Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 221 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Péče o seniory v domácím prostředí a v domě s pečovatelskou službou
ONDŘASINOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zaměřuje na péči o seniory v domácím prostředí a v domě s pečovatelskou službou. Práce se skládá z teoretické a z praktické části. Teoretická část je věnována definici seniora, stárnutí a stáří, rozdělení stáří a potřeb seniorů. Dále je popsána státní politika ČR a platná legislativa. Navazuje popis finanční oblasti státní politiky a sociální služby ve vztahu k seniorovi. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření péče v domácím prostředí a péče v domě s pečovatelskou službou. Výzkumné šetření je nastaveno na metodu případové studie, jejímž cílem bylo porovnat aspekty péče v domácím péče a péče v domě s pečovatelskou službou s využití pečovatelské služby Ledax o.p.s. Jindřichův Hradec.
Analýza vzdělávacích potřeb seniorů se zaměřením na jejich motivaci
Bredlerová, Karolína ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Salivarová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu vzdělávacích potřeb seniorů ve vybrané lokalitě a to se zaměřením na jejich motivaci k dalšímu vzdělávání. V teoretické části práce jsou vysvětleny základní pojmy spojené s gerontagogikou a oblastmi s ní souvisejícími. Část empirická je zaměřena na zjišťování vzdělávacích potřeb seniorů za pomoci empirického výzkumu prováděného dotazníkovým šetřením a rozhovorem s poskytovatelem dalšího vzdělávání seniorů. KLÍČOVÁ SLOVA stáří, vzdělávání seniorů, motivace, senior, potřeby, gerontagogika
Role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matky
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Hlavním záměrem výzkumu bylo prozkoumání, v čem by spočívala role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matku a jak by bylo možné zařadit tento způsob péče do současného systému preventivní péče o novorozence a kojence v České republice. Výzkum byl zpracován kvalitativním a kvantitativním designem. V první etapě výzkumného šetření byly realizovány rozhovory se sestrami z ambulancí PLDD a matkami kojenců v jihočeském a plzeňském kraji. Ze získaných údajů byly vytvořeny nestandardizované dotazníky pro sestry a matky. Statistické zpracování bylo provedeno programem MS Excel, kdy byly vypočteny absolutní a relativní četnosti a pomocí chí kvadrát testu byly testovány vztahy mezi proměnnými na hladině významnosti ? =0,05 a byl použit Pearsonův korelační koeficient. Pro potřeby kvalitativního šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor ze šesti matek kojenců a sedmi sester z ordinací PLDD v jihočeském a plzeňském kraji. Pro kvantitativní šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor z 254 matek batolat ve stáří 12 - 24 měsíců. Výzkumný soubor sester byl vytvořen záměrným výběrem a tvořilo ho 196 sester pracujících v ambulancích PLDD déle než jeden rok. Vícerodičky mají prokazatelně více informací při propuštění z porodnice o technice kojení, odsávání mateřského mléka, přebalování, hygienické péči a koupání, oblékání, spánku, péči o pupeční pahýl a o bezpečné manipulaci s dítětem. Informovanost o prevenci náhlého úmrtí kojenců nebo uskladnění mateřského mléka je na stejné úrovni u prvorodiček jako vícerodiček. Existuje statisticky významný vztah mezi mírou informovanosti a výskytem problémů v prvním roce života dítěte. Osobní zkušenost sester s návštěvní službou má vliv na to, zda přikládají této službě význam. Současný model preventivní péče o novorozence a kojence je potřebné podrobit kritické analýze a vhodně jej doplnit o intervence návštěvní služby.
