Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výzkum vlivu SO2 a NOx na růst smrku
Hruška, Jakub ; Oulehle, Filip ; Kolář, Tomáš
Smrk ztepilý po poklesu emisí SO2 a NOX velmi rychle reagoval a radiální přírůsty stromů v postiených oblastech Krušných a Jizerských hor se dostaly na předemisní úroveň již koncem 90.let 20. století. Vzrůst nejlépe koreloval s poklesem koncentrací SO2 v ovzduší a s poklesem atmosférické depozice síry. Regenerace půd byla identifikována jako méně výrazný činitel, zejména proto, že je silně korelována s poklesem depozice. Na pokles radiálního růstu tedy emise SO2 a NOX přestaly mít vliv na přelomu tisíciletí. Současný pokles přírůstů není dám emisemi SO2 a NOX ale spíše klimatickými vlivy.
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
Vzájemná kompatibilita entomopatogenní houby \kur{Isaria fumosorosea \kur{}} s dalšími druhy entomopatogenních hub
OUŠKOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce je zaměřena na hodnocení kompatibility entomopatogenní houby I. fumosorosea s vybranými druhy entomopatogenních a mykoparazitických hub v různých teplotách. Z druhů vláknitých hub byly vybrány kmeny druhů B. bassiana, M. anisopliae, L. muscarium, C. minitans a C. rosea f. catenulata. Bylo zjištěno, že kombinace houby I. fumosorosea s druhem L. muscarium se v prostředí nijak neomezují při všech testovaných teplotách (15, 23 a 25 °C). U ostatních druhů bylo prokázáno určité ovlivnění růstu a produkce spor v kombinaci s houbou I. fumosorosea. Při testování účinnosti vybraných druhů vláknitých hub na larvách T. molitor, vykázaly nejvyšší účinnost druhy I. fumosorosea, B. bassiana a M. anisopliae. Nejmenší účinnost vykazoval druh L. muscarium. U mykoparazitické houby C. rosea f. catenulata nebyla zaznamenána přímá účinnost na larvách T. molitor. U tohoto druhu bylo zjištěno, že není schopen infikovat zdravé jedince, ale napadá oslabené jedince nebo roste saprotrofně na mrtvých jedincích.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.