Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 178 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proměny kritického diskurzu časopisu Melodie na přelomu 60. a 70. let a na počátku 80. let 20. století
VESELÝ, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá hudebním časopisem Melodie. Konkrétně se zaměřuje na možné změny kritického diskurzu v obdobích přelomu 60. a 70. let a první poloviny 80. let minulého století. Poskytuje rovněž informace o vzniku tohoto populárního periodika. V prvním vybraném období se snaží poskytnout čtenáři objektivní pohled na směřování měsíčníku a na práci jednotlivých autorů. Popisovány jsou přístupy přispěvatelů jednotlivě i v rámci vybraných rubrik. Objevují se zde i příklady rozporů mezi obsahem mnoha článků a převládajícím diskurzem komunistické vlády. Ve druhém vybraném období práce poukazuje na nucenou výměnu vedení a s tím spojené odlišné směřování časopisu. Pokoušíme se přiblížit rozdíl v přístupu měsíčníku Melodie ve vymezených obdobích. K tomu využíváme analýzu textových projevů vybraných autorů, zároveň se však snažíme o ucelený pohled na tvorbu Melodie.
The Importance Of Specifying Rr Interval Normalization Method
Milek, Jakub
The main objective of this article is to bring attention to RR intervals resampling. Many researchers dealing with HRV problematic neglect to mention which algorithm they are using in their research. Some of the commonly used methods are presented here and how an algorithm choice can affect final results of HRV spectral analysis is shown. Power spectrum for each method was computed and power of commonly used measures (HF & LF) is presented in table to highlight the possible differences.
Normalizační kinematografie v současném televizním vysílání
Jabůrek, Václav ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Normalizační kinematografii se věnuje řada studií - ať už sémiologických, historických či jiných. Dosud ale nebylo zmapováno, jak často se tato díla objevují v televizním vysílání po Sametové revoluci. Tato práce přináší vhled do toho, jak se zastoupení normalizačních titulů vyvíjelo v pětici nejvýznamnějších českých televizí - konkrétně na obou hlavních kanálech ČT, a na komerčních stanicích Nova, Prima a Barrandov. Zkoumané období zahrnuje osm let v rozmezí 1994 až 2015. Obsahová analýza díky tomu odhaluje dlouhodobé trendy, jež tyto televize ve spojení s normalizačními tituly aplikovaly. Věnuje se například tomu, nakolik je normalizační tvorba zastoupená o víkendech a ve svátečních programech. Jeden oddíl se pak zabývá otázkou propagandy - respektive tím, nakolik je v soudobém vysílání zastoupena normalizační agitace. Tato část studie se opírá o výzkumy Haralda Welzera, podle kterého dobový film výrazně ovlivňuje vnitřní výklad minulosti. Důraz je proto kladen na výskyt československých děl, která překrucují historické události - například seriál Třicet případů majora Zemana nebo komedie Bouřlivé víno. Vedle toho ale byly sledovány i tituly s menší mírou ideologických sdělení, které předkládají idealizovanou podobu normalizační reality a zdůrazňují hodnoty tehdejšího vládnoucího režimu.
Československý svaz žen v letech 1965 - 1975
Počárovská, Petra ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat fungování Československého svazu žen, jediné státem povolené ženské organizace v Československu, v letech 1965-1975. K tomuto účelu je práce rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá organizováním žen v Československu v letech 1948-1965. Druhá kapitola, která tvoří spolu s dvěma následujícími kapitolami jádro této práce, popisuje organizační strukturu Československého svazu žen a její proměny v letech 1965-1975. Třetí kapitola se zabývá ideovou politikou organizace a jejími proměnami ve sledovaném období, se zaměřením na události roku 1968 a následný vývoj. Navazuje na ni poslední kapitola, která popisuje pronikání ideologie Československého svazu žen na stránky časopisu Vlasta. Klíčová slova: Československý svaz žen, žena, socialismus, Pražské jaro, normalizace, časopis Vlasta
Současná undergroundová subkultura a Voknoviny
Šeliga, Vojtěch ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná diplomová práce Současná undergroundová subkultura a Voknoviny si klade za cíl prozkoumat roli současné undergroundové subkultury. Studie se kriticky zabývá "mýtem underground," tedy představou, že undergroundové společenství mělo zásadní vliv na pád komunistického režimu v Československu. Posledním tématem je role Voknovin jako kmenového média současné subkultury. V teoretické části se práce zaměřuje na historický vývoj undergroundové subkultury a na zhodnocení současného stavu společenství. Stejně tak je v teoretické části věnován prostor teoriím populární kultury a subkultury. Nastíněn je rovněž pohled historiků na normalizaci a roli undergroundu v pádu komunistického režimu. Hlavní část práce se soustředí na analýzu rozhovorů s čtyřmi informátory z řad undergroundu. Výzkumný vzorek je navržen tak, aby pokryl hlavní významné "struktury a instituce" undergroundu. Analýzu rozhovorů doplňuje obsahová analýza posledního ročníku Voknovin. Z výsledků vyplývá, že přestože underground vychází z tradice předrevolučního undergroundu, zapadá dnes do rámců dominantní společnosti. Aktéři se shodli, že role undergroundu v pádu komunistického režimu byla především ve sjednocení opozice. Voknoviny mají sice dnes větší dosah, než mělo předrevoluční Vokno, ale částí subkultury jsou kritizované.
