Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 188 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití kvantifikace ošetřovatelské péče v psychiatrických nemocnicích
STUCHLÍKOVÁ, Jindřiška
Tématem bakalářské práce je využití kvantifikace ošetřovatelské péče v psychiatrických nemocnicích. Psychiatrie poskytuje léčbu nemocným s duševním onemocněním. Ve většině případů se pacient nemá se svými problémy na koho obrátit, proto vyhledá pomoc odborníka, v tomhle případě se jedná o psychologa, nebo psychiatra. Pokud není pacient z jakéhokoliv důvodu schopen na léčbu docházet ambulantně, lékař rozhodne o hospitalizaci nemocného. U těchto pacientů se poté provádí základní a speciální ošetřovatelská péče. Do základní ošetřovatelské péče řadíme podávání stravy, hygienu a jiné. Speciální ošetřovatelská péče zajišťuje diagnostické, terapeutické a monitorovací výkony. Práce má teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá oborem psychiatrie, formou a metodami péče, legislativním vymezením a dále vzděláním a kompetencemi sester. Výzkumné šetření vycházelo z metody kvantifikace ošetřovatelské péče od Pochylé a Pochylého z roku 2008 a bylo provedeno kvalitativně kvantitativní metodou. První část výzkumu se zabývala sbíráním dat a následným záznamem do záznamového archu. Dalším krokem bylo stanovit činnosti speciální ošetřovatelské péče. U výkonů byly následně stanoveny průměry a směrodatné odchylky, čímž jsme dostali průměrné časy všech výkonů. Cílem práce bylo stanovit průměrnou časovou náročnost u všech výkonů a dále stanovit časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Ošetřovatelská péče se u nemocných mění dle aktuálního zdravotního stavu. Mezi další specifika ošetřovatelské péče patří i sledování nemocných, kteří mohou ohrozit sebe, nebo své okolí. Nejčastěji prováděným výkonem v psychiatrické nemocnici v oblasti podávání léků je podávání léků per os. Pro práci jsme si zvolily 3 cíle. Prvním cílem bylo inventarizovat speciální ošetřovatelskou péči v psychiatrických nemocnicích. Dalším cílem je zjistit průměrné časové hodnoty pro jednotlivé ošetřovatelské činnosti speciální ošetřovatelské péče v psychiatrické nemocnici. Posledním cílem bylo stanovit časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Na základě prvního cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jaký nejčastější výkon se provádí v psychiatrické nemocnici? Na základě druhého cíle byla stanovená výzkumná otázka: Jaké jsou průměrné časové hodnoty pro jednotlivé ošetřovatelské činnosti speciální ošetřovatelské péče v psychiatrické nemocnici? Na základě třetího cíle byla zvolena hypotéza: Časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče se liší u vybraných skupin pacientů.
Péče o pacienta se schizofrenií z pohledu sester a rodinných příslušníků
LAIEROVÁ, Kateřina
Práce byla rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsme se zaměřili na charakteristiku schizofrenie, život pacienta se schizofrenií, léčbu schizofrenie a edukaci pacienta se schizofrenií. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a popsat aspekty péče o pacienta se schizofrenií, jak z pohledu rodinných příslušníků, tak z pohledu sester a zjistit a popsat dopad onemocnění na život pacienta z pohledu jeho rodinných příslušníků. Ve výzkumné části jsme použili kvalitativní výzkumnou strategii, metodu dotazování, techniku sběru dat formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány ve vybraném domově se zvláštním režimem a u sester pracujících na akutním psychiatrickém oddělení všeobecné nemocnice a druhá část rozhovorů proběhla s rodinnými příslušníky pacienta se schizofrenií. Výzkumný soubor tvořily tři sestry pracující na akutním psychiatrickém oddělení všeobecné nemocnice, čtyři sestry pracující v domově se zvláštním režimem a pět rodinných příslušníků pacienta. Za stěžejní považují sestry, jak z akutní, tak i z dlouhodobé péče, zajištění podávání léků, individuální přístup k pacientovi a získání si jeho důvěry.
Vývoj ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou: srovnání Česko - Finsko.
FILIPOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce je zaměřená na historii ošetřovatelské péče o duševně nemocné v Česku a Finsku. Je psána chronologicky od starověku po dnešní dobu. V celé práci je shrnut vývoj ošetřovatelství o duševně nemocné, systém péče a vzdělávání sester pro psychiatrii v Česku a Finsku. Cílem je zmapování vývoje ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou. Práce se zabývá systémem péče o duševní zdraví a o vzdělávání ošetřovatelského personálu v těchto zemích. Bakalářská práce je teoretická. Pro zpracování bylo nezbytné navštívit Archiv hlavního města Prahy a Národní archiv pro získání historických pramenů. Dalšími důležitými zdroji použitými v této práci byly odborná literatura, literatura zabývající se danou problematikou v současnosti a historické knihy. O duševních nemocech si dříve lidé mysleli, že za ně mohou přírodní jevy. Ve starověku byly zřizovány chrámy pro duševně nemocné. V této době měl velký význam řecký lékař a filozof Hippokrates. Středověk považoval duševní chorobu za posednutí zlými duchy, proto léčba spočívala hlavně v izolaci. V novověku se začaly stavět první ústavy pro choromyslné. Ve dvacátém století psychiatrii ovlivnil Sigmund Freud svou teorií o vzniku duševních chorob. Zlomem této doby bylo také používání šokové léčby a objevení psychofarmak. Psychiatrie se zabývá vývojem a upevňováním mentálního zdraví a jeho prevencí. Česká republika má v oblasti psychiatrie systém vzájemně propojených služeb, jako je psychiatrická ambulance, klinicko-psychologická ambulance, lůžkové zařízení a komunitní péče. Psychiatrie u nás je nedostatečně financována, péče je neuspokojivá a rozvoj opožděn oproti jiným zemím Evropské unie. Strategie reformy psychiatrické péče u nás má za cíl zvýšení kvality života osob s duševním onemocněním. Současným stavem je přetíženost ambulantních psychiatrů a materiálně i technicky zastaralé vybavení psychiatrických nemocnic. Naše psychiatrická péče má spíše institucionální charakter, neboť se nepodařilo systémově rozvinout komunitní psychiatrii. Perspektivou je však poměrně hustá síť psychiatrických a klinicko-psychologických ambulancí, což by mohlo napomoci v přesouvání těžiště péče z lůžkového zařízení do přirozeného prostředí klienta. Reforma bude mít také snahu o vylepšení vzdělávání sester pro psychiatrii. Dle české legislativy není podmínkou specializovaná způsobilost pro práci sestry na psychiatrii. Sestry by měly mít nejlépe vysokoškolské vzdělání, které umožňuje získání potřebných vědomostí pro výkon povolání. Jsou stanoveny i kompetence. Finsko má systém zdravotní péče založený na daních. Důležitá jsou zdravotnická centra poskytující prevenci, lékařské prohlídky a screeningy. Specializovaná péče je poskytována v nemocničních zařízeních. Dříve převažovala spíše institucionální péče, dnes jsou však ambulantní a komunitní služby velice rozšířenou službou. Psychiatrické léčebny byly zrušeny a zůstala pouze psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic. Vzdělávání sester ve Finsku probíhá na univerzitách aplikovaných věd. Role sestry je podpora zdraví, předcházení nemocem a rehabilitace. Sestra ve Finsku je nezávislá a odpovědná za rozhodnutí učiněná během dne, což také podporuje etický kodex sester, který je poslední kapitolou práce. Cílem práce je zmapování vývoje ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou. Jedním z velkých poznatků je výrazný vývoj psychiatrie, kdy v každé době bylo na psychiatrii pohlíženo z jiné perspektivy. Práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů nebo pro odborné pracovníky, ale i pro zájemce o historii ošetřovatelské péče o pacienty s duševní nemocí.
Architektura duševní léčby
Peklanský, Matúš ; Konrad, Ingrid (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá témou duševnej liečby, ktorú analyzuje a skúma s výsledkom návrhu konkrétneho architektonického objektu- Centra duševného zdravia.

Petr, Tomáš ; Klvačová, Petra, (vedoucí práce)
Problematika duševního zdraví populace České republiky
ONDRÁČKOVÁ, Silvie
Cílem diplomové práce bylo v teoretické části zmapovat problematiku duševního zdraví populace České republiky. Hlavním cílem výzkumné práce bylo upozornit na problematiku poruch duševního zdraví a zkoumat léčbu duševního zdraví z pohledu pacientů v ambulantní psychiatrické péči. Problematika duševního zdraví populace je široké téma, které jsem zpracovala s využitím mnoha relevantních podkladů, uvedených v analytických, statistických a jiných materiálech a oficiálních mezinárodních i českých dokumentech. Výsledkem je zjištění, že přes některé nesporné klady systému je dostupnost psychiatrické péče v naší republice neuspokojivá a rozvoj oboru psychiatrie je ve srovnání s většinou zemí Evropské unie zanedbán a opožděn. Zásadní pozitivní změna se očekává od implementace dvou klíčových materiálů, Strategie reformy psychiatrické péče a Akčního plánu Duševní zdraví. Pro splnění hlavního cíle výzkumu jsem vytvořila nestandardizovaný písemný dotazník pomocí kterého jsem zjišťovala pohled depresivních a úzkostných pacientů na léčbu jejich nemoci. Kvantitativní výzkum byl vyhodnocen s pomocí statistického programu SPSS. Hypotézy byly testovány pomocí Chí kvadrátu. Z jeho závěrů vyplývá pro první a druhý vedlejší cíl konstatování, že obavy ze stigmatizace psychiatrickou léčbou i dobu rozhodování navštívit ambulanci psychiatra ovlivňují druh nemoci a konkrétní zdravotní obtíže. Významnější souvislost než sociodemografickým charakteristikám přisoudil výzkum typu osobnosti a rodinnému prostředí. Odpovědí na třetí vedlejší cíl je konstatování, že genderové rozdíly nemají vliv na pravidelné užívání psychiatrem předepsaných léků. Komplexní výstupy z výzkumu léčby duševního zdraví z pohledu pacientů nabízejí možné využití zadáním nepožadovaných, ale zjištěných souvislostí a korelací.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 188 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.