Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Deformační historie a rozpad ternárních živců v proto-stádiu vývoje felzických granulitů Blanského lesa
Jirků, Markéta ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Závada, Prokop (oponent)
Diplomová práce se zabývá nejstarší rozpoznanou deformační mikrostrukturou felzických granulitů Blanského lesa za účelem pochopení deformační historie těchto hornin v podmínkách spodní kůry, tedy před jejich následnou modifikací během exhumace. Studium mikrostruktur je taktéž zaměřeno na rozpad ternárních živců v proto-stádiu vývoje těchto granulitů. Na základě strukturní a mikrostrukturní analýzy vzorku kliváže I. s méně vyvinutou kliváží a vzorku kliváže II. s více vyvinutou kliváží bylo možné odlišit dvě deformační stavby, kdy S1 je definovaná páskováním a střídáním křemenných pásků s pásky bohatými plagioklasem, granátem a s porfyroklasty alkalických živců. Studie odhalují transpozici do kliváže S2 a také ukazují, že při tomto intenzivním přepracování S1 novou planární strukturou S2 došlo k rozpadání křemenných pásů a k rekrystalizaci do tzv. ribonů. Po provedení živcové termometrie u kliváže I. a II. bylo z výsledků možné rozlišit a za sebou seřadit tři stádia rozpadu živců. Byl zjištěn kontinuální pokles teplot, což reflektují jednotlivé mikrostruktury. Výsledky analýz přednostní tvarové orientace hranic zrn ukazují, že při vzniku původní dvouživcové matrix je vidět přednostní tvarová orientace hranic této matrix. Z analýz provedených u kliváže I. je zřejmé, že tvarové přednostní orientaci dominuje...
Studium mikrostruktury autoklávovaného pórobetonu s využitím druhotných surovin
Húšťavová, Jana ; Suchý, Peter (oponent) ; Kulísek, Karel (vedoucí práce)
Autoklávovaný pórobeton je využívaným stavebním materiálem, zejména pro jeho tepelně izolační vlastnosti. Během autoklávování dochází v mikrostruktuře pórobetonu ke vzniku krystalických CSH fází, především tobermoritu. Vstupními látkami jsou oxid vápenatý a oxid křemičitý. Mimo běžně používané suroviny, je možné pro výrobu použít suroviny druhotné, bohaté na oxid křemičitý. Využití druhotných surovin dává příležitost, aby stavební průmysl byl ekologičtější k životnímu prostředí. Dalším přínosem je snížení finančních nákladů. V práci je zkoumán vliv jednotlivých druhotných surovin na mikrostrukturu. Byl použit vysokoteplotní popílek, fluidní popílek, škvára, mleté obalové sklo a zeolit. Suroviny byly míchány s nehašeným vápnem v molárním poměru oxidu vápenatého k oxidu křemičitému 0,73 a 1,0. Pro syntézu tobermoritu v laboratorních podmínkách bylo využito autoklávovacích kapslí. Autoklávování probíhalo při teplotách 170 a 190 °C s hydrotermální výdrží 4, 8 a 16 hodin. Nejvýznamnější vliv na mikrostrukturu vykázal vysokoteplotní popílek, naopak největší vliv na mechanické vlastnosti, je připisováno mletému obalovému sklu.
