Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 54 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dům národnostních menšin v Praze - impulzy k uskutečnění záměru a realizace projektu
Sulitka, Andrej
S návrhy vytvořit centrum organizací národnostních menšin v Praze přicházeli zástupci národnostních menšin po 1993. Záměr zřízení Domu národnostních menšin byl pak realizován ve spolupráci Komise Rady hl. m. Prahy s Radou vlády pro národnostní menšiny. Finanční prostředky na přestavbu vhodného objektu poskytla jednak vláda ze státního rozpočtu, jednak větší část nákladů byla uhrazena z rozpočtu hl. m. Prahy. Objekt byl předán v roce 2007 k užívání Magistrátu hl. m. Prahy jako sídlo menšinových organizací a centrum jejich společenského a kulturního života.
Z historie pokusů o vzdělávání slovenských dětí v ČR ve slovenštině. Slovenština a Slovensko v pražských mezinárodních konferencích středoškoláků
Nosková, Helena
Příspěvek popisuje Slováky v českých zemích od vzniku Československa a jejich vztah ke slovenštině, který také z důvodů chápání příslušnosti k národu českkoslovenskému, složení sociálnímu postavení místních Slováků a jejich přijetí českého prostředí, nebyl vyhraněný. Po roce 1945 početné skupiny Slováků a navrátivších se slovenských krajanů rovněž slovenské školy nepožadovaly. Pouze v centru migrací ze Slovenska – v Karviné – vznikla v roce 1956 Základní škola. Další školy se slovenským vyučování v Praze, včetně osmiletého gymnázia, nenašly žáky. Zaniklo i nepovinné vyučování slovenštiny, které v devedesátých letech organizoval Klub slovenské kultury. Od roku 2004 Dokumentační středisko slovenské menšiny pořádá každým rokem mezinárodní konferenci slovenských středoškolíků a jejich hostů s tematikou Slovenska, jeho historie, kultury, reálií, osobností. Studenti přednášejí své práce ve slovenštině i v češtině. Setkávají se Slováci žijící v ČR, potomci Slováků v ČR, slovenští středoškoláci ze Slovenska. Přínosem je setkávání, poznávaní a znění originální slovenštiny.
Národnostní menšiny a české pohraničí v druhé polovině 20. století. (Na příkladu bývalého okresu Vejprty)
Nosková, Helena
Helena Nosková ve studii Národnostní menšiny a české pohraničí v druhé polovině 20. století (Na příkladu bývalého okresu Vejprty) vychází z archivních pramenů českých expertů uložených v ruských archivech, které dokumentují situaci v různých průmyslových odvětvích v českém pohraničí. Dle potřeb budoucího poválečného trhu sovětizovaných zemí Československo musí utlumit a podstatnou část svého lehkého průmyslu,který je situován v pohraničních regionech. V bývalém okrese Vejprty došlo po roce 1945 k odsunu Němců, likvidaci potravinářského a textilního prospěchu. Bývalý okres se měl stát územím pro těžbu uranu a do Vejprt bylo přesunuto německé obyvatelstvo z celého pohraničí pro těžbu uranu. Došlo k destabilizaci celého regionu, odlivu osídlenců vzhledem k nedostatku vhodných pracovních příležitostí. Vejprty jsou příkladem prozatím neprobádaných souvislostí, které po druhé světové válce přineslo vytváření státních hranic s uzavřením směremna západ, studená válka a vytváření nových sfér vlivu, včetně RVHP.
