Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komunistická propaganda v časopise Vlasta 1948 - 1956
Helikarová, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá projevy komunistické propagandy v období 1948-1956 v československém ženském tisku, zde zastoupeném týdeníkem Vlasta. Stručně uvádí politickou a mediální situaci v Československu po druhé světové válce a přibližuje dvě nejvýznamnější organizace československého ženského hnutí té doby spolu s jejich časopisy, Československou ženou a Radou žen, které Vlastě předcházely. Seznamuje se vznikem týdeníku Vlasta a blíže představuje dvě šéfredaktorky, které časopis ve sledovaném období vedly. Vzhledem k jejímu mimořádnému významu věnuje samostatnou kapitolu nejvýraznější postavě tehdejšího československého ženského hnutí a v mnoha směrech výjimečné osobnosti dr. Miladě Horákové, která vznik Vlasty iniciovala a sama v ní do února 1948 publikovala. Po teoretickém představení komunistické propagandy práce prezentuje její projevy na konkrétních příkladech z obsahu Vlasty. Sledované období je rozděleno do tří etap, na přelomový rok 1948, kdy po relativně svobodném začátku komunistická propaganda po únorovém převratu původně nadstranický časopis zcela ovládla, přes období 1949-1953, ukončené smrtí politických vůdců Gottwalda a Stalina, kdy byly její projevy nejvypjatější, až po období 1954-1956, kdy se již projevil vliv XX. sjezdu KSSS v únoru 1956, na němž poprvé zazněla kritika kultu...
Reflexe Edvarda Beneše v československém tisku ve vybraných obdobích let 1948-1988
Svatoš, Jiří ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci jsem dospěl k závěru, že četnost zmínek o Edvardu Benešovi ve sledovaných médiích kolísala. Nejčastěji o něm Rudé právo, Lidová demokracie a Svobodné slovo psaly ve zkoumaných obdobích roku 1968 (celkem 37 zmínek), v roce 1958 pak bylo zmínek 32 a v letech 1978 a 1988 jich bylo 25). Naopak v některých letech jich byly (v součtu všech zkoumaných období) jednotky - například v roce 1983 byly 4, v roce 1948 jich bylo 8 a v roce 1973 10). Nejčastěji ze zkoumaných médií o Edvardu Benešovi psalo Rudé právo (celkem 96 zmínek), ve Svobodném slově jich bylo v součtu 47, v Lidové demokracii 37. Vysvětlit to lze tím, že během komunistického režimu mělo Rudé právo více stran než zbylé dva deníky, zároveň také věnovalo více pozornosti politice než Svobodné slovo a Lidová demokracie. Nejčastěji zkoumané tituly Beneše zmiňovaly v souvislosti s výročími únorového převratu. V kvalitativní analýze jsem dospěl k závěru, že zkoumané deníky o Benešovi psaly většinou neutrálně (57 procent všech zmínek). Negativních zmínek bylo 35 procent, pozitivně sledované tituly psaly v 8 procentech případů. Během padesátých let byly analyzované deníky k Benešovi většinou kritické. V roce 1963 jsem pak zaznamenal už 50 procent neutrálních zmínek. Následně v roce 1968 a pak během takzvané normalizace se míra neutrálního...
Role mravních autorit V. Havla, L. Walesy a Jana Pavla II. pro pád totalitních režimů.
Řezník, Robert ; Svoboda, Cyril (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Práce se zaměřuje na úpadek totalitního režimu a na kořeny protikomunistického odporu. Vyjadřuje vzedmutí občanského odporu který iniciovali hlavní protagonisté tohoto celospolečenského revolučního vzmachu. Najevo vysvitne odvaha tří hrdinů své doby. Klíčová slova: totalitní režimy, Solidarita, Katolická církev, disent, svoboda, komunistická strana, identita, demokracie, hodnoty
Fungování sociálního státu a jeho vliv na společnost
ROŠTINSKÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá fungováním sociálního státu a jeho vlivu na společnost. V úvodní části je definován a charakterizován sociální stát a jeho různé chápání. Dále se zabývám některými typy sociální politiky státu a popisuji některé druhy, principy a typy sociální politiky moderního státu. Dále charakterizuji některé z nejdůležitějších ideologických směrů a typologií státu. V hlavní části se zabývám jednotlivými etapami sociálních států a některými z nejdůležitějších typologií sociálních států. Samostatnou a důležitou kapitolu tvoří fungování sociálního státu v České republice. Zde se zabývám vymezením charakteristiky sociálního státu v České republice, vlivem fungování sociálního státu na společnost, některými specifiky českého sociálního státu. Poslední kapitola s názvem Některé vzájemné souvislosti ve vztahu sociálního státu a sociální práce je závěrečným zamyšlením nad vzájemným propojením sociální práce a sociálního státu.
