Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv pohybové aktivity na stav lymfedému u žen po onkologických operacích prsu
ŠIMBEROVÁ, Sabina
Tato bakalářská práce se věnuje problematice lymfedému u žen po onkologických operacích prsu a vlivu pohybové aktivity na tuto nepříjemnou komplikaci vyskytující se v mammární chirurgii. V teoretické části své bakalářské práce se věnuji základnímu popisu anatomie lymfatického systému horní končetiny, hrudníku a prsu. V dalších kapitolách je pozornost věnována samotnému karcinomu prsu, kde popisuji jednotlivé zobrazovací metody a možnosti jeho terapií. Dále se věnuji komplikacím, které mohou nastat v důsledku chirurgického zákroku, kdy hlavní komplikací je problematika sekundárního lymfedému. V neposlední řadě je součástí teoretické části kapitola o pohybové aktivitě a jejich příznivých vlivech na zdraví. Částečně jsou v práci popsány vybrané vhodné pohybové aktivity při daném onemocnění. V praktické části jsem použila metodu kvalitativního výzkumu u tří pacientek s danou diagnózou. Sledovala jsem hodnoty obvodů postižené horní končetiny v souvislosti s pohybovou aktivitou a výsledky jsem zpracovala formou kazuistik. U pacientek bylo provedeno vstupní a výstupní kineziologické vyšetření s následným vyhodnocením výzkumu. Hlavním cílem bakalářské práce je navrhnout cvičební jednotu pro pacientky a posoudit její účinnost. Z výzkumu vyplývá, že i malé množství pohybové aktivity, která se provádí pravidelně má pozitivní efekt na snižování otoku končetin postižených sekundárním lymfedémem. Práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů nebo jako edukační materiál pro pacientky s daným onemocněním.
Identifikace dědičných alterací predisponujících ke vzniku karcinomu prsu pomocí "nextgen" sekvenování.
Lhota, Filip
Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním v populaci žen v Evropě. Přibližně 5 - 10% případů připadá na jeho dědičnou formu, která se vyznačuje vysokou penetrancí, časným nástupem, zvýšeným rizikem rekurence a vznikem maligních onemocnění v dalších lokalizacích. Mutační analýzy vysoce rizikových pacientů identifikují kauzální mutaci v některém z nejvíce studovaných predispozičních genů (BRCA1, BRCA2, TP53, ATM, CHEK2, NBS1, PALB2) v méně než jedné třetině případů tohoto onemocnění. V poslední době byla, díky nástupu nových metod masivně paralelního sekvenování, charakterizována řada dalších predispozičních a kandidátních genů, ale výskyt jejich patogenních alterací se v jednotlivých geograficky odlišných populacích často liší. Významná část vysoce rizikových pacientů z rodin s dědičným karcinomem prsu může reprezentovat nosiče populačně specifických nebo i privátních mutací. Většina doposud identifikovaných predispozičních genů, jejichž mutace predisponují ke vzniku karcinomu prsu u vysoce rizikových osob, kóduje proteiny ovlivňující DNA reparační pochody, především pak reparaci dvouřetězcových zlomů DNA. Avšak mutační analýza byla provedena jen ve velmi malé části všech DNA reparačních genů. Lze předpokládat, že v doposud neanalyzovaných genech kódujících DNA reparační proteiny...
Exprese a prognostický význam mikroRNA u pacientek s časným karcinomem prsu.
Sochor, Marek ; Tesařová, Petra (vedoucí práce) ; Slabý, Ondřej (oponent) ; Hajdúch, Marián (oponent)
Karcinom prsu je nejčastější zhoubné nádorové onemocnění žen, které je z hlediska prognózy velice heterogenní. Časný karcinom prsu má celkově vynikající prognózu s dlouhodobým přežitím přes 90%. V této skupině se však vyskytují pacientky s vysoce nepříznivým vývojem a rizikem budoucího návratu nemoci. Vzhledem k účinným možnostem protinádorové léčby, je hlavním úkolem správného léčebného rozhodování určení rizika relapsu zhoubného onemocnění. Ke stanovení prognózy máme k dispozici markery klinické (velikost nádoru, postižení uzlin) a patologické (grade, ER, PgR, HER2 a Ki-67), všechny vykazují nízkou individuální specificitu a senzitivitu. Molekulární testy založené na vícegenovém hodnocení DNA nebo RNA vykazují vyšší senzitivitu a specificitu, ale jejich vzájemná shoda je nízká. Jedním z hlavních směrů výzkumu karcinomu prsu je hledání dostatečně specifických a senzitivních prognostických biomarkerů. MikroRNA jsou malé, vysoce stabilní, nekódující RNA, které ovlivňují současně desítky mRNA a proteinů uvnitř buněk. V kancerogenezi mohou fungovat jako onkogeny nebo tumor supresorové geny a ovlivňují základní děje vzniku a udržení nádorového procesu. Jedním ze směrů výzkumu mikroRNA je jejich využití jako prognostické biomarkery. Bylo publikováno mnoho prací, které definovaly jejich využitelnost při...
