Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vznik a vývoj české SPD v letech 2015 - 2018.
Režná, Zuzana ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji politického hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura. Teoretická část se věnuje politickým stranám jako takovým. Prostor je zde dán definici politických stran, jejich vzniku, typologii a funkcím. Část práce se také věnuje systému politických stran. Druhá část práce se věnuje zejména vzniku a vývoji hnutí SPD, přes první hnutí založené Tomiem Okamurou - Úsvit, až po současnou situaci SPD. Prostor je zde věnován zejména programu SPD, voličům hnutí a volebním průzkumům. KLÍČOVÁ SLOVA politická strana, politické hnutí, SPD, Tomio Okamura, přímá demokracie, referendum, elektorát
Euroskepticismus a fragmentace v britské Konzervativní straně v letech 2015-2017
Svobodová, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kudrnová, Johana (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Euroskepticismus a fragmentace v britské Konzervativní straně v letech 2015-2017 si dává za cíl zanalyzovat na čtyřech nejvýznamnějších událostech z těchto let fragmentaci ve straně způsobenou rozdílnými názory na řešení evropské otázky a zároveň odpovědět na otázku, zdali a jak se proměnila podoba euroskepticismu a míra fragmentace ve straně. Mezi analyzované události patří parlamentní volby z roku 2015, referendum ohledně britského členství v Evropské unii v roce 2016, vnitrostranické volby téhož roku a předčasné parlamentní volby v roce 2017. Práce obsahuje teoretickou část, která zahrnuje několik typologií týkajících se frakcí a euroskepticismu, na jejichž základě dochází k vytyčení tří výzkumných kritérií. První kritérium zkoumá vnější projevy euroskepticismu ve volebních programech na evropských otázkách, na nichž porovnává míru euroskeptičnosti. Kritériem další kapitoly jsou vnitřní projevy euroskepticismu a fragmentace ve straně, které jsou analyzovány na základě chování frakcí a politiků mezi lety 2015 a 2017. Kritériem poslední části jsou projevy euroskepticismu a fragmentace na volbě nového předsedy strany. Jednotlivým analýzám vždy předchází popis zkoumaných subjektů. Závěr poukazuje na zvýšenou míru euroskepticismu ve straně zapříčiněnou konaným referendem...
Hungarian migrant quota referendum 2016 - conditions and consequences
Mikovčík, Michal ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brabec, Dušan (oponent)
Anotácie Táto bakalárska práca je zameraná na Maďarské referendum o kvótach ktoré sa konalo v roku 2016. Predmetom skúmania v práci bolo zistiť, či toto referendum bolo vyjadrením vôle ľudu a aký dopad malo na maďarské postavenie v medzinárodnom spektre. V prvej kapitole je pre správne pochopenie významu referenda v krátkosti priblížená teoretická časť a vytiahnuté útržky z maďarskej ústavy, ktoré hovoria o referende. Autor sa ďalej v práci zameriava na postoj Maďarska voči migračnej kríze, aké akcie zapríčinili to, že na referendum vôbec bol priestor. Následná kampaň, ktorá mala významný dosah na výsledky referenda, na analýzu výsledkov referenda, jeho vplyv na domácu politiku a výsledky parlamentných volieb 2018 a aký dopad malo referendum na maďarské postavenie v Európskej únii. Autor využíva primárne internetové zdroje, interview a vyjadrenia politikov, keďže téma je pomerne čerstvá a odborná literatúra k nej zatiaľ nie je spracovaná.
