Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
Potravní ekologie sladkovodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha)
Šretrová, Martina ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ploštice ze skupiny Nepomorpha žijící ve sladkých vodách, konkrétně na čeledi a jejich nejběžnější zástupce, které nalézáme v České republice. Hlavním tématem této práce je zmapování potravních ekologií, které vodní ploštice využívají. Lze u nich pozorovat různé způsoby obživy, jako je fytofagie, masožravost a omnivorie. Nejdůležitější strategií, kterou využívá většina vodních ploštic, je predace. S tímto chováním se pojí morfologické adaptace, jako modifikace ústního ústrojí a předních končetin. Dále jsou v práci podrobněji popsané způsoby získávání a zpracovávání kořisti. Speciální kapitola je pak věnována čeledi Corixidae, která se od ostatních liší morfologicky i ekologicky. V neposlední řadě je zde diskutován význam dravých ploštic v ekosystému.
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
The effect of direct predation by fish on cercarial populations of selected trematode species (Digenea)
HEINCLOVÁ, Pavla
Vliv přímé predace byl experimentálně studován predace u čtyř druhů ryb a tří druhů cerkárií (Plagiorchis elegans, Echinoparyphium aconiatum and Trichobilharzia szidati), a to v závislosti na charakteristických vlastnostech predátora i parazita. Studie přináší důkazy o tom, že ryby jsou schopné konzumovat cerkárie motolic a potvrzuje významnou ekologickou roli cerkárií v toku energie v potravních řetězcích.
Potravní ekologie sladkovodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha)
Šretrová, Martina ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ploštice ze skupiny Nepomorpha žijící ve sladkých vodách, konkrétně na čeledi a jejich nejběžnější zástupce, které nalézáme v České republice. Hlavním tématem této práce je zmapování potravních ekologií, které vodní ploštice využívají. Lze u nich pozorovat různé způsoby obživy, jako je fytofagie, masožravost a omnivorie. Nejdůležitější strategií, kterou využívá většina vodních ploštic, je predace. S tímto chováním se pojí morfologické adaptace, jako modifikace ústního ústrojí a předních končetin. Dále jsou v práci podrobněji popsané způsoby získávání a zpracovávání kořisti. V neposlední řadě je zde diskutován vliv predátorů na jejich kořist. Speciální kapitola je pak věnována čeledi Corixidae, která se od ostatních liší morfologicky i ekologicky.
Podpora výskytu užitečných organismů v sadech: certifikovaná metodika
Holý, Kamil ; Falta, Vladan ; Kovaříková, Kateřina ; Šenk, Jan
Metodika je určena pěstitelům ovoce. Zahrnuje poznatky získané v průběhu řešení projektu NAZV QJ1210209 a RO0416. Publikace obsahuje informace o významných užitečných organismech a možnostech jejich podpory v sadech.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Reakce pulců skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) na přítomnost nepůvodních predátorů
KROUFKOVÁ, Michaela
Tato práce je zaměřena na antipredační strategie larev obojživelníků ve vztahu k jejich predátorům. Jmenovitě se jedná o vztah mezi larvami skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) a invazním druhem ryby, střevličky východní (Pseudorasbora parva). V části experimentu je zkoumán i vztah s dalším nepůvodním druhem, a to s koljuškou tříostnou (Gasterosteus aculeatus). V obou případech jde o nepůvodní druhy drobných ryb, kdy střevlička k nám byla nezáměrně zavlečena již v 80. letech 20. století z Maďarska, je uvedena v tzv. Černém seznamu ČR a figuruje na seznamu invazních nepůvodních druhů k nařízení EU (1143/2014), (Kuřátko, 1998; Poláková a kol., 2016). Koljuška byla na naše území zavlečena z Ameriky, když ji do našich vod pravděpodobně vypustili akvaristé na počátku minulého století. Jedná se sice o druh, který není zaznamenán na Černém seznamu, ale je dokumentován její negativní dopad na rybí potěr (Poláková a kol., 2016). U obou sledovaných druhů byl prokázán negativní vliv na biologickou rozmanitost naší fauny, ale vliv těchto predátorů přímo na naše obojživelníky doposud zdokumentován nebyl. V experimentální části bylo zkoumáno poškození pulců vlivem těchto nepůvodních druhů ryb a strategie pulců v obraně proti nim. Pulcům zde byla poskytnuta možnost úkrytu, jako jedna v možných strategií úniku před predátorem.