Sestra v hospicové péči
DVOŘÁKOVÁ, Anna
Být všeobecnou sestrou není jen povolání, je to poslání. Každé oddělení nebo každé zdravotnické zařízení nese s sebou různá specifika práce. Práce sestry v hospicové péči je vysoce specifická. Stejně jako v jiných zdravotnických zařízeních je jedním z cílů její práce uspokojovat potřeby pacientů. V hospicové péči to není za účelem úplného uzdravení, ale pro zmírnění obtěžujících příznaků a zvýšení kvality života nevyléčitelně nemocného v terminální fázi života. Tato práce se zabývá sestrou v hospicové péči. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na paliativní péči, definici hospice a jeho historii, na potřeby umírajících klientů, a v neposlední řadě na respitní péči péči o pečující. Ve výzkumné části práce byly stanoveny dva cíle: porovnat specifika práce sestry v pobytovém zařízení a v mobilní hospicové péči a zmapovat kompetence všeobecné sestry v pobytových zařízeních hospicové péče a v agenturách domácí hospicové péče. Pro zpracování kvalitativního výzkumu byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Bylo sestaveno 10 rozhovorů se sestrami z kamenného hospice i z mobilních zařízeních hospicové péče. Z výsledků vyplynulo, že práce sestry se v pobytových zařízeních a agenturách domácí hospicové péče neliší. Jediným odlišným specifikem je prostředí, ve kterém je péče poskytována, kdy agentury domácí hospicové péče uspokojují všechny potřeby klientů v jejich domácím, přirozeném prostředí. U sester se neliší ani jejich kompetence. Sestry z obou skupin uvedly, že musí být rozhodné a zkušené, ale nemají vyšší kompetence, než např. sestra pracující v nemocnici. Práce by mohla sloužit studentům zdravotnických oborů a také laické veřejnosti pro ujasnění a upřesnění informací o hospicové péči.
Spolupráce mateřské školy se seniorským domovem
TESAŘOVÁ, Kamila
Ve své bakalářské práci se budu zabývat spoluprácí mateřské školy se seniorským domovem s cílem prohlubování úcty předškolních dětí k životu a stáří a obohacování kvality života dětí i seniorů. Teoretická část bude vycházet z vymezení hierarchie lidských potřeb podle Maslowa, z vymezení pojmu dětství a stáří se zaměřením na charakteristiku osobnosti současného předškolního dítěte a na charakteristické změny ve stáří. V teoretické části budou zároveň vymezené cíle předškolního vzdělávání v souladu s RVPPV, které budou naplňovány v rámci spolupráce mateřské školy se seniorským domovem. Tato část bude zpracována s oporou o odbornou literaturu vztahující se k tématu. V praktické části bude vytvořen konkrétní projekt spolupráce mateřské školy se seniorským domovem. Ten bude obsahovat charakteristiku seniorského zařízení a charakteristiku konkrétní skupiny předškolních dětí, které se do projektu zapojí. Zaměřím se na vymezení podmínek spolupráce a konkrétních cílů pro vzdělávání, na obsah vzdělávání dětí a jejich vyhodnocování. Projekt bude realizován v praxi formou setkávání dětí konkrétní třídy mateřské školy se seniory a průběžně vyhodnocovaný s ohledem na jeho přínos pro obě zúčastněné strany. Pro zpracování bakalářské práce bude použita odborná literatura, Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, zúročeny poznatky získané v rámci studia na pedagogické fakultě i zkušenosti z mé vlastní praxe.
Paliativní ošetřovatelská péče o pacienta s Creutzfeldt-Jakobovou chorobou
Kubíčková, Tereza ; Lukášová Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Creutzfeldt-Jakobova choroba (CJD) je velmi vzácné onemocnění (incidence se odhaduje na jeden případ na milion obyvatel a rok), jehož podstatou je neovladatelné množení infekční prionové bílkoviny v mozkové tkáni. Onemocnění může mít v některých formách značně dlouhou inkubační dobu, poté však velmi rychlý průběh a ve všech formách končí smrtí. V současné době neznáme kurativní léčbu a pacient je odkázán pouze na léčbu paliativní. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat ošetřovatelskou péči o pacientku s daným onemocněním a zdůraznit důležitost paliativní péče. Dílčím cílem je popsat průběh onemocnění (klinický stav pacientky) od přijetí do hospice až po závěr jejího života (celkem 27 dní) a zvýšit povědomí o tomto onemocnění mezi zdravotnickými pracovníky. Rovněž jsem si stanovila za cíl zjistit případná specifika péče o takto nemocné pacienty. Práce je zpracována jako případová studie konkrétní pacientky s CJD. Metodou pro zpracování kazuistiky je podrobné studium zdravotnické dokumentace pacientky v hospicovém zařízení a spolupráce jak s ošetřujícím personálem, tak s lékaři. Na základě zpracované kazuistiky mohu konstatovat, že paliativní péče se sice u rozdílných diagnóz zásadně neliší, nicméně pro péči o pacienty s Creutzfeldt-Jakobovou chorobou je specifické preventivní používání...
