Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ovlivnění výnosu a kvality zrna pšenice ozimé použitím stabilizovaných močovin se sírou
Tržil, Marek
Diplomová práce se zabývá vlivem stabilizovaných močovin se sírou na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé. Z kvalitativních prvků byl sledován vliv hnojiv na obsah dusíkatých látek, lepku a sedimentační hodnotu. Experiment byl proveden formou maloparcelového polního pokusu v hospodářských letech 2012/2013, 2013/2014 a 2014/2015 na dvou rozdílných lokalitách. První lokalita se nachází na jižní Moravě na pozemcích pokusné stanice Školního zemědělského podniku v Žabčicích. Druhá lokalita je na pozemcích ve Vatíně na Vysočině. Do pokusu bylo zařazeno šest různých variant: 1. nehnojená, 2. ALZON 46 + síran amonný granulovaný 100% dávka (hnojiva v poměru 1:1), 3. ALZON 46 + SA granulovaný 80% dávka (1:1), 4. ALZON 25 - 6S 100% dávka, 5. ALZON 25 - 6S 80% dávka, 6. močovina + SA granulovaný (1:1). V pokusu se porovnávalo působení hnojiva bez inhibitoru (močovina) s hnojivy s inhibitorem nitrifikace (ALZON 46 a ALZON 25 - 6S) na obou lokalitách, a také byl posuzován vliv aplikované dávky. Výnos zrna i kvalitativní parametry byly ovlivněny lokalitou. Na pokusné stanici v Žabčicích byl dosažen vyšší výnos s lepší kvalitou zrna. Na jižní Moravě nejlepších výsledků ve všech sledovaných parametrech dosáhly hnojiva ALZON 46 + SA 100 % a močovina + SA. Na pokusné stanici ve Vatíně nejvyššího výnosů i kvality dosáhla varianta hnojená ALZONEM 46 + SA 100 %. Na obou lokalitách nejnižší naměřené parametry byly u hnojiva ALZON 25 - 6S 80 %.
Ovlivnění výnosu a kvality pšenice ozimé použitím stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou
Minařík, Petr
Tato diplomová práce hodnotila vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou (ENSIN a ENTEC 26) a dusíkatých hnojiv se sírou bez inhibitorů (DASA) ve výživě pšenice ozimé. V tříletém vegetačním pokusu byl sledován vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv na výnos a kvalitativní parametry zrna pšenice ozimé. Pokus byl prováděn formou maloparcelkového pokusu na dvou lokalitách (Žabčice u Brna a Vatín u Žďáru nad Sázavou). Do pokusu bylo zařazeno následujících 6 variant: 1. nehnojená kontrola, 2. DASA + DASA, 3. ENSIN, 4. ENTEC 26, 5. LAD + ENSIN, 6. LAD + ENTEC 26. Na všech hnojených variantách došlo k signifikantnímu zvýšení výnosu oproti nehnojené kontrole (v průměru o 22,4 - 37,3 %). Nejvyššího průměrného výnosu za tři roky dosahovala varianta LAD + ENSIN a to na lokalitě Vatín i Žabčice. Na lokalitě Vatín dosáhla nejvyššího průměrného výnosu 7,39 t/ha a na lokalitě Žabčice 7,61 t/ha. Tato varianta dosáhla i nejvyššího obsahu N - látek i sedimentační hodnoty. Pouze u objemové hmotnosti byla lepší varianta LAD + ENTEC 26, nejednalo se však o průkazný rozdíl. Varianta LAD + ENSIN byla nejefektivnější i z hlediska ekonomické rentability.
Stabilizované močoviny ve výživě pšenice ozimé
Ruška, David
Cílem bylo posoudit účinky stabilizovaných močovin na výživný stav porostu ozimé pšenice během vegetace, výnos zrna a na kvalitativní znaky zrna - objemovou hmotnost, obsah N-látek, obsah lepku a sedimentační hodnotu. Výsledky poté porovnat s nehnojenou variantou a s hnojivy bez inhibitorů. Pokus probíhal formou maloparcelkového polního pokusu na ŠZP v Žabčicích v hospodářském roce 2012/2013. Byly zkoumány účinky sedmi následujících variant: 1. nehnojená varianta, 2. LAD aplikovaný ve dvou dávkách, 3. močovina aplikovaná děleně, 4. močovina aplikovaná jednorázově, 5. hnojivo s inhibitorem ureázy UREA Stabil, 6. močovina s inhibitorem nitrifikace ALZON 46, 7. kombinace hnojiv ALZON 46 a UREA Stabil v poměru 1:1. Účinky hnojených variant na hodnotu N-testeru jsou vyšší oproti nehnojené variantě. Podobné hodnoty byly i u obsahu N-látek, obsahu lepku a sedimentační hodnoty. Mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou výnosu (nehnojená varianta) byl rozdíl přibližně 1 t/ha. Prokázán byl kladný vliv hnojení dusíkem na zvýšení výnosu zrna. U objemové hmotnosti jsou hodnoty velice podobné u všech variant. Účinky všech dusíkatých hnojiv na všechny zmíněné znaky byly velice vyrovnané. Mírně však vynikala hnojiva ALZON 46 a ALZON 46 s UREA Stabil (1:1).
Stabilizovaná hnojiva s dusíkem a sírou ve výživě řepky ozimé
Svědirohová, Monika
Tato diplomová práce hodnotila vliv aplikovaných stabilizovaných hnojiv s dusíkem a sírou na obsah minerálního dusíku a vodorozpustné síry v půdě na dvou pokusných lokalitách. Dále byl sledován vliv jednotlivých variant hnojení na výnos a olejnatost řepky ozimé. Problematika byla řešena formou maloparcelkového polního pokusu na pokusných lokalitách Žabčice a Vatín v hospodářském roce 2012/2013. Do pokusu byly zařazeny tyto varianty hnojení: 1. nehnojeno, 2. ENSIN ve 100 % dávce, 3. ENSIN v 80 % dávce, 4. ENTEC 26 ve 100 % dávce, 5. ENTEC 26 v 80 % dávce, 6. DASA + DASA, 7. LAD + ENSIN. Hnojiva ENSIN a ENTEC 26 obsahují DASA (dusičnan amonný a síran amonný) a inhibitor nitrifikace. Na varianty 2 a 4 byla aplikována jednorázově celková dávka dusíku (194 kg/ha dusíku) a na varianty 3 a 5 byla aplikována pouze 80 % dávka (155 kg/ha dusíku) jako regenerační hnojení. Varianta 6 byla hnojena hnojivy bez inhibitoru nitrifikace. DASA byla aplikována (78 kg/ha dusíku) jako regenerační hnojení, a také jako produkčního hnojení I. (58 kg/ha dusíku). Pro produkční hnojení II. bylo použito hnojivo DAM-390 (150 kg/ha dusíku). 7. variantu kombinuje Ledek amonný (78 kg/ha dusíku) aplikovaný jako regenerační hnojení a stabilizované hnojivo ENSIN (116 kg/ha dusíku), které bylo aplikováno jako produkční hnojení I. Na pokusné lokalitě Žabčice byl obsah Nmin a Svod v půdě na počátku sloupkování nejvyšší na variantě hnojené hnojivem ENTEC 26 ve 100 % dávce. Na výnos semena řepky ozimé neměly jednotlivé varianty hnojení statisticky významný vliv. Olejnatost byla statisticky nižší u variant ENSIN 100 %, ENTEC 26 80 % a DASA + DASA. Největší ekonomickou efektivnost měla varianta hnojená LAD + ENSIN. Tato varianta na 1 korunu nákladů na hnojení vytvoří 3,63 korun ve výnosu semen. Na pokusné lokalitě Vatín byl nejvyšší obsah Nminv půdě na počátku sloupkování na variantě hnojené hnojivem ENTEC 26 ve 100 % dávce. Ve výnosu semene řepky ozimé se statisticky liší pouze varianta nehnojeno od ostatních variant, na které bylo aplikováno hnojivo. V parametru olejnatosti se statisticky neliší jednotlivé varianta hnojení. Po zhodnocení jednotlivých variant koeficientem ekonomické efektivnosti bylo nejefektivnější hnojivo ENSIN v 80 % dávce. Tato varianta v 1 koruně nákladů na hnojení vytvoří výnos semen 7,39 Kč.
