Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 256 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Human Rights: Universality vs. Regionalism
Naji, Jalal Naji Thib ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Geistlinger, Michael (oponent) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Lidská práva: Univerzalita vs. Regionalismus Jalal Naji Abstrakt Základní představa o existenci určitých práv, na která mají lidé nárok, byla v té či oné formě přítomna v dějinách lidstva, a to dlouho před jejich všeobecným uznáním a kodifikací v roce 1948. Převratná práce Spojených národů, která vyústila do přijímání Všeobecné deklarace lidských práv (UDHR) v roce 1948, představuje vrchol a završení všech dřívějších pokusů lidstva o zajištění lidskosti. Samozřejmě neexistovala současná podoba, struktura a kontext mezinárodních soudobých lidských práv v mezinárodní sféře před rokem 1948, protože všechny dřívější snahy o identifikaci lidských práv lze charakterizovat jako sporadické, lokální, chybné, nesrozumitelné a dokonce diskriminační, neboť se jednalo o uznání pouze určitých práv pro jednotlivé kategorie lidí, jako je například zajištění práv pouze občanům, věřícím určitého náboženství nebo pouze měšťanům či šlechticům. Naopak lidskoprávní standardy podle UDHR jsou každému určovány na rovném základě a bez diskriminace. Základ mezinárodních lidských práv je založen na koncepci univerzality, která naznačuje, že všechny lidské bytosti jsou si rovny a že lidská práva jsou všeobecně zaručována celému lidstvu bez diskriminace. Tento majestátní koncept univerzality však čelí mnoha výzvám, které jsou většinou...
Politická a občanská práva na Kubě ve světle Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Kubou a Evropskou unií
Chamrádová, Adéla ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
8. 5. 2019 Abstrakt Diplomová práce Politická a občanská práva na Kubě ve světle Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Kubou a Evropskou unií Adéla Chamrádová Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova 2018/2019 Diplomová práce se zabývá dodržováním lidských práv na Kubě v souvislosti s Dohodou o politickém dialogu a spolupráci, kterou Kuba uzavřela s Evropskou unií na konci roku 2016. Každá unijní dohoda o obchodu, spolupráci či politickém dialogu se třetími zeměmi musí obsahovat tzv. lidskoprávní klauzuli, která zaručuje, že obě strany budou jednat v souladu s principy lidských práv, demokracie a právního státu. Cílem mé práce proto bude zjistit, zdali na Kubě vlivem této smlouvy skutečně došlo k pokroku v oblasti lidských práv. Zaměřím se na práva politická a občanská, neboť pro jejich nedodržování je Kuba mezinárodním společenstvím dlouhodobě kritizována. Předmětem výzkumu bude svoboda projevu a přesvědčení a právo na pokojné shromažďování a sdružování.
Feminicidio jako alarmující problém mexické společnosti - analýza procesu u dvou vybraných případů
Kunická, Tereza ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Genderové násilí v Mexiku je problém, který dlouhodobě ovlivňuje tamní společnost. Jeho nejextrémnější podoba ve formě feminicidií, tedy genderově orientovaných vražd žen, se zde objevuje v tak velkém měřítku, že se již jedná o strukturální problém. Mexiko je jednou ze zemí s nejvyššími počty takových případů v Latinské Americe, nedostatečná a neefektivní opatření ze strany státu však umožňují jejich často beztrestné páchání. Předkládaná práce má za cíl přiblížit čtenáři tuto problematiku a vysvětlit koncept feminicidia v daném kontextu ve své komplexnosti. Za tímto účelem je zde provedena analýza procesu u dvou vybraných případů, a to od jejich spáchání až po jejich rozhodnutí soudními instancemi, které se v obou případech staly významnými milníky. Jsou zde sledovány faktory, které se zasloužily o zmíněný výsledek a následně je provedena komparace vysledovaných kauzálních mechanismů v jednotlivých procesech. Jak již bylo zmíněno, případy nebyly vybrány nahodile. Nejen že jsou důležité pro jejich rozsudky, ale navíc se staly ve dvou mexických státech s tradičně vysokým počtem feminicidií, tedy v Chihuahuě a Estado de México. Výsledky analýzy naznačují, že přestože je Mexiko státem, jenž podepsal ty nejdůležitější mezinárodní úmluvy na ochranu práv žen, jeho aktivita v prevenci a trestání genderově...
Dědictví holocaustu v evropském politickém myšlení
Dubská, Jana ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato práce se pokouší na příkladu duchovního dědictví holocaustu ukázat na význam a roli idejí v demokratických politických systémech. Odhaluje tak skrze něj rizika současného fenoménu krize liberálních hodnot a s tím související strukturální přeměny politiky. Stať je rozdělena do tří částí, z nichž první teoreticky vymezuje předmět zkoumání, druhá se zabývá holocaustem ve vztahu k demokracii a třetí vysvětluje důvody snižování ideologického vlivu holocaustu a na příkladu jeho popírání demonstruje mechanismus aktivního narušování hodnotového rámce liberální demokracie.
Dehumanizace jako rizikový faktor používání digitálních technologií v kontextu sociální práce
Brezina, Lukáš ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá rizikem dehumanizace při použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Práce obsahuje historii vzniku digitálních technologií v kontextu společenských změn. Zabývá se základními pravidly uvozujícími principiální fungování a vývoj digitálních technologií a robotiky. V práci jsou popsány a shrnuty základní informace o možnostech i rizicích použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Ve svém závěru také obsahuje názory několika odborných a politických autorit vyjadřujících se k danému tématu. Tato práce by chtěla přispět k prohloubení a zintenzivnění debaty nad riziky spojenými s dehumanizací oboru sociální práce v kontextu problematiky použití digitálních technologií a robotizace.
