Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Syndrom vyhoření u vybraných pracovníků pomáhajících profesí z řad příslušníků ozbrojených složek, pracovníků ve zdravotnictví a školství
Dvořáková, Renata ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s tématem "Syndrom vyhoření u vybraných pracovníků pomáhajících profesí z řad příslušníků ozbrojených složek, pracovníků ve zdravotnictví a školství" je rozdělena na dvě hlavní části - část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá především charakteristikou pojmu syndrom vyhoření, příznaky, projevy, léčbou a rovněž možnostmi prevence vyhoření. Zároveň jsou zde nastíněny jednotlivé pomáhající profese, které jsou zařazeny do výzkumu. Praktická část je zaměřena na zkoumání syndromu vyhoření u vybraných pracovníků, a to vyhodnocováním dotazníkového šetření. Předmětem zkoumání byly vedle subjektivních pocitů pracovníků a jejich informovanosti v otázce syndromu vyhoření, také zkušenosti přímo se syndromem vyhoření a prevencí. Výsledky praktické části ukázaly, že subjektivně nejvíce spokojena v aktuálním zaměstnání je skupina pedagogů. Nejméně spokojenou skupinou jsou zdravotní sestry. Dále jsem zjistila, že 97 % respondentů není spokojeno jak s finančním, tak současně se společenským ohodnocením. Dle výsledků šetření vyplynulo, že 44 % dotazovaných je spokojeno s pracovním prostředím. V praktické části jsem se také zaměřila na výzkum nejčastějších a nejméně častých metod vyrovnávání se se stresem. Ukázalo se, že nejvíce dotazovaných se vyrovnává se stresem pomocí...
Kompetence sester při podávání léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče
HECZKOVÁ, Jana
Podávání léčivých přípravků je významnou a velmi komplexní součásti zdravotní péče, na jejímž zajištění se podílí mnozí zdravotničtí pracovníci. Určitým specifikem pracovišť intenzivní péče je nejen rozsáhlá farmakoterapie, ale také podání léčivých přípravků, které mohou přímo a velmi rychle ovlivnit životní funkce. Tato skutečnost pak klade velké nároky na zajištění bezpečné péče. Tradičně se předpokládá, že lékař léčivé přípravky indikuje a sestra na základě jeho podrobné písemné ordinace zajistí aplikaci těchto léčiv. Činnosti, které se k této oblasti zdravotní péče vztahují, je však v současné době mnohem více a jsou také mnohem komplexnější. U sester se předpokládá, že budou plně kompetentní plnit tyto činnosti i očekávanou roli v této oblasti ihned po dokončení kvalifikačního studia, a to i v prostředí specializovaných pracovišť. Navíc se zdá, že formální kompetence sester nejsou, navzdory mnohým normám zákonné i podzákonné povahy, v této oblasti zcela jasně ošetřeny. Ačkoli úzký vztah problematiky podávání léčivých přípravků a kvality poskytované péče je zřejmý, role sestry ani současnou praxi očekávané a požadované nároky na její kompetenci nebyly zatím podrobněji analyzovány. Cílem práce byla analýza kompetencí a role sestry při podávání léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče. Využity byly metody smíšeného výzkumu, přičemž kvantitativní techniky sběru a analýzy dat byla použity pro posouzení rozsahu vzdělávání a znalostí sester v této oblasti, a kvalitativní techniky pro analýzu současné praxe a nároků na kompetence sester v této oblasti. Formální kompetence sester při podávání léčivých přípravků se v České republice neliší v závislosti na dosaženém stupni vzdělání. Rozsah vzdělávání sester během kvalifikačního studia je u studijních programů na vyšších a vysokých školách stejný. Soudobá praxe při podávání léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče je však velmi rozmanitá. Její nároky v určitých ohledech významně přesahují očekávání, která mohou být odvozená od formálně nastavených odborných kompetenci sester při podávání léčivých přípravků. Ačkoli předchozí indikace lékařem, především u léčivých přípravků se systémovým účinkem, je vnímána jako nezbytnost, sestry uváděly zkušenost s jejich podáním za určitých okolností taktéž bez indikace lékaře. Hodnocení stavu pacienta nebo titrace dávky některých léčivých přípravků na základě jejich účinku či např. některých laboratorních hodnot pak bylo popisováno jako poměrně běžná součást komplexní ošetřovatelské péče na tomto typu pracovišť, stejně jako dodržení v některých případech specifických postupů během aplikace. Konkrétní praxe a postupy se na jednotlivých pracovištích lišily, důraz kladený na kvalitu péče v této oblasti byl však zřejmý. Aplikace léčivých přípravků s lokálním účinkem pak za určitých okolností, např. péče o oči, dutinu ústní nebo kůži u pacientů s porušeným vědomím, byla vnímáno spíše jako běžná ošetřovatelské péče, nikoli jako podání léčiva. Rozsah této praxe však bude ještě zapotřebí ověřit kvantitativním šetřením. Znalosti sester v oblasti podávání léčivých přípravků pak byly odlišné v závislosti na konkrétním tématu, ale také rozsahu vzdělání i klinické praxi, včetně předchozí zkušenosti z pracoviště intenzivní péče, přestože formální kompetence se v této oblasti neliší. Vzhledem ke komplexnosti a šíři problematiky podávání léčivých přípravků i neustále se zvyšujících nároků praxe na kompetenci všech zdravotnických pracovníků včetně sester je zapotřebí považovat zásadní revizi formálních kompetencí sester minimálně v této oblasti za nezbytnou. V návaznosti je pak možné řešit rozsah, formu i obsah vzdělávání tak, aby těmto požadavkům odpovídaly.