Reaktivnost křemene v experimentálních maltových tělesech
Kuchyňová, Markéta ; Kuchařová, Aneta (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent)
Alkalicko-silikátová reakce (ASR) je jednou z nejničivějších chemických reakcí, které mohou probíhat v betonu a nenávratně jej poškodit. K ASR dochází, pokud jsou splněny následující podmínky: dostatečná vlhkost (> 80 %), dostatečné množství alkálií (Ca2+ , Na+ , K+ ) a reaktivní kamenivo (převážně špatně krystalické, deformované až amorfní formy SiO2). Reaktivní kamenivo, reaguje s vysoce zásaditými pórovými roztoky za vzniku hydrofilních gelů, které zvětšují svůj objem. Reaktivita kameniva je standardně testována pomocí dilatometrických zkoušek. Tyto zkoušky jsou založeny na vytvoření zkušebního tělesa, které je uloženo v prostředí urychlujícím vznik ASR. Délkové změny tělesa jsou způsobeny tvorbou a expanzí alkalicko-silikátových gelů. V rámci diplomové práce byla posouzena náchylnost křemenem bohatých typů hornin k ASR (křemenec, metadroba, kvarcit, pegmatitový křemen) za pomoci mikroskopických (optická mikroskopie, skenovací elektronová mikroskopie kombinovaná s analýzou obrazu) a dilatometrických (ASTM C1260, RILEM AAR-4.1) metod. Horniny byly zařazeny dle reaktivnosti do kategorií podle ASTM C1260 (reaktivní, potenciálně reaktivní, nereaktivní). Reaktivita hornin úzce souvisela s obsahem kryptokrystalické křemenné matrix, velikostí zrn, tvarem hranice zrn a výskytem subzrn či undulózního...
Chemimus hydrotermálního křemene z Au ložiska Mokrsko-západ stanovený metodou LA-ICP-MS
Štrba, Martin ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Ložisko Mokrsko-západ, ležící asi 20 km jižně od Prahy, je jedním z nejvýznamnějších ložisek zlata v Českém masívu. Hydrotermální křemenné žíly se zde nacházejí ve dvou typech hostitelských hornin: tonalitech středočeského plutonu (SČP) a amfibolitech jílovského pásma (JP). Na ložisku bylo popsáno několik generací křemenných žil, které se vzájemně liší svou mineralizací. Práce má několik cílů. V první řadě stanovit a porovnat chemismus křemene z různých generací hydrotermálních žil, dále popsat distribuci nejdůležitějších stopových prvků a nakonec určit případné rozdíly v chemismu vzorků odebraných z JP a SČP. Pomocí metody LA-ICP-MS bylo analyzováno 16 vzorků žilného křemene odebraných na ložisku Mokrsko-západ. Bylo provedeno 101 analýz. Z analyzovaných stopových prvků byla největší pozornost věnována Li, Mg, Al, Ca, Fe, Cu, Zn, As, Sb a Pb. Bylo zjištěno, že Al významně ovlivňuje koncentrace většiny prvků. Byla potvrzena pozitivní korelace Al s většinou kovů. U vzorků s vysokou koncentrací Al byly zjištěny i zvýšené koncentrace dalších kovů (Fe, Cu, Zn, Pb) a As, které na ložisku tvoří sulfidickou mineralizaci. U vzorků s nižší koncentrací Al byly obsahy uvedených prvků nízké. Tyto vzorky pravděpodobně náleží starší generaci křemene (Q1). Vzorky s vyššími koncentracemi hliníku a kovů a arsenu...
Mikrochemismus křemene jako metalogenetický indikátor
Pacák, Karel ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Oblast v okolí středočeského plutonu je jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu ložisek zlata v České republice. Ložiska tvořená hydrotermálním křemenem tvoří soubor dobře prozkoumaných lokalit zachycujících několik ložiskových typů - "intrusion related gold deposit" (ložiska Petráčkova hora a Mokrsko) a "orogenic gold" (ložiska Jílové u Prahy, Kasejovice). Mezi ložiska částečně podobná typu "orogenic gold" patří ložiska Libčice u Nového Knína a Roudný u Vlašimi. Na celkem 38 vzorcích z těchto pěti lokalit bylo provedeno zhruba 228 měření pomocí metody pomocí metody laserové ablace (LA-ICP-MS). Vzorky byly vybrány tak aby představovaly jak hlavní žilovinu s Au zrudněním, tak i pozdější žilovinu málo zrudněnou, nebo bez zrudnění. Na několika lokalitách byl zkoumán i nezrudnělý hydrotermální křemen bez přímé vazby na ložisko, za účelem porovnání chemického složení s rudním křemenem ze stejné oblasti. Hlavní náplní této práce byla in-situ analýza chemického složení jednotlivých generací křemenných žil a statistické porovnání odlišností v rámci jednotlivých ložisek, stejně jako porovnání zkoumaných ložisek navzájem. Celkem bylo měřeno 65 izotopů, nejvýznamnější příměsi v křemeni představují Al (až 2800 ppm), Sb (až 50 ppm), Ti (až 240 pm) a Li (až 280 ppm). Lokálně zvýšené byly i obsahy Ba, Mg, Fe,...
