Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 80 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Režisér Československého rozhlasu Jiří Horčička
Paruchová, Adéla ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat život a dílo režiséra Československého rozhlasu (a později Českého rozhlasu) Jiřího Horčičky. Autorka v první části práce stručně představuje historii Československého rozhlasu a objasňuje dobový kontext, ve kterém Jiří Horčička působil. Zvláště pak přihlíží k umělecké oblasti v rozhlase. Dále se práce ve zkratce věnuje vývoji české rozhlasové hry a zmiňuje nejdůležitější mezníky v její historii. Nejpodstatnější část práce je věnována životu a dílu režiséra. Zabývá se Horčičkovým dětstvím a jeho rozhlasovým začátkům (například působení v Dismanově rozhlasovém dětském souboru). Práce rozebírá Horčičkovy režisérské začátky a zvláště se věnuje jeho prvnímu zásadnímu dílu, tedy dramatizaci Čapkovy Války s mloky. Na ní se ukazuje počátek Horčičkova prosazování nového stylu ve vývoji moderní rozhlasové inscenace. Práce současně reflektuje úspěchy české radiofonie v šedesátých letech na domácím i zahraničním poli. Autorka se posléze věnuje i režisérově tvorbě za normalizace a jeho inscenacím děl klasické literatury. Představen je i Horčičkův přístup ke stereofonnímu vysílání, který zásadně ovlivnil jeho tvorbu. V části "Cesta do tmy" autorka popisuje závěr dlouhé a bohaté kariéry Jiřího Horčičky a zmiňuje ocenění, která získal. Zhodnocuje jeho význam pro českou...
Komparace současného ranního vysílání Radiožurnálu a Rádia Impuls
Kubová, Andrea ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Komparace současného ranního vysílání Radiožurnálu a Rádia Impuls se zabývá porovnáním vysílání těchto dvou celoplošných rozhlasových stanic. Obě patří k nejposlouchanějším v České republice, a zároveň jsou také svými největšími konkurenty. Radiožurnál je stanicí veřejnoprávního Českého rozhlasu a Rádio Impuls je komerční stanice, práce proto vychází z předpokladu, že stavba jejich programu je rozdílná. Hlavní částí diplomové práce je kvantitativní obsahová analýza ranního vysílání vybraných stanic, která byla provedena v rozmezí dvou týdnů na přelomu ledna a února roku 2019. Ranní vysílání obou stanic bylo analyzováno na základě tří výzkumných otázek, a to z hlediska tematického zaměření, lokálního zaměření a žánrových forem. Součástí analýzy je také komparace jazykových prostředků. Výsledky výzkumu jsou porovnané a zaznamenané v tabulkách a v grafech. V diplomové práci jsou dále na základě odborné literatury definovány specifické rysy ranního rozhlasového vysílání a jeho žánrové formy. Konkrétní metodika tvorby vysílání obou stanic je zpracována na základě rozhovorů se šéfredaktory.
Rozhlasová hra a její počátky v československém éteru
Kalčák, Filip ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Práce se zaměřuje na část rozhlasových dějin, které dosud nebyly v odborné literatuře komplexně zpracované. Práce zkoumá počátky rozhlasové hry v Československo. Téma kompiluje řadu odlišných zdrojů, opírá se o konzultace s odborníky a v mnoha ohledech plní průkopnickou funkci. Práce je rozdělena na několik částí. Věnuje se stručné historii rozhlasu 20. a 30. let minulého století, jejichž znalost je nezbytná pro pochopení vývoje rozhlasových her, snaží se definovat žánr rozhlasové hry a popsat způsob jejího vzniku. Hlavní část práce představuje zmapování historického vývoje rozhlasových her v meziválečném Československu včetně uvedení nejvýraznějších osobností československé rozhlasové hry zkoumaného období. Součástí práce jsou také informace o přelomových rozhlasových her uchovaných v Archivu Českého rozhlasu. Klíčová slova Rozhlasová hra, rozhlas, Radiojournal, divadlo, historie, První republika, rétorika
Kulturní průmysly v ČR: audiovizuální a mediální sektor 2017
Český statistický úřad
Publikace vymezuje kulturní průmysly a specifikuje jednotlivá odvětví (filmy, hudba, rozhlas, knihy), k nimž přidává názorné grafy.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Hudební dramaturgie českých alternativních rozhlasových stanic
Pyatkina, Maria ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce zkoumá a porovnává způsoby tvorby hudební složky vysílání českých alternativních rozhlasových stanic Radio 1 a Radio Wave. Tyto stanice byly zvolené z důvodu jejich specifického zájmu o hudbu, který je definován jejich alternativním formátem. Teoretická část poskytuje základní vhled do problematiky hudební dramaturgie rozhlasových stanic, popisuje alternativní rozhlasový formát a profily zkoumaných stanic včetně jejich hudební složky. Tvůrci hudebního vysílání prochází rozhodovacím procesem při výběru hudby podobně jako redaktoři zpravodajství při selekci zpráv, a tato práce proto ve své praktické části aplikuje na rozhlasovou hudební dramaturgii teoretický rámec výzkumu gatekeepingu. Pomocí rozhovorů s hudebními dramaturgy a moderátory stanic práce nalézá širokou škálu aspektů, které ovlivňují výslednou podobu hudební složky vysílání. Použité úrovně výzkumu gatekeepingu pomáhají názorně porovnat tyto vlivy v rámci obou stanic.
Rozdíly ve vysílání veřejnoprávní a komerční rozhlasové stanice (na příkladu Radiožurnálu a Rádia Impuls)
Dolejšová, Kristýna ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce Rozdíly ve vysílání veřejnoprávní a komerční rozhlasové stanice (na příkladu Radiožurnálu a Rádia Impuls) se zabývá odlišnostmi ve vysílání veřejnoprávní rozhlasové stanice Radiožurnál a komerční rozhlasové stanice Rádio Impuls. Výběr stanic nebyl náhodný. Radiožurnál zůstává podle Radioprojektu, oficiálního výzkumu poslechovosti realizovaného společnostmi MEDIAN a STEM/MARK, dlouhodobě nejposlouchanější stanicí Českého rozhlasu a patří mezi nejposlouchanější celoplošné stanice v České republice. Rádio Impuls je od začátku existence tohoto výzkumu nejposlouchanější celoplošnou stanicí u nás. Práce nezkoumá obecné rozdíly ve vysílání těchto dvou stanic, které jsou platné i pro další stanice Českého rozhlasu a ostatní komerční stanice. Místo toho se zabývá konkrétními odlišnostmi v jejich vysílání. Po úvodním zařazení zkoumaných stanic do kontextu mediálního systému v České republice, popisu jejich vzniku a současného formátu se další kapitoly zaměřují na jednotlivé rozdíly. Pozornost je věnována pořadům, zpravodajským relacím, vstupům moderátorů do vysílání a dvěma vybraným publicistickým pořadům - Ranní interview a Tři Impulsy na tělo. Poslední kapitola hodnotí zvukovou, lexikální, morfologickou a syntaktickou rovinu mluvených projevů moderátorů.
Český rozhlas Dvojka - budování kontaktu s posluchači
Ježek, Michal ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce Český rozhlas Dvojka - budování kontaktu s posluchači analyzuje prostředky, které tato stanice využívá, aby oslovila své posluchače, respektive příjemci svých mediálních obsahů. Vychází z teoretického rámce, který postuluje sociolog John B. Thompson v knize Média a modernita, tedy z triády interakcí, které charakterizují působení komunikačních médií. Zatímco první typ "zprostředkovaná kvaziinterakce" charakterizuje jednosměrné vysílání rozhlasové stanice k posluchači, další dva typy - "zprostředkovaná interakce" a "interakce tváří v tvář" charakterizují způsoby, kterými médium tuto jednosměrnost komunikace může překonávat. Tato diplomová práce proto analyzuje tři vybrané pořady stanice Český rozhlas Dvojka, které zmíněné typy interakce reprezentují. Kvalitativní analýza pak s pomocí trojího typu kódování (otevřené, axiální, selektivní) rozebírá zejména komunikační prostředky moderátorů, kteří stanici v jejím vysílání zastupují a do značné míry určují její komunikační styl. Diplomová práce se snaží ověřit předpoklad, že moderátoři významně přispívají k vytváření dojmu, že komunikace mezi rozhlasovou stanicí (mediálním domem) a posluchači (příjemci) je osobní. Kromě analýzy vzorků vysílání pak kvalitativní analýza zahrnuje také dílčí sémiologické rozbory prezentace vybraných pořadů na...
Národní muzeum pohledem vybraných médií - možnosti a limity médií jako historického pramene
Hadaš, Jiří ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Existuje mnoho pramenů, ze kterých je možno čerpat historii Národního muzea. Rovněž je řada studií a monografií týkajících se historie Národního muzea, nicméně žádná z těchto prací nezkoumá média, zvuková či audiovizuální, jako samostatný historický pramen. Média jsou zvláštním pramenem, z něhož lze čerpat specifické a autentické informace o Národním muzeu. Filmové záznamy, stejně jako rozhlasové přinášejí řadu poznatků a doplňují historii Národního muzea. Tato studie zhodnocuje úlohy médií jako informačního zdroje o dějinách Národního muzea spolu s identifikací limitů této pramenné formy. Na základě historiografických postupů a dále metod známých z oblasti mediální vědy bylo prostřednictvím kvantitativní a kvalitativní analýzy umožněno provést výzkum jedinečných historických pramenů v podobě televizních a rozhlasových záznamů, které přináší poznatky týkající se Národního muzea. Ve vybraném období, kterým je v případě rozhlasových záznamů konec druhé světové války a v televizním vysílání rok 1953 a které je v obou případech vymezeno rokem 1993, je proveden rozbor těchto médií z hlediska jejich využití jako historických pramenů. Ve zkoumaném období byla zjištěna žánrová pestrost, která zejména v televizních pořadech nabídla zpravodajství a publicistiku, naučné, ale i zábavní pořady. Tyto pořady...
Rozhlasový medailon první slovenské premiérky Ivety Radičové
Vohlídal, Václav ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Bakalářská práce je složena ze dvou částí. Praktické části, která je přiložena zvláště ve formátu wav. a z teoretické části, která praktickou doplňuje a rozšiřuje. Cílem praktické části je přiblížit život a kariéru Ivety Radičové, bývalé slovenské premiérky a profesorky sociologie. Praktická část je koncipována jako publicistický rozhlasový příspěvek, který by mohl být vysílaný ve veřejnoprávním i soukromém rádiu. Příspěvek je koncipován jako rozhlasové pásmo. Kromě příspěvků autora a rozhovoru s Ivetou Radičovou obsahuje i jiné hlasy a archivní zvukové nahrávky. Teoretická část pak doplňuje natočený materiál, snaží se přiblížit teorii, ze které autor při zpracování vycházel. Dále se snaží představit samotný příspěvek autorovy cíle, a které problémy musel při a po vytváření příspěvku řešit. Práce obsahuje také scénář příspěvku a životopis Ivety Radičové ve formě přílohy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 80 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.