Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nanočástice pro přenos genové terapie
Dvořáková, Nikola ; Ellederová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Šálek, Petr (oponent)
Genová editace pomocí CRISPR/Cas9 systému je jedna z možností, která udává nový směr v rozvoji genové terapie. Nejčastěji využívaným prostředkem pro přenos DNA do buněk jsou viry, které však nedokáží často pojmout CRISPR/Cas9 systém, velký až několik kb. Nanočástice (NPs) jako nevirové přenašeče se jeví jako možný prostředek, jak tento systém do buňky přenést. Pro tuto práci byly vybrány magnetické Fe3O4 NPs (MNPs) kvůli jejich skvělým vlastnostem jako je multifunkčnost, biokompatibilita, snadná odbouratelnost a jednoduchá syntéza. Cílem práce bylo vytvořit MNPs a komplex MNPs obalených PEI/CRISPR-Cas9 plazmidem a následně je charakterizovat pomocí fyzikálