Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 100 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přírodní zajímavosi okolí Petrovic u Sedlčan a jejich využití v učení o přírodě na 1.stupni základní školy
POSPÍŠILOVÁ, Věra
Tato diplomová práce zpracovává přírodovědná a vlastivědná témata. Obsahuje návrhy tří přírodovědných vycházek, které jsou zaměřeny na opakování a rozšíření učiva ve čtvrtém a pátém ročníku základní školy. Obsahuje teoretickou část, vztahující se k učivu, metodám i formám výuky a návrhy vycházek včetně zpracovaných didaktických materiálů. Jejím cílem je prostřednictvím zážitkových aktivit posílit vztah žáků k přírodě, upevnit jejich znalosti a lépe poznat Petrovice i jejich blízké okolí.
Rostlinné tomosyny a jejich funkce v sekreci
Dejová, Lilly ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Fendrych, Matyáš (oponent)
Tomosyn je protein patřící do rodiny Lgl, zároveň je konzervovaný napříč živočišnou i rostlinnou říší. Skládá se z N cího se na povrchu váčků a účastnícího se tvorby SNARE komplexu a následného fúzování váčků s plazmatickou membránou. Rolí tomosynu je tak zejména regulace exocytózy. Kromě živočišného tomosynu je prostudován jeho kvasinkový průběhu evoluce svůj R tomosyny tak zůstávají neprobádanou oblastí. Cílem této práce bylo charakterizovat oba u, tvorbu DNA konstruktů, hledání interaktorů pomocí Výsledky bioinformatické analýzy, jehož součástí bylo vytvoření fylogenetického stromu, příč různými třídami rostlin a rozdělení obou tomosynů do odlišných klastrů. V klastru s homologem AtTYN2 se nenacházel ani jeden zástupce výtrusných rostlin. Z obou tomosynů byl konfokálním mikroskopem sledován a lokalizován l v cytoplasmě. Dvouhybridní kvasinkový systém neodhalil interaktory ani v jednom z rostlinných tomosynů.
Vliv invazních rostlin na ptačí společenstva
Neubergová, Kristýna ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hanzelka, Jan (oponent)
Invazní rostliny jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, které se podílejí na ohrožení biodiverzity. Jednou ze skupin organismů ohrožených tímto dopadem jsou ptáci. Přitom ptáci poskytují řadu ekologických služeb a často se používají jako indikátory stavu prostředí v širším krajinném měřítku. K uvedenému tématu bylo zpracováno několik rešerší, které hodnotily dopad invazních rostlin na biodiverzitu ekosystému, ale nikoli specificky na ptačí společenstva. Cílem práce je zodpovězení tří otázek zaměřených na: (i) srovnání dopadů invazních dřevin a bylin; (ii) srovnání dopadů podle typu prostředí, v němž se invazní rostlina rozšířila (lesy, trávy, ostrovy, mokřady); (iii) geografické oblasti, kde k invazi došlo. (i) Výsledky práce prezentují, že z hlediska vlivu na ptačí společenstva byl negativní dopad dřevin i bylin v podstatě totožný (dřeviny 76%, byliny 74%). (ii) Srovnáním dopadů podle typu prostředí, v němž se invazní rostlina rozšířila, byl prokázán největší negativní dopad invazních rostlin v ostrovních biotopech (100%), mokřadních (91%), travních (87%) a nejméně lesních (63%) biotopech. U ostrovního ekosystému je tento výsledek celkem očekávaný, jelikož se jedná o biotop nejvíce náchylný k výkyvům rovnováhy ekosystému. (iii) Zhodnocením studií vyplynulo, že ve vazbě na geografickou oblast byl...
Vliv prostředí na rozšíření a koexistenci různých patogenů na jednom druhu rostliny
Mráčková, Michaela ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Pro většinu rostlinných druhů je známo několik patogenů. Většina studií je však zaměřena na jednoduché patosystémy zahrnující jednu rostlinu a jeden patogen. V takových případech se práce zabývají například virulencí patogenu, rezistencí rostliny či vlivem prostředí na patosystém. Výskytu více patogenů na jednom druhu rostliny se věnuje jen několik málo výzkumů. Většina z nich se zaměřuje na výskyt více patogenů na jednom jedinci hostitele a to především v zemědělské oblasti. O rozšíření více patogenů v populaci divokých rostlin je tak velice málo informací. Tato práce shrnuje obecné informace o interakci rostliny a patogenu, zaměřuje se na vliv prostředí a na závěr se věnuje málo prozkoumaným tématům výskytu více patogenů na jednom druhu rostliny. Z dosavadních studií plyne, že vliv mají jak abiotické podmínky (světlo, teplota, vlhkost, apod.), tak biotické podmínky. Biotické jsou například interakce patogenu a jiného organismu, který je nezbytný pro jeho životní cyklus, tak role opylovačů či škůdců jako vektorů onemocnění. Při výskytu více patogenů na jednom jedinci rostliny dochází k různým interakcím mezi patogeny, většinou ke konkurenci, ale i ke spolupráci. Dochází zde i k ovlivnění rezistence rostliny vůči jednomu či druhému patogenu. Koinfekce může mít vliv i na virulenci jednotlivých...
Biologická ochrana a indukovaná rezistence rostlin k chorobám a škůdcům: 8. odborný seminář 25. 11. 2010
Věchet, Lubomír
Sborník příspěvků z konference zaměřené na biologickou ochranu rostlin. Byly předneseny příspěvky na téma vlivu biomořidel ozimé pšenice na složení půdních mikromycet, účinnosti přípravků na bázi na bázi oleje ze semen Pongania glabra Vent. na housenky Plutella xylostella L., supresivního vlivu vybraných rostlinných druhů na klíčivost a nekrózu listů, indukované rezistence pšenice proti padlí travnímu.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Exkurze po březích řeky Vrchlice, zaměřené na dřeviny, se žáky základní školy
Nováková, Jana ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma "Exkurze po březích řeky Vrchlice, zaměřené na dřeviny, se žáky základní školy". Toto téma jsem si vybrala záměrně, hned z několika důvodů. Chtěla jsem upozornit na malebné údolí řeky Vrchlice, zatraktivnit určování dřevin přírodovědnou exkurzí, upevnit vztah žáků k přírodě a okolnímu přírodnímu prostředí. První teoretická část se věnuje obecnému popisu tohoto údolí, charakteristice živočichů a rostlin. Nejpodrobněji jsou zde charakterizovány vybrané druhy dřevin, které se staly výchozími pro tvorbu pracovních listů a pro přírodovědnou exkurzi. Další část diplomové práce se zabývá výzkumem, pomocí dotazníkového šetření. Cílem tohoto šetření bylo zjistit zájem učitelů okolních základních škol o pracovní listy s problematikou dřevin podél řeky Vrchlice. Na základě kladného vyhodnocení dotazníkového šetření byly vypracovány pracovní listy k vybraným dřevinám. Tyto pracovní listy byly ověřeny při následné exkurzi. V závěru diplomové práce bylo zhodnoceno splnění všech vytyčených cílů. Klíčová slova dřeviny, exkurze, pracovní listy, rostliny, žáci
Funkce RAB GTPáz a SNARE proteinů v transportních drahách navazujících na Golgiho aparát v odpovědi na abiotický stres u rostlin
Moulík, Michal ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Rostliny jakožto sesilní organismy nemají možnost úniku před abiotickými či biotickými stresovými faktory. Vyvinuly si proto celou řadu morfologických, biochemických a fyziologických přizpůsobení snižujících negativní vlivy těchto faktorů. Velmi důležitou roli v adaptaci na abiotický stres hraje membránový transport. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na dvě významné rodiny proteinů zúčastněné v tomto transportu, konkrétně na RAB GTPázy a SNARE proteiny. V první části je charakterizován fenomén stresu a popsány strategie, jak se rostliny vyrovnávají s působením stresorů, zejména produkce reaktivních forem kyslíku (ROS) a autofágie. Následující kapitola se zabývá úvodem do membránového transportu u rostlin. Ve zbytku práce charakterizuji RAB GTPázy a SNARE proteiny a popisuji mechanismus jejich fungování. Cílem klíčových částí těchto kapitol je shrnout současné poznatky o funkcích RAB GTPáz a SNARE proteinů v drahách návazných na Golgiho aparát při odpovědi na abiotické stresory, respektive na sekundární oxidativní stres. Klíčová slova: rostliny, abiotický stres, membránový transport, sekrece, endocytóza, vakuola, RAB GTPázy, SNARE proteiny