Motivace žáků základních škol ve výuce
VETÝŠKA, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou práce s motivací ve školním kontextu, konkrétně na druhém stupni základních škol. Teoretická část popisuje základní oblasti vztahující se k motivaci v kontextu školy. Zahrnuje vymezení motivace, druhy motivace, motivační zaměření žáka (poznávací, sociální, výkonové), vliv učitelova očekávání na výkony žáka, vztah mezi úrovní aktivace organismu žáka a jeho výkonem, problematiku odměn a trestů a v neposlední řadě třídní klima jako motivační činitel. Empirická část má podobu kvalitativního výzkumu, ve kterém byly jako hlavní metody sběru dat použity polostrukturované hloubkové rozhovory a pozorování. Výzkumný vzorek byl tvořen třemi pedagogy, z nichž dvě byly ženy a jeden muž. Zahrnuti byli jak začínající, tak zkušení pedagogové. Hlavní cílem práce bylo zjistit, jaké motivační prostředky používají angličtináři, kteří vyučující na druhém stupni základních škol, k motivaci žáků. Získaná data byla analyzována technikou otevřeného kódování a následně byla interpretována. Výzkumným šetřením byla zjištěna široká škála konkrétních motivačních prostředků, se kterými pedagogové v praxi pracují.
Potřeby pacientů s idiopatickými střevními záněty
LIDOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce je zaměřena na potřeby pacientů s idiopatickými střevními záněty. Do idiopatických střevních zánětů řadíme Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu. Dle některých autorů sem patří i kolitida neurčitá, u které se nedá jasně stanovit konkrétní choroba. Tato dvě onemocnění počítáme mezi chronická zánětlivá onemocnění trávicího ústrojí. Mezi sebou se liší v oblasti postižení trávicího ústrojí. Crohnova choroba postihuje libovolnou část trávicí trubice, zatímco ulcerózní kolitida postihuje konečník a tlusté střevo. Obě onemocnění se v době akutního vzplanutí projevují častým bolestivým vyprazdňováním průjmovité stolice s příměsí krve. Onemocnění je důležité diagnostikovat co nejdříve a zahájit včasnou léčbu. Také je velmi důležité dodržovat správou životosprávu a pravidelně navštěvovat lékaře. Dále se v teoretické části zabýváme hierarchií potřeb. Pro ošetřovatelský tým je zásadní, aby znal pacientovy potřeby. Od těchto znalostí se nadále může odvíjet celý ošetřovatelský proces. Pokud pacient strádá na některé z potřeb, může ho to výrazně ovlivnit po psychické, fyzické i sociální stránce. V praktické části bakalářské práce jsme se zabývali kvalitativním výzkumem. Výzkum byl tvořen osmi respondenty, kteří trpí jedním z idiopatických střevních zánětů. Polostrukturované rozhovory byly vytvořeny na základě stanoveného cíle: Zmapovat potřeby pacientů žijících s idiopatickými střevními záněty. Výzkumné šetření probíhalo v domácím prostředí. Výsledky plynoucí z dat odebraných od pacientů byly rozděleny do kategorií a následně zpracovány. Dle našeho výzkumu je zcela jasné, že nejdůležitější je pro tyto pacienty uspokojení potřeby vyprazdňování. Tato práce pomůže studentům k získání nových informací o daných onemocněních a mohla by také sloužit jako zdroj informací pacientům s nově diagnostikovaným idiopatickým střevním zánětem.