Pečují sestry o své zdraví?
SMRŽOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývala tématem, jestli sestry pečují o své zdraví? Definici zdraví máme jasně danou. Světová zdravotnická organizace v roce 1948 definovala pojem zdraví jako stav úplné tělesné, duševní i sociální pohody, a nikoli pouze nepřítomnost vady nebo nemoci. Hamplová z roku 2015 nám ve své publikaci uvádí, že vnímat zdraví pouze jako nepřítomnost nemoci je příliš zjednodušené a nedopovídá to mnohotvárnosti tohoto pojmu. Vzhledem k mnoha složkám, které jsou zdravím ovlivněni, je velmi důležité, abychom se o své zdraví starali, a jeho péči nezanedbávali. Přičemž by péče o zdraví měla být doménou všech jedinců bez rozdílu a pro zdravotníky o to víc. Práce má teoretickou a výzkumnou část. Do teoretické části jsme zahrnuli samotnou definici zdraví, jeho determinanty, životní styl. Dále pak jsme charakterizovali osobnost sestry a její náplň práce se specializací a bez specializace. A dalšími dvěma kapitolami byla péče o zdraví fyzické, kam spadala i manipulace s pacienty a preventivní prohlídky. A péče o zdraví psychické, kam jsme zahrnuli i syndrom vyhoření a jeho prevenci. Druhá část práce bylo výzkumné šetření. Zvolili jsme si výzkumný vzorek deseti sester, které pracují na jednosměnný a více směnný provoz a porovnávali jsme, jak se liší jejich péče o zdraví. Dle poskytnutých odpovědí jsme zjistili, že sestry nejčastěji pečují o zdraví tím, že se snaží dodržovat stravu a pohyb, zatímco oblast péče o psychiku lehce stagnuje. Velmi pozitivním výsledkem v naší práci bylo, že sestry až na malé výjimky dodržují ve velké škále prevence, dodržují hygienu v oblasti zaměstnání, do které řadíme dezinfekci, sterilizaci, a třídění odpadu. Metodiku jsme zvolili kvalitativní výzkum, který obsahoval řízené rozhovory s polostrukturovanými otázkami.
