Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 52 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mechanismy imunomodulačního působení kmenových buněk a jejich využití k léčbě onemocnění oka
Heřmánková, Barbora ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Heissigerová, Jarmila (oponent) ; Indrová, Marie (oponent)
Kmenové buňky představují perspektivu pro léčbu řady doposud neléčitelných onemocnění. V současnosti mezi nejvíce studované kmenové buňky patří mezenchymální kmenové buňky (MSC). Tyto buňky jsou schopné diferenciace v různé buněčné typy, produkovat růstové a trofické faktory a prostřednictvím imunomodulačních molekul regulovat funkce buněk imunitního systému. Při studiu imunomodulačních vlastností MSC jsme se zaměřili na jejich vliv na B buňky a na studium mechanismu působení MSC ovlivněných interferonem-γ (IFN-γ) na produkci interleukinu 10 (IL-10) B buňkami. Prokázali jsme, že MSC ovlivněné IFN-γ inhibují produkci IL-10 aktivovanými B buňkami prostřednictvím dráhy cyklooxygenázy-2. Vzhledem ke svým regenerativním a imunomodulačním vlastnostem nacházejí MSC uplatnění v léčbě řady onemocnění. V této práci jsme se zabývali možností využití MSC k léčbě onemocnění a poškození oka. Při léčbě poškozeného povrchu oka jsou používány limbální kmenové buňky (LSC), ale jejich izolace je obtížná a nemohou být použity ve všech případech poškození. Vhodným kandidátem v těchto případech mohou být MSC. Proto jsme srovnávali terapeutický potenciál LSC a MSC izolovaných z kostní dřeně a tukové tkáně. Studie ukázala, že MSC izolované z kostní dřeně mají srovnatelný regenerativní vliv na hojení poškozeného povrchu...
Zubní kmenové buňky během vývoje dentic obratlovců
Pešanová, Věra ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Dentice obratlovců je dynamickou strukturou, u které dochází k neustálému obnovování jejích elementů, zubů. Neustálou obnovu zubů umožňují zubní kmenové buňky epitelu a mezenchymu. Epitelové kmenové buňky se nachází v dentální lamině, která se, spolu s přilehlým mezenchymem, podílí na jejich regulaci skrze složitou síť signálních drah. Ta zajišťuje umístění, správný počet, inaktivitu, proliferaci a diferenciaci kmenových buněk. Dentice obratlovců jsou morfologicky různorodé, do značné míry je však jejich vývoj řízen sdílenými evolučně zachovalými molekulárními mechanismy. Epitelové zubní kmenové buňky všech zkoumaných skupin obratlovců například exprimují transkripční faktor Sox2 a na jejich regulaci se podílí signální dráhy jako je Wnt/β-catenin, Shh, Fgf a Bmp. Vzhledem k bohaté diverzitě morfologie dentálních lamin jsou i lokace předpokládaných kmenových buněk odlišné mezi obratlovci. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o zubních kmenových buňkách jednotlivých původů k určení sdílených a odvozených znaků dentic obratlovců.
Význam tumor infiltrujících lymfocytů jako prognostických faktorů u pacientů po embolizaci portální žíly (PVE) a po PVE s aplikací autologních kmenových buněk
Brůha, Jan ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Gürlich, Robert (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Význam tumor infiltrujících lymfocytů jako prognostických faktorů u pacientů po embolizaci portální žíly (PVE) a po PVE s aplikací autologních kmenových Úvod: V důsledku nízkého zbytkového jaterního objemu (FLRV) je až 75% pacientů s metastázami kolorektálního karcinomu do jater (CLM) primárně inoperabilní. Embolizace portální žíly (PVE) pomáhá navýšit FLRV a tím zvýšit i operabilitu, ale selhává až u 40% pacientů. Využití kmenových buněk (SCs) může být způsob jak podpořit efekt PVE. V současné době jsou intenzivně zkoumány interakce imunity a maligních onemocnění. U léčby CLM s použitím PVE nebyla doposud publikována žádná studie, která by se interakcí imunitního systému a nádoru zabývala. Stejně tak nebyl popsán vztah ABC transportérů a CLM u pacientů po PVE. Cíle: Cílem dizertační práce bylo ověřit efekt PVE a intraportální aplikace SCs na nárůst FLRV a progresi CLM. Dalším cílem bylo stanovit tumor infiltrující lymfocyty (TILs) a transportéry ABCC10 a ABCC11 u pacientů s CLM po provedené PVE a jejich klinické dopady. Metoda: Efekt SCs na růst FLRV po PVE byl zkoumán na souboru 63 pacientů (43 pacientů s PVE a 20 pacientů s PVE a aplikací SCs). Z CT vyšetření byly stanoveny FLRV a objemy CLM. Byl sledován jejich růst, vztah k operabilitě, bezpříznakovému období (DFI) a celkovému přežití (OS). Na souboru...
