Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 56 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Representation of National Minorities in the Parliaments of the Post-Yugoslav States
Ďurišová, Johana ; Höfer, Karel (vedoucí práce) ; Šárovec, Daniel (oponent)
Skúmanie štátov bývalej Juhoslávie je vďaka nesustále pretrvávajúcemu napätiu a sporom medzi jednotlivými etnickým skupinami naďalej aktuálnou témou. Nesporne dôležitým faktorom pri zmierňovaní medzietnického napätia je inkluzívna politika voči národnostným menšinám, ktorá môže predchádzať pocitu vylúčenia a marginalizácii menšinových záujmov najmä legálnou podporou reprezentácie národnostných menšín v parlamente. Takáto forma reprezentácia dáva národnostnej menšine možnosť podieľať sa na tvorbe politiky, rozhodovacom procese a deľbe moci a získať sebavedomie, že jej záujmy sú zastupované. Práve reprezentácia národnostných menšín v štátoch bývalej Juhoslávie je vpredmetom výskumu tejto bakalárskej práce, pričom na reprezentáciu je nahliadané najmä z hľadiska toho, akým spôsobom získavajú národnostné menšiny kreslá v parlamente a aký vplyv má volebný systém a jeho špecifické opatrenia na výsledné zastúpenie národnostných menšín v legislatívnom orgáne. Hlavným cieľom práce je tieto podmienky nadobúdania deskriptívnej reprezentácie navzájom porovnať a zároveň porovnať vplyv jednotlivých volebných systémov a špeciálnych opatrení využívaných v danej oblasti na mieru zastúpenia národnostných menšín v jednotlivých parlamentoch. Pre porovnanie daných reálii je využívaná komparatívna metóda. V úvode práce sú...
Dům národnostních menšin v Praze - impulzy k uskutečnění záměru a realizace projektu
Sulitka, Andrej
S návrhy vytvořit centrum organizací národnostních menšin v Praze přicházeli zástupci národnostních menšin po 1993. Záměr zřízení Domu národnostních menšin byl pak realizován ve spolupráci Komise Rady hl. m. Prahy s Radou vlády pro národnostní menšiny. Finanční prostředky na přestavbu vhodného objektu poskytla jednak vláda ze státního rozpočtu, jednak větší část nákladů byla uhrazena z rozpočtu hl. m. Prahy. Objekt byl předán v roce 2007 k užívání Magistrátu hl. m. Prahy jako sídlo menšinových organizací a centrum jejich společenského a kulturního života.
Z historie pokusů o vzdělávání slovenských dětí v ČR ve slovenštině. Slovenština a Slovensko v pražských mezinárodních konferencích středoškoláků
Nosková, Helena
Příspěvek popisuje Slováky v českých zemích od vzniku Československa a jejich vztah ke slovenštině, který také z důvodů chápání příslušnosti k národu českkoslovenskému, složení sociálnímu postavení místních Slováků a jejich přijetí českého prostředí, nebyl vyhraněný. Po roce 1945 početné skupiny Slováků a navrátivších se slovenských krajanů rovněž slovenské školy nepožadovaly. Pouze v centru migrací ze Slovenska – v Karviné – vznikla v roce 1956 Základní škola. Další školy se slovenským vyučování v Praze, včetně osmiletého gymnázia, nenašly žáky. Zaniklo i nepovinné vyučování slovenštiny, které v devedesátých letech organizoval Klub slovenské kultury. Od roku 2004 Dokumentační středisko slovenské menšiny pořádá každým rokem mezinárodní konferenci slovenských středoškolíků a jejich hostů s tematikou Slovenska, jeho historie, kultury, reálií, osobností. Studenti přednášejí své práce ve slovenštině i v češtině. Setkávají se Slováci žijící v ČR, potomci Slováků v ČR, slovenští středoškoláci ze Slovenska. Přínosem je setkávání, poznávaní a znění originální slovenštiny.
Národnostní menšiny a české pohraničí v druhé polovině 20. století. (Na příkladu bývalého okresu Vejprty)
Nosková, Helena
Helena Nosková ve studii Národnostní menšiny a české pohraničí v druhé polovině 20. století (Na příkladu bývalého okresu Vejprty) vychází z archivních pramenů českých expertů uložených v ruských archivech, které dokumentují situaci v různých průmyslových odvětvích v českém pohraničí. Dle potřeb budoucího poválečného trhu sovětizovaných zemí Československo musí utlumit a podstatnou část svého lehkého průmyslu,který je situován v pohraničních regionech. V bývalém okrese Vejprty došlo po roce 1945 k odsunu Němců, likvidaci potravinářského a textilního prospěchu. Bývalý okres se měl stát územím pro těžbu uranu a do Vejprt bylo přesunuto německé obyvatelstvo z celého pohraničí pro těžbu uranu. Došlo k destabilizaci celého regionu, odlivu osídlenců vzhledem k nedostatku vhodných pracovních příležitostí. Vejprty jsou příkladem prozatím neprobádaných souvislostí, které po druhé světové válce přineslo vytváření státních hranic s uzavřením směremna západ, studená válka a vytváření nových sfér vlivu, včetně RVHP.
Vliv vyhlídek na vstup do EU na demokratizační proces v Rumunsku po roce 1989
Kasper, Petr ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Po roce 1989 se ve střední a východní Evropě v rámci třetí vlny demokratizace zhroutil velký počet nedemokratických režimů. Tyto režimy nastoupily cestu k demokracii a její konsolidaci. Tato cesta se lišila případ od případu, některé vlivy, které na dění v těchto státech působily, však byly společné. Jedním z nejvýznamnějších je určitě Evropská unie jako silný aktér na mezinárodním poli a případný cíl směřování těchto států. Tato práce se snaží zkoumat vliv možného budoucího vstupu do EU na konsolidaci demokracie v Rumunsku. Sleduje zejména oblasti národnostních menšin a jejich ochrany a extrémně nacionalistických politických stran a jejich vlivu ve společnosti. Dotkne se však i demokratické konsolidace jako takové a tématu evropeizace. V závěru práce je ukázáno, že k proměně rumunské demokracie v konsolidovanější na sledovaných polích došlo a že lze sledovat i vliv EU na tuto proměnu.
Postavení Romů v první Československé republice
Vlasák, Ondřej ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Předkládaná diplomová práce Postavení Romů v první Československé republice se soustředí na postavení národnostních a etnických menšin v Československé republice mezi lety 1918 až 1938, konkrétně pak postavením romské menšiny. Tématem postavení menšin v první republice se zabývalo již mnoho autorů, jen malá část z nich reflektovala ve svých dílech postavení romské menšiny, tudíž se jedná o téma nepříliš probádané. Svůj výzkum v úvodní části práce zaměřím na vyvrácení tvrzení, že meziválečné Československo můžeme považovat za konsociační demokracii, pomocí aplikace čtyř základních konsociačních mechanismů na politický systém první republiky. Druhá část výzkumu se soustředí na samotné postavení romské menšiny. Analyzován bude původ této menšiny, přejatá i přijímaná legislativa, postoj politických stran i většinové společnosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 56 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.