Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 221 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The role of nutritionist in care of pregnant and breastfeeding women
Rezešová, Dagmar ; Krejčí, Hana (vedoucí práce) ; Anderlová, Kateřina (oponent)
HILLOVÁ, Dagmar: Rola nutričného terapeuta v starostlivosti o tehotné a dojčiace ženy. [Diplomová práca]. Univerzita Karlova v Praze. 1. lékařská fakulta; Nutričný špecialista. Vedúci práce: MUDr. Hana Krejčí, Ph.D. Praha, 2019, 66s. Diplomová práca sa zaoberá uplatnením profesie nutričného terapeuta/špecialistu v starostlivosti o tehotné a dojčiace ženy. V prvej polovici teoretickej časti sú popísané jednotlivé odlišnosti v konkrétnych nutričných otázkach, medzi obdobím tehotenstva a obdobím dojčenia. V druhej polovici teoretickej časti je otvorená problematika zdravotnej gramotnosti v súvislosti s výživou a charakteristika profesionálneho vzťahu medzi gynekológom a nutricionistom. Cieľom diplomovej práce bolo navrhnúť reálny koncept, ako zaradiť profesiu nutričného terapeuta/špecialistu do rutinnej starostlivosti o tehotné a dojčiace ženy tak, aby boli zohľadnené aktuálne možnosti špecializovaných ambulancií. Zvolený problém bol riešený empirickým výskumom s využitím dotazníkovej metódy, kedy boli preskúmané aktuálne poskytované nutričné služby, deficitné oblasti v problematike výžive tehotných a dojčiacich žien a tiež zisťovaný individuálny postoj respondentiek v tejto problematike. Na základe týchto zistení, boli navrhnuté oblasti, v ktorých je predpoklad, že by nutričná intervencia priniesla...
Změna stravování během těhotenství s diagnózou gestační diabetes mellitus a bez
Plasová, Jitka ; Anderlová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krejčí, Hana (oponent)
Tématem mé práce je stravování případně změna ve stravování u těhotných žen sledovaných pro gestační diabetes mellitus (dále jen "GDM") ve srovnání s kontrolní skupinou zdravých žen. Cílem práce bylo ověření a posouzení vlivu rizikových faktorů na vznik GDM a porovnání vývoje těhotenství z pohledu váhy těhotné a stravovacích návyků u těhotných s diagnózou GDM a bez této diagnózy. Pro vyhodnocení těchto cílů jsem provedla dotazníkové šetření a výsledky kriticky zhodnotila. Můj výzkum potvrdil, že v průběhu těhotenství dochází vlivem GDM ke změně stravovacích návyků u těhotných, který má i velmi pravděpodobně dopad na rozdílný váhový přírůstek obou skupin těhotných (s nebo bez diagnózy GDM). Velké procento respondentek přiznává, že mělo problém právě s omezením "sladkého". Na druhou stranu většina respondentek deklarovala, že více či méně doporučenou dietu dodržovala. Na základě mnou provedeného výzkumu lze potvrdit přímou souvislost mezi vznikem GDM a některými rizikovými faktory, zejména nejčastějšími rizikovými faktory jako jsou vyšší věk, BMI nad 25 a nízká fyzická aktivita. Četnost výskytu diagnózy GDM u těhotných spadajících do těchto kategorií byla výrazně vyšší. Byl též potvrzen další jednoznačně rizikový faktor a to výskyt diabetu mellitu 2. typu v rodině a GDM v předchozím těhotenství....
Výživa v těhotenství s diabetes mellitus 1.typu
Dolejšová, Lenka ; Flekač, Milan (vedoucí práce) ; Polák, Jan (oponent)
Těhotenství je velmi důležitým obdobím v životě každé ženy, především pak u žen s diabetes mellitus 1. typu. Přináší s sebou mnoho změn, které mají vliv na hladinu glykémií, jejichž ustálení je základním bodem úspěšného těhotenství. Stabilizace glykémií by měla nastat v ideálním případě plánovaného těhotenství minimálně tři měsíce před početím. Na jejím dosažení se podílí zejména vhodně složená strava, která má též nezastupitelný vliv na zdravý vývoj plodu. Nedostatečně kompenzovaný diabetes může následně souviset se vznikem komplikací pro dítě i matku. Cílem bakalářské práce bylo sumarizovat dostupné informace a zjistit znalosti žen s diabetes mellitus 1. typu v tématech výživy a kompenzace diabetu v těhotenství. Následně zjištěné vědomosti žen porovnat s doporučeními a v závislosti na vztahu respondentek k těhotenství, tedy zda již byly těhotné, těhotenství plánují či neplánují. Teoretická část práce shrnuje základní poznatky o vztahu diabetu k těhotenství - doporučení pro léčbu v období před početím a v těhotenství a s tím související komplikace pro matku i dítě. Dále uvádí přehled nezbytných živin a mikronutrientů ovlivňujících zdraví matky a plodu. V empirické části byl následně za účelem naplnění cíle zhotoven dotazník a poskytnut ženám s diabetes mellitus 1. typu. Dotazníkového šetření se...
