Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 129 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv teploty v interakci s dalšími stresovými faktory klimatické změny na vybrané fyziologické parametry a výnos u C3 a C4 plodin
Jiras, Tomáš ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
V současnosti probíhající klimatická změna zahrnuje především globální oteplování Země, a jako dominantní příčina je převážně označována antropogenní činnost. Následkem probíhající klimatické změny jsou stále se rozšiřující oblasti se srážkovým deficitem, extrémní projevy počasí včetně vln veder atd. Rostliny se v důsledku klimatické změny musejí během krátké doby aklimovat či adaptovat na čím dál tím více se zhoršující podmínky prostředí. Stresové zatížení rostlin se signifikantně promítá do jejich fyziologických parametrů, a to i letálně. Rostliny na stres reagují aklimačními odezvami a adaptacemi vyvolanými změnou genové exprese ať na úrovni metabolické, fyziologické či strukturální, modifikací fenotypu a dalšími změnami. Ohrožení se týká i rostlinné produkce, potřebné pro zajištění potravinové bezpečnosti stále narůstající lidské populace. V důsledku klimatické změny se očekává snižování výnosů zemědělských plodin. Tato práce má za cíl shrnout poznatky o změnách ve fyziologii a zemědělské produkci plodin v důsledku stresových faktorů klimatické změny, především teploty, s důrazem na rozdíly mezi C3 a C4 rostlinami. V největší míře se práce zabývá obilovinami s modelovými zástupci C3 rostlin: pšenice, ječmen, rýže a zástupci C4: kukuřice, čirok. V práci jsou uvedeny různé odpovědi těchto plodin...
Vliv teploty a sucha na obsah proteinů gluteninové frakce u dvou genotypů pšenice
Vybíral, Lukáš ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem nedostatku vody a teploty na obsah proteinů gliadinové frakce a na poměr gluteniny/gliadiny u dvou odrůd pšenice. Odrůdy, které byly vybrané pro experiment, se jmenují Pannonia a RGT Reform. Vzorky byly kultivovány při třech různých teplotách a to 26, 32 a 38 °C a v době kvetení bylo kontrolováno zavlažování. U vzorků, které byly zavlažovány, měla půda vlhkost větší než 70 %, vzorky stresované suchem rostly na půdě, jejíž vlhkost nepřesahovala 30 %. Po sklizni byla zrna rozemleta na mouku a z jednotlivých vzorků byly extrahovány gluteniny a gliadiny. Pro separaci byla použita metoda SDS-PAGE, kvantifikace proteinů byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn významný vliv odrůdy na jednotlivé lepkové proteiny. U odrůdy Pannonia bylo zjištěno, že interakce vyšší teploty a sucha, nemá velký vliv na obsah gluteninů, ani na poměr gluteniny/gliadiny. Odrůda RGT byla těmito podmínkami podstatně více ovlivněna, což se projevilo poklesem obsahu gluteninů a výraznou změnou poměru gluteniny/gliadiny. U obou odrůd byl obsah gluteninů vyšší při kultivaci za mokra než za sucha, ale pouze při vyšších kultivačních teplotách.
Změny v obsahu proteinů gliadinové frakce u čtyř odrůd pšenice při různých teplotách a stresu suchem.
Cigánková, Michaela ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem rostoucí teploty a nedostatku vody na obsah gliadinových proteinů u čtyř odrůd pšenice seté: Bohemia, Pannonia, Tobak a RGT Reform. Vzorky byly kultivovány při 26, 29, 32, 35, 39 a 41 °C. Kvůli nedostatku vzorků z kultivace při 41 °C tyto vzorky nebyly pro náš experiment použity. Kultivace probíhala v době kvetení při dostatku vláhy (s vlhkostí půdy vyšší než 70 %) nebo při stresu suchem (s vlhkostí nižší než 30 %). Pro separaci gliadinových frakcí byla využita metoda A-PAGE. Kvantifikace byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn výrazný vliv dostupnosti vody na obsah lepkových proteinů. Stresové prostředí vytvořené nedostatkem vláhy způsobilo relativní nárůst gliadinových frakcí ve srovnání s pěstováním v běžných podmínkách především u odrůdy Pannonia a RGT Reform. Na teplotu nejvíce reagovala odrůda Pannonia a RGT Reform, nejméně pak odrůda Bohemia. Odrůda Tobak reagovala na teplotu až v interakci s nedostatkem vody. Vlivem rostoucí teploty docházelo k nárůstu množství prakticky všech gliadinových frakcí u odrůdy Pannonia a RGT Reform. Vliv sucha se často projevuje v interakci s vlivem teploty. Nejvýrazněji se projevoval vliv sucha v interakci s teplotou u odrůdy Tobak, kdy docházelo ke zvýšení obsahu gliadinů. Obecně se dá říct, že nejvíce se teplota i sucho projevilo na -gliadinových frakcích všech čtyř odrůd pšenice seté.
