Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium metabolismu vzdušných polutantů a mutagenů 3-nitrobenzanthronu a 2-nitrobenzanthronu
Čechová, Tereza ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Martínek, Václav (oponent)
Aromatické nitrosloučeniny jsou látky přítomné ve všech složkách životního prostředí. Jsou považovány za jeho toxické a karcinogenní kontaminanty. Většina nitroaromátů vykazuje v bakteriálních a savčích systémech mutagenní aktivitu. Existují karcinogeny vyvolávající nádorové procesy, především v játrech, plicích a prsních žlázách. 3-Nitrobenzanthron (3-NBA, 3-nitro-7H-benz[de]anthracen-7-on) je jednou z polycyklických aromatických nitrosloučenin s vysokými toxickými účinky. 3-NBA se vyskytuje ve složkách životního prostředí a je přítomný i ve výfukových plynech, byl také detekován v půdě a jeho výskyt byl prokázán i v dešťové vodě. 2 Nitrobenzanthron (2-NBA, 2-nitro-7H-benz[de]anthracen-7-on) je izomerem 3-NBA nalezeným jako polutant znečištěného ovzduší. I když je 2-NBA látkou slabě toxickou, jeho vysoká koncentrace v ovzduší by mohla představovat vysoké zdravotní riziko pro lidskou populaci. Diplomová práce rozšiřuje poznatky o metabolismu 3-NBA a jeho izomeru 2 NBA za anaerobních a aerobních podmínek. Ke studiu metabolismu těchto látek byly využívány jaterní mikrosomální systémy kontrolních potkanů (nepremedikovaných žádným induktorem cytochromů P450 - CYP) a potkanů premedikovaných Sudanem I, -naftoflavonem, fenobarbitalem, ethanolem a pregnenolon 16-karbonitrilem (PCN), látek, které indukují CYP 1A,...
Znečištění ovzduší a ochrana zdraví
Zdravotní ústav se sídlem, Praha ; Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Dostál, Miroslav ; Suchánková, Zuzana ; Beneš, Ivan ; Novák, Jiří ; Solanský, Ivo ; Sevastyanova, Oksana ; Milcová, Alena ; Stávková, Zdena ; Dušek, Zdík ; Chvátalová, Irena ; Beskid, Olena ; Novotná, Božena ; Šmerhovský, Zdeněk ; Binková, Blanka ; Šrám, Radim J.
Cílem projektu je stanovit rizika expozice nízkým hladinám komplexních směsí látek přítomných ve znečištěném ovzduší, hodnocení dlouhodobých účinků znečištění v Praze a v Teplicích. Vyhodnotit následky kombinovaného působení biologicky aktivních látek ve vztahu ke genotypu a se zřetelem k životnímu stylu validovat biomarkery zátěže lidské populace polutanty z ovzduší. Odhadnout podíl hlavních zdrojů na této zátěži a vypracovat systém interpretace získávaných dat. Projekt bude metodicky navazovat na Program Teplice I a II a "Program znečištění ovzduší a zdraví". Pro zajištění cíle byly řešeny 3 projekty: Projekt 1 Hodnocení projevů genotoxicity ovzduší u environmentálně exponovaných osob, Projekt 2 Dopady znečištění ovzduší na výsledky těhotenství, Projekt 3 Studium mechanismů působení komplexních směsí organických látek z ovzduší v buněčných systémech in vitro. Přehled o řešení jednotlivých podprojektů v roce 2003.
Znečištění ovzduší a ochrana zdraví
Zdravotní ústav se sídlem, Praha ; Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Suchánková, Zuzana ; Solanský, Ivo ; Sevastyanova, Oksana ; Milcová, Alena ; Stávková, Zdena ; Dušek, Zdík ; Beskid, Olena ; Rössner, Pavel ; Chvátalová, Irena ; Novotná, Božena ; Topinka, Jan ; Binková, Blanka ; Šrám, Radim J.
Cílem projektu je stanovit rizika expozice nízkým hladinám komplexních směsí látek přítomných ve znečištěném ovzduší, hodnocení dlouhodobých účinků znečištění v Praze a v Teplicích. Vyhodnotit následky kombinovaného působení biologicky aktivních látek ve vztahu ke genotypu a se zřetelem k životnímu stylu validovat biomarkery zátěže lidské populace polutanty z ovzduší. Odhadnout podíl hlavních zdrojů na této zátěži a vypracovat systém interpretace získávaných dat. Projekt bude metodicky navazovat na Program Teplice I a II a "Program znečištění ovzduší a zdraví". Pro zajištění cíle byly řešeny 3 projekty: Projekt 1 Hodnocení projevů genotoxicity ovzduší u environmentálně exponovaných osob, Projekt 2 Dopady znečištění ovzduší na výsledky těhotenství, Projekt 3 Studium mechanismů působení komplexních směsí organických látek z ovzduší v buněčných systémech in vitro.
Znečištění ovzduší a ochrana zdraví
Zdravotní ústav, Praha ; Zdravotní ústav, Kolín ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Beneš, Ivan ; Novák, Jiří ; Dostál, Miroslav ; Suchánková, Zuzana ; Solanský, Ivo ; Sevastyanova, Oksana ; Milcová, Alena ; Lněničková, Zdena ; Chvátalová, Irena ; Beskid, Olena ; Rössner, Pavel ; Novotná, Božena ; Topinka, Jan ; Binková, Blanka ; Šrám, Radim J.
Závěry řešení: 1. Byla vyhodnocena úroveň modelové pražské populace (městských strážníků) karcinogenním polycyklickým aromatickým uhlovodíkům, která je závislá na sezónních vlivech se zvýšenou expozicí v průběhu zimních měsíců. 2. Expozice karcinogenním PAU je nutno považovat za zvýšené genotoxické riziko, jak bylo prokázáno zvýšenou úrovní DNA aduktů, chromosomových aberací konvenční cytrogenetickou metodou, metodou FISH a oxidací proteinů. 3. Na základě provedené studie pro potřeby systematického biomonitoringu genotoxických účinků komplexních směsí znečišťujících atmosféru považujeme jako vhodné biomarkery stanovení DNA aduktů metodu 32P-postlabeling, využití cytogenetické analýzy konvenční metodou, fluorescence in situ hybridizace s pomocí barvicích sond (FISH), hodnocení oxidačního poškození proteinů a hodnocení rozdílné vnímavosti jedinců s rozdílnou distribucí genotypů (genetický polymorfismus) i hladin vitaminů a lipidů. 4. Studium geneticky podmíněné vnímavosti k účinkům PAU naznačuje význam kombinance metabolických genotypů CY1A1-Msp I s GSTM1 a CYP1A1-Ile/Val s GSTM1. 5. Studium vlivů hladin vitaminů na rozsah genotoxických účinků PAU je ve stadiu hodnocení. Zatím byl prokázán pozitivní vliv vitaminu A na DNA adukty. 6. Při hodnocení podílu oxidativního poškození na indukci genotoxických změn bylo zjištěno, že kometový test není vhodnou metodou pro podobný typ studií. Za vhodnější je považována metoda stanovení oxidativního poškození proteinů. 7. Pro hodnocení zdravotních rizik je opakovaně prokazována nutnost monitorování karcinogenních PAU a využití těchto poznatků pro hodnocení rizika jak pro těhotné ženy a děti, tak i jedince pracující v prostředí se zvýšenou expozicí (jako např. městští strážníci v Praze). 8. V okrese Teplice se pokračovalo ve sledování průběhu a výsledků těhotenství ve vztahu ke kvalitě ovzduší. Získávané poznatky jsou dnes mezinárodně využívány i v materiálech WHO. 9. Byl navržen postup hodnocení genotoxicity komplexních směsí organických látek z ovzduší in vitro.
Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví
Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha ; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Rössner, Pavel ; Topinka, Jan ; Dostál, Miroslav ; Brdička, Radim ; Šrám, Radim
Výzkum metodicky navazuje na Program Teplice I a II, Program "Znečištění ovzduší a zdraví" a téma "Znečištění ovzduší a ochrana zdraví" (VaV/740/5/03), při jejichž řešení byly získány unikátní poznatky o výsledcích těhotenství a části narozených dětí v prvních třech letech života (u dětí narozených v období 1994 – 1999). Novým pohledem jsou literární informace o vlivu genetického polymorfismu na infekční onemocnění i úspěšnost očkování u dětí. Cílem je modelovat na populaci dětí v Teplicích a Prachaticích využití nejnovějších poznatků toxikogenomiky pro hodnocení rizika environmentální expozice. Vzhledem k dlouhodobému sledování znečištěného ovzduší, které se na základě nedávných údajů stále mění, nyní i ve smyslu zvýšení expozic, je vhodné pokračovat v analýze výsledků těhotenství v Teplicích a zahájit podobnou studii v Prachaticích od r. 2006. Nové je zařazení projektu s využitím nových poznatků z oblasti toxikogenomiky. Řešené téma představuje komplexní přístup k hodnocení znečištění ovzduší a jeho vlivu na dětskou populaci. Návrh byl rozšířen o požadavek MŽP ČR zhodnotit zátěž pražského ovzduší u profesionálně exponované skupiny pracovníků řidičů Dopravního podniku hl.m. Prahy. Pro zajištění cíle tématu "Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví" je řešeno pět projektů: Dopady znečištění ovzduší na výsledky těhotenství; Změny genotypu v populaci vystavené zvýšené genotoxické zátěži; Znečištění ovzduší a alergické projevy onemocnění dětí; Studium genotoxicity a mutagenity komplexních směsí organických látek v ovzduší v modelových systémech in vitro; Hodnocení projevů genotoxicity u profesionálně exponovaných osob.
Znečištění ovzduší a ochrana zdraví
Zdravotní ústav, Praha ; Zdravotní ústav, Kolín ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha
Přílohy k závěrečné zprávě tvoří kopie 34 publikovaných příspěvků řešitelů výzkumného úkolu.
Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví
ALS Czech Republic, s.r.o., Praha ; Columbia University, New York, USA ; Nemocnice na Homolce - alergologie a imunologie, Praha ; Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice s poliklinikou, Prachatice ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice, Teplice ; Zdravotní ústav České Budějovice, Prachatice ; Zdravotní ústav Ústí nad Labem, Teplice ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Rössner, Pavel ; Topinka, Jan ; Dostál, Miroslav ; Brdička, Radim ; Šrám, Radim
Zpráva obsahuje informace řešení projektu v roce 2006. Projekt je řešen v pěti dílčích projektech: Projekt 1: Dopady znečištění ovzduší na výsledky těhotenství, Projekt 2: Změny genotypu v populaci vystavené zvýšené genotoxické zátěži, Projekt 3: Znečištění ovzduší a alergické projevy onemocnění dětí, Projekt 4: Studium genotoxicity a mutagenity komplexních směsí organických látek v ovzduší v modelových systémech in vitro, Projekt 5: Hodnocení projevů genotoxicity u profesionálně exponovaných osob. Z vědeckého hlediska byly získány následující prioritní výsledky: V projektu 1 byl prokázán význam znečištění ovzduší a genetického polymorfismu na porodní hmotnost a význam polymorfismu genu reparace poškození DNA XPDER CC2 na onemocnění bronchitidami. V projektu 2 jsou zcela nové výsledky o nestabilitě mitochondriální DNA v průběhu prvních deseti let života dítěte, které naznačují, že v tomto období dochází ke vzniku mutací mitochondriální DNA. V projektu 3 byl analyzován vliv znečištěného ovzduší na respirační nemocnost dětí. Byla prokázána asociace PAU s výskytem respiračních onemocnění dolních cest dýchacích a bronchitid a vliv znečištěného ovzduší na zvýšený výskyt akutního zánětu průdušnice a zánětu středního ucha. V projektu 4 byla analyzována biologická aktivita PM10 v zimním období r. 2000 a 2005. Ačkoliv došlo k výraznému snížení prachových částic, celkový genotoxický biologický potenciál ovzduší se díky nezměněnému obsahu k-PAU nezměnil. Použitý přístup potvrzuje účelnost hodnocení genotoxicity prachových částic in vitro, které jsou specifické pro různé oblasti a zdroje znečištění ovzduší. V projektu 5: Při hodnocení projevů genotoxicity ovzduší u profesionálně exponovaných osob – studovaných u řidičů autobusů městské dopravy – bylo prokázáno působení prachových částic PM2.5 na markery oxidačního stresu, které prokazují významné poškození DNA, proteinů i lipidů. Analýzy chromozomových aberací metodou FISJ prokazují, že translokace indukované chemickými karcinogeny v ovzduší nejsou biomarkerem dlouhodobého poškození.
Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví: Publikace a příspěvky na konferencích
Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha
Plné texty příspěvků z českých i zahraničních odborných periodik a příspěvků přednesených na konferencích v rámci řešení projektu.
Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví
ALS Czech Republic, s.r.o., Praha ; Columbia University, New York, USA ; Nemocnice na Homolce - alergologie a imunologie, Praha ; Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice s poliklinikou, Prachatice ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice, Teplice ; Zdravotní ústav České Budějovice, Prachatice ; Zdravotní ústav Ústí nad Labem, Teplice ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha
Nejvýznamnější výsledky výzkumu za období 2005-2007: Bylo zajištěno dlouhodobé monitorování ovzduší v Teplicích a Prachaticích. Výsledky naznačují, že dochází ke zvýšení koncentrací PM2,5 v Teplicích a Prachaticích od r. 2004. Výsledky molekulárně epidemiologických studií prokazují, že dochází ke zvýšení poškození DNA ve formě DNA aduktů, chromozomových aberací metodou FISH a snížení reparace poškození DNA u koncentrací benzo[a]pyrenu v ovzduší vyšších než 1 ng/m3. Dlouhodobé monitorování znečištění ovzduší ve sledovaných oblastech umožnilo analyzovat vývoj úmrtnosti v pánevních oblastech po opatřeních přijatých počátkem 90.let. Je odhadováno, že v důsledku pozitivních změn ve znečištění ovzduší zemřelo v období 1995-2004 díky těmto opatřením méně o celkem 1950 mužů a 920 žen. Při studiu významu polymorfismu mitochondriálních DNA (mtDNA) v regulační oblasti HVRII byl prokázán vztah mezi genetickou variabilitou mtDNA a zvýšeným výskytem akutního zánětu průdušek a zánětu středního ucha, a naopak sníženého výskytu zánětu hrtanu a průdušnice. Tyto výsledky nebyly ovlivněny lokalitou. Výsledky projektu "Znečištění ovzduší a infekční onemocnění u dětí s alergiemi" prokazuje účelnost dlouhodobého sledování této kohorty dětí v Teplicích a Prachaticích. Z respiračních onemocnění je v obou věkových kategoriích (0-2 roky a 2-6 let) v okrese Teplice vyšší výskyt pneumonií a tracheitid, a v nižším věku zánětů středního ucha a spojivek. Z alergických onemocnění je v okrese Teplice vyšší výskyt astma bronchiale a laboratorních nálezů snížených sérových koncentrací imunoglobulinů G nebo A. Zhodnocení vhodnosti použitých testů pro identifikaci biologicky aktivních organických látek adsorbovaných na aerosolové částice v ovzduší prokazuje, že obsah B[a]P a karcinogenních PAU v EOM jsou nejdůležitějšími faktory pro genotoxický potenciál prachu v ovzduší a pouhé monitorování obsahu respirabilních prachových částic není dostatečné. Z hlediska oxidačního poškození DNA, proteinů a lipidů se ukazuje, že extrakty z prachových částic obsahují kromě PAU řadu dalších důležitých komponent. Studium projevů genotoxicity ovzduší u profesionálně exponovaných osob prokázalo význam oxidačního stresu u řidičů autobusů, který je nutno považovat za marker rizika kardiovaskulárních onemocnění. Srovnáním skupiny řidičů a kontrolních skupin byla dále zjištěna významná zátěž k-PAU u pracovníků kontrolní skupiny - tito pracovníci jsou zaměstnáni především v oblasti náměstí I.P.Pavlova, kde lze předpokládat značnou zátěž z dopravy. Výsledky studie prokazují, že hodnocení projevů genotoxicity ovzduší u lidské populace je možné pouze velmi komplexním způsobem, kdy jsou současně hodnoceny biomarkery expozice, účinku, vnímavosti, včetně oxidačního poškození.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.