Kvalita života žen s nádorovým onemocněním prsu
Kosinová, Martina ; Vachková, Eva (vedoucí práce) ; Gigalová, Veronika (oponent)
Autor: Martina Kosinová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení Ošetřovatelství Název práce: Kvalita života žen s nádorovým onemocněním prsu Vedoucí práce: Mgr. Eva Vachková, Ph.D. Počet stran: 110 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2018 Klíčová slova: kvalita života, nádorové onemocnění, karcinom prsu Bakalářská práce se zabývá nádorovým onemocněním prsu a jeho vlivem na kvalitu života nemocné ženy. Teoretická část se zaměřuje na anatomii prsu, dělení nádorů prsu, epidemiologii, etiologii, prevenci, projevy nemoci, diagnostiku onemocnění, léčbu a ošetřovatelskou péči. Objasňuje pojem "kvalita života". Empirická část zkoumá pomocí dotazníkového šetření kvalitu života žen s nádorovým onemocněním prsu.
Identifikace dědičných alterací predisponujících ke vzniku karcinomu prsu pomocí "nextgen" sekvenování.
Lhota, Filip ; Kleibl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zikán, Michal (oponent) ; Mohelníková Duchoňová, Beatrice (oponent)
Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním v populaci žen v Evropě. Přibližně 5 - 10% případů připadá na jeho dědičnou formu, která se vyznačuje vysokou penetrancí, časným nástupem, zvýšeným rizikem rekurence a vznikem maligních onemocnění v dalších lokalizacích. Mutační analýzy vysoce rizikových pacientů identifikují kauzální mutaci v některém z nejvíce studovaných predispozičních genů (BRCA1, BRCA2, TP53, ATM, CHEK2, NBS1, PALB2) v méně než jedné třetině případů tohoto onemocnění. V poslední době byla, díky nástupu nových metod masivně paralelního sekvenování, charakterizována řada dalších predispozičních a kandidátních genů, ale výskyt jejich patogenních alterací se v jednotlivých geograficky odlišných populacích často liší. Významná část vysoce rizikových pacientů z rodin s dědičným karcinomem prsu může reprezentovat nosiče populačně specifických nebo i privátních mutací. Většina doposud identifikovaných predispozičních genů, jejichž mutace predisponují ke vzniku karcinomu prsu u vysoce rizikových osob, kóduje proteiny ovlivňující DNA reparační pochody, především pak reparaci dvouřetězcových zlomů DNA. Avšak mutační analýza byla provedena jen ve velmi malé části všech DNA reparačních genů. Lze předpokládat, že v doposud neanalyzovaných genech kódujících DNA reparační proteiny...
MR mamografie, její princip a přínos v diagnostice maligního onemocnění prsu
PEJČOCHOVÁ, Eliška
Prsy jsou nejčastěji vyšetřovány mamografem, či ultrazvukem, avšak poměrně mladou metodou je vyšetřování prsu pomocí magnetické rezonance. MR umí oproti mamografu a ultrazvuku poskytnout nejen informaci morfologickou ale také funkční, a má tak vysokou citlivost při diagnostice invazivních karcinomů. Cílem mé praktické části bylo zjistit, jak často se vyšetření prsu pomocí MR provádí, jaké jsou nejčastější důvody k tomuto vyšetření a jak velký podíl má magnetická rezonance na diagnostice maligního karcinomu prsu a dalších patologických změn v prsu. Pro svoji práci jsem získala data z centrálního archivačního systému PACS v nemocnici v Českých Budějovicích. Zajímala mě vyšetření prsu provedená na MR za jeden rok, a to konkrétně od 1.11.2015 do 31.10.2016. Získaná data jsem spočetla, roztřídila, zanesla do grafů a provedla rozbor podle různých stanovených kritérií. Zjistila jsem, že vyšetření bylo za rok provedených celkem 102. Z výsledků vyplynulo, že vyšetření prsu na MR má své přesně vymezené indikace jako je například vyšetření žen s vysokým rizikem vzniku karcinomu prsu, hodnocení pooperačních změn po chirurgické léčbě karcinomu, staging u již diagnostikovaného karcinomu, vyšetřování rezistencí v prsu, kontrola celistvosti a uložení prsních implantátů apod. Toto vyšetření je ale stále metodou doplňující a nadřazenou. Výtěžnost vyšetření je při správné indikaci a za správných podmínek sice vysoká, avšak vyšetření bohužel není tak dostupné jako mamograf, či ultrazvuk.
