Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zločin a trest u Cesare Beccarii: Analýza osvícenské trestněprávní reformy
Bojar, Tomáš ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Zločin a trest u Cesare Beccarii analýza osvícenské trestněprávní reformy Předkládaná disertační práce se soustředí na jedno z významných děl v dějinách právní a morální filosofie, traktát O Zločinech a trestech (1764) italského osvícenského myslitele Cesare Beccarii. Jde o text, který významným způsobem napomohl změnit způsob, jakým Evropané nahlíželi na záležitosti trestního práva, jak vnímali otázku zločinu a jakou odpověď v podobě trestních sankcí na ni hledali. Zároveň jde i o dílo s jednoznačným praktickým dopadem: Beccariův traktát inspiroval zákonodárce v řadě zemí západního světa, a stal se tak jedním z důležitých zdrojů moderního trestního práva v podobě, která dodnes ovlivňuje naše životy. . Hlavním cílem textu je nabídnout právně-filosofickou a morálně-filosofickou interpretaci stěžejních otázek Beccariova učení, ohledat historický kontext, ve kterém se zrodilo, prozkoumat etické a obecně filosofické předpoklady, o něž se opíralo, a nakonec ukázat i na jeho praktické konsekvence pro život západní civilizace. V závěru se pak práce v širším kontextu dějin právního myšlení věnuje otázce soudcovského formalismu. První kapitoly textu představují Beccariův život, jeho intelektuální zázemí a převládající duchovní klima, z nějž jeho myšlení vycházelo (zvláštní pozornost je věnována zejména myšlenkovému...
Nepodmíněný trest odnětí svobody z pohledu teorie a praxe
Pleva, Jiří ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Kalvodová, Věra (oponent) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Nepodmíněný trest odnětí svobody z pohledu teorie a praxe Disertační práce JUDr. Jiří Pleva Abstrakt Předkládaná disertační práce je vedena snahou vyjádřit některé názory k současné teorii i praxi týkající se nepodmíněného trestu odnětí svobody a poskytnout některé podněty k případné změně. Základním mottem předloženého pojednání je konstatování, že primárním znakem ukládaného trestu je újma působená pachateli trestného činu. Argumenty uznávaných autorů, případně vlastními, chce autor prokázat neúčinnost ukládaných trestů v případech, kdy následný výkon těchto trestů nebude pro pachatele dostatečně citelný, přičemž konkrétní citelnost trestu je možno alespoň přibližně stanovit pouze ad hoc vzhledem k poměrům konkrétního pachatele. Vybranými případy ze soudní i vězeňské praxe se pak snaží vyvrátit obecně rozšířené tvrzení, že nepodmíněný trest odnětí svobody je vždy nejpřísnějším druhem trestu. Autor se v práci pokouší zdůraznit důležitost všech základních účelů trestu, doposud upravených v § 23 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, které nemohou být při úvahách o ukládání trestu ani po nabytí účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku opomíjeny. V duchu smíšené teorie trestání pak vyjadřuje přesvědčení o nevhodnosti ukládání trestu odnětí svobody tehdy, pokud by bylo možno učinit závěr o jeho...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.