Redukce hmotnosti kojících a nekojících matek
Prokopová, Michaela ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent)
Snižování poporodní hmotnosti je obvyklý proces v životě většiny matek. Tato práce pojednává o redukci hmotnosti u kojících a nekojících matek, o výživě a pohybu v době kojení a před porodem. Je rozdělena na dvě hlavní části. První z nich, teoretická část, podrobněji popisuje výše zmíněná témata s důrazem na období kojení. Jsou zde také uvedeny některé studie, které se věnovaly podobným tématům v minulosti a jejich výsledky jsou detailněji popsány. První část se také v menší míře věnuje těhotenství jakožto přirozenému předchůdci porodu a následného období kojení. Druhá část je částí praktickou. Její součástí je analýza výsledků anonymního kvantitativního dotazníku, který byl pro práci zhotoven a přes internet předložen 127 respondentům. Výsledky jsou zpracovány do grafů a vyhodnoceny. Cílem této práce je zjistit, jaká je úspěšnost snižování váhy u matek po porodu a zda existují nějaké souvislosti mezi kojením a změnami hmotnosti. Získané informace naznačují, že kojení by mohlo být jedním z činitelů, který pozitivně přispívá k zefektivnění redukce poporodní hmotnosti. Data nicméně nejsou natolik jednoznačná, aby se kojení dalo nade vší pochybnost označit za faktor ovlivňující hubnutí. Z hlediska zdravotní prospěšnosti je kojení každopádně výhodné pro matku i dítě a proto jej můžeme, v případě, že...
Změny v prožívání disgustu související s hormonálními výkyvy u žen - adaptivní systém nebo maladaptivní reakce?
Dlouhá, Daniela ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Disgust (odpor či znechucení) je vyvolán na základě něčeho odpudivého. Jako adaptivní systém představuje ochranu jedince, zejména před nákazou patogeny, anebo chováním, které by mohlo negativně ovlivnit evoluční úspěch tohoto jedince. U žen bývá zvýšený disgust pozorován v době významných hormonálních změn, například v těhotenství, případně v luteální fázi ovulačního cyklu. Bylo zjištěno, že tato období mohou souviset i s významnými imunologickými změnami, kdy žena a (v těhotenství) i plod vyžadují intenzivnější ochranu. Hormonální změny mohou být také citlivým obdobím pro rozvoj různých psychopatologických stavů. Tyto stavy bývají také spojeny se zvýšením disgustu. Studie zaměřené na disgust a rozvoj úzkostných poruch naznačují, že pozorovaný zvýšený disgust v těhotenství by mohl být v některých případech pouze maladaptivní reakcí rozvíjejícího se psychického onemocnění.
Využití fyzioterapeutických postupů při vedení fyziologického porodu
Šimánková, Marie ; Ježková, Martina (vedoucí práce) ; Havlíčková, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností ovlivnění průběhu fyziologického porodu pomocí fyzioterapeutických metod a konceptů. Na začátku teoretické části jsou popsány anatomické struktury důležité u těhotné ženy, průběh porodu, bolest a možnost jejího snížení pomocí léků. Práce se zaměřuje na ovlivnění změn vzniklých v těle matky v době těhotenství. Pomocí fyzioterapeutické intervence se pozitivně působí na organismus ženy v těhotenství a udržuje se v optimální kondici. Rodička je díky tomu lépe připravena na porod. Hlavní část práce se věnuje použití fyzioterapeutických metod a konceptů při porodu. Vybrané cviky a techniky žena využije v jednotlivých porodních dobách, čímž může snížit porodní bolesti a zkrátit průběh porodu. Poslední kapitola je věnována cvičení v šestinedělí. Praktická část práce obsahuje kazuistiku pacientky, její kineziologický rozbor v těhotenství a po porodu, popis porodu, terapeutický plán a popis provedených terapií. Součástí praktické části je dotazníkové šetření 51 žen po vaginálním porodu.
Výživa březích a laktujících klisen, hříbat a mladých koní
KLIMEŠOVÁ, Ludmila
Výživa koní je složitou problematikou, která je na jedné straně chovateli zlehčována a na straně druhé jsou chovná zvířata často překrmována, což vede k nerovnováze v příjmu živin a zdravotním komplikacím. V rámci šlechtění koní je kladen cíl na sportovní výkonnost a rychlý růst, což při nesprávném stanovení krmných dávek a technik krmení může způsobit řadu problémů ve vývoji a pozdějším využití zvířat. Cílem bakalářské práce je obsáhnout základní aspekty výživy koní celkově, se zaměřením na březí klisny a následně hříbata a mladé koně. Část práce poukazuje na základní možné zdravotní obtíže s výživou a technikou krmení souvisejících. V závěru práce je stanovena doporučená krmná dávka pro různé kategorie koní.