Tradiční a současné státní symboly Běloruska a referendum v roce 1995
Falbr, Adam ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Kotau, Pavel (oponent)
kalářská práce Tradiční a současné státní symboly Běloruska a referendum v roce 1995 analyzuje roli státních symbolů a změny, jimiž v historii běloruského státu procházely. V úvodu pojednává o podobě, významu a pravidlech užívání státních symbolů podle dnešních běloruských zákonů. Dále se zabývá historickým vývojem a změnami symboliky v průběhu 20. století. Mapuje postupné formování vlajky, státního znaku a hymny od rozpadu Ruského impéria, kdy se objevily první pokusy o vytvoření běloruské státnosti, v průběhu sovětského období, kdy byla určena podoba dnešních symbolů, a v době po získání nezávislosti v roce 1991. Další kapitola se věnuje referendu v roce 1995, jehož výsledkem byl mimo jiné návrat k upraveným sovětským symbolům. Vysvětluje okolnosti existence dvou sad symbolů a situaci, kdy se někteří Bělorusové identifikují spíše s tradiční symbolikou. Okrajově se dotýká i dalších změn, které toto referendum přineslo. V závěrečné části se zaměřuje na dnešní stav: zkoumá postoj Bělorusů k oficiální symbolice, snahy státu upevnit její postavení, její roli v budování běloruské národní identity, a naopak užívání tradiční symboliky určitými skupinami obyvatel. Zabývá se také otázkou, nakolik silné jsou dnes mezi Bělorusy tendence k návratu k tradičním symbolům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Mediální obraz Brexitu ve Skotsku
Knoblochová, Martina ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce zkoumá mediální obraz Brexitu ve skotských médiích, konkrétně ve třech vybraných denících The Herald, The Scotsman a Daily Record, vzhledem ke specifičnosti skotské kultury. Práce se zaměřuje především na reakce komentářů vůči referendu o odchod Velké Británie z Evropské unie a s tím spojenými separatistickými náladami měsíc před a měsíc po historickém hlasování (tj. od 23 května do 23 července 2016.) Tato práce nejprve poskytuje podstatná teoretická východiska včetně historického kontextu, charakteristiky politické situace v zemi a skotské kultury nebo definice mediálního prostředí ve Skotsku. Poznatky jsou následně uplatněny v praktické části, kde jsou analyzovány vybrané články. Autorka předpokládá, že referování autorů komentářů o Brexitu bylo zásadně ovlivněno vnímáním takzvaného "skotství", kterými se Skotové odlišují svých britských sousedů, především od Angličanů. Cílem této práce není zjistit, kolik článků a s jakými tendencemi vyšlo, nýbrž jaká byla nejčastější zmiňovaná témata, co připadalo skotským autorům důležité a jak se stavěli k ideji skotské nezávislosti v souvislosti s výsledky referenda o Brexitu.
Současná britská debata o možném vystoupení z Evropské unie
Lakomá, Anna
Bakalářská práce se zabývá současným tématem možného odchodu Velké Británie z Evropské unie a jejím postavením v rámci integrace. Práce nejprve představí vývoj vztahu Velké Británie k EU od období druhé světové války až do současnosti. Cíl práce je objasnit důvody, které vysvětlují současné odtažité debaty o vystoupení země z Unie. Následuje komparační část, ve které jsou srovnávány postoje současných britských politických stran s ohledem na jejich preference k setrvání či vystoupení z EU. Práce dále zkoumá proces vystoupení členského státu z EU zakotvený v Lisabonské smlouvě a v rámci této části práce vymezí alternativní možnosti vystoupení členského státu z EU a jejich příklady na konkrétních zemích v Evropě. V závěrečné části práce diskutuje potenciální politické dopady na Velkou Británii v případě jejího odchodu z integrace a zmíní i možné scénáře pro EU v případě odchodu členského státu, jakým je Velká Británie.