Lidská důstojnost jako základ vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem
BLÁHOVÁ, Jana
Bakalářská práce na téma "Lidská důstojnost jako základ vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem" se zabývá vymezením pojmu lidská důstojnost a zkoumá postavení lidské důstojnosti ve vztahu sociálního pracovníka a klienta. V současném stavu jsem se zaměřila na teoretické vymezení pojmu lidské důstojnosti, jeho historickém vývoji a vymezení z pohledu náboženství a práva. Dále se zabývá vztahem sociálního pracovníka a klienta a samotnými aktéry tohoto vztahu. Cílem práce je zjistit, co si sociální pracovníci a klienti představují pod pojmem lidská důstojnost a zda li toto považují za základ vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které zjišťují, co si pod pojmem lidská důstojnost představují jednotliví aktéři vztahu a zda li ji považují za základ jejich vztahu. V praktické části jsou uvedeny výsledky kvalitativního výzkumu, který byl proveden pomocí metody dotazování, techniky polostrukturovaných rozhovorů. Zjištěné výsledky byly následně přepsány a analyzovány pomocí otevřeného kódování. Výzkumný vzorek byl tvořen dvěma výzkumnými soubory. První výzkumný soubor tvořily 4 sociální pracovnice a druhý soubor tvořili 4 senioři ze zařízení Centra sociálních služeb Staroměstská České Budějovice p. o. Z výzkumu vyplynulo, že si komunikační partneři pod pojmem lidské důstojnosti představují jedinečnost každého člověka, dodržování základních práv a svobod, respektování potřeb a hodnot druhé osoby, rovné postavení, partnerství, empatii, a slušnost. Dále výzkum potvrdil, že je lidská důstojnost považována spolu s dalšími hodnotami a schopnostmi za základ vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem a její postavení v tomto vztahu je důležité a mělo by být oboustranně respektováno. Doufám, že tato práce rozšíří povědomí o pojmu lidské důstojnosti a její výsledky budou nápomocné pro lepší rozvoj sociální práce.
Právo na psychoterapii mimo zdravotnický systém: Pokus o etickou reflexi
BLÁHOVÁ, Zuzana
Práce se věnuje etické reflexi práva na psychoterapii jako potenciálního práva přirozeného, a to s ohledem na spor o psychoterapii mimo systém zdravotnictví a jeho etické řešení. První část práce tak reflektuje vznik a jádro sporu, dále pak strany sporu, jejich argumenty a protichůdné i shodné zájmy, ale také dopady vzniku sporu na situaci zájemců o psychoterapii. Druhá část je pak věnována psychoterapii, a to nejprve vývoji psychoterapie s důrazem na její politicko-kulturně-historickou podmíněnost, poté následuje reflexe proměn potřeb příjemců psychoterapie s přihlédnutím k proměnám společnosti a nakonec tato část práce vymezuje psychoterapii s přihlédnutím k tuzemským a evropským trendům. Třetí část práce zkoumá právo na psychoterapii jako potenciální přirozené právo a v návaznosti na to pak také význam lidských práv pro řešení sporu o psychoterapii. Věnuje se tedy nejprve přirozenému zákonu, přirozeným právům a povinnostem a vztahu přirozeného a pozitivního zákona; poté reflektuje současné možnosti realizace práva na psychoterapii v ČR ve vztahu se závěry předchozího zkoumání. Čtvrtá část se věnuje realizaci práva na psychoterapii s ohledem na princip subsidiarity a jeho rozdílná pojetí. Pátá část je vyhrazena diskusi a reflexi aktuálního vývoje sporu, závěr práce pak přináší shrnutí a zhodnocení závěrů, k nimž práce dospěla.
Tony Blair a morální argumenty v zahraniční politice
Handl, Vladimír ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Během deseti let v premiérském křesle vedl Tony Blair Velkou Británii do celkem pěti vojenských operací, více než jakýkoliv premiér v moderních dějinách. Ani jednu z těchto operací není možné považovat za operaci, která byla v národním zájmu. Tony Blair proto musel pro zdůvodnění nasazení britských sil používat jiný způsob legitimizace. Ve svých projevech se proto soustředil na užívání morálních argumentů, jež se stalo v průběhu devadesátých let přijatelným, zejména díky změnám na mezinárodním poli. Tato práce zkoumá, jaké morální argumenty Blair užíval a jak s nimi pracoval. Tyto argumenty zkoumá na nejdůležitějších operacích, do kterých Tony Blair Británii zapojil, tedy do operací v Iráku, Afghánistánu a Kosovu.
Feminismus a Ibsenova Nora
Krbcová, Kamila ; ULLRICHOVÁ, Daria (vedoucí práce) ; KUDLÁČKOVÁ, Jana (oponent)
Práce se zabývá vztahem myšlenek a dramat Henrika Ibsena k feministickému hnutí a boji za ženská práva. Porovnává myšlenky obsažené v Ibsenových hrách s myšlenkami rodícího se feministického hnutí v druhé polovině 19. století a snaží se vysvětlit, proč Henrik Ibsen i přes své odmítavé stanovisko může být považován za stoupence boje za ženská práva. Z větší části se autorka věnuje Ibsenovu dramatu Domeček pro panenky a postavě Nory Helmerové, která vzbudila ve společnosti 19. století rozruch a byla jednou ze startovních raket feministického hnutí. V rámci práce se autorka věnuje také popisu tvorby klauzurní inscenace Domeček pro panenky a hledání paralel a aktuálních témat této hry v 21. století.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 256 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.