Hejnové chování jako odezva na změny prostředí, přehledová studie
JAKŠ, Jiří
Cílem této práce bylo vytvoření přehledové studie, která pojednává o působení určitých parametrů na hejno ryb. V této práci je možné naleznout informace o působení různých parametrů na hejno sladkovodních, mořských a akvarijních ryb. Uvedeno je zde nejen několik parametrů, které na ryby působí různým způsobem, ale je možné zde naleznout i mnoho informací o hejnovém chování ryb obecně. Práce je informačně obsažná a postupně přechází od obecné definice hejna, vzniku hejna, typů hejna, výhod a nevýhod hejna, komunikace a poznávání ryb v hejnu, až po výčet parametrů, které ryby ovlivňují pozitivně i negativně. Na závěr je zde možné najít možnosti modelování ryb a jejich chování se dvěma modelovými příklady. Všechny informace pochází nejen z české literatury, ale také ze zahraniční literatury, což dělá práci jistě kreativnější a objektivnější. Hejnové chování ryb je dosud poměrně neprobádané téma, na jehož otázky nelze vždy jednoznačně odpovědět. Prozkoumávat a hodnotit chování hejna ryb je poměrně složité a proto jsou odpovědi mnohdy jen názorem autorů nebo výsledkem několika pokusů, kterých zatím není mnoho. Nicméně i když existují dohady o mnoha informacích, které se tohoto tématu týkají, je i mezi autory a jednotlivými pokusy mnohdy shoda. Tato práce by mohla být dobrým vodítkem pro ty, kteří se o toto chování zajímají a jsou ochotni se tím zabývat. Pro velké využití a zároveň menší informovanost veřejnosti o tomto tématu je důležité začít se hejnovým chováním ryb a modelováním ryb zaobírat v širším měřítku, než tomu bylo doposud.
Patří ryby do vody? - ekologický výukový program o významu vodních těles bez rybí obsádky
BEČKOVÁ, Andrea
Vodní nádrže nalezneme kdekoli v přírodě. Malé stojaté tůňky bez ryb je těžší najít. Žáci studující biologii, členové zájmových biologických kroužků nebo i laici, kteří se zajímají o dění v přírodě nabízejí tyto vody výtečnou možnost získat a dozvědět se mnohé o vztazích mezi jednotlivými druhy živočichů ale i vodních, příbřežních rostlinách o zákonitostech mezi různými skupinami organismů a společenstev. Rybářství a rybníkářství má nemalý význam pro výživu, rekreaci člověka, ale i nemalý význam pro životní dění ve vodě. V současné době se stává prvořadým problémem přerybnění vod a následná rybí predace, která decimuje rybniční prostředí. Tůně bez ryb jsou velice důležité proto, aby mohly být osídleny vodním hmyzem a jinými organismy. Bylo by vhodné věnovat organismům sladkých vod více pozornosti, jak na školách, třeba prostřednictvím výukových programů, tak i v zájmových kroužcích a mít dostatek vhodných pomůcek pro tuto výuku. V práci popisuji vzájemné vztahy mezi organismy sladkovodních nádrží, jejich vztahy s okolím, jaké faktory na ně působí a ovlivňují jejich výskyt.
Akustická detekce potencionálního predátora u koně domácího (Equus caballus)
Vidimská, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Koňovití patří mezi velké býložravce závislé na včasné detekci predátorů. Díky vyvinutým smyslům dokáží potencionální nebezpečí odhalit s předstihem a reagovat rychlým útěkem, který jim zajistí přežití. I domácí koně stále reagují velmi senzitivně na nenadálé podněty. Předpokládáme proto, že schopnost rychlé detekce predátora zůstala zachována i přes poměrně dlouhý domestikační proces, což nepřímo dokládají i úspěšně se množící feralizovaná stáda po celém světě. Nicméně, pokusy dokládající přímou reakci domestikovaných koní na psovité šelmy jakožto nejběžnější predátory stále chybí. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou koně domácí (Equus caballus) schopni reagovat na hlasový projev psa jako na predátora a zda rozlišují míru potencionálního nebezpečí v závislosti na počtu predátorů, podobně jako jejich divocí předci. Byly vytvořeny nahrávky štěkotu psů velkých plemen a upraveny tak, aby vznikl set štěkotů pocházejících výhradně od jednoho psa či tří různých. Ty byly následně přehrány experimentálním zvířatům - koním, v kontrolovaných podmínkách, společně s bílým zvukem jako kontrolou. Jejich reakce byly zaznamenány na videokameru. Celkem bylo analyzováno 12 koní pocházejících z jedné stáje a natočeno 226 minut záznamu. Z něj bylo rozlišeno 7 kategorií chování, které vstupovaly do statistické analýzy...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.