Analýza přístupů k migraci v televizních debatách o členství Velké Británie v Evropské unii
Wygrysová, Dominika ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Velká Británie se v roce 2016 stala prvním členským státem, který uspořádal referendum o setrvání v Evropské unii, které vzápětí vedlo k rozhodnutí o odchodu z bloku. Ve velmi kontroverzní kampani, která referendu předcházela, dle britských médií dominovala témata ekonomické situace v Unii, imigrace do Velké Británie a postavení země ve světě. Média debatu několikrát označila za špinavou. Neobvyklým a děsivým prvkem kampaně se staly hrozby smrti některým politickým aktérům a samotný atentát na labouristickou poslankyni Jo Coxovou. Vzhledem ke kontextu lze ze tří představených témat považovat za nejvíce kontroverzní téma imigrace, jemuž věnovala pozornost především strana UKIP. Její předseda Nigel Farage se ochotně nechal fotit před dvěma billboardy, z nichž jeden vyobrazoval zástupy uprchlíků čekající na vstup do země a druhý hovořil o možnosti příchodu až milionů Turků. Oba tyto billboardy byly umístěné s cílem vyvolat dojem imigrace jako zdroje hrozby pro britský lid. Předkládaná práce mapuje přístup politických táborů "Leave" a "Remain" k imigraci. Na základě analýzy vlastních transkriptů jedenácti televizních debat popisuje klíčové interpretační repertoáry imigrace, které v debatách zazněly. Zabývá se také pozicemi, které se oba tábory snažily zaujmout a zamýšlí se nad důvody úspěšnosti či...
Mediální obraz Brexitu ve Skotsku
Knoblochová, Martina ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce zkoumá mediální obraz Brexitu ve skotských médiích, konkrétně ve třech vybraných denících The Herald, The Scotsman a Daily Record, vzhledem ke specifičnosti skotské kultury. Práce se zaměřuje především na reakce komentářů vůči referendu o odchod Velké Británie z Evropské unie a s tím spojenými separatistickými náladami měsíc před a měsíc po historickém hlasování (tj. od 23 května do 23 července 2016.) Tato práce nejprve poskytuje podstatná teoretická východiska včetně historického kontextu, charakteristiky politické situace v zemi a skotské kultury nebo definice mediálního prostředí ve Skotsku. Poznatky jsou následně uplatněny v praktické části, kde jsou analyzovány vybrané články. Autorka předpokládá, že referování autorů komentářů o Brexitu bylo zásadně ovlivněno vnímáním takzvaného "skotství", kterými se Skotové odlišují svých britských sousedů, především od Angličanů. Cílem této práce není zjistit, kolik článků a s jakými tendencemi vyšlo, nýbrž jaká byla nejčastější zmiňovaná témata, co připadalo skotským autorům důležité a jak se stavěli k ideji skotské nezávislosti v souvislosti s výsledky referenda o Brexitu.
Norský přístupový proces do ES/EU ve srovnání s Dánskem a se Švédskem
Trmalová, Eliška ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Norsko v druhé polovině dvacátého století opakovaně usilovalo o vstup do Evropských společenství, později začleněných do nově vzniklé Evropské unie. V obou proběhnuvších referendech roku 1972 a 1994 se ovšem jeho občané rozhodli poměrně těsnými výsledky proti vstupu do ES/EU. Oproti tomu jeho skandinávští sousedé, Dánsko roku 1972 a Švédsko roku 1994, se v referendech rozhodli stát členskými zeměmi ES/EU. Bakalářská práce na téma "Norský přístupový proces do ES/EU ve srovnání s Dánskem a se Švédskem" se zabývá důvody, které způsobily odlišný výsledek referend v Norsku oproti Dánsku a Švédsku. Tyto země sdílí mnoho podobností, proto byl očekáván podobný výsledek referend, k čemuž ovšem nedošlo. Hlavní příčiny spatřuji ve třech hlavních bodech. Prvním bodem jsou bezesporu norská specifika, mezi něž patří silná tradice rybolovu či například zemědělství, které je nutné štědře dotovat státem. Dalším jsou ekonomické důvody, kam patří zejména norské zisky z exportu ropy a zemního plynu. Posledním bodem je neobyčejně silná norská národní hrdost, která je do určité míry dána historickými důvody a souvisí se strachem Norů ze ztráty své suverenity. V norské historii lze vyzkoumat i příčiny odporu mnoha Norů k pojmu "unie", který v nich dodnes evokuje nesvobodu a útlak. Tato hlediska odlišují zásadně Norsko od...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 55 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.