Domácí návštěvní služba jako náplň práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
KNEIFLOVÁ, Andrea
Abstrakt Pediatrie a neonatologie prošla velkými změnami. Došlo k velkému pokroku v chápání dětských nemocí, jejich ošetřování a celkovému přístupu k dětem. V dnešní době dokážou zachránit i děti předčasně narozené již od 24. týdne. Vzrostla i úroveň chirurgie, kdy dokážou řešit různé vady, které byly dříve neslučitelné se životem. V této práci jsem se zmínila o komunitní a domácí péči, jaký je mezi nimi rozdíl a jaké mají cíle. Zde hraje roli primární péče. Lékař poskytuje péči jak zdravým dětem tak nemocným, sleduje jejich psychomotorický vývoj a vývoj řeči. Součástí je i očkování jako prevence infekčních nemocí. Sestra s lékařem tvoří dobrý tým, kdy vytváří pohodové prostředí, aby se děti a rodiče cítily bezpečně a mohla probíhat dobrá spolupráce mezi zdravotnickým personálem, dětmi a rodiči. Je důležité znát specifika vývojových období dětí a tím přizpůsobit přístup a jednání s dětmi. Sestra si všímá změn a tím se dá předejít různým vývojovým vadám. Nejen v nemocnici ale i v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost je třeba znát základní potřeby dítěte a jejich uspokojování. Jsou to nejen potřeby fyzické tak i psychické. Pokud u dětí nedochází k uspokojování těchto potřeb, může dojít k ovlivnění jejich vývoje. Náplní sestry v ordinaci je navázat kontakt s dětmi a jejich rodiči. Zjistit maximum informací o dítěti, rodině a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra by měla zvládat jak ošetřovatelskou péči, tak asistenci lékaři, administrativu, vést dokumentaci, tak i udržet chod ordinace po stránce materiální tak i provozní. Měla by mít cit pro úpravu prostředí. Důležitá je správná komunikace s dětským pacientem, ale i s jeho rodiči. Sestra by měla být profesionální. I v ordinaci u praktického lékaře pro děti a dorost se uplatňuje ošetřovatelský proces. Získávání informací, určování cílů, naplánování ošetřovatelské péče a následné zhodnocení. U dětí jsou nejzákladnější potřeby výživa, vylučování a výměna, aktivita a spánek, bezpečí a ochrana, komfort a bolest, růst a vývoj. Ošetřovatelský proces sestra uplatňuje i v rámci návštěvní služby v rodině. Vznik návštěvní služby prošel vývojem, kdy začínaly nejprve spolky, které pečovaly o děti a staré nemocné lidi. V současné době je návštěvní služba sestrou plně hrazena pojišťovnami. Cíle práce Cílem této práce bylo zjistit, zda se provádí návštěvní služba a v jakém rozsahu, zda matky ví o této službě, jaký je zájem ze stran matek a o jakou péči mají matky zájem. Byly zvoleny otázky: Jaké důvody vedou sestry k návštěvě v domácím prostředí? Proč matky využívají návštěvní službu dětských sester? Výsledky Rozhovory byly přepsány a podrobeny analýze, metodou otevřeného kódování pomocí tužka a papír. Byly dva výzkumné vzorky a to sestry a matky. U sester vzniklo pět kategorií a to Důvody provádění návštěvní služby, Kladné názory na návštěvní službu, Záporný názor na návštěvní službu, Přínos návštěvní služby sestře a Provádění ošetřovatelské péče sestrou v domácím prostředí. U matek vznikly tři kategorie a to: Představa o návštěvní službě z pohledu matky, O co mají matky zájem a Přínos návštěvní služby matce. Ke každé kategorii byly přiřazeny podkategorie ke kterým jsou přiřazeny kódy, na kterých se nejčastěji shodovaly. Vše je zaznamenáno v přehledných schématech vyjmenovaných kategorií. Závěr Z výzkumu vyplívá, že sestry, které byly podrobeny výzkumu, tak ne všechny návštěvní službu provádí z důvodu velkého rozsahu obvodu, používání přístrojů a administrativy. Ty které ji provádí jsou z malého města nebo obce. Všechny sestry se shodují, že v této službě vidí přínos pro jejich práci v ambulantní péči. Matky, které byly podrobeny výzkumu, zda službu využívají, tak některé o této službě nevěděly a ani jim nebyla nabídnuta a některé ji využily a byly za to rády. Vzhledem ke zjištěným výsledkům navrhuji publikovat výsledky v odborném časopise Pediatrie pro praxi.
Sebeidentifikace sociálních pracovníků se svou profesí
FÁBEROVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá sebeidentifikací sociálních pracovníků se svou profesí, tedy profesní identifikací. V teoretické části jsem vymezila pomáhající profesi sociálního pracovníka a poté jsem navázala pojmy identifikace a sebeidentifikace. Zmínila jsem také typy pracovního zaměření, protože se v práci setkáváme s pojmem poslání. Dále jsem vymezila faktory, které by mohly mít vliv na identifikaci. Závěrem jsem zmínila potřeby a motivace, které jsou v procesu identifikace neopomenutelné. Cílem práce bylo zjistit, jak se sociální pracovníci identifikují se svou profesí. Ve vztahu k cílové otázce jsem si stanovila tři výzkumné otázky. Zaprvé jsem chtěla zjistit, zda se sociální pracovníci nějakým způsobem identifikují se svou profesí jestli ji berou jako své poslání. Druhá otázka směřovala k tomu, co má vliv na sebeidentifikaci. Zjišťovala jsem, jaký dopad mají vybrané faktory jako status profese, předpoklady (vlastnosti) pracovníka, etický kodex, role pracovníka, bezmoc pracovníka, rizika profese. Tyto faktory jsem odvodila z literatury Oldřicha Matouška (2001); jsou to neopomenutelné pojmy, které se pojí se sociální prací. Třetí otázkou jsem zjišťovala, do jaké míry jsou uspokojovány potřeby sociálních pracovníků. Zvolila jsem si kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo prováděno formou narativních rozhovorů, kdy mi sociální pracovníci vyprávěli svůj příběh o výběru povolání až do současné praxe zda své zaměstnání berou jako poslání. Vyjadřovali se k vybraným faktorům ovlivňujícím sebeidentifikaci a sdělili své potřeby v zaměstnání. Výzkumný soubor byl tvořen sociálními pracovníky z organizací, které sídlí v Jihočeském kraji. Kritériem byla praxe: musela být dlouhá minimálně pět let, protože jsem požadovala větší zkušenosti s touto profesí. Neohlížela jsem se na to, zda se s prací ztotožňují či nikoli. Zjištění přináší výzkum. Celkem bylo uskutečněno deset narativních rozhovorů. Z nich byly zpracovány kazuistiky jako souhrnný protokol, který zanechává pouze důležité informace ve vztahu k výzkumu této práce (Hendl, 2005). Výzkumné šetření bylo prováděno od poloviny dubna do konce června 2016. Přínosem práce je snaha dostat do povědomí zaměstnavatelů, jaké vlivy pro jejich organizace mají spokojení pracovníci a jak důležité je uspokojování jejich potřeb, aby se se svou profesí identifikovali. Po ukončení výzkumné části mohu konstatovat, že míra sebeidentifikace sociálních pracovníků je dána uspokojením individuálních potřeb jednotlivých pracovníků. Jsou-li dostatečně uspokojovány individuální potřeby, pak pracovník spíše přijme svou profesi jako součást své identity.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 221 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.