PĚSTOVÁNÍ PŠENICE V SETRVALÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
PETÁKOVÁ, Šárka
Cílem práce bylo posoudit vliv pěstitelské technologie na tvorbu výnosových prvků a celkovou výnosovou schopnost vybraných odrůd ozimé pšenice Jako experimentální místo pro tuto práci bylo využito polního maloparcelkového pokusu s odrůdami ozimé pšenice na univerzitním pozemku v Českých Budějovicích. Lokalita se nachází v jižních Čechách v nadmořské výšce 380 m n. m., kde průměrná roční teplota dosahuje 7,8°C a průměrný úhrn srážek 620 mm. Čtyři odrůdy (dvě hybridní a dvě liniové) byly zkoumány ve třech variantách pěstování: kontrolní bez hnojení dusíku, hnojení dusíkem a pěstování s podsevem jetele. Celkově varianty hnojené dusíkem dosáhly nejvyšších výnosů zrna (7,78 t.ha-1), varianta s podsevem jetele vykázala průměrné výsledky (7,59 t.ha-1) a kontrolní varianta bez hnojení měla nejnižší výnos (7,05 t.ha-1). U výnosotvorných prvků, kterými jsou počet rostlin, počet odnoží, počet klasů, počet zrn v klasu na m2 a hmotnost tisíce zrn, dosahovaly liniové odrůdy vyšších výsledků než hybridní. Ovšem výběr správné odrůdy za pomocí dusíkatého hnojení má největší vliv na výnos. Hybridní odrůdy dosáhly o 5,47% vyššího výnosu než odrůdy liniové.
Příčiny nízkých výnosů obilovin v ekologickém systému pěstování
KOTAŠKA, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo zjistit příčiny nízkých výnosů vybraných obilovin (oves, pšenice, žito a špalda) v ekologickém zemědělství na základě vyhodnocení informací o pěstitelských postupech, získaných pomocí dotazníkové metody. Postupně bylo vybráno 21 ekologicky hospodařících podniků kontrolovaných organizacemi Abcert AB a Biokont CZ, s.r.o. Na základě analýzy pěstitelských postupů byly určeny nejčastější chyby, které zemědělci dělají. Podniky s nižšími výnosy mají především nevhodnou strukturu pěstovaných plodin, vysoké zastoupení obilnin, nedodržují zásady střídání plodin. Zvláště v produkčně příznivých polohách hospodaří některé farmy bez živočišné výroby. Zastoupení leguminóz je u většiny podniků nízké, velmi málo jsou využívány meziplodiny. V případě zaorávky slámy není udržován poměr C:N hnojením statkovými hnojivy. Minerální hnojiva nejsou používána vůbec, vápnění zřídka. Přihnojování obilovin během vegetace se většinou neprovádí. Regulace plevelů v obilovinách je prováděna nedostatečně. Je poměrně časté používání farmářského osiva, což zvyšuje zaplevelení. Při porovnání výnosů obilovin mezi lepšími a horšími podniky je zřejmé, že dodržování zásad může zvýšit výnos zrna o 1,0 až o 1,9 t/ha.