Problematika komunikace mezi sestrou a dětským pacientem se syndromem hyperaktivity
BUGOŠOVÁ, Klára
Naše bakalářská práce se věnuje problematice, která se týká komunikace mezi sestrou a dětským pacientem se syndromem hyperaktivity (dále jen ADHD). Cílem naší práce bylo nalézt nejčastější chyby, ke kterým dochází v komunikaci mezi sestrou a dětským pacientem s ADHD. Dále jsme chtěli zjistit, jaké bariéry se vyskytují v komunikaci mezi dětským pacientem s ADHD a sestrou, zmapovat informovanost sester o správné komunikaci a přístupu k dítěti s ADHD a také zanalyzovat zkušenosti rodičů dítěte s ADHD během komunikace v rámci ošetřovatelské péče. Pro dosažení těchto cílů jsme si zvolili tři následné výzkumné otázky. Jaké bariéry se vyskytují v komunikaci mezi sestrou a dětským pacientem s ADHD? Jaké jsou znalosti sester o správné komunikaci a přístupu k dítěti s ADHD? Jaké zkušenosti mají rodiče dítěte s ADHD v souvislosti s komunikací při poskytování ošetřovatelské péče? Pro uskutečnění výzkumného šetření jsme zvolili kvalitativní přístup pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek nám tvořilo 8 probandek z řad sester pracujících na dětském oddělení a v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Dále 8 rodinných příslušníků, kteří mají dítě s ADHD. Výsledky výzkumného šetření ukázaly vyskytující se problémy v komunikaci mezi sestrou a dětským pacientem s ADHD jak z pohledu sestry, tak i rodinných příslušníků. Dále nám výzkumné šetření odhalilo nejčastější bariéry, které se vyskytují během komunikace, kdy za nejčastější bariéru byly označeny projevy dítěte a rodiče. Při výzkumném šetření se nám znalosti sester potvrdily. Většina rodičů však uvedla negativní zkušenosti nejen se sestrami, ale i s ostatním nelékařským personálem. Naše výzkumné šetření otevírá prostor pro hlubší výzkumné šetření zaměřené i na jiné pracovníky než sestry, aby došlo k efektivnější komunikaci s dětským pacientem s ADHD.
Výskyt syndromu vyhoření u zdravotních sester ve vybraných nemocničních odděleních
VÁŇOVÁ, Kristýna
Tato diplomová práce se zabývá výskytem syndromem vyhoření u zdravotních sester. Hlavními cíly práce je zjistit výskyt syndromu vyhoření u zdravotních sester ve vybraných nemocničních odděleních a ve vybraných nemocnicích. V teoretické části práce je popsána profese zdravotní sestry, syndrom vyhoření a možnosti jeho prevence. V praktické části popisuji cíle, úkoly, hypotézy a metodiku mé práce. Výzkumné šetření realizuji prostřednictvím standardizovaného dotazníku Maslach Burnout Invertory, který je určen ke sledování syndromu vyhoření u exponovaných profesí v nemocnici v Českých Budějovicích, Písku a Strakonicích. Získaná data vyhodnocuji statistickou metodou chí kvadrát testu, kterým ověřím předem stanovené hypotézy práce. Získané výsledky jsou vyhodnocovány a interpretovány.
Příušnice u adolescentů a mladých dospělých
BÖHMOVÁ, Monika
Cíle práce Cílem práce bylo zjistit průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých a zmapovat specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaký byl průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů? Použité metody K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru s pacienty, kteří prodělali onemocnění příušnicemi a se sestrami pracujícími u praktických lékařů pro dospělé nebo děti a dorost. Rozhovory byly zachyceny záznamem na diktafon, nahráváním v telefonu nebo písemnou formou a zpracovány formou přímého přepisu. Výsledky Přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze otevřeným kódováním, za pomoci metody papír a tužka. Z analýzy dat vzniklo celkem šest kategorií, které se dělí do dvou skupin: Rozhovory se sestrami a Rozhovory s pacienty s příušnicemi. Kategorie z rozhovorů se sestrami jsou: Očkování, Opatření u příušnic, Průběh příušnic dle sester. Kategorie z rozhovorů s pacienty s příušnicemi jsou: Spolupráce se zdravotnickým personálem, Informace od pacientů a použitá očkovací látka a Průběh příušnic u pacientů s příušnicemi. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, do kterých jsou zakódovány důležité informace a to vše jsme zařadili a znázornili do jednotlivých schémat. Závěr Z rozhovorů s respondenty jsme zjistili, jaký měli průběh příušnic adolescenti a mladí dospělí. Bylo zjištěno, že polovina respondentů měla vážnější komplikace, ale bez trvalých následků, pouze v jednom případě zůstal zhoršený sluch, ostatní vážné komplikace po vyléčení vymizely. U sester z výsledku vyplynulo, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. V hlavní problematice se všechny sestry orientovaly správně. Zjistili jsme, že sestry mají minimum vlastních zkušeností s tímto onemocněním, protože se s ním za svoji praxi setkávaly jen sporadicky a spíše ho znají jen teoreticky, i když v posledních letech se výskyt onemocnění příušnicemi zvyšuje a sestry by měly získat více zkušeností. Toto zjištění může mít za následek nedostatečnou informovanost o dodržování všech léčebných opatření. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že by bylo vhodné, aby lékaři a jejich sestry, kteří se s tímto onemocněním nesetkali, prošli edukačním seminářem, který by byl zaměřen na onemocnění příušnicemi, jejich příznaky, léčbu, možné komplikace a protiepidemická opatření, se kterými následně souvisí ošetřovatelská péče o nemocné s příušnicemi.
