Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Postupy hospodaření pro efektivní využití dusíku a snížení jeho ztrát: certifikovaná metodika pro praxi
Klír, Jan ; Haberle, Jan ; Růžek, Pavel ; Šimon, Tomáš ; Svoboda, Pavel
Metodika popisuje hlavní rizika ztrát dusíku a doporučené postupy pro jejich snížení. Podrobně jsou popsány i prakticky využitelné metody pro hodnocení míry rizika vyplavení dusičnanů v závislosti na půdě, plodině, dosahu kořenů, systému pěstovaní, závlaze a povětrnostních podmínkách. V návaznosti na to jsou navrženy vhodné postupy zpracování půdy a hnojení zlepšující využití dusíku i rovnoměrnost zasakování vody.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Vliv zemědělské činnosti na kvalitu vody ve vodním toku v chráněném přírodním území
NOVOMĚSTSKÁ, Markéta
Náplní diplomové práce bylo zhodnotit vliv zemědělské činnosti na hydrochemické parametry povrchových vod v souvislosti s výskytem zvláště chráněného živočišného druhu v povrchových vodách sledovaného území. Pro vyhodnocení bylo zvoleno modelové území - povodí Bedřichovského potoka, který se nachází v Novohradských horách a je tvořeno dolním a horním subpovodím. V rámci horního subpovodí je uplatňováno lesní hospodaření, v dolním subpovodí pak zemědělské hospodaření na orné půdě, kosených loukách a pastvinách. Sledovanými parametry byly ukazatele eutrofizace povrchových vod, a to: dusičnanový dusík (N-NO3-), fosforečnanový fosfor (P-PO43-), vodivost, nerozpuštěné látky (NL105). Výsledky ukázaly, že zemědělská činnost, a to zejména hospodaření na orné půdě, může zatěžovat půdu nadměrným přísunem živin a následnou erozní činností se mohou tyto látky dostávat do povrchových i podzemních vod. Tato skutečnost se ukázala jako významná mimo jiné i při výrazné srážkové epizodě. V práci je šíře diskutován i vliv hospodaření na zvláště chráněné přírodní území.
Metodický návod pro hospodaření ve zranitelných oblastech: 2. aktualizované vydání; Certifikovaná metodika pro praxi
Klír, Jan ; Kozlovská, Lada ; Haberle, Jan ; Mühlbachová, Gabriela
Metodika popisuje aktuální opatření pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů ve zranitelných oblastech České republiky. V metodice jsou přehledně popsány jednotlivé požadavky 4. akčního programu nitrátové směrnice pro období 2016–2020, schváleného vládou ČR za účelem omezení ztrát dusíku vyplavením dusičnanů do povrchových a podzemních vod, snížení rizika eutrofizace povrchových vod i omezení přenosu dusičnanů do okolních států vodami odtékajícími z území České republiky. Cílem je tedy snížit znečištění vod dusíkatými látkami pocházejícími ze zemědělství, jež má za následek ohrožení lidského zdraví, poškození zdrojů obživy, narušení vodních ekosystémů, škody na přírodních hodnotách nebo ohrožení oprávněného používání vod. Součástí publikace jsou i odkazy na vybrané odborné publikace a související předpisy. Druhé aktualizované vydání reaguje na novelu nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, vydanou v roce 2018 pod č. 27/2018 Sb.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) s cílem maximální kvality produktu a jeho využití pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene".
OPOLZER, Pavel
V této bakalářské práci jsem se zabýval studiem pěstování a hnojení ječmene a jeho využití v potravinářství jako doplňku stravy "zeleného ječmene". V dnešní době se lidé nezdravě stravují, nedodržují jídelníček, přijímají málo důležitých živin a to vede ke vzniku různých nemocí a chorob. Zelený ječmen je jedna z možností, jak doplnit důležité živiny, jako jsou vitaminy, minerály, enzymy a další. Pravidelným užíváním lze docílit lepší kondice, zdraví a předejít různým nemocem jako jsou anémie, rakovina, nemoci srdce, cév, kůže a dalším. Cílem této práce bylo přijít na nejlepší způsob pěstování a hnojení zeleného ječmene. Jednu z nejlepších metod praktikují v USA, kde pěstují zelený ječmen na vyschlých sladkovodních jezerech, kde je velmi úrodná půda a zelený ječmen lze zde pěstovat ekologickou cestou. V České republice je naopak lepší pěstovat zelený ječmen v konvenčním zemědělství, protože půdy jsou zde málo úrodné a musí se přihnojovat. Pokud by se zelený ječmen na našem území pěstoval ekologickou cestou, zvýšil by se obsah dusičnanů v rostlině a to z důvodu hnojení dusíkato-draselnými statkovými hnojivy. Rostlina není schopna přeměnit všechen dusík na organické látky a přebytečný dusík zůstává v rostlině ve formě dusičnanů.
