Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 227 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ženy uživatelky drog a jejich potřeby a bariéry v přístupu k léčbě: Studie veřejného mínění
Ježková, Lenka ; Doležalová, Pavla (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Hlavním tématem této bakalářské práce jsou ženy uživatelky návykových látek. Teoretická část práce vysvětluje, v čem jsou ženy specifickou cílovou skupinou. Východiskem jsou teoretické poznatky o specifické skupině žen uživatelek, které práce shrnuje. Popisuje jejich potřeby a bariéry pro vstup do léčby a během léčby. Bakalářská práce se opírá mimo jiné o zahraniční zdroje, výroční zprávy Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu a výroční zprávy o drogové situaci v České republice. Praktická část zjišťuje názory široké veřejnosti na tuto problematiku. Prostřednictvím dotazníku a jeho vyhodnocení odpovídá na výzkumné otázky, které se týkají obecného názoru, potřeb uživatelek drog a možných překážek pro vstup do léčby, a také tématu stigmatizace. Hlavním cílem práce je shrnout situaci žen uživatelek, co se týče potřeb, bariér a stigmatizace a zjistit názor veřejnosti. Definovaným problémem je, že do léčby nastupuje více mužů než žen, jak uvádí výzkumy. Dílčím cílem této práce je přispět k rozklíčování bariér, které mohou bránit ženám ve vstupu do léčby a uveřejněním práce rozšiřovat toto téma do povědomí české společnosti, laické i odborné, jelikož právě tím, že téma začne být častěji diskutované, se dá snižovat míra stigmatizace. Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti si dokáží představit určité těžké...
Průběh a dlouhodobé efekty animace jako metody práce s dospívajícími
Burianová, Kateřina ; Kohoutek, Tomáš (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
Diplomová práce "Průběh a dlouhodobé efekty animace jako metody práce s dospívajícími" se zabývá otázkami metod práce s ohroženou mládeží v terénu a v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Představuje reflexi rozvoje metodiky práce konkrétní organizace na sídlišti Vltava v Českých Budějovicích v perspektivě šesti let, kdy zde s přestávkou působila i autorka. Tato časová perspektiva umožňuje přispět k posouzení, zda a nakolik se zvolený přístup jeví jako efektivní. Především totiž umožňuje sledovat vývoj životních cest klientů během citlivého období od dospívání na práh dospělosti. Potenciál animace oproti jiným systémům provázení a prevence může spočívat v důrazu na aktivizaci, respektu k životním situacím a potřebám klientů, které jsou do značné míry vývojové, ale v konkrétních individuálních případech i v životě skupin odráží i sociální a psychologické deficity. Fenomenologicky a etnograficky zaměřený výzkum navazuje na předchozí autorskou kvalifikační práci a sleduje vývoj komunity klientů nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v souvislosti s podněty pracovníků i se spontánními životními událostmi. Je doplněn rovněž trojicí individuálních případových studií, které ilustrují úspěšné i méně úspěšné působení. V souvislosti se změnami přístupu, způsobenými vnějšími okolnostmi, umožňuje také...
Poruchy sluchu u geriatrických pacientů jako ošetřovatelský problém
TERBEROVÁ, Eliška
Hlavním cílem předložené práce je zmapovat specifika přístupu a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče geriatrickým pacientům s poruchou sluchu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zněly: Jaké problémy v každodenním životě přináší geriatrickým pacientům porucha sluchu?; Jaké potřeby mají geriatričtí pacienti s poruchou sluchu vůči přístupu ošetřujícího personálu?; S jakými chybami v komunikaci ze strany ošetřujícího personálu se setkávají geriatričtí pacienti s poruchou sluchu? Empirická část práce byla zpracována metodami kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru. Celý rozhovor obsahoval celkem 15 otázek, z nichž některé byly dle průběhu doplněny o podotázky. Výzkumný vzorek tvořilo 7 informantů starších 60 let trpících poruchou sluchu různého stupně. Rozhovory byly zaznamenávány na mobilní telefon pomocí aplikace Záznamník a následně zpracovány do písemné formy, nebo byly písemně zaznamenávány již při jejich průběhu. Získané výsledky byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování technikou "tužka papír". Výsledky práce jsou členěny do tří kategorií, kterými jsou: adaptace, komunikace a specifická péče. Obecně vyšlo najevo, že informanti jsou se svou poruchou sluchu poměrně smířeni. Ztrátu sluchu různého stupně jim kompenzují především naslouchátka, se kterými je většina uživatelů spokojena. Často směřované otázky na hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče ukázaly převážně spokojenost pacientů. Nejvíce požadavků bylo orientováno zejména na specifika při komunikaci, v níž se personál dopouští občasných omylů. Chyby a nedostatky mohou následně komplikovat spolupráci pacientů s personálem. Práce přináší ucelený pohled na problematiku poruch sluchu v geriatrickém věku a její dopad na každodenní život všech, kteří jí trpí. Výsledky mohou posloužit sestrám v praxi, ale i studentům lékařských i nelékařských zdravotnických oborů a každému, kdo chce zjistit více o životě s poruchou sluchu ve stáří.