Oldřich John - vzestup a pád politika
Pácl, Bohumil ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá osobností Oldřicha Johna, prvního předsedy Národního shromáždění republiky Československé pro roce 1948, vrcholného představitele sociální demokracie, jeho podílem na sloučení této strany s KSČ a na vzniku totalitního režimu, a následným politickým pádem spojeným se Státní bezpečností připravovaným procesem. Autor vyslovuje základní hypotézu, podle níž člověk talentem, schopnostmi a ambicemi předurčený pro politiku, svým jednáním, působením a činností výrazně přispěl k vítězství nedemokratického režimu, aby ho pak tento režim právě proto, že byl bytostný homo politicus, deprivoval a deklasoval. Zejména na základě pramenů je předkládán vývoj Johnovy politické dráhy, osobnostních rysů, vlastností, postupů a prostředků komunikace, které při svém působení ve veřejném životě využíval. V řešení bylo použito svědectví přímých účastníků Johnova jednání, dobových autentických záznamů a mediálních výstupů. Současně jsou podložena analýzou profilu a ambicí jedince, působícího v politice, kterou přináší teoretická literatura. Výsledky této práce umožňují vyslovit závěr o odpovědnosti politických elit v kontextu přeměny demokratické společnosti v totalitní, k níž došlo právě v únoru 1948.
Komparace politických procesů László Rajka, Rudolfa Slánského a Władysława Gomułky
Wisniowski, Zuzana ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se věnuje komparaci vybraných politických procesů v Československu, Maďarsku a Polsku. Práce je koncipována tak, aby přinesla komplexní pohled na problematiku, konstrukci a specifika procesů s László Rajkem, Rudolfem Slánským a Władysławem Gomułkou. Na základě komparace jednotlivých procesů objasním klíčové souvislosti a rozdíly, které mohly vést k odlišnému vývoji v případu Gomułka. Cílem práce je najít důvody, proč Gomułka nebyl postaven před soud a odsouzen stejně jako ostatní vybraní představitele komunistických stran.
Doba Pražského jara 1968 na stránkách Literárních listů
Maslova, Alina ; Pešička, Jiří (vedoucí práce) ; Dolenská, Jana (oponent)
Doba Pražského jara 1968 na stránkách Literárních listů Práce se věnuje profilu periodika Literární listy v období Pražského jara 1968, jemuž předchází reflexe politické a společensko-kulturní atmosféry této doby. Úvodní část přináší zestručněný přehled dění na politické a kulturní scéně od doby počátku uvolňování vnitřních poměrů v druhé polovině 50. a v průběhu 60. let v tehdejším Československu (tzv. "doba tání") a celkové zhodnocení situace na kulturní frontě (mj. vztah spisovatelů a moci, emancipace kulturních časopisů na oficiální politice strany a státu, dění na IV. sjezdu SČSS a kritika režimu tam zaznělá). Následující stránky připomínají uzlové body vývoje v měsících Pražského jara 1968. Vlastním posláním této práce, jemuž je věnována část nejrozsáhlejší, je přiblížení a rozbor stěžejní dobové tematiky, jak ji odrážejí významné publicistické příspěvky na stránkách Literárních listů (články na téma aktuální vnitřní a zahraniční politické situace, sondy do nedávné minulosti s neblahým dědictvím politických procesů padesátých let a postihování významných představitelů kulturní sféry, návrhy ekonomických reforem, i změn ústavního systému, diskuse na téma existence cenzury a možností dalšího politického vývoje). Speciální prostor je věnován několika klíčovým osobnostem Literárních listů v čele...
Chorvatsko 1989-1990: mezi Jugoslávií a nacionalismem
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá politickým vývojem Chorvatska od počátku roku 1989 do prvních vícestranických voleb na jaře 1990. Analyzuje vývoj postojů chorvatských komunistů k probíhající jugoslávské krizi a aktivitu opozičních uskupení v tomto období. Hlavní důraz je kladen na stanoviska chorvatské vládnoucí, ale i alternativní politické elity vůči národnostní a státoprávní otázce. Pozornost je přitom věnována i vývoji tzv. srbské otázky v Chorvatsku. Práce popisuje vývoj politického pluralizmu na území Chorvatska, přičemž zvláště sleduje činnost Chorvatského demokratického společenství a Chorvatského sociálně liberálního svazu. Výklad se opírá o podrobnou analýzu dobového tisku a velmi skrovné memoárové a sekundární literatury. Klíčová slova: Jugoslávie, Chorvatsko, komunistická strana, nacionalismus, volby

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.