Stanovení dusičnanů v kořenové zelenině
Fiala, Petr ; Štursa, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem koncentrace dusičnanů v různých druzích kořenové zeleniny. Cílem je porovnání těchto koncentrací v zelenině běžné kvality oproti zelenině bio kvality. Teoretická část bakalářské práce se věnuje obecnému popisu kořenové zeleniny a dusičnanů a rovněž jejich vlivu na lidské zdraví a přírodu. V dalších kapitolách teoretická část rozebírá problematiku používání různých druhů hnojiv a také způsoby organického zemědělství. V poslední kapitole je popsána použitá analytická metoda. Měření v experimentální části je prováděno metodou iontové chromatografie. Naměřené koncentrace dusičnanů v obou typech zeleniny jsou porovnány a diskutovány. Výsledné hodnoty ukazují na vyšší koncentraci dusičnanů v zelenině bio-kvality.
Vliv zemědělské činnosti na vybrané fyzikálně chemické parametry povrchových vod
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní diplomové práce bylo statisticky vyhodnotit vliv způsobu hospodaření a krajinného pokryvu na vybrané hydrochemické parametry povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Modelové území je tvořeno horními a dolními subpovodími Paseckého, Bedřichovského a Váčkového potoka. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, dusičnanový dusík (N-NO3-), nerozpuštěné látky (NL105) a fosforečnanový fosfor (P-PO43-), tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Změny těchto parametrů byly monitorovány v období let 2014 2017. Změny v chemismu mezi horním a dolním odběrovým místem jednoho potoka byly prokázány ve všech tocích u vodivosti a dusičnanového dusíku (N-NO3-). Na základě výsledků lze konstatovat, že povrchové vody v zájmovém území jsou ovlivňovány zemědělskou činností, nejedná se však o intenzivní formu zemědělské činnosti.
Látkové toky v amfibolitovém povodí Na zeleném u Vodního díla Mariánské Lázně
Krám, Pavel ; Veselovský, F. ; Čuřík, Jan ; Myška, Oldřich
Příspěvek se zabývá hydrologií a hydrochemií povodí Na zeleném zalesněném smrkovým lesem rostoucím na podloží, tvořeném kambizemí na amfibolitu. Toto povodí se vyznačuje díky bazickému (zásaditému) podloží poměrně příznivými hydrochemickými poměry pro terestrickou a akvatickou biotu. Povodí se vyznačuje efektivní neutralizací kyselé atmosférické depozice do smrkového ekosystému a to hlavně díky chemickému zvětrávání dvoumocných bazických kationtů, vápníku a hořčíku. Roční průměrný srážkový úhrn do povodí Na zeleném byl za sledované pětileté období 790 mm a průměrný povrchový odtok v posledních dvou letech byl 193 mm. Odtok se pohyboval ve sledovaných letech mezi 24 a 27 % ročních srážkových vstupů do povodí. V povodí se akumuluje jen méně než 20 % celkového dusíku ze srážek na volné ploše. Zhruba 36% dusíku povodí opouští povrchovým odtokem, zhruba z poloviny ve formě dusičnanů a z poloviny ve formě rozpuštěného organického dusíku.
