Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 348 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Voliči a strany a politická orientace občanů – listopad 2018
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., do svého listopadového šetření zařadilo blok otázek týkající se vztahu voličů k preferovaným politickým stranám. Otázky zjišťovaly jednak intenzitu vztahu (sílu vazby) k preferované straně, jednak motivační zázemí potenciálních voličů. Rovněž byla všem dotázaným položena otázka, která zjišťovala, ke kterým ideologickým proudům či směrům se cítí být nejblíže.
Důvěra stranickým představitelům – prosinec 2018
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v prosincovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 18 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.
Volební model v prosinci 2018
Pilnáček, Matouš
V šetření realizovaném v prosinci 2018 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference. Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
Postoje obyvatel České republiky k politickým stranám – listopad 2018
Krajňák, Tomáš
V listopadovém šetření CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., položilo baterii otázek týkajících se fungování politických stran v České republice.Téměř tři čtvrtiny české veřejnosti se domnívají, že politické strany rozdělují společnost. Dvě pětiny občanů mají za to, že žádná z politických stran nereprezentuje jejich názory, ovšem většina (53 %) obyvatel nesouhlasí s tímto výrokem. Se zbylými negativní výroky o politických stranách, které byly uvažovány v tomto šetření, vždy souhlasí alespoň tři pětiny populace. Přesto meziročně posílily spíše pozitivní postoje k politickým stranám. Z hlediska uvažovaných výroků lze postoj obyvatel k politickým stranám vyjádřený v letošním šetření považovat za jeden z nejkladnějších od roku 2005.
Názory veřejnosti na důvody vstupu do politické strany – listopad 2018
Čadová, Naděžda
Součástí listopadového výzkumu CVVM bylo i téma stranických identifikací a politické participace. V rámci tohoto bloku jsme se mimo jiné zajímali o názory veřejnosti na to, proč lidé vstupují do politických stran a účastní se jejich aktivit  a jaké důvody pro případný vstup do politické strany občané považují za správné.
Důvěra stranickým představitelům – listopad 2018
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v listopadovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 18 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.
Volební model v listopadu 2018
Pilnáček, Matouš
V šetření realizovaném v listopadu 2018 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference. Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
Úloha a postavení poslaneckých klubů v ústavním systému České republiky
Červinka, Lukáš Lev ; Antoš, Marek (oponent)
- 144 - Abstrakt Úloha a postavení poslaneckých klubů v ústavním systému České republiky Tato diplomová práce se snaží zaplnit bílá místa na mapách ústavního systému České republiky podrobným zkoumáním a popisem úlohy a postavení poslaneckých klubů v něm. V žádném případě se však nejedná o obecný úvod do problematiky, nýbrž o komplexní studii aktérů tak nadmíru významných a vlivných, že je až s podivem, jak dlouho zůstávali mimo zájem hlavního proudu vědeckého bádání v naší zemi. Po nezbytném úvodním zasazení poslaneckých klubů do teoretického rámce právní vědy a politologie a kontextu jejich historického vývoje, se postupně detailně zaměřuji na jejich působení na půdě Poslanecké sněmovny a v jejím rámci, na jejich vztah k politickým stranám a jejich provázanost s nimi a nakonec na vnitřní fungování poslaneckých klubů samotných. Při zkoumání poslaneckých klubů bylo třeba se vypořádat s celou řadou problémů a zodpovědět nemálo zásadních otázek - mezi ty nejvýznamnější bezesporu patřila otázka povahy samotných poslaneckých klubů, tj. zdali se jedná o orgány Poslanecké sněmovny, politických stran, nebo zdali jsou kluby dokonce nadány vlastní právní subjektivitou; dále se bylo třeba vypořádat s problematikou nezbytných náležitostí, které skupina poslanců musí splnit, aby mohla založit poslanecký klub, nebo...
Politický extremismus ve Francii se zaměřením na "Národní frontu". (" Le Front national")
Nejedlý, Vladimír ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tématem diplomové práce je pravicový extremismus ve Francii se zaměřením na Národní frontu (Front national). Práce se nejprve zabývá vymezením pojmu extremismu, typologií a jeho napojením na politický systém v podobě politických stran a hnutí a jeho současnou podobou. V další části je obsahem práce zmapování historického vývoje pravicového extremismu ve Francii, kořenů a tradic z nichž vycházel. Největší prostor je v diplomové práci věnován vývoji hnutí Národní fronty (Front national) od období jeho vzniku po současný stav. Cílem této práce je zmapování politického extremismu ve Francii, a to především s ohledem na hnutí Národní fronty, porovnání vývoje strany v jejích jednotlivých etapách a pozornost je věnována především srovnání změn jejího programu a změny elektorátu, a to zejména v souvislosti s obměnou v čele hnutí (od Jean-Marie Le Pena k Marine Le Pen). Ke zpracování diplomové práce byla použita odborná literatura v českém a francouzském jazyce a autentické dokumenty. KLÍČOVÁ SLOVA extremismus, pravicový extremismus, politické strany, Národní fronta, (Front national), Jean-Marie Le Pen, Marine Le Pen
Volební model v říjnu 2018
Pilnáček, Matouš
V šetření realizovaném v říjnu 2018 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference. Nově představujeme interaktivní verzi grafu časového vývoje modelu v přehledu časových řad CVVM: http://cvvmapp.soc.cas.cz/. Kromě podrobnějších informací ohledně modelu (datum sběru dat, počet respondentů, volební účast) zobrazuje graf i intervaly spolehlivosti jednotlivých měření. Zároveň je možné vybrat si pro přehlednost jen některé strany a sledovat vývoj jejich podpory.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 348 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.