Fyzioterapie po operaci prsu
Knapová, Kristýna ; Břízová, Marie (vedoucí práce) ; Havlová, Martina (oponent)
bakalářské práce: Cílem této práce je popsat problematiku operací karcinomu prsu a roli jakou v této oblasti zaujímá fyzioterapie. Teoretická část práce popisuje základní anatomii prsu, definuje karcinom prsu, jeho diagnostiku, rizikové faktory, formy, způsoby šíření a příznaky onemocnění. Pro prevenci a léčbu pooperačních komplikací má velký význam včasná a dlouhodobá fyzioterapie pacientek. Další kapitola popisuje cíle fyzioterapie, kineziologický rozbor pacientek a nejčastěji využívané terapeutické techniky. Poslední kapitola se věnuje psychologickému aspektu terapie a potvrzuje významný vliv psychiky na výsledky léčby a na kvalitu života pacientek. Praktická část má za cíl analyzovat fyzický stav pacientek po operaci prsu a posoudit vliv fyzioterapie na průběh léčby a prevenci vzniku pooperačních komplikací. Druhým cílem bylo zjistit úroveň informovanosti pacientek o karcinomu prsu a možných pooperačních komplikacích. Pro splnění cílů byly zpracovány kazuistiky dvou pacientek, které podstoupily záchovnou operaci prsu s odebráním několika podpažních uzlin. Zároveň byl oběma pacientkám předán a vysvětlen edukační materiál, který poskytuje Klinika rehabilitačního lékařství při propuštění z nemocnice. Pacientky byly požádány, aby tento materiál zhodnotily. Pacientky potvrdily, že současný edukační...
Informovanost žen o prevenci karcinomu prsu
Červinková, Barbora ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Prevence karcinomu prsu formou mammografického screeningu je jedním z nejdůležitějších faktorů podílejících se na včasné diagnostice a snižování úmrtnosti na tento karcinom, který je u žen v České republice nejčastěji se vyskytujícím zhoubným nádorem. Cílem práce bylo prozkoumat předchozí využívání plošných screeningových a preventivních opatření ženami, které posléze onemocněly karcinomem prsu. Šetření probíhalo pomocí dobrovolného anonymního dotazníkového výzkumu na 163 náhodně vybraných pacientkách, které docházely do ambulancí kliniky zabývající se péčí o pacientky s karcinomem prsu. Hlavní hypotézy bakalářské práce: 1) Více než 50% žen testovaného souboru bylo informováno o doporučení pravidelné účasti na vyšetření prováděných v rámci screeningového vyšetření karcinomu prsu (mammografické vyšetření). 2) Více než 50% žen testovaného souboru se pravidelně (opakovaně) účastnilo vyšetření prováděných v rámci screeningového vyšetření karcinomu prsu (mammografické vyšetření). 3) Více než 50% žen testovaného souboru podstoupilo vyšetření prsu mimo rámec screeningové vyšetření karcinomu prsu (sonografické vyšetření). 4) Více než 50% žen testovaného souboru pravidelně provádělo samovyšetření prsu (palpační vyšetření). Stanovené hypotézy potvrzeny nebyly. Nicméně výsledkem je zjištění, že zdrojem...
Možnosti fyzioterapeutického ovlivnění lymfedému u žen po ablaci prsu
JANÍKOVÁ, Anna
V mé bakalářské práci se zabývám závažným onemocněním, kterým je karcinom prsu. Věnuji se problematice lymfedému po ablaci prsu. Cílem práce je popsat v teoretické části problematiku onemocnění. Zaměřuji se na komplikace po léčbě, především na lymfedém, který se vyskytuje po ablaci prsu často. V praktické části jsem u pacientek sledovala lymfedém v závislosti na cvičení a dalších možnostech jeho léčby. Využívala jsem metodiku kvalitativního výzkumu. Výzkum jsem prováděla na třech pacientkách, které mají za sebou léčbu chirurgickou, radioterapii i chemoterapii. Všechny tři pacientky prodělali léčbu před dvěma až třemi lety. Pacientky byly vybrány s ohledem na rozsah chirurgického výkonu. Použila jsem metodu rozhovoru, anamnézu, kineziologický rozbor a také analýzu zdravotnické dokumentace. Výsledky jsem zpracovala formou kazuistik, první na začátku mého pozorování a druhou po třech měsících. Tímto pozorováním jsem ověřila mou hypotézu. Cvičením a dodržováním daného režimu dochází ke zmenšení lymfedému. Práce může být využita pro fyzioterapeuty, další zdravotnické pracovníky ale i pro pacientky.
Možnosti sociální práce u žen s karcinomem prsu
KONČICKÁ, Markéta
Teoretickou část jsem rozdělila do sedmi kapitol. V první kapitole popisuji současný stav dané problematiky. Ve druhé kapitole se zabývám sociálními důsledky nemoci, a ve třetí důsledky v oblasti psychické. Čtvrtá kapitola je věnována specifické zátěži v životě ženy způsobené onemocněním. Pátá kapitola se zaměřuje na onemocnění v souvislosti s krizí. V šesté kapitole nahlížím na zvládání problému nemoci a utrpení ze strany ženy. V poslední kapitole definuji sociální práci. Tato bakalářská práce by mohla posloužit jako informační materiál pro ženy s karcinomem prsu v rámci odborného sociálního poradenství a pro sociální pracovníky zabývajícími se onemocněním žen s karcinomem prsu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 65 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.