Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Transformace a deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice
Potužníková, Michaela ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Náhradní péče o dítě je nepostradatelnou součástí systému sociálně-právní ochrany dětí. Před rokem 1989 byla v České republice upřednostňována ústavní péče, která byla po pádu komunismu postupně nahrazována náhradní rodinnou péčí, a to z důvodu nevhodnosti ústavní péče plně nahradit rodinné prostředí. Deinstitucionalizací je myšlena změna systému umísťování dětí do alternativních typů péče a je chápána jako přechod od zařízení ústavní péče do typů náhradní rodinné péče, případně do individuálnějších typů péče s rodinným charakterem. V roce 2013 vstoupila v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jejímž cílem bylo transformovat systém náhradní péče směrem k individuálnější práci s ohroženými dětmi. Novela obnovila institut pěstounské péče na přechodnou dobu a pozměnila institut dlouhodobé pěstounské péče. Dále zavedla pravidla pro systematické fungování orgánů sociálně-právní ochrany dětí, zaměřila se na prevenci v oblasti ohrožených dětí, apod. Cílem práce je zhodnotit změny v oblasti deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice po novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí z roku 2013, zejména pak vzhledem k pěstounství, a zhodnotit cíle v oblasti deinstitucionalizace a jejich naplnění vzhledem k novele zákona.
Náhradní péče o dítě v České republice
Trnková, Lucie ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent) ; Radvanová, Senta (oponent)
Práce se zabývá problematikou náhradní péče o dítě v České republice a předkládá rozbor její právní úpravy obsažené jak v předpisech soukromého práva, tak v předpisech veřejnoprávních. Pojem náhradní péče o dítě v sobě zahrnuje několik samostatných právních institutů, jež společně tvoří systém sloužící k ochraně ohrožených dětí, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině. Systém náhradní péče se dělí na individuální péči rodinného typu a péči kolektivní zajišťovanou v ústavních zařízeních. Práce sleduje historický vývoj forem náhradní péče, rozebírá jejich aktuální právní úpravu včetně té procesní a hodnotí provázanost a vzájemnou souladnost jednotlivých právních předpisů. Cílem práce je analyzovat fungování systému náhradní péče a vymezit práva a povinnosti subjektů, které jím v různých rolích procházejí s důrazem na to, jak je zajišťováno naplňování práv nezletilého dítěte a sledován jeho nejlepší zájem. K tématu práce je vzhledem k jeho obsahu přistupováno víceoborově, neboť interdisciplinární spolupráce jednotlivých osob vystupujících jménem státu ve sledovaných právních vztazích náhradní péče, je v zájmu dítěte zcela nezbytná. Klíčová slova dítě, náhradní péče, osvojení, pěstounská péče, ústavní výchova, poručenství, opatrovnictví
Možnosti sdílení péče o dítě v rámci podpory rodiny
Bočanová, Marcela ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce pojednává o třech inovativních modelech péče o dítě. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Cílem diplomové práce je informovat o inovativních modelech péče a zmapovat možnosti implementace jednoho z popisovaných modelů. Teoretická část se zabývá tématem rodiny a jejího významu pro společnost. V této části jsou dále řešeny poruchy rodiny, důvody umísťování dětí mimo rodinu, prevence selhání rodiny a sanace rodiny. Další kapitoly jsou věnovány již zmíněným třem modelům péče. První model se zabývá sdílením péče v rámci dobrovolnictví, druhý model se věnuje sdílení péče v rámci ústavní výchovy a poslední model popisuje sdílení péče v rámci pěstounské péče. Praktická část se věnuje výzkumu, který byl uskutečněn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky doprovázejícími náhradní rodiče a samotnými náhradními rodiči. Součástí výzkumné části je dále analýza, zkoumající důvody umístění dítěte mimo rodinu. Při výzkumném šetření bylo zjištěno, že možnosti implementace modelu zabývajícího se sdílením péče v rámci pěstounské péče jsou vzhledem k jeho náročnosti a celkovému nastavení naší společnosti zatím malé.
Různé formy náhradní institucionální péče o dítě v ČR
Procházková, Jana ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se v první části zaměřuje na psychologickou problematiku institucionální výchovy. Začátek práce je věnován historickému vývoji náhradní péče o děti až po současnost. Práce se dál zaměřuje na problematiku odebrání dítěte z původní rodiny a umístění do institucionální péče. Věnuje se problematice rizikových rodičů a rizikových dětí. Velký rozsah práce se zabývá problematikou psychické deprivace, jejímu teoretickému vymezení, typologii reakcí na psychickou deprivaci, diagnostice a psychoterapii psychické deprivace. Další část se zaměřuje na popis zvláštností psychického vývoje psychicky deprivovaných dětí. Další problematikou, která je v práci popsána, je návrat dítěte do původní rodiny, přechod dítěte do náhradní rodinné péče a problematika jedinců, kteří odcházejí z institucionální péče po dosažení zletilosti. Poslední část je věnována specifickým tématům souvisejícím s náhradní péčí o děti, kterými jsou péče o děti s etnickou odlišností a péče o děti se specifickými potřebami. V druhé části bakalářské práce je navržena kvantitativní studie zjišťující, zda má dlouhodobý pobyt v institucionální péči vliv na ekonomické chování a postoje. Studie je navržena pro adolescenty, kteří dlouhodobě vyrůstají v institucionální péči a pěstounské péči. Kontrolní skupinou jsou adolescenti, kteří...
