Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dějiny panství Chroustovice
Schejbalová, Tereza ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Synecký, Jakub (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na celkový pohled na panství. Chroustovice nikdy nebyly významným panstvím. Díky tomuto faktu nikdy nebyla sepsána práce podobného charakteru. Téma má pro mě osobní význam, protože jsem v Chroustovicích strávila svůj dosavadní život. V práci jsem se snažila zmapovat historický, umělecký, hospodářský, sociální a církevní vývoj panství. Popsala jsem střídání majitelů panství. Pokusila jsem se zmapovat obchody týkající se okolních vesnic a jejich správní sounáležitost s panstvím. Zaměřila jsem se na budovu chroustovického zámku, která byla centrem panství, a dodnes je dominantou vesnice. Snažila jsem se zachytit osudy nejvýznamnějších místních rodáků. Pokusila jsem se o syntézu pramenů a literatury. Práci jsem obohatila o pověsti a historky, které ve zdejším kraji kolují dodnes.
Komercializace estetiky
VOLDŘICH, Martin
Práce se zaměří na průzkum vztahů estetické a směnné hodnoty, respektive na komercializaci umění. Záměrem je reflektovat širší kulturně společenské proměny spojené s epochou moderny a utvářením masové kultury, jakož i etablování nového uměleckého paradigmatu s přihlédnutím ke komodifikaci umění. Zvláštní pozornost bude věnována tzv. kritické teorii frankfurtské školy.
Buquoy aristocratic family, history and cultural legacy in Bohemia
Landová, Adéla ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
1 Abstrakt Šlechtický rod Buquoyů je jednou z větví rodu Longueval mající svůj původ v dnešní severní Francii. Na území Čech se Buquoyové dostali za třicetileté války, kdy byl Karel Bonaventura de Buquoy povolán do Zemí Koruny české jako generál císařské armády, aby bojoval proti českým protestantským stavům. Záhy poté obdržel od císaře Ferdinanda II. panství v jižních Čechách, na kterých on a jeho potomci působili bezmála tři a půl století. Buquoyové svá honosná sídla postupně rozšířili o pražské paláce a další panství na severu Čech. Jejich přínos v oblasti zemědělství, sklářství a sociálních a školních reforem byl pozoruhodný. Angažovali se také v politice a stali se důležitými mecenáši kultury a umění. Buquoye ovšem potkal stejný osud jako další šlechtické rody a od 19. století postupně přicházeli o svá privilegia a panství, aby nakonec v roce 1945 byli vyhnáni z Československa na základě Benešových dekretů o konfiskaci a rozdělení majetku Němců. Cílem této práce je poukázat na kulturní dědictví, které Buquoyové zanechali v Čechách a popsat jejich přínos v jednotlivých oblastech. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována obecnému popisu a historii šlechty v Zemích Koruny české a v Československu a stručné historii Buquoyů. Druhá kapitola je pojata jako průvodce jejich bývalými...
Panství Albrechta z Valdštejna po roce 1618
Hamplová, Veronika ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
Práce se věnuje postupnému územnímu vývoji panství v držení Albrechta z Valdštejna, a to nejen jako přímého vlastníka, nýbrž též jako lenního pána. Významná část pozornosti byla zaměřena na studium správního vývoje frýdlantského vévodství a jeho specifické postavení v rámci českých zemí. Za počáteční bod byl zvolen rok 1618, kdy vypuklo povstání českých stavů, díky jehož porážce přišel Valdštejn k většině svých majetků. Práce sleduje zisky nejen v rámci Čech, ale zabývá se také epizodní držbou vévodství Meklenburského či slezských knížectví.
Zkoumání fenoménu Maidan skrze aplikaci Hegelovy teorie o panství a rabství
Dovhoruk, Ivanna ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak lze uchopit fenomén Maidanu (Майдан). Maidan zde primárně pojímáme jako událost, v níž lidé nasazovali své životy. První kapitola se zabývá očitým svědectvím demonstrujících v ukrajinské Revoluci důstojnosti (Революція Гідності), kteří byli přítomni na místech bezprostředně ohrožujících jejich životy (ul. Hruševského, ul. Institutská). V druhé kapitole je zkoumán Hegelův koncept osvědčení smrtí (die Bewährung durch den Tod), jak je formulován v teorii o panství a rabství (Herrschaft und Knechtschaft) ve Fenomenologii ducha (Phänomenologie des Geistes). Ve třetí kapitole, skrze předložení vlastní autorské spekulativní teorie o Branách, se pokusíme dokázat, že nasadit život lze dvěma způsoby, z pozice pokory a z pozice pýchy. V rámci dokázání dané teze diferencujeme Hegelův koncept osvědčení smrtí pomocí Augustinova pojmu pýchy (superbia). V závěru zkoumání se pokusíme odpovědět na výchozí otázku, co je Maidan z hlediska aktu nasazení života.