Charakteristika polyfázového vývoje deformační mikrostruktury křemene na příkladu krkonošsko-jizerského krystalinika
Očenášková, Eva ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Závada, Prokop (oponent)
Vzorky kvarcitu odebrané ve východní části Krkonošsko-jizerského masivu náleží k metasedimentárnímu pokryvu paraatuchtonní jednotky. Horniny prodělaly polyfázovou deformaci, která vedla k vytvoření silné přednostní tvarové orientace (SPO) křemenných zrn. Ve zvrásněných křemenných žilkách byly zkoumány mechanismy deformačního přetisku a vztahy mikrostruktury, SPO a CPO. K určení přednostní optické orientace (CPO) byla použita metoda počítačové polarizační mikroskopie (CIP). Analýza mikrostruktur byla zaměřena na velikost zrn, osní poměry zrn, orientace nejdelších os zrn a jejich vztah k míře deformačního přetisku. Z výsledků vyplývá, že dominantním mechanismem rekrystalizace křemenných zrn byla migrace hranic zrn. Vrásy byly v mikroměřítku vytvořeny jednoduchým střihem. Míra deformačního přetisku je nejsilnější ve vrcholu zámku vrásy, kde zrna dosahují nejvyšších osních poměrů a velikostí. Ve spodní části zámku vrásy je zachována původní CPO u malých zrn a SPO má podobnou orientaci jako původní CPO. Během vrásnění CPO a SPO rotovalo ve směru střihu v závislosti na míře deformačního přetisku.
Ostřiva slévárenských formovacích a jádrových směsí
Ostrézí, Filip ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje vlastnostem ostřiv nejběžněji používaných ve slévárnách, jejich výhodám, nevýhodám a použitelností. Nejpoužívanější jsou ostřiva křemenná, především díky své nízké ceně, mají však také mnoho nedostatků jako neplynulou roztažnost, zvýšenou reaktivnost a zdravotní závadnost. Popsána jsou hlavně ostřiva z České a Slovenské republiky, nechybí však ani pár zástupců mimo Evropu. U nekřemenných ostřiv nenajdeme tolik nevýhod, jejich problémem je však stále vysoká cena. Popsány jsou zde ty nejčastěji používané nekřemenné a umělé ostřiva.
Porovnání různých metod stanovení melitelnosti práškových pojiv
Virágová, Tereza ; Walter, Martin (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je shrnout získané poznatky v oblasti mletí středně tvrdých a tvrdých materiálů. Práce se zaměřovala na zkoumání melitelnosti materiálů pomocí dostupného laboratorního mlýna. Součástí práce je následná optimalizace mlecího procesu na daném zařízení a vyhodnocení získaných výsledků.
Vliv tepelné expozice na pórovou strukturu a mineralogii hutného dinasu.
Janek, Ondřej ; Kotouček, Miroslav (oponent) ; Nevřivová, Lenka (vedoucí práce)
Dinas je žáruvzdorné stavivo, které obsahuje nejméně 93 % oxidu křemičitého v polymorfních formách a to převážně -tridymitu, -cristobalitu a nepřeměněného -křemene. Ve sklářství se používá pro zdění kleneb sklářských pecí a v koksárenství pro zdění koksárenských baterií. Výhodou je vysoká únosnost v žáru, vysoká odolnost proti kyselým taveninám. Nevýhodou je nízká odolnost proti změnám teploty pod 600 °C. Diplomová práce se zabývá vlivem opakovaného výpalu dinasového kamene na jeho pórovitou strukturu a mineralogické složení.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.