Informační chování zdravotních sester
Málková, Michaela ; Jarolímková, Adéla (vedoucí práce) ; Lipková, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá informačním chováním zdravotních sester pracujících v Institutu klinické a experimentální medicíny na Klinice anesteziologie a resuscitace. Zjišťuje, proč a jak zdravotní sestry vyhledávají informace související s jejich oborovým zaměřením a jak s nimi posléze pracují. Je stručně nastíněna charakteristika instituce IKEM, ošetřovatelská péče a pracovní náplň zdravotních sester, dále pak jejich motivace k vyhledávání informací a jejich orientace v informačních zdrojích. Výzkum probíhal v podobě kvalitativních strukturovaných rozhovorů se zdravotními sestrami. Závěr práce je věnován shrnutí zjištěných informací z rozhovorů, zodpovězení definovaných výzkumných otázek a vyhodnocení informačního zabezpečení v praxi.
Porovnávání postojů sester ke vzdělávání v České republice a na Slovensku
Bradáčová, Mária ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Svobodová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Porovnávání postojů sester ke vzdělávání v České republice a na Slovensku" prezentuje vývoj vzdělávání sester na Slovensku a v České republice po roce 1990 a analyzuje postoje sester z obou zemí k současnému systému vzdělávání. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V teoretické části popisujeme proces změn ve vzdělávání sester po roce 1990 v obou zemích až po současný stav pregraduálního a postgraduálního vzdělávání sester. Cílem empirické části bylo zjistit názory sester z praxe na současné vzdělávání na Slovensku a v České republice a zároveň porovnat jejich postoje. Výzkum jsme realizovali v Nemocnici na Bulovce v Praze a v Univerzitní nemocnici Louisa Pasteura v Košicích, na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a na chirurgických odděleních. Podle výsledků dotazníkového šetření hodnotí sestry obou zemí kvalifikační přípravu sester po transformaci vzdělávání spíše nespokojeně až velmi nespokojeně a řešení této problematiky shodně vidí v lepším finančním ohodnocení, zkrácení doby studia a diferenciaci kompetencí v praxi podle dosaženého vzdělání. Na základě výzkumu navrhujeme zvýšit povědomí sester o potřebě současného systému vzdělávání, samotný vzdělávací proces by se měl zaměřit především na zvýšení úrovně praktické přípravy absolventů a mělo by se ponechat jen...
Stravovací a pitný režim všeobecných sester na vybraných pracovištích
Neradová, Anna ; Lukášová Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Tato bakalařska přace se zabýva střavovacím a pitným řezimem vseobecných sesteř na výbřaných přacovistích. Toto tema jsem si zvolila, přoto ze si mýslím, ze je aktualní a ze je dulezite abý se setřý více zajímalý o svuj střavovací a pitný řezim. Přace vseobecne sestřý, je povolaní nařocne a to hned v mnoha ohledech. Přace ve smennem přovozu je zatezující a muze výřazne zasahovat do kvalitý zivota sesteř. Nařusení ciřkadianí řýtmicitý muze výustit ve spankove pořuchý a mnoha zavazna onemocnení. Velmi casto k temto obtízím přispíva přave nevhodna výziva a střavovací řezim. Oslovený býlý vseobecne sestřý přacující ve dvousmennem přovozu. Hlavním cílem teto přace býlo zmapovat střavovací a pitný řezim vseobecných sesteř ve smennem přovozu. Mezi dílcí cíle tohoto výzkumu patřilo zmapovat střavovací podmínký vseobecných sesteř ve dvousmennem přovozu, zjistit zda u sesteř ve dvousmennem přovozu doslo k výřaznemu zvýsení / snízení telesne hmotnosti (více nez 5kg) od nastupu do soucasneho zamestnaní, jestli se sestřý ve dvousmennem přovozu střavují přavidelne v peti dopořucených davkach. Dale pak zjistit kolik řespondentu z výzkumneho vzořku třpí zazívacími a dýspeptickými obtízemi a zdasestřý v přacovní smene pijí dopořucene mnozství tekutin. Výzkum býl uskutecnen v řamci nejmenovane fakultní nemocnice v...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.