Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přirozená regenerace smrku v horské smrčině a na plochách disturbovaných kůrovcem
Urbanová, Renáta ; Hadincová, Věroslava (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Přirozená regenerace smrku Picea abies v nenarušené horské smrčině a na disturbovaných plochách vzniklých následkem větrných bouří a přemnožení podkorního druhu hmyzu, především lýkožrouta smrkového (Ips typographus), probíhá primárně prostřednictvím klíčení semen z přechodné půdní semenné banky. Stav půdní semenné banky se odvíjí od dostupného množství semen, které je mezi lety značně proměnlivé. Meziroční změny ve velikosti semenné produkce jsou způsobeny nepravidelným výskytem semenných let, které odráží změny počasí v souvislosti s probíhající změnou klimatu. Zvýšená průměrná teplota vzduchu a nerovnoměrné rozložení srážek v průběhu roku májí pozitivní účinek na fenologii smrku, následnou velikost úrody semen včetně jejich kvality a zvyšující frekvenci semenných let. Velké množství semen během semenných let indukuje zvětšení počtu predátorů semen, pro které jsou semena v horské smrčině zdrojem potravy nebo jim zajišťují životní prostředí pro jejich vývoj. Granivorní bezobratlí, malý obratlovci, ale i houbové patogeny svou aktivitou významně snižují podíl životaschopných semen potřebných pro regeneraci smrkových porostů. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky, které vysvětlují interakce a mechanismy spojené s půdní semennou bankou smrku Picea abies, a ukazuje, co předchází tomu, než...
The effect of forest management and plant dominant on nitrogen transformation in soils of acidified mountain spruce forests in the Bohemian Forest National Park
STAŇKOVÁ, Pavla
Cílem práce bylo srovnat množství minerálního a mikrobiálního dusíku pod mrtvým dřevem a čtyřmi rostlinnými dominantami v půdách horských smrčin v oblasti Březníku, NP Šumava. Studované plochy byly napadeny kůrovcem a následně asanovány či ponechány samovolnému vývoji. Diplomová práce hodnotí vliv dominanty a lesnického zásahu na množství a přeměny forem dusíku v půdě.
Odhad dostupnosti živin v půdě asanovaných a přirozeně se vyvíjejících porostů po kůrovcové kalamitě na území NP Šumava
KRAUSOVÁ, Marie
Cílem této práce bylo odhadnout a porovnat množství dostupných živin v půdě v lesních porostech v NP Šumava, ve kterých došlo po kůrovcové kalamitě k odumření lesa. Práce se zaměřuje na vliv asanační těžby, vliv rostlinného pokryvu a na vliv rozkládajícího se dřeva na půdní chemismus, zejména na kationtovou výměnnou kapacitu, obsah basických iontů a iontů hliníku v půdě. Jsou uvedeny předběžné výsledky a návrhy budoucího výzkumu.
Přirozená obnova horských smrčin: 10 let po kůrovci
Jonášová, Magda
Rozsáhlá plocha horských smrčin na Šumavě v oblasti Modravska byla v 90. letech minulého století napadena lýkožroutem smrkovým (Ips typographus (L.)). V bezzásahových porostech začíná být zřejmá přímá obnova smrkového lesa bez stádia s významným podílem pionýrských dřevin. Na holinách po zásazích proti kůrovci se krátce po vykácení dočasně objevily větrem šířené pionýrské druhy, po deseti letech ale tvořily pouze nepatrnou část celkového zmlazení. Věková i výšková struktura smrkového zmlazení byla na holinách ve srovnání s bezzásahovými porosty zredukována. Ve srovnání se samotným vlivem kůrovce měla těžba navíc negativní vliv na vegetaci bylinného i mechového patra.
Stonožky smrkových lesů Moravskoslezských Beskyd, Česká republika
Wytwer, J. ; Tajovský, Karel
Společenstva stonožek (Chilopoda) byla studována v Moravskoslezských Beskydech v letech 1988-1993 a opakovaně v letech 1996-1997 v pěti smrkových porostech, které se lišily stářím a stupněm poškození imisemi. Celkem bylo zaznamenáno 15 druhů, z nichž nejpočetněji na všech plochách byly .i.Lithobius mutabilis, L. forficatus, L. burzenlandicus burzenlandicus, Geophilus insculptus./i.. Průměrné hustoty společenstva stonožek se pohybovaly v rozpětí 9,0 až 194,6 ind.m-2. Nejvyšší hustoty byly charakteristické pro nejmladší smrkové porosty. Vzorky z roku 1996 ukázaly nárůst hustot ve starších a více poškozených porostech. Průměrná epigeická aktivita (údaje ze zemních pastí) neukázala v průběhu sledování signifikantní změny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.