Vliv vyhlídek na vstup do EU na demokratizační proces v Rumunsku po roce 1989
Kasper, Petr ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Po roce 1989 se ve střední a východní Evropě v rámci třetí vlny demokratizace zhroutil velký počet nedemokratických režimů. Tyto režimy nastoupily cestu k demokracii a její konsolidaci. Tato cesta se lišila případ od případu, některé vlivy, které na dění v těchto státech působily, však byly společné. Jedním z nejvýznamnějších je určitě Evropská unie jako silný aktér na mezinárodním poli a případný cíl směřování těchto států. Tato práce se snaží zkoumat vliv možného budoucího vstupu do EU na konsolidaci demokracie v Rumunsku. Sleduje zejména oblasti národnostních menšin a jejich ochrany a extrémně nacionalistických politických stran a jejich vlivu ve společnosti. Dotkne se však i demokratické konsolidace jako takové a tématu evropeizace. V závěru práce je ukázáno, že k proměně rumunské demokracie v konsolidovanější na sledovaných polích došlo a že lze sledovat i vliv EU na tuto proměnu.
Postavení Romů v první Československé republice
Vlasák, Ondřej ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Předkládaná diplomová práce Postavení Romů v první Československé republice se soustředí na postavení národnostních a etnických menšin v Československé republice mezi lety 1918 až 1938, konkrétně pak postavením romské menšiny. Tématem postavení menšin v první republice se zabývalo již mnoho autorů, jen malá část z nich reflektovala ve svých dílech postavení romské menšiny, tudíž se jedná o téma nepříliš probádané. Svůj výzkum v úvodní části práce zaměřím na vyvrácení tvrzení, že meziválečné Československo můžeme považovat za konsociační demokracii, pomocí aplikace čtyř základních konsociačních mechanismů na politický systém první republiky. Druhá část výzkumu se soustředí na samotné postavení romské menšiny. Analyzován bude původ této menšiny, přejatá i přijímaná legislativa, postoj politických stran i většinové společnosti.
Vliv národnostních menšin na podobu stranických systémů Estonské republiky a Republiky Slovinsko
Šotola, Jan ; Höfer, Karel (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem bakalářská práce "Vliv národnostních menšin na podobu stranických systémů Estonské republiky a Republiky Slovinsko" je porovnat vliv národnostních menšin na stranické systémy v případech v Estonské republiky a Republiky Slovinsko. Silná ruská menšina a další národnostní menšiny zemí bývalého Svazu sovětských socialistických republik se nacházejí v Estonsku, kde tvoří podstatnou část obyvatelstva. Stejně jako zbylí občané mají svá politická práva, prostřednictvím kterých působí na podobu politické reprezentace a následně na celý stranický, respektive politický systém. Vedle toho slovinské národnostní složení, je ještě pestřejší. Slovinsko je domovem nejenom národnostním menšinám ze zemí bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie, ale také dalších okolních zemí. Součástí práce je personální analýza parlamentů obou zkoumaných států z hlediska příslušnosti k národnostním menšinám. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
The representation of the national minorities of Hungary in the historiography of the dualistic era (1867-1918)
Tarafás, Imre ; Ira, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czoch, Gábor (oponent)
The representation of the national minorities of Hungary in the historiography of the dualistic era (1867-1918) Imre Tarafás Czech Abstract Jednou z nejproblematičtějších otázek Maďarské politiky během dualistické éry (1867-1918) se stala politika týkající se národních menšin. Populace složená z pěti národnostních menšin, z nichž každá dosahovala nejméně jednoho milionu jedinců nebyla pouze významná svou početností, ale také ovlivněností nacionalistickými ideologiemi. V důsledku tohoto procesu se menšiny prohlásily národy, což maďarská legislativa nebyla ochotna akceptovat. Navíc, většina z těchto menšin měla federativní, nebo dokonce separatistické cíle. Devatenácté století je významné zrodem historie jako vědní disciplíny. Profesionální historici z celé Evropy měli zásadní úkol: konstrukce příběhu národní historie měla sloužit jako nástroj legitimizace existence jejich národa. To znamená, že pas musel být prezentovány jako proces, který nevyhnutelně vede ke vzniku národního státu 19. století. Historie se také stala základem argumentace nejen pro Maďary, ale i menšinové národnosti. Ústřední otázkou této práce je studie způsobů začleňování národních menšin maďarskými historiky do příběhu národních dějin. Tato problematika je zkoumána v rámci pěti syntéz vytvořených během období dualismu. Naše hlavní otázky...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 54 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.