Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Majetky kláštera klarisek v Panenském Týnci od jeho založení do počátku 17. století
Hejdová, Tereza
Příspěvek se zabývá majetky patřícími ke konventu klarisek v Panenském Týnci od dob jeho založení do první třetiny 17. století. Práce popisuje vybrané majetkové spory, které abatyše panenskotýneckého konventu vedla se světskými pány, klášterními poddanými, knězi či kaplany.
Imigrace zahraničních duchovních do Česka
Uttendorfská, Anna ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Havlíček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá migrací zahraničních duchovních do Česka. Teoretická část práce se věnuje diskuzi s literaturou. V praktické části práce pak následuje metodika, zdroj dat a posléze výsledky analýzy jednotlivých náboženských organizací. Cílem práce je zjistit zda do Česka duchovní migrují a jestliže ano tak jakou má tato migrace strukturu. Výsledky práce ukázaly, že taková migrace existuje a imigranti tvoří nezanedbatelný podíl duchovních v Česku a to zvláště v Římskokatolické církvi. Tito zahraniční duchovní se vyskytují ve větší míře v Praze a jejím okolí. Většina zahraničních duchovních pochází z jiných evropských zemí, zejména Polska a Slovenska. Klíčová slova migrace duchovních, zahraniční duchovní, imigrace, kněží, kazatelé
Proměny diskurzů českého katolického exilu v Itálii 1962-1969
Blažek, Ondřej ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Tato práce pojednává o dění v českém katolickém exilu v Itálii se zaměřením na 60. léta 20. století. Poskytuje bližší vhled do institucionálních a diskurzivních proměn, které se zde odehrávaly v době konání II. vatikánského koncilu (1962-1965) a následného pobytu kardinála Josefa Berana v Římě (1965-1969). Práce se soustřeďuje především na vývoj v nakladatelství Křesťanské akademie, Středisku Velehrad a Papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde působily přední osobnosti českého katolického exilu, většinou z řad kněží. Metodou historické diskurzivní analýzy práce sleduje, jak v tomto prostředí získávala stále větší převahu prokoncilní orientace, která se negativně vymezovala vůči konzervativnímu myšlenkovému proudu v církvi. V neposlední řadě práce též ukazuje, jak podobu katolického exilového diskurzu v Itálii ovlivňovaly proměny vztahu mezi papežskou diplomacií a komunistickým Československem.
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
Syndrom vyhoření a jeho dopad na pracovníky pomáhajících profesí v církvi
Kamarýtová, Anna ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám tématem syndromu vyhoření a jeho dopadem na pracovníky pomáhajících profesí v církvi, s cílem zjistit nakolik jsou tito pracovníci ohroženi, a jak se o tyto pracovníky starají jejich zaměstnavatelé a zda jsou obeznámeni s riziky syndromu vyhoření. V prvních kapitolách se věnuji teoretickému vymezení syndromu vyhoření v celkovém zaměření na tuto problematiku, ale také se blíže věnuji specifikům, která souvisí s duchovním životem křesťanů v pomáhající profesi v církvi. Snažím se zachytit a blíže popsat motivaci k pomáhání, faktory vedoucí k syndromu vyhoření, diagnostiku, možnost prevence a léčby. Závěrečné kapitoly a celá praktická část je věnována historii a charakteristice zkoumaných skupin, jenž tvoří kněží ze tří největších církví u nás: Římskokatolická, Českobratrská evangelická a Československá husitská. Součástí této části je kvantitativní průzkum uskutečněný metodou dotazníkového šetření. Pro dokreslení jsou v rámci práce zpracované tři kazuistiky, které dokumentují skutečné příběhy o syndromu vyhoření v různých fázích.
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
Heřman Josef Tyl
Feranc, Daniel ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Práce nazvaná Heřman Josef Tyl nabízí chybějící celkové zpracování života této významné církevní osobnosti, opata jednoho z nejstarších premonstrátských klášterů založeného českých šlechticem blahoslaveným Hroznatou v Teplé, která prožila utrpení dvou totalit 20 století. nacismu v koncentračních táborech a komunismu ve věznicích a uranových pracovních táborech, jakož i různé perzekuční zásahy do jeho života v podobě odebrání státního souhlasu. Práce se přitom věnuje také obdobím jeho života, která doposud postrádala zpracování. To se týká zejména Tylova dětství, dospívání, studií a života po roce 1958, kdy pracoval jako skladník na Cakovském družstvu a vrátil se ke kněžské službě, kterou mu znovu znemožnil zásah komunistické totalitní moci odebráním státního souhlasu, aby se v závěru svého života opět ke kněžské službě vrátil a dokonce byl zvolen opatem tepelského kláštera. Práce nabízí také historicko-kritické zhodnocení údajů známých z Tylovy autobiografie, dotýkajících se zejména období od jeho zatčení gestapem v roce 1942, až do jeho propuštění z komunistických vězení a jejich doplnění na základě získaných pramenů. Zpracování disertační práce se opíralo o shromážděné archivní prameny vztahující se k osobě Heřmana Josefa Tyla: jeho pozůstalost, úřední listiny a dokumenty, materiály vzniklé z...
Zápalná oběť ve Starém zákoně
Niklová, Pavla ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Práce se věnuje výkladu pojmu zápalná oběť ve Starém zákoně. Zabývá se místem kultu (svatyně, chrám), kněžstvím v Izraeli, lidskými oběťmi a rekonstrukcí rituálu zápalné oběti s výkladem jednotlivých úkonů, na základě překladu a výkladu první kapitoly Třetí knihy Mojžíšovy. Cílem práce je zjistit, jakou funkci a smysl měl tento rituál pro izraelskou komunitu, ale také jakou zvěst mají texty pojednávající o zápalné oběti pro současného čtenáře.
Historie farnosti v Mostě v letech 1945-1990
Hausner, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo popsat historii mostecké farnosti v letech 1945-1990. Je to bezmála polovina století, ve kterém nebyla nouze o dramatické události, ať už na rovině státní, politické, obecní, farní nebo osobní. Na počátku sledovaného období spatřujeme pád nacistické ideologie, na jeho konci sledujeme pád ideologie ateistické. V období, které je vymezeno těmito mezníky, postihlo farnost mnoho změn a těžkých ran. Nejprve to byl poválečný teror páchaný na německém obyvatelstvu a odsun. Zanedlouho dochází ke komunistickému puči, po kterém nastává nejprve skrytý a zanedlouho otevřený boj proti církvím, kdy se církev dostává pod dozor a do moci státních úředníků. V této době je téměř symbolicky v duchu doby mostecká farnost i s kostely smetena z povrchu země a nachází azyl v nevelkém farním sále. Teprve po téměř dvaceti letech života v neustálém provizoriu má farnost opět svůj chrám. To už je ale totalita na konci sil a přichází demokracie, ve které se mostecká farnost po mnoha desetiletích nesvobody znovu učí svobodně dýchat a žít. Klíčová slova Historie, církev, farnost, kostely, kněží

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.