Cesta budoucích rodičů k náhradní rodinné péči se zaměřením na osvojení
Hájková, Pavla ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Diplomová práce, která nese název "Cesta budoucích rodičů k náhradní rodinné péči se zaměřením na osvojení" má dvě základní části. Teoretická část poskytuje základní vhled do problematiky náhradní péče a to jak rodinné, tak ústavní. Zdůrazňuje jejich rizika a zároveň jejich výhody. Jedna z kapitol pak popisuje celý proces osvojení po jednotlivých krocích, které žadatele čekají a zdůrazněny jsou i jednotlivá úskalí každého kroku. Praktická část pak navazuje na část teoretickou a má podobu výzkumné sondy. V praktické části jsou zveřejněny výsledky analýz dat, která byla získána z polostrukturovaných rozhovorů s žadateli o osvojení. Práce tak poskytuje ucelený přehled problematiky, týkající se osvojení a představuje i málo diskutovanou oblast přímého osvojení v České republice. Klíčová slova: Náhradní péče, náhradní rodinná péče, formy náhradní rodinné péče, ústavní péče, osvojení, přímé osvojení, souhlas rodičů s osvojením, dítě "právně volné", osoba žadatele o osvojení.
Systém péče o ohrožené děti v ČR - jeho determinanty a východiska
Pilná, Lenka ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou systému péče o ohrožené děti v České republice a zvyšujícím se počtem dětí v ústavní výchově. Při zpracování práce bylo využito zejména kvalitativních metod sběru dat formou vlastního dotazníkového šetření na úřadech obcí s rozšířenou působností u zaměstnanců, kteří se zabývají výkonem sociálně-právní ochrany dětí a rozhovory se zaměstnanci vybraných zařízení pro výkon ústavní výchovy. Dále byla provedena sekundární analýza dat. Závěrem jsou navržena některá dílčí opatření, jejichž realizace by mohla zlepšit postavení ohrožených dětí ve společnosti a snížit počty dětí umístěných v ústavní výchově.
Profesní příprava klientů z dětských domovů
MARTÍNKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou profesní přípravy klientů z dětského domova a popisuje některé vybrané aspekty, které v průběhu pobytu klienta v dětském domově mohou jeho profesní přípravu ovlivnit. Práce je založena na dostupné literatuře a legislativním rámci ústavní výchovy. V poslední kapitole je tato teorie převedena do praxe pomocí 3 kazuistik z vybraného dětského domova a zhodnocením popisovaných aspektů profesní přípravy klientů v rámci vybraného dětského domova.
Kvalita života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10 do 18 let v Praze.
KLOUDOVÁ, Markéta
Předkládaná práce hodnotí kvalitu života dětí v dětských domovech ve věku 10 - 18 let. Teoretická část se zabývá definováním pojmů náhradní výchova, náhradní rodinná péče a ústavní péče. V další části práce popisuje vývojovou periodizaci člověka, cíleně se věnuje věkové kategorii pubescentů a adolescentů. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na kvalitu života a cirkadiánní rytmy. V praktické části jsou zpracovány výsledky z dotazníkového šetření, které proběhlo ve třech dětských domovech v Praze. Pro výzkumnou část byl použit standardizovaný dotazník pro děti ComQOL - česká verze. Cílem bylo zjistit kvalitu života dětí týkající se především cirkadiánních rytmů a na základě zjištěných dat vyhodnotit návyky v dodržování spánkového režimu a celkové spánkové hygieny u dotazovaných dívek a chlapců z vybraných dětských domovů. U obou věkových skupin bylo zjištěno nedodržování pravidelnosti spánkové hygieny zejména o víkendech, kdy doba spánku je odkládána do pozdějších nočních hodin.
Hlavní důvody odebrání dítěte rodičům a předání do ústavní, čí jiné náhradní výchovy. Případy řešené OSPOD Trhové Sviny v letech 2001-2011
PILEČKOVÁ, Jindra
Práce se zabývá konkrétními důvody, které vedou k návrhu SPOD v Trhových Svinech na odebrání dítěte rodičům a následného umístění do náhradní péče. Teoreticky práce popisuje rodinu, její funkce, rodinné vazby, rodičovství a poruchy rodičovství, rodinu neúplnou a náhradní. Dále stručně poukazuje na potřeby dětí, jejich psychickou a citovou deprivaci v raném dětství a na rizikové faktory, které mají na děti zásadní vliv. V neposlední řadě se zabývá legislativou, SPOD, ústavní péčí a druhy zařízení, kde probíhá následná péče, po odebrání z rodiny. Praktická část se zaměřuje na jednotlivé případy, dělí kazuistiky do tří základních skupin. Rozdělení spočívá v bližší specifikaci hlavních důvodů odebrání dětí rodičům ve všech dvanácti případech. Práce se dále věnuje sociální práci s rodinami realizovanou SPOD, jejich možnostmi v preventivní a poradenské činnosti. Poslední jmenované činnosti jsou velice důležité až nepostradatelné. Pokud budou zajištěny v plné možné míře, nebude docházet k výše popsaným případům tak často.
Porovnání plnění rozpočtu v konkrétních podmínkách dětského domova
Prusenovská, Veronika ; Nováková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Takáčová, Hana (oponent)
Práce pojednává o problematice různých právních forem neziskových organizací z pohledu historie, právního vymezení, hospodaření a financování a na příkladu konkrétních organizací popisuje nákladovou náročnost institucionální náhradní péče pro stát a veřejné rozpočty. Tato nákladová náročnost je dále porovnána s nákladovou náročností náhradní rodinné péče na příkladu péče pěstounské. Součástí materiálu je také vyčíslení rozdílů jednotlivých druhů náhradní péče a nastínění optimálního řešení současné situace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.