odlišnostmi ve vysílání veřejnoprávní rozhlasové stanice Radiožurnál a komerční rozhlasové stanice Rádio Impuls. Výběr stanic nebyl náhodný. Radiožurnál zůstává podle Radioprojektu, oficiálního výzkumu poslechovosti realizovaného společnostmi MEDIAN a STEM/MARK, dlouhodobě nejposlouchanější stanicí Českého rozhlasu a patří mezi nejposlouchanější celoplošné stanice v České republice. Rádio Impuls je od začátku existence tohoto výzkumu nejposlouchanější celoplošnou stanicí u nás. Práce nezkoumá obecné rozdíly ve vysílání těchto dvou stanic, které jsou platné i pro další stanice Českého rozhlasu a ostatní komerční stanice. Místo toho se zabývá konkrétními odlišnostmi v jejich vysílání. Po úvodním zařazení zkoumaných stanic do kontextu mediálního systému v České republice, popisu jejich vzniku a současného formátu se další kapitoly zaměřují na jednotlivé rozdíly. Pozornost je věnována pořadům, zpravodajským relacím, vstupům moderátorů do vysílání a dvěma vybraným publicistickým pořadům - Ranní interview a Tři Impulsy na tělo. Poslední kapitola hodnotí zvukovou, lexikální, morfologickou a syntaktickou rovinu mluvených projevů moderátorů.
Český rozhlas Dvojka - budování kontaktu s posluchači
Ježek, Michal ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce Český rozhlas Dvojka - budování kontaktu s posluchači analyzuje prostředky, které tato stanice využívá, aby oslovila své posluchače, respektive příjemci svých mediálních obsahů. Vychází z teoretického rámce, který postuluje sociolog John B. Thompson v knize Média a modernita, tedy z triády interakcí, které charakterizují působení komunikačních médií. Zatímco první typ "zprostředkovaná kvaziinterakce" charakterizuje jednosměrné vysílání rozhlasové stanice k posluchači, další dva typy - "zprostředkovaná interakce" a "interakce tváří v tvář" charakterizují způsoby, kterými médium tuto jednosměrnost komunikace může překonávat. Tato diplomová práce proto analyzuje tři vybrané pořady stanice Český rozhlas Dvojka, které zmíněné typy interakce reprezentují. Kvalitativní analýza pak s pomocí trojího typu kódování (otevřené, axiální, selektivní) rozebírá zejména komunikační prostředky moderátorů, kteří stanici v jejím vysílání zastupují a do značné míry určují její komunikační styl. Diplomová práce se snaží ověřit předpoklad, že moderátoři významně přispívají k vytváření dojmu, že komunikace mezi rozhlasovou stanicí (mediálním domem) a posluchači (příjemci) je osobní. Kromě analýzy vzorků vysílání pak kvalitativní analýza zahrnuje také dílčí sémiologické rozbory prezentace vybraných pořadů na...
Národní muzeum pohledem vybraných médií - možnosti a limity médií jako historického pramene
Hadaš, Jiří ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Existuje mnoho pramenů, ze kterých je možno čerpat historii Národního muzea. Rovněž je řada studií a monografií týkajících se historie Národního muzea, nicméně žádná z těchto prací nezkoumá média, zvuková či audiovizuální, jako samostatný historický pramen. Média jsou zvláštním pramenem, z něhož lze čerpat specifické a autentické informace o Národním muzeu. Filmové záznamy, stejně jako rozhlasové přinášejí řadu poznatků a doplňují historii Národního muzea. Tato studie zhodnocuje úlohy médií jako informačního zdroje o dějinách Národního muzea spolu s identifikací limitů této pramenné formy. Na základě historiografických postupů a dále metod známých z oblasti mediální vědy bylo prostřednictvím kvantitativní a kvalitativní analýzy umožněno provést výzkum jedinečných historických pramenů v podobě televizních a rozhlasových záznamů, které přináší poznatky týkající se Národního muzea. Ve vybraném období, kterým je v případě rozhlasových záznamů konec druhé světové války a v televizním vysílání rok 1953 a které je v obou případech vymezeno rokem 1993, je proveden rozbor těchto médií z hlediska jejich využití jako historických pramenů. Ve zkoumaném období byla zjištěna žánrová pestrost, která zejména v televizních pořadech nabídla zpravodajství a publicistiku, naučné, ale i zábavní pořady. Tyto pořady...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 82 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.