Eukaryotic translation initiation factor 3 and its role in plant translation regulation
Raabe, Karel ; Michailidis, Christos (vedoucí práce) ; Retzer, Katarzyna (oponent)
Translace mRNA je po transkripci další vysoce regulovanou etapou genové exprese. U rostlin nabývá regulace translace značného významu během progamické fáze, oplození a vývoje semen, kdy jsou s různou mírou selektivity translatovány již skladované molekuly mRNA. Dále se regulace translace uplatňuje díky své rychlosti a flexibilitě i v reakci na stresové situace, což má velký význam pro schopnost přežití rostlin jakožto přisedlých organismů. Přesná modulace genové exprese je výsledkem globální translační regulace stejně jako specifické regulace určitých transkriptů. Většina těchto regulačních mechanismů je soustředěna do iniciační fáze translace, které se účastní celá řada pomocných translačních iniciačních faktorů. Eukaryotický translační iniciační faktor 3 (eIF3) je největším a nejsložitějším translačním iniciačním faktorem, skládajícím se z 12 konzervovaných podjednotek. Jeho role strukturního lešení v iniciační fázi translace je klíčová pro vytvoření translačního iniciačního komplexu a pro přesnost skenovacího mechanismu. V posledních letech byly objeveny další funkce, které rozšířily působnost eIF3 do celého translačního cyklu, a to včetně jeho významu v globální i specifické translační regulaci. Cílem předkládané bakalářské práce je popsat funkce eIF3 a diskutovat poznatky o jeho roli v...
Přehled méně běžných isoflavonoidů v rostlinách
Cymbál, Martin ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Martin Cymbál, DiS. Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Bakalářská práce 2016/2017: Přehled méně běžných isoflavonoidů v rostlinách, s. 78. Isoflavonoidy jsou skupinou fenolových flavonoidních látek dráhy 3-fenylchroman-4-onu, z nichž mnohé jsou biologicky aktivní. Isoflavonoidy a jejich deriváty jsou někdy označovány jako fytoestrogeny, protože jejich struktura a účinek se podobá steroidním hormonům a v těle se važí na estrogenní receptory. Isoflavonoidy hrají důležitou roli v lidské potravě jako zdraví podporující rostlinné látky. Isoflavonoidy a jim příbuzné sloučeniny jsou používány v mnoha doplňcích stravy a pouze v jednom u nás registrovaném fytofarmaku (Menofem). Nedávno byly některé přírodní isoflavonoidy dokonce identifikovány jako toxiny, např. biliatreson, který může způsobit biliární atrezii, pokud jsou kojenci této látce vystaveni. Nicméně letitými studiemi, nacházením nových isoflavonoidů a to včetně objasnění jejich struktury a mechanismu účinku získaly na významnosti a v posledních deseti letech jsou isoflavonoidy předmětem širokého výzkumu a analýz, a to především pro své nepřeberné množství účinků, které byly studiemi potvrzeny. Je však třeba...
Měřicí systém termoluminiscence
Matějka, Tomáš ; Král, Jan (oponent) ; Kubíček, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá revizí a návrhem nové verze elektroniky pro měřicí systém PSI TL 500, určený ke zkoumání jevu termoluminiscence u fotosystému II. V práci je provedeno seznámení s principy a vlastnostmi aktuální podoby měřicího systému a jsou diskutovány změny zanesené do jeho nové verze. Je proveden návrh nové digitální řídicí části systému založené na platformě Xilinx Zynq. Pro analogovou měřicí část je pak provedena revize zapojení a do návrhu jsou zaneseny dílčí změny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 100 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.