K historii podnikání na Jindřichohradecku v průběhu 70. a 80. let 20. století (na příkladu n. p. Jitka)
KOS, Marek
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na vývoji jindřichohradeckého národního podniku Jitka v období takzvané normalizace, tedy v 70. a 80. letech 20. století. První kompilativně pojatá část práce přibližuje na základě dostupné literatury hospodářský a sociální vývoj Československa v daném období a zaměřuje se také na podnikání v textilním průmyslu. Druhá pak již pojednává o samotném národním podniku Jitka. Mezi základní pramenné zdroje patří výroční a provozní roční zprávy a rozbory, plány a materiály pojednávající o kultuře a sociálním životě zaměstnanců. Vývoj Jitky je následně porovnán a analyzován se situací v dalších jihočeských textilních podnicích třeboňském Otavanu a novobystřické pobočce Partexu, v čemž spočívá jeden z hlavních přínosů celé práce. Nedílnou součástí práce jsou pak i dotazníky předkládané bývalým zaměstnancům Jitky, které byly komparovány s dostupnými archivními materiály.
„Poslední Šlépěje“ Jakuba Demla aneb Jakub Deml samizdatový
Loučová, Petra
Autorka stati nejprve představuje neznámý ediční počin Josefa Veselého a Bohumila Macháčka, svazek Poslední Šlépěje (1982), vydaný v jihočeské samizdatové edici Jiřího Dindy JITROcel, který shrnuje v prvním vydání Demlovy pozdní veršované společenské komentáře a reviduje dosavadní literárněhistorický pohled na konvolut Demlových posledních básní, známý doposud pouze z uspořádání Jiřího Kuběny. V rozsáhlejší druhé, přehledové části studie rekapituluje vydávání Demlova díla a demlovské bádání v letech 1948–1989 v tehdejším Československu s důrazem na polooficiální tisky a samizdatové edice včetně časopiseckých a sborníkových příspěvků.
Prvky propagandy v normalizačním seriálu Chlapci a chlapi
Štarman, Ondřej ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá televizní produkcí v období osmdesátých let v tehdejší Československé socialistické republice, konkrétně se zde analyzuje seriál Chlapci a chlapi (1988) režiséra Evžena Sokolovského. V teoretické části se čtenář seznámí s teorií propagandy a jejími typy. Dále je představen pojem diskurz a přístupy k diskurzivní analýze. V závěru teoretické části se práce věnuje dobovým kontextům seriálu, představují se pojmy normalizace a přestavba. Stručně je také popsána teorie výstavby příběhu. Práce si v praktické části klade za cíl odhalit předpokládaná zakomponovaná propagandistická sdělení v seriálu. Za účelem potvrdit politické zadání seriálu (vylepšit obraz armády u československé společnosti) autor tato sdělení hledá. Dalším cílem práce je popsat prostředky, jakými bylo sdělení doručeno. Na analýzu samotného seriálu přímo navazuje rozbor mediálních výstupů v dobovém tisku, konkrétně v Rudém právu a Týdeníku ČST, kde autor hledá příspěvky související se seriálem. Cílem tohoto snažení je nalézt zpětnou formulaci politického zadání, což by opět posloužilo jako důkaz jeho existence. Pro analýzu obsahu seriálu i mediálních výstupů je použita diskurzivní analýza za využití konkrétních přístupů Jamese Paula Geeho a jeho sedmi základních oblastí reality a analýzy ideologie Johna B. Thompsona.
Oběť, nebo hrozba: reprezentace šílenství v české filmové a televizní detektivce od 60. do 80. let
Raisová, Angelika ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá způsobem reprezentace duševně nemocných postav v českých detektivních filmech od 60. do 80. let. V rámci sémiotické analýzy jsou zkoumány postavy, které vykazují prvky duševní nemoci či jiné abnormality. Následně je doplněna narativní analýzou, která se zaměřuje na roli vybraných postav v ději, způsob narace, styl, syžet a celkové vyznění psychicky nemocných postav. Cílem práce je získání širšího povědomí o způsobu reprezentace šílenství a poskytnout ucelenější informace o charakteristikách takových postav. První část práce se zaměřuje na teoretický podklad podstatný pro následnou analýzu - mediální reprezentace, konstrukce reality, stereotypy, kinematografie nové vlny a normalizace, vývoj šílenství. V druhé polovině práce je analyzováno celkem 10 snímků s následnou interpretací výsledků analýzy.
Výběr a nasazování zahraničních pořadů zemí západního bloku v Československé televizi v letech 1977 a 1987
Luňáčková, Eliška ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Diplomová práce Výběr a nasazování zahraničních pořadů zemí západního bloku v Československé televizi v letech 1977 a 1987 se věnuje principům dramaturgického rozhodování o výběru západní zahraniční televizní produkce do vysílání Československé televize v sedmdesátých a osmdesátých letech a vlivům, které tento výběr ovlivňovaly. Práce se snaží zjistit, do jaké míry dobová politická situace ve společnosti ovlivňovala tvorbu televizního programu, resp. uvádění zahraničních pořadů na československých televizních obrazovkách. Skladba zahraničních pořadů uváděných v letech 1977 a 1987 na televizních obrazovkách byla detailně rozebrána. Na základě výsledků bylo možné zjistit, kolik odvysílaných zahraničních pořadů pocházelo ze socialistických zemí a kolik z kapitalistických zemí a kdy byly nejčastěji uváděny. Detailně byly prostudované i Ideově tematické plány - plány, kterými se Čs. televize musela po celou dobu normalizace řídit. Jedním z dílčích cílů této práce bylo zjistit, zda se jimi Čs. televize (především pak Hlavní redakce pořadů ze zahraničí, která měla výběr zahraničních pořadů na starosti), při výběru pořadů skutečně řídila. V poslední části práce pak byla konkrétně popsána práce Telexportu a Hlavní redakce pořadu ze zahraničí - dvou oddělení, které měly v daných letech prodej a nákup...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 178 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.