Aktivizace seniorů se specifickými potřebami v zařízeních sociálních služeb
TAJANOVSKÁ, Kateřina
Bakalářská práce s názvem Aktivizace seniorů se specifickými potřebami v zařízeních sociálních služeb se zabývá aktuálním tématem majícím souvislosti se stářím a stárnutím, respektive s narůstajícím počtem osob v seniorském věku, které žijí v některém ze zařízení poskytujícím pobytové sociální služby v České republice. Cílem práce je věnovat pozornost a upozornit na důležitost i přínos správně zvolených volnočasových aktivit pro klienty domovů pro seniory nebo domovů se zvláštním režimem. Bakalářská práce se zaměřuje především na tématiku stáří, stárnutí, kvality života v seniorském věku a na popis nefarmakologických metod, které sociální nebo aktivizační pracovníci nejvíce využívají v současné době. Je všeobecně známo, že podpora klientů pobytových sociálních služeb v jejich původních zájmech a zálibách sebou nese jejich osobní spokojenost. Součástí bakalářské práce je tedy i vyhodnocení řízených rozhovorů provedených s pracovníky poskytovatelů sociálních služeb a jejich klienty. Záměrem je zjistit oba pohledy na dané téma, tedy na vhodnost či nevhodnost využívaných aktivizačních nefarmakologických metod, přínos pro seniora a jeho spokojený život v zařízení a také souvislost s jeho životním příběhem a možností i nadále se zabývat původními zájmy před příchodem do sociální služby. Výstupem řízených rozhovorů je shoda obou skupin respondentů nejen nad důležitostí a přínosem volnočasových aktivit, ale také na jejich správné volbě pro seniora, která často vychází z jeho životního příběhu a původních zájmů a zálib.
Uspokojování potřeb u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů
VYDROVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou uspokojování potřeb u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů. Cílem práce bylo zjistit, jak se liší jednotlivé potřeby u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů v souvislosti s délkou jejich pobytu. V jaké míře dochází k jejich uspokojování a jak se rodinní příslušníci podílí na uspokojování potřeb svých blízkých.
Aktivita lokálního síťování a její přínos v lokalitě z pohledu aktérů sítě služeb pro ohrožené rodiny s dětmi.
Křenková, Monika ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Povolná, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktivitou lokálního síťování a jejím přínosem pro lokalitu ORP Louny z pohledu aktérů sítě služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny. Lokální síťování je jednou z klíčových aktivit v projektu MPSV "Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí", jehož cílem je podpora transformace systému péče o ohrožené děti v praxi. Cílem práce je zjistit, jak aktéři sítě služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny v ORP Louny vnímají aktivitu lokálního síťování, jaké jsou jejich zkušenosti a na základě toho podat doporučení pro realizaci lokálního síťování. Teoretická část práce popisuje projekt, aktivitu lokálního síťování a jednotlivé činnosti lokálního síťaře. Práce se zaměřuje na témata spolupráce a multidisciplinárního přístupu. Při výzkumném šetření je použit kvalitativní přístup. Data byla sebrána pomocí metod individuálního a skupinového rozhovoru. Výzkumným souborem je vzorek aktérů sítě služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny z ORP Louny. Z analýzy dat vyplynula doporučení pro činnost lokálního síťaře, pro udržení aktivit v lokalitách a přinesla také doporučení lokální nebo systémová. Klíčová slova Lokální síťování, lokální síťař, spolupráce, ohrožené děti, aktéři, síť, transformace, potřeby, témata, přínos
Péče o seniory v domácím prostředí a v domě s pečovatelskou službou
ONDŘASINOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zaměřuje na péči o seniory v domácím prostředí a v domě s pečovatelskou službou. Práce se skládá z teoretické a z praktické části. Teoretická část je věnována definici seniora, stárnutí a stáří, rozdělení stáří a potřeb seniorů. Dále je popsána státní politika ČR a platná legislativa. Navazuje popis finanční oblasti státní politiky a sociální služby ve vztahu k seniorovi. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření péče v domácím prostředí a péče v domě s pečovatelskou službou. Výzkumné šetření je nastaveno na metodu případové studie, jejímž cílem bylo porovnat aspekty péče v domácím péče a péče v domě s pečovatelskou službou s využití pečovatelské služby Ledax o.p.s. Jindřichův Hradec.
Analýza vzdělávacích potřeb seniorů se zaměřením na jejich motivaci
Bredlerová, Karolína ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Salivarová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu vzdělávacích potřeb seniorů ve vybrané lokalitě a to se zaměřením na jejich motivaci k dalšímu vzdělávání. V teoretické části práce jsou vysvětleny základní pojmy spojené s gerontagogikou a oblastmi s ní souvisejícími. Část empirická je zaměřena na zjišťování vzdělávacích potřeb seniorů za pomoci empirického výzkumu prováděného dotazníkovým šetřením a rozhovorem s poskytovatelem dalšího vzdělávání seniorů. KLÍČOVÁ SLOVA stáří, vzdělávání seniorů, motivace, senior, potřeby, gerontagogika
Role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matky
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Hlavním záměrem výzkumu bylo prozkoumání, v čem by spočívala role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matku a jak by bylo možné zařadit tento způsob péče do současného systému preventivní péče o novorozence a kojence v České republice. Výzkum byl zpracován kvalitativním a kvantitativním designem. V první etapě výzkumného šetření byly realizovány rozhovory se sestrami z ambulancí PLDD a matkami kojenců v jihočeském a plzeňském kraji. Ze získaných údajů byly vytvořeny nestandardizované dotazníky pro sestry a matky. Statistické zpracování bylo provedeno programem MS Excel, kdy byly vypočteny absolutní a relativní četnosti a pomocí chí kvadrát testu byly testovány vztahy mezi proměnnými na hladině významnosti ? =0,05 a byl použit Pearsonův korelační koeficient. Pro potřeby kvalitativního šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor ze šesti matek kojenců a sedmi sester z ordinací PLDD v jihočeském a plzeňském kraji. Pro kvantitativní šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor z 254 matek batolat ve stáří 12 - 24 měsíců. Výzkumný soubor sester byl vytvořen záměrným výběrem a tvořilo ho 196 sester pracujících v ambulancích PLDD déle než jeden rok. Vícerodičky mají prokazatelně více informací při propuštění z porodnice o technice kojení, odsávání mateřského mléka, přebalování, hygienické péči a koupání, oblékání, spánku, péči o pupeční pahýl a o bezpečné manipulaci s dítětem. Informovanost o prevenci náhlého úmrtí kojenců nebo uskladnění mateřského mléka je na stejné úrovni u prvorodiček jako vícerodiček. Existuje statisticky významný vztah mezi mírou informovanosti a výskytem problémů v prvním roce života dítěte. Osobní zkušenost sester s návštěvní službou má vliv na to, zda přikládají této službě význam. Současný model preventivní péče o novorozence a kojence je potřebné podrobit kritické analýze a vhodně jej doplnit o intervence návštěvní služby.
Sestra v hospicové péči
DVOŘÁKOVÁ, Anna
Být všeobecnou sestrou není jen povolání, je to poslání. Každé oddělení nebo každé zdravotnické zařízení nese s sebou různá specifika práce. Práce sestry v hospicové péči je vysoce specifická. Stejně jako v jiných zdravotnických zařízeních je jedním z cílů její práce uspokojovat potřeby pacientů. V hospicové péči to není za účelem úplného uzdravení, ale pro zmírnění obtěžujících příznaků a zvýšení kvality života nevyléčitelně nemocného v terminální fázi života. Tato práce se zabývá sestrou v hospicové péči. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na paliativní péči, definici hospice a jeho historii, na potřeby umírajících klientů, a v neposlední řadě na respitní péči péči o pečující. Ve výzkumné části práce byly stanoveny dva cíle: porovnat specifika práce sestry v pobytovém zařízení a v mobilní hospicové péči a zmapovat kompetence všeobecné sestry v pobytových zařízeních hospicové péče a v agenturách domácí hospicové péče. Pro zpracování kvalitativního výzkumu byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Bylo sestaveno 10 rozhovorů se sestrami z kamenného hospice i z mobilních zařízeních hospicové péče. Z výsledků vyplynulo, že práce sestry se v pobytových zařízeních a agenturách domácí hospicové péče neliší. Jediným odlišným specifikem je prostředí, ve kterém je péče poskytována, kdy agentury domácí hospicové péče uspokojují všechny potřeby klientů v jejich domácím, přirozeném prostředí. U sester se neliší ani jejich kompetence. Sestry z obou skupin uvedly, že musí být rozhodné a zkušené, ale nemají vyšší kompetence, než např. sestra pracující v nemocnici. Práce by mohla sloužit studentům zdravotnických oborů a také laické veřejnosti pro ujasnění a upřesnění informací o hospicové péči.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 227 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.