Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv dominantní dřeviny a zrnitosti substrátu na složení mikrobiálního společenstva studovaného pomocí PLFA
Stachová, Sandra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Heděnec, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provedení analýzy půdních mikrobiálních společenstev tří ekologicky odlišných lokalit, cca 25 let starých, lesnicky rekultivovaných, výsypek v Polské republice, a to konkrétně výsypky hnědouhelného lomu Bełchatów a pískoven Piaseczno a Szczakowa. Účelem analýz bylo vyhodnocení míry závislosti složení mikrobiálních společenstev na různé zrnitosti substrátu a na dominantní dřevině v jednotlivých lokalitách. Dominantními dřevinami byly porosty břízy bělokoré (Betula pendula), borovice lesní (Pinus silvestris), dubu letního (Quercus robur) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). Analýza půdních mikrobiálních společenstev byla provedena metodou vyhodnocování specifických fosfolipidových mastných kyselin (PLFA) mikroorganizmů, která je nejvhodnějším způsobem provedení relativně rychlé analýzy velkého množství vzorků, neboť PLFA jsou extrahovatelné a fungují jako biomarkery indikující přítomnost a množství mikroorganizmů (hub, G- a G+ bakterií, aktinobakterií apod.) a umožňují tak kvalitativní a kvantitativní zhodnocení celých mikrobiálních společenstev. Analýza PLFA umožňuje pomocí celkové koncentrace PLFA detekovat v půdě živou mikrobiální biomasu. Celkem bylo analyzováno 66 vzorků půd, z toho 33 z Oe vrstvy a 33 z A vrstvy vždy ve 3 replikacích, tedy na každé lokalitě pod každou...
Právní úprava podmínek rekultivace povrchových dolů
Hlaváček, Jiří ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
česky Rigorózní práce popisuje region Karlovarského kraje a historie těžby nerostných surovin v něm. Dále byly popsány právní předpisy, kterými se procesy rekultivace řídí a to jak na úrovni zákonných předpisů, tak i předpisů podzákonných. Vedle nich byly popsány i usnesení vlády, které se dotýkají financování škod na krajině způsobených v době před privatizací uhelných společností. Těžba hnědého uhlí v regionu Sokolovské pánve po druhé světové válce, byla prováděna otevíráním velkých povrchových dolů, a utlumení těžby hlubinnými doly. Těžba nerostných surovin povrchovým dolem znamená značný zásah do celého rázu krajiny. V terénu dojde k vyhloubení těžební jámy, materiál nad samotným ložiskem surovin (nadloží) je odtěžen a uložen v blízkosti jámy. Na místo původně rovinaté krajiny se objeví jáma a v její blízkosti uměle vytvořený kopec. Povrchové velkolomy nejsou specialitou jen Sokolovské uhelné pánve. Mnohem známější a ještě rozsáhlejší jsou velkolomy na Chomutovsku a zejména Mostecku. Tam se nejvíce projevil devastující účinek takové těžby na krajinu a životní prostředí vůbec. Rekultivace území jsou nezbytným krokem k tomu, aby došlo k návratu krajiny do téměř původního stavu před těžbou. Provádění rekultivačních prací v současné době je dlouhodobý a poměrně velmi složitý proces. Při rekultivaci...
Heterogenita povrchu na výsypkách a její vliv na distribuci vegetace
Pochmanová, Pavla ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Jednou z hlavních průmyslových činností v podkrušnohorské pánvi je těžba hnědého uhlí. Vznikající lomy a výsypky během těžby jsou hlavním prvkem nepříznivých změn v krajině. Jsou příčinou proměn všech podsystémů krajiny-reliéfu, půdního a horninového prostředí, vodohospodářské situace, atmosféry atd. Následné zahlazování důsledků těžby není jednoduchou činností z pohledu technologického ani časového. Touto činností se zabývá rekultivace. Jejím cílem je obnovit produkční funkce, vytvořit krajinu vyváženou, esteticky, přírodně a hygienicky hodnotnou. Tato bakalářská práce se zabývá vývojem těžby a popisem jednotlivých způsobů rekultivace s ohledem na heterogenitu rekultivovaných oblastí. V závěru práce představuji svůj vlastní experiment prováděný na sukcesní ploše Radovesice XVII.B. Klíčová slova: sukcese, rekultivace, výsypky, těžební činnost, heterogenita
Toxicita výsypkových substrátů a možnosti jejího zmírnění
Venclovská, Lenka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Lukavský, Jaromír (oponent)
Obsahem této diplomové práce je ověření možnosti zmírnění toxicity výsypkových půd na Sokolovsku pomocí vytvoření biologické krusty. Hlavní otázkou této práce bylo, zda je možné pomocí řas vytvořit na toxických substrátech biologickou krustu, která by mohla zlepšit vlastnosti substrátů a přispět tím k urychlení sukcese. Správnost této teorie byla ověřena pomocí 2 pokusů na toxických substrátech Sokolovských výsypek. Pomocí prvního laboratorního pokusu byly vybrány dva substráty, na kterých vyšší rostliny ve většině případů ani nenaklíčily. Proto byla ověřena možnost na takto fytotoxických půdách vytvořit biologickou krustu. Na tyto substráty (vápněné a nevápněné) byly následně v terénu aplikovány vybrané druhy řas a v průběhu 3 let pozorovány a vzorkovány. Na základě výsledků z fluorescenční mikroskopie jasně vyplývá, že jedinou řasou z testovaných, která na zvolených plochách přežila a vytvořila kompaktní viditelné krusty, byla řasa r. Klebsormidium. Bylo také prokázáno, že na vývoj biologických krust nemá vliv vápnění substrátů.