Pohled na statut lidského embrya z filosoficko-etického hlediska
BŘEZINOVÁ, Nicola
Práce se zabývá pohledem na statut lidského embrya. Struktura práce je rozdělena do několika kapitol, které se věnují určitému tématu. V první kapitole se práce zabývá historickým pohledem na přijetí lidského embrya, ve druhé kapitole se věnuji filosofickým přijetím lidského embrya a pohledem jednotlivých filosofů na tuto problematiku. Třetí kapitola práce je věnována etickému přijetí dané problematiky. Zde je rozebírán pohled etiků na statut lidského embrya a přístup dvou základních proudů, které se v této problematice vyskytují. Následující část práce je věnována současnosti a to jak z hlediska eticko-filosofického, tak z hlediska zdravotnického. Ve zdravotnické části je zahrnuta prenatální komunikace matky s plodem a výzkum na embryonálních kmenových buňkách, který je spojen s řadou etických otázek.
Diferenciační potenciál buněk neurální lišty
Wróblová, Aneta ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Machoň, Ondřej (oponent)
Neurální lišta je tranzientní struktura formující se v rámci procesu neurulace, záhy podstupuje změnu fenotypu během epitelo-mezenchymální tranzice. Následně buňky neurální lišty delaminují a migrují kolektivně i individuálně do míst svého určení, kde diferencují v široký repertoár mezenchymálních i non-mezenchymálních buněčných typů. Tato práce si klade za cíl prověřit skutečný diferenciační potenciál těchto buněk na základě klíčových in vitro experimentů. Buňky neurální lišty vykazují nejen vysoce migratorní chování, ale i znaky kmenovosti, a to svou multipotencí a sebeobnovovací kapacitou. Rovněž zodpovídám otázky buněčné potence na úrovni populace neurální lišty i podél anterior-posteriorní osy. Bylo nezbytné objasnit podstatu událostí vedoucích k indukci, specifikaci, epitelo- mezenchymální tranzici a migraci buněk neurální lišty, poněvadž jsou pro diferenciační potenciál těchto buněk rozhodující. Velkou roli jak v diferenciaci, tak i v předcházejících procesech hraje genová regulační síť zahrnující vzájemně se ovlivňující signální kaskády. Studium chování a diferenciace migratorních i post-migratorních buněk neurální lišty je významné pro výzkum zabývající se regenerativní medicínou a dokonce i možnostmi léčby rakoviny či neurokristopatií.
Klinické aplikace kmenových buněk v léčbě neurodegenerativních onemocnění CNS
Jančová, Pavlína ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Heřmánková, Barbora (oponent)
Kmenové buňky mají díky své schopnosti diferenciovat se v různé tkáně velký léčebný potenciál. Jejich použití se zkoumá také u neurodegenerativních onemocnění, pro která je typické, že dochází k odumírání specifických skupin neuronů, jsou progresivní a kvůli složité a zatím plně nepochopené patofyziologii pro ně není účinný lék, pouze terapie prodlužující a usnadňující život pacientů. Tato práce shrnuje výsledky dokončených klinických studií a informuje o probíhajících studiích, ve kterých se aplikuje léčba kmenovými buňkami u vybra- ných neurodegenerativních onemocněních. U roztroušené sklerózy a amyotrofické laterální sklerózy má léčba kmenovými buňkami poměrně dlouhou historii, některé studie prokázaly terapii kmenovými buňkami jako přínosnou. Zatím je známo jen málo dat o účincích kmenových buněk u pacientů s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou, protože první klinické studie byly dokončeny nedávno. Všechny klinické studie prokázaly bezpečnost aplikace kmenových buněk, ale nebyla u nich prokázána náhrada poškozených neuronů, jen ochrany těch zbývajících neurotrofickými a imunomodulačními látkami, které kmenové buňky produkují. Klíčová slova: neurodegenerativní onemocnění, kmenové buňky, klinické studie, roztroušená skleróza, amyotrofická laterární skleróza, Alzheimerova choroba, Parkinsonova...
Možnosti využití kmenových buněk pro léčbu diabetické retinopatie
Palacká, Kateřina ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Diabetická retinopatie je onemocnění sítnice způsobující nevratné poškození buněk a tím i postupnou ztrátu zraku. Současná léčba je velice omezená a spojená s četnými vedlejšími účinky. Nadějnou možností léčby degenerativních onemocnění sítnice je použití kmenových buněk. Existují různé typy kmenových buněk. Patří mezi ně embryonální kmenové buňky, indukované pluripotentní kmenové buňky a buňky z dospělého organismu, mezi které můžeme zařadit mesenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells). MSC jsou buňky nacházející se téměř ve všech tkáních dospělého organismu. Mohou migrovat do místa poškození, regulovat v sítnici průběh zánětu, potlačit vznik fibrovaskulátních jizev a nahradit poškozené buňky, jako jsou například nervové buňky, fotoreceptory a epiteliální pigmentové buňky. Aplikace MSC by tak mohla být slibnou léčbou pro degenerativní onemocnění sítnice.
Právní aspekty výzkumu kmenových buněk
Česáková, Barbora ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou výzkumu kmenových buněk a jeho právních aspektů. Jedná se o problematiku vyvolávající mnoho etických otázek, především díky úzké souvislosti daného tématu s problematikou práva na život a výzkumu na lidských embryích. Diplomová práce ve své úvodní kapitole definuje pojem kmenová buňka, a věnuje se jejich klasifikaci dle původu a diferenčního potenciálu. Ve druhé kapitole pak krátce shrnuje historii výzkumu kmenových buněk a zkoumá problematiku etičnosti nejen samotného výzkumu buněk, ale také metod asistované reprodukce a genových technologií. Zmiňuje také nové možnosti a medicinské metody jako je genová terapie, genová diagnostika a eugenika. V následujících kapitolách se diplomová práce soustředí na samotné právní aspekty daného tématu na české i mezinárodní úrovni. Konkrétně ve třetí kapitole zasazuje problematiku kmenových buněk do rámce dvou významných mezinárodních úmluv, a to Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvy o biomedicíně. V navazující čtvrté kapitole se diplomová práce dále soustředí na ochranu práva na život v České republice a na českou právní úpravu regulující postavení embrya. Zvláštní důraz je kladen na případy, kdy dochází k manipulaci s lidským embryem, ať již se jedná o jeho zničení v případech interrupce či o...
The effect of carbon nanostructures on human cell behavior and the role of fetal bovine serum in cell adhesion
Jannová, Martina
Uhlíkové alotropy - grafen (G) a nanokrystalický diamant (NCD) - patří mezi nadějné nanomateriály vynikající výjimečnou kombinací vlastností jako jsou vysoká mechanická pevnost, elektrická a tepelná vodivost, možnost funkcionalizace a velký poměr povrchu k objemu. Z těchto důvodů jsou G and NCD využívány kromě elektroniky také v biomedicínských aplikacích zahrnujících potahování implantátů, dopravu léčiv a genů do buněk a biosenzory. Za účelem základní charakterizace chování buněk na G a NCD byla studována adheze a proliferace osteoblastů na těchto materiálech, které byly různě upravené. Obecně lze říci, že G a NCD sloužily jako lepší substrát pro kultivaci osteoblastů než kontrolní polystyren speciálně upravený pro kultivaci buněk. Lepší adheze buněk, ale nižší proliferace, byla pozorována na NCD ve srovnání s G. Nejvíce překvapivé bylo zjištění, že hydrofobní G s nanostrukturovaným povrchem výrazně více podporoval proliferaci buněk ve srovnání s hydrofilním a plochým G a s oběma NCD (hydrofobním i hydrofilním), které měly mírně drsnější povrch. Díky zvýšené proliferaci buněk může dojít k rychlejšímu osídlení G a NCD buňkami a díky tomu k rychlejší tvorbě nové tkáně, což je žádoucí v biomedicínských aplikacích. Dále bylo ukázáno, že adheze osteoblastů byla zvýšena za počáteční nepřítomnosti...
Využití kmenových buněk
Kadlecová, Marcela ; Fikrová, Petra (vedoucí práce) ; Blažíčková, Kateřina (oponent)
Cílem práce je shrnutí základních informací o kmenových buňkách a nastínění jejich možného využití v medicíně. Úvodní část práce je věnována základnímu popisu kmenových buněk, jejich třídění, popisu jejich vlastností a jejich získávání. Stěžejním tématem této práce je zaměření na využití kmenových buněk v současné medicíně. Využití mezenchymálních buněk a jejich transplantace a jejich využití v léčbě artrózy a v plastické chirurgii. Využití hematopoetických, embryonálních a kmenových buněk z pupečníkové krve, které lze využít u nemocí, jako jsou například akutní leukémie, které je možné léčit alogenní pupečníkovou krví. Dále také na využití při léčbě nemocí, která jsou potencionálně léčitelné buněčnou terapií, a jejich léčba je zatím ve fázi výzkumů, jako je diabetes mellitus a Parkinsonova choroba, nebo využití kmenových buněk u předčasně narozených dětí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 52 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.