Předporodní příprava v regionu České Budějovice
ŠTĚCHOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá významem předporodní přípravy a využitím informací získaných na těchto kurzech. Prvním cílem práce bylo, zmapovat znalosti žen z předporodní přípravy a jejich využití. Druhým cílem bylo, zjistit názory porodních asistentek na užitečnost předporodní přípravy. Bakalářská práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou uvedeny základní informace o předporodní přípravě obecně. Dále je tato teoretická část rozdělena na témata teoretického a praktického rázu, se kterými se ženy mohou setkat na kurzech předporodní přípravy. Je zde popsáno těhotenství, životospráva v těhotenství, prenatální péče, výběr porodnice, porodní plán, kdy jet do porodnice, co mít s sebou do porodnice, doprovod k porodu, samotný průběh porodu, první ošetření novorozence a období šestinedělí. V praktických tématech je uvedeno například dýchání a tlačení při porodu, cvičení v šestinedělí, kojení a péče o novorozence. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 10 žen, které absolvovaly kurz předporodní přípravy v regionu České Budějovice, a 7 porodních asistentek, které pracují na Gynekologicko-porodnickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s.. Rozhovory s informantkami byly s jejich souhlasem nahrány na diktafon, doslovně přepsány a zanalyzovány. Pro vyhodnocení dat se ženami, které absolvovaly kurzy předporodní přípravy, bylo stanoveno 6 kategorií a k nim 10 podkategorií. Pro vyhodnocení dat s porodními asistentkami byly stanoveny 4 kategorie. Na základě výše uvedených cílů práce, byly pro výzkumnou část stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zkoumala, jaké jsou znalosti žen z předporodní přípravy. Výzkum ukázal, že většina informantek byla spokojena s množstvím informací získaných na kurzu. Jedna z informantek uvedla, že by místo teoretických informací na kurzu více uvítala spíše praktické poznatky. Naproti tomu další informantka zmínila, že bylo získaných informací hodně a malá časová dotace na to, aby se tyto informace daly zpracovat. Druhá výzkumná otázka se zabývala využitím informací získaných na kurzech předporodní přípravy. Výzkum ukázal, že většina informantek u porodu nejvíce využila správnou techniku dýchání, kterou se naučily na kurzech. Z rozhovorů vyplynulo také to, že využily i jiné informace získané na kurzu, například informace o tom, kdy jet do porodnice, co si sbalit do porodnice, jak rozeznat poslíčky od kontrakcí nebo techniku tlačení. Třetí výzkumná otázka se zabývala názory porodních asistentek na kurzy předporodní přípravy. Všechny dotazované porodní asistentky mají ke kurzům předporodní přípravy kladný vztah. Ale uvedly, že není významný rozdíl mezi ženou, která kurz navštěvovala, a ženou, která na žádný kurz nedocházela. Přesto jsou porodní asistentky přesvědčené, že absolvovat předporodní kurzy má určitě smysl, a to zejména pro prvorodičky. Získané poznatky při zpracování bakalářské práce mohou pomoci porodním asistentkám, které vedou kurzy předporodní přípravy, například ke zlepšení jejich vedení. Výstupem bakalářské práce je leták, ve kterém se nachází ucelený soupis předporodních kurzů, které jsou nabízené v Českých Budějovicích, a podrobnější popis jednotlivých kurzů.
Možnosti fyzioterapie a pohybové aktivity
MACHAČOVÁ, Tereza
Práce se zabývá možnostmi fyzioterapie a pohybovými aktivitami v těhotenství. Cílem bylo popsat fyziologické těhotenství a jeho vliv na pohybový aparát, zjistit, jaké pohybové aktivity jsou vhodné pro těhotné a které vybrané pohybové aktivity těhotné snášely nejlépe. Položila jsem si tyto výzkumné otázky: Jak ovlivňuje fyziologické těhotenství pohybový aparát? Jaké pohybové aktivity jsou v těhotenství vhodné? Jak budou vybrané pohybové aktivity těhotným vyhovovat? Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá anatomií fyziologického těhotenství, popisuje ženské pohlavní orgány, dobu trvání těhotenství, změny v organismu během těhotenství a jejich vliv na pohybový aparát. Dále obecně popisuje vhodné a nevhodné pohybové aktivity během těhotenství a jejich vliv na pohybový aparát. Jako poslední bod teoretické části jsem zpracovala fyzioterapeutické metody, které jsem později použila v praktické části. Praktická část popisuje metody použité ve výzkumu a způsob zpracování výsledků, charakterizuje výzkumný soubor a podrobně popisuje práci s jednotlivými testovanými těhotnými ženami. Tyto kapitoly obsahují anamnézy těhotných, výsledky jejich vstupních a výstupních vyšetření, popisy jednotlivých lekcí, výsledky a doporučení. Cíl práce byl splněn a výzkumné otázky zodpovězeny. Těhotné ženy hodnotily cvičební jednotky kladně. Přinesly jim úlevu od potíží, které těhotenství běžně provázejí. V závěru se zamýšlím nad využitím těchto poznatků v praxi a doporučeními pro zavedení vhodných pohybových aktivit a terapeutických metod do běžného života těhotných žen.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 221 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.