Výukové a vzdělávací centrum
Halla, Antonín ; Havířová, Zdeňka (oponent) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Práce řeší návrh a prováděcí projekt stavby výukového a vzdělávacího centra, obsahujícího knihovnu, výukové prostory a administrativní zázemí. Objekt je zasazen do prostředí bývalé zahrádkářské kolonie na okraji Brna, rekultivuje toto území. Tvar budovy tvoří dvě spojené křivky, připomíná široce rozevřené písmenu "U". Hmotově se jedná o dvě budovy spojené proskleným vestibulem, objekt je z části zapuštěn pod terén. Jižní stranu objektu tvoří dvojitá transparentní fasáda, která přispívá k úspoře energií, severní fasáda je obložena dřevěnými latěmi. Konstrukce přilehlé k zemině jsou železobetonové, sloupy a vodorovné konstrukce jsou z lepeného lamelového dřeva. Zelená střecha na západní a východní straně objektu přechází do terénu. V interiéru se střídá pohledový beton a lamelové dřevo.
Rekultivace území zasažených těžbou a jejich možné začlenění do projektu komplexní pozemkové úpravy
FIALOVÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá tématem obnovy krajiny po těžbě. V začátku práce jsou stručně shrnuty typy rekultivací, jejich hlavní etapy a kritéria pro výběr vhodného typu. Diplomová práce se zaměřuje na rekultivaci území po těžbě uranových rud, praktická část je provedena na území Rožná v Kraji Vysočina. V této práci se vyskytuje i kapitola hodnotící možnosti zapojení rekultivovaných ploch do pozemkových úprav, především zapojení do územního systému ekologické stability.
Ovlivňují environmentální organizace a vědci názor široké veřejnosti ČR v oblasti ochrany životního prostředí?
SUCHOPÁR, Petr
Lidé si utvářejí obrázek o nějakém problému podle respektu, který chovají k mluvčímu, který se k danému problému vyjadřuje. Cílem této práce bylo zjistit pomocí dotazníků, zda lidé budou zaujímat stejný postoj k rekultivaci opuštěné pískovny podle toho, jestli na problém bude poukazovat a) vědec z Akademie věd či b) pracovník environmentální aktivistické organizace. Zpracováním a vyhodnocením získaných dat se dospělo k závěru, že rozdíl v přijímání názoru je statisticky významný a lidé mají sklon volit rozhodnutí doporučované vědcem a naopak volit opačný postoj, než zastává environmentální aktivista.
Hodnocení vlastností rekultivačních materiálů z hlediska požadavků na ochranu půdy a vody
Sáňka, Milan
Práce by měla sloužit jako podklad pro návrh metodiky, případně technické normy pro hodnocení kvality rekultivačních materiálů a posouzení jejich možnosti a vhodnosti jejich využití pro rekultivace. Práce uvádí výklad legislativních opatření v ČR, které se týkají provádění rekultivací a vlastností rekultivačních materiálů. Dále jsou uvedeny přístupy k řešení problematiky v jiných zemích. Jsou charakterizovány hlavní skupiny používaných rekultivačních materiálů, od čisté zeminy získané při skrývkách až po materiály vyrobené speciálními postupy, především ze surovin odpadů. Důležitou roli zde hrají komposty. Hlavní náplní práce je návrh specifikace fyzikálních, chemických a biologických vlastností a parametrů materiálů vhodných k rekultivacím půdy a tvorbě krajiny postižené těžbou a jinou devastační činností. Při tom jsou zohledněny rekultivace zemědělské a nezemědělské. Práce obsahuje přehled literatury a přehled použitých domácích a zahraničních legislativních předpisů.
Nepřírodní biotopy s různým stupněm rekultivace - potenciální refugia fauny bezobratlých živočichů
Vrabec, V. ; Starý, Josef
Práce upozorňuje na význam nepřírodních stanovišť pro přežívání a dlouhodobou existenci řady druhů ohrožených a vzácných druhů bezobratlých, zejména teplomilných xerofilů. Výsledky výzkumu pancířníků ukazují, že řada nepřírodních lokalit představuje cenné biotopy. Dochází zde ke kombinaci druhů vysoce specializovaných s druhy široce rozšířenými a odolnými.
Rekultivace vytěžených povrchových dolů -- projekt jezera Medard
Kratochvíl, Petr ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Ryvolová, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce se pokouší nalézt odpověď na otázku, zda jsou územní ekologické limity vhodným nástrojem ochrany životního prostředí. Odpověď na tuto otázku je hledána pomocí rozboru platné legislativy a pomocí porovnání argumentů odpůrců a zastánců územních ekologických limitů. Jednou z nejdůležitějších částí sporu o budoucnost územních limitů je účinnost rekultivací lomů po jejich vytěžení. Účinnost rekultivací je ilustrována na rekultivačním projektu Medard na Sokolovsku. Na tomto projektu je ukázána finanční a administrativní náročnost projektů a jeho přínos pro obyvatele a region.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.