Metodika diagnostiky a postupů ochrany proti chorobám pat stébel pšenice
Dumalasová, Veronika ; Palicová, Jana ; Hanzalová, Alena ; Bartoš, Pavel
Metodika uvádí souhrn podrobných optimalizovaných postupů umožňujících spolehlivou detekci jednotlivých původců chorob pat stébel a navrhuje postup ochrany proti nim.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Vliv teploty a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u dvou odrůd pšenice
Seidlová, Kateřina ; Brázda, Václav (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem teploty a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u dvou odrůd pšenice. Vybranými odrůdami byly Hyfi a Julie kultivované při teplotách 26, 29, 32, 35 a 38 °C v podmínkách, kde bylo kontrolováno zavlažování. Pro vzorky kultivované za vlhka měla půda vlhkost větší než 70 %, za sucha měla půda vlhkost nižší než 30 %. Po sklizni byla zrna rozemleta na mouku, ze které byly gliadiny extrahovány 2-chlorethanolem. Pro separaci gliadinů byla použita metoda A PAGE, kvantifikace byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn výrazný vliv genotypu na lepkové proteiny. Zatímco u odrůdy Hyfi při současném působení sucha neměla teplota v rozmezí 26–38 C výrazný vliv na obsah gliadinů, u odrůdy Julie vykazoval obsah gliadinů zřetelné maximum při 32 °C. Odrůda Hyfi se tedy vyznačovala větší odolností vůči teplotnímu stresu než odrůda Julie. U obou odrůd byl obsah gliadinů vyšší za sucha než při zavlažování.
Porovnání sklízecích mlátiček různých výrobců při sklizni obilovin a řepky
ADAMEC, Petr
Diplomová práce na téma porovnání sklízecích mlátiček v kvalitě práce je postavena na odborné literární rešerši, která popisuje části sklízecí mlátičky od adaptérů až po mlátící ústrojí. Metodika této diplomové práce uvádí postup pro získávání výsledků a hodnot k porovnání sklízecích mlátiček John Deere 9640 WTS, New Holland TC5060, Claas Lexion 450 a Sampo Comia C8 při práci. Výsledky a závěr práce porovnávají vypočítané, změřené a zjištěné výsledky dosažené přesně podle metodiky z roku 2017. Sklízecí mlátičky jsou porovnány v oblasti kvality práce a to ve ztrátovosti, teoretické průchodnosti, kvality rozmetání a drcení slámy, dle výkonnosti a spotřeby pohonných hmot. V práci jsou uvedeny i náklady spojené s provozem sklízecích mlátiček.
Hodnocení vybraných obilovin v konvenčním a ekologickém zemědělství z pohledu obsahu bílkovin a dopadu na emise skleníkových plynů
PAVLOVÁ, Ivana
Zemědělství je po spalování fosilních paliv druhý největší producent emisí skleníkových plynů, které jsou odpovědné za globální změnu klimatu, a je nutné hledat způsoby jak toto environmentální zatížení snižovat. Obiloviny jsou nejpěstovanější plodiny na světě, proto je vhodné zkoumat jejich podíl na tomto zatížení. Cílem práce bylo zhodnotit a porovnat environmentální aspekty pěstování vybraných obilovin (pšenice, žita a ječmene) v konvenčním i ekologickém systému hospodaření. Výsledné environmentální zatížení bylo nejdříve spočítáno na 1 kg zrna, a poté bylo toto zatížení přepočítáno na zatížení na 1 kg bílkovin obsažených v zrnu vybraných obilovin. Obsah bílkovin v zrnu je jedním z ukazatelů kvality zrna. Pro výpočty environmentálního zatížení byla použita zjednodušená metoda LCA, která slouží pro posuzování vlivu na životní prostředí a zahrnuje celý životní cyklus výrobku.
Využití vybraných komponentů rostlinného původu ve výživě ryb
Zugárková, Iveta
Cílem této bakalářské práce bylo zpracování literární rešerše o využití vybraných rostlinných komponentů ve výživě ryb. Dále byla zpracována i problematika z oblasti chovu a výživy ryb, nutričních požadavků na živiny a úpravy krmiv. V práci byla vy-pracována metodika krmného testu. Pro krmný test bude použita šupinatá a lysá forma kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a ryby budou krmeny vybranými druhy obilovin - krmná pšenice a pšenice nízkofytátová, krmný ječmen a bezpluchý ječmen. Obiloviny budou zpracovány do granulí pro lepší příjem a využití krmiva. Pokus bude zahájen v květnu 2016 na Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity v Brně v recirkulačním systému v teplé akvarijní místnosti. Cílem testu bude zhodnotit produkční účinnost použitých obilovin včetně jejich vlivu na chemické složení tkání a vybrané parametry vnitřního prostředí ryb. Výběr testovaných odrůd vycházel z poznatků o sní-žení zatížení rybničního prostředí fosforem. Rostlinná krmiva při přikrmování kapra tvoří nejnákladnější položku v chovu, proto je snaha o hledání ekonomicky a výživově výhodných krmiv.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 129 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.