Zvíkovské panství do konce středověku
Procházková, Žaneta ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vývoj Zvíkovského panství v předbělohorském období. Zaměřím se zejména na dobu od první zástavy Zvíkova Rožmberkům roku 1307 po přechod panství pánům ze Švamberka. Zvíkov byl postaven jako královský hrad v první polovině 13. století a jeho poloha na ostrohu nad soutokem řek Vltavy a Otavy zaručovala výhodné postavení v případě nebezpečí. Svůj charakter získal při stavitelských počinech krále Václava I. a Přemysla Otakara II. Na počátku čtrnáctého století k němu svůj zájem obrátil Jindřich I. z Rožmberka a dostal Zvíkov do zástavy. Jedním z politických vrcholů panství bylo období vlády Karla IV., kdy hrad sloužil k dočasnému uložení korunovačních klenotů. Nejvýznamněji o Zvíkov stál Oldřich II. z Rožmberka, jenž ho do svého majetku toužil zahrnout i za cenu falšování listin. V Rožmberské správě se Zvíkov udržel až do roku 1473, kdy byl odprodán Bohuslavovi ze Švamberka. Dále bych se zaměřila na kulturní vývoj hradu v rámci rožmberského dominia, jako i na ekonomickou a politickou situaci.
Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku
Novotná, Markéta ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Markéta Novotná Abstrakt disertační práce - Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku Studie se věnuje marginalizované problematice lenního institutu v raném novověku na příkladu karlštejnské manské soustavy a ve srovnání s dalšími soubory lén z oblasti bývalého královského hvozdu, spadajícími pod panovnickou doménu. Vzhledem ke specifičnosti daného tématu byla vlastnímu faktografickému rozboru předeslána část teoretická s dvěma samostatnými oddíly, které se zabývají jednak uchopením lenního institutu jak v české, tak i v zahraniční historiografii a jednak vnímáním výše zvolené soustavy v kontextu různých pramenů popisujících hrad Karlštejn. Třetí a hlavní faktografická část sleduje již avizovanou problematiku karlštejnské manské soustavy v období od poslední třetiny šestnáctého století až do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let století následujícího, a to ve spojitosti s procesy, které zasáhly zdejší panství. Součásti studie jsou i samostatné exkurzy týkající se čtyř vybraných lenních statků. Klíčová slova: Karlštejn, historiografie, léna, manské soustavy, panství, komora, nižší šlechta
Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16-19. století
Kucrová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Koumar, Jiří (oponent)
1 Veronika Kucrová: Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16. - 19. století Abstrakt Studie se věnuje problematice vývoje kulturní krajiny na panství Dolní Břežany v raném novověku, přesněji od konce 16. do poloviny 19. století. Těžištěm práce jsou tři důležité prvky: vývoj intravilánu vybraných vsí, sledování proměn krajiny mimo zastavěné a obydlené plochy (zejména lesa) a konečně zachycení hospodářských a dalších objektů v krajině - důvod jejich vzniku, užívání a případný zánik. Panství Dolní Břežany leží 16 km jižním směrem od Prahy, konstituovalo se postupně od 14. století, přičemž největšího nárůstu doznalo počátkem 17. století. Drobné šlechtické vlastníky vystřídali vlivní představitelé českého státu (rodina Ţelínských ze Sebuzína, Michna z Vacínova), až se roku 1713 stalo majitelem panství Pražské arcibiskupství. Díky tomu se většina historických písemných pramenů nachází v Archivu Pražského arcibiskupství, případně v archivu velkostatku. Nejdůležitější a časově nejnáročnější bylo užití metody usedlostní identifikace, která zahrnuje sledování právní kontinuity jednotlivých usedlostí. Výsledkem pak je zjištění doby vzniku konkrétních sídelních jednotek a následně i částí vesnic. Ke studiu byly využity převážně pozemkové knihy, pro dolnobřežanské panství dochovány již od...
Krajina a život lidí. Poděbradsko v 1. polovině 20. století
Bartošová, Dana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se pokusila postihnout proměnu venkova, konkrétně regionu Poděbradsku, která se odehrála v první polovině 20. století. Centrem regionu je město Poděbrady, celou oblast tvoří dohromady 35 obcí. Na proměně venkova se podílelo několik faktorů - vznik samostatné republiky, pozemková reforma, elektrifikace, regulace řeky, rozvoj komunikací, dopravy a mechanizace zemědělství. Věnuji se i přírodním podmínkám regionu, neboť ty velmi ovlivňují místní život a hospodaření. Střední Polabí je rovinatá oblast známá svou úrodností. Proto tady většina lidí v první polovině 20. století pracovala v zemědělství. Důležitými zaměstnavateli byli velkostatkáři z řad šlechtických rodin, zejména v Poděbradech a v Dymokurech. Ti dávali práci lidem na polích i v průmyslových podnicích. V kraji byly v provozu pivovary, cukrovary, cihelny, mlékárna, olejna či sklárna. K životu lidí patřilo i trávení volného času, zvyky a slavnosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.