Stabilizovaná dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě pšenice ozimé
Tržil, Marek
Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou ve výživě pšenice ozimé a porovnat výsledky hnojiv s inhibitorem nitrifikace s hnojivem bez inhibitoru a porovnat vliv velikosti aplikované dávky na změnu naměřených hodnot. Do pokusu bylo zařazeno 5 různých variant: 1. ALZON 46 + síran amonný (1:1) 100% dávka, 2. ALZON 46 + síran amonný (1:1) 80% dávka, 3. ALZON 25 -- 6S 100% dávka, 4. ALZON 25 -- 6S 80% dávka, 5. močovina + síran amonný (1:1). U jednotlivých variant byl posuzován výživný stav porostu, výnos zrna a kvalitativní parametry zrna. Experiment byl proveden formou maloparcelového polního pokusu na pokusné stanici Školního zemědělského podniku v Žabčicích v hospodářském roce 2012/2013. U obsahu lepku, N-látek a sedimentační hodnoty statisticky průkazně nejnižších hodnot dosahovala varianta hnojená ALZONEM 25 -- 6S 80 %. U objemové hmotnosti varianta močoviny + síran amonný dosahovala statisticky průkazně nižších výsledků. Nejlepších výsledků z uvedených variant dosahovala varianta ALZON 46 + síran amonný (1:1) 100 % a to u parametrů N-tester, výnos zrna, sedimentační hodnota, obsah N-látek a lepku.
Dusíkato-sirná hnojiva s inhibitory nitrifikace ve výživě pšenice ozimé
Minařík, Petr
Práce se zabývá vlivem dusíkato-sirných hnojiv s inhibitory nitrifikace ve výživě pšenice ozimé. Daná problematika byla řešena v hospodářském roce 2012/2013 formou maloparcelkového pokusu na pokusné stanici Školního zemědělského podniku v Žabčicích u Brna. Do pokusu bylo zařazeno následujících 6 variant: 1. nehnojená kontrola, 2. ENSIN 100 %, 3. ENSIN 80 %, 4. ENTEC 26 100 %, 5. ENTEC 26 80 %, 6. DASA + DASA. Hnojiva s inhibitory byla aplikována ve formě regeneračního hnojení v celkové dávce 140 kg dusíku na ha, respektive 120 kg dusíku na ha u varianty s 80 % dávkou. Hnojivo DASA bylo aplikováno děleně ve dvou dávkách. Hodnocen byl vliv hnojení na výnos a kvalitativní parametry zrna. Statisticky průkazný byl vliv hnojených variant na hodnotu N--testeru. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo u varianty DASA + DASA. U výnosu a objemové hmotnosti nebyl průkazný vliv hnojení, avšak nejvyššího výnosu i objemové hmotnosti bylo dosaženo u varianty ENTEC 26 v dávce 80 %. Na obsah N--látek v zrnu má hnojení u jednotlivých variant statisticky průkazný efekt. Nejvyšších průměrných hodnot obsahu N--látek dosahovala varianta DASA + DASA, která mělo oproti nehnojené variantě o 28 % vyšší obsah N--látek. V obsahu lepku i sedimentační hodnotě byly zjištěny průkazné rozdíly u hnojených variant. Nejvyšší obsah lepku i nevyšší sedimentační hodnota byla zjištěna u varianty DASA + DASA.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.