Příčiny v současné době zvýšeného výskytu karcinomů štítné žlázy
Škarková, Barbora ; Brynychová, Iva (vedoucí práce) ; Dvořáková, Šárka (oponent)
V současné době dochází k několikanásobnému nárůstu incidence karcinomů štítné žlázy, přičemž největší nárůst zaznamenává papilární karcinom štítné žlázy. Cílem práce je diskutovat faktory, které zvyšují riziko vzniku karcinomů štítné žlázy. Jediným potvrzeným rizikem je ionizující záření, které způsobilo největší incidenci v souvislosti s jadernými útoky a haváriemi jaderných elektráren. Mezi další faktory patří příjem jódu a vliv dusičnanů, které oba působí jakožto samostatné rizikové faktory a taktéž zesilují rizikový potenciál ionizujícího záření. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují 3× častěji u žen, proto jsou také diskutovány rizikové faktory související s ženským pohlavím jako je estrogen, metody asistované reprodukce, těhotenství a hysterektomie. Hypotyreóza a Hashimotova tyreoitida vykazují značnou souvislost s karcinomy štítné žlázy, naopak rozporuplnými faktory jsou rizikové složky životního stylu a výživy (např. kouření, brukvovitá zelenina, vysoký glykemický index a index tělesné hmotnosti). Vysoký výskyt karcinomů štítné žlázy byl nalezen v sopečných oblastech v souvislosti s účinky těžkých kovů obsažených v lávě. Vysoká incidence byla dále evidována v oblastech s nízkou průměrnou roční teplotou. Jednou z diskutovaných příčin nárůstu incidence karcinomů štítné žlázy je také zlepšená...
Hydrogeologie Skorkovského a Sojovického jímacího řadu na základě nových údajů z vrtů
Rybářová, Magdalena ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Ve studňových řadech břehové infiltrace jímacího území Káraný dochází v posledních desetiletích k výraznému zvyšování obsahu dusičnanů. Tato práce se zabývá prouděním a chemismem podzemní vody v oblasti Skorkovského a Sojovického jímacího řadu, které jsou svou jakostí dlouhodobě nejvíce problémové. V roce 2013 bylo v oblasti těchto řadů, vyhloubeno 12 vrtů (V1- V12), údaje z nich jsem využila k zpřesnění hydrogeologické charakteristiky oblasti a pokusila jsem se zpřesnit informace o původu znečištění dusičnany. Z provedených měření úrovní hladiny podzemní vody je zřetelná hydraulická spojitost mezi řekou a vrty ležícími do 130 m od řeky (V1, V2 a V10), kterou dokazují i krátkodobé výkyvy teploty vzniklé v důsledku rychlejšího a intenzivnějšího průniku povrchové vody z Jizery při vyšším průtoku v řece. Dále jsem sestavila geologické řezy zájmovým území, které ukazují geometrii kvartérních sedimentů a hladiny podzemní vody. Chemické analýzy podzemní vody ukázaly, že podle hlavních rozpuštěných látek nelze odlišit podzemní vody z vrtů zasahující mělkou část křídového kolektoru od podzemní vody kvartérní zvodně. Z výsledků infiltračních zkoušek vyplývá větší propustnost v prostředí s travním krytem (kv = 8,6-10-5 m/s), kde je povrch půdy rozrušen kořeny rostlin, než v prostředí na polních pozemcích,...
Modelování znečištění povrchových vod v CHKO Křivoklátsko s využitím GIS
Šereš, Michal ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Environmentální modelování se v posledních letech stává významným nástrojem na podporu rozhodování. Zejména v oblasti ochrany povrchových vod představují hydrologické modely významné potenciální uplatnění. V diplomové práci byly pomocí hydrologického modelu SWAT simulovány koncentrace dusičnanů v povrchových vodách na území devíti povodí v oblasti CHKO Křivoklátsko v letech 2003 - 2010. Postup práce se skládal z několika na sebe navazujících kroků. Nejprve byly vytvořeny modely povodí. Na základě citlivostní analýzy byly následně určeny parametry modelu vykazující největší citlivost. Ty byly během kalibrace upravovány v programu SWAT-CUP. Výsledky simulací kalibrovaného modelu byly následně vyhodnoceny. Provedené modelování ukázalo, že zájmové území není celoplošně ohroženo dusičnanovým znečištěním. V rámci jednotlivých povodí je možné vytipovat konkrétní ohrožené lokality. Ve většině případů se jedná o území s významným zastoupením zemědělských půd. Množství vyplavených dusičnanů ze zemědělsky zatížených ploch se pohybuje v rozmezí 6 - 10 kg.ha-1 . Některé velmi disponované plochy vykazují i hodnoty vyšší. Z většiny území se vyplavuje mezi 0 - 4 kg.ha-1 NO3 za rok. Sledované vodní toky nevykazují překračování limitních koncentrací NO3 stanovených nitrátovou směrnicí. Průměrné koncentrace se...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.