Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ikonografie Rudolfa II.
Zlatohlávková, Eliška ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Fučíková, Eliška (oponent) ; Seifertová, Hana (oponent)
Během Rudolfova života bylo vytvořeno mnoho jeho podobizen, které tvoří významnou součást rudolfínského umění. Doposud jim byla věnována pozornost pouze okrajově. Dokumentují především proměnu Rudolfova vzhledu, ale i jeho stylizaci do fiktivních rolí. Hlavním úkolem portrétů bylo představit Rudolfovu podobu a zdůraznit význam jeho osobnosti. Velká část podobizen ukazuje Rudolfa jako dobrého císaře a skvělého bojovníka, ačkoliv tato znázornění zcela neodpovídají realitě. Zvláštní kapitolou jsou složité alegorie oslavující Rudolfovu vládu pomocí mytologických postav, personifikací a symbolů vyskytujících se na jeho osobních impresách. Většina jeho podobizen vychází z portrétních schemat typických pro 16. století - busty, celofigurové portréty, nebo jezdecké portréty. Výjimečným dílem je však obraz Rudolf jako Vertumnus od Giuseppe Arcimbolda, který v sobě zahrnuje klasický portrétní typ s alegorickými prvky.
Kult umělce na přelomu století - A. Rodin a M. Aleš podle M. Švabinského
Kučerová, Anežka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá formami prezentace a sebeprezentace dvou významných umělců přelomu 19. a 20. století - českého malíře Mikoláše Alše a francouzského sochaře Auguste Rodina. Lze hovořit o kultu umělce vzniklém kolem obou osobností, tedy o způsobu vnímání umělce jako výjimečného génia. Takovéto chápání umělce a jeho tvorby bylo v období 19. Století poměrně rozšířené. Mikoláš Aleš (1852-1913) si vypracoval osobitý výtvarný projev založený na odkazu tvorby českého romantismu, na českém lidovém umění a zčásti předjímající nastupující secesní ornamentiku. Auguste Rodin (1840-1917) byl jedním z nejvýznamnějších francouzských sochařů konce 19. a počátku 20. století a jedním z pomyslných zakladatelů moderního sochařství. Řada Rodinových soch byla doprovázena společenskými skandály a vyvolala pobouřené reakce veřejnosti, jimiž vešel do povědomí českých umělců té doby. Ve sledovaném období kolem roku 1900 byli oba umělci vysoce oceňováni mladými umělci ze Spolku výtvarných umělců Mánes. Spolek byl založen roku 1887, od roku 1897 vydával svůj měsíčník Volné směry. Prvním předsedou S. V. U. Mánes se stal Mikoláš Aleš. Členy spolku sdružoval především zájem o moderní tendence ve výtvarném umění domácím i evropském. Je překvapivé, že tak odlišní umělci jako M. Aleš a A. Rodin vzbudili velký zájem svých...
Sochař Čeněk Vosmík (1860 - 1944)
Perlíková, Zdenka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Musil, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem sochaře Čeňka Vosmíka (1860 - 1944). Obsahuje celkový přehled a zhodnocení jeho tvorby v kontextu doby. Vosmíkovo umělecké tvoření sleduje od počátků strávených studiem ve Vídni, přes období prvních úspěchů a raného díla, až po etapu jeho prací pozdějších, kdy se věnoval především umění náboženskému. Vedle umění náboženského pojednává také o tvorbě alegorické, dekorativní, o díle portrétním i o pracích restaurátorských. Nejsou však opomenuty ani nerealizované návrhy jeho děl. Zdůrazněno je především rané období Vosmíkovy umělecké tvorby a jeho nejdůležitější sochařská díla - Zavrženec, Pastevec s býkem a Kristus na poušti. Práce zahrnuje též souhrnný soupis tvorby. Klíčová slova Čeněk Vosmík, sochařství, umění náboženské, umění alegorické a dekorativní, portréty
Státnický portrét po nástupu fotografie
Bouška, Ondřej ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Zobrazení státníka jako vrcholného představitele státu je jedním ze základních způsobů komunikace moci. Na základě teoretického vymezení a rozboru spole-čenské role státnického portrétu ukazuje tato práce formou případových studií konkrétní příklady nakládání s tímto fenoménem v rámci různých státních zřízení. Práce dokládá, že podoba těchto portrétů je dána i silnou malířskou tradicí, kte-rou zásadním způsobem obměňuje až nástup fotografie v průběhu 2. poloviny 19. století. Ústředním tématem tohoto textu je fenomén fotografického státnic-kého portrétu, v jehož konkrétní podobě se projevuje především kontext jeho vzniku a nároky, které jsou kladeny na jeho vizuální stránku jako na symbol ak-tuální politické moci.
Zrcadlení
ŽEMLIČKOVÁ, Monika
Diplomová práce na téma {\clq}qZrcadlení`` se skládá ze dvou částí. Teoretická část se zabývá vlastním vymezením tématu zrcadlení z několika hledisek ve spojitosti s psychologickými aspekty vnitřního prožívání člověka a jeho vlastní existenci. Dále je zde přehled umění od 90. let 19. stol. do 80. let 20. stol., po němž se soustřeďuji v průřezu těchto let na konkrétní dílo jednotlivých umělců Jana Preislera, Emila Filly, Františka Jiroudka, Karla Součka, Františka Ronovského, Jiřího Sozanského, Václava Bláhy ml. a jeho vnitřním vyzněním. Praktická část kopíruje téma {\clq}qZrcadlení`` a vnitřního prožívání v dialogu se světem společně s objasněním mé inspirace a myšlenkových východisek. Zahrnuje šest portrétních obrazů velikosti 115 x 80 cm (akryl na plátně) a doplňující skici.
Čtyři komeniologické portréty (Josef Brambora, Jaromír Červenka, Věra Petráčková, Jana Matlová)
Steiner, Martin
Zhodnocení komeniologické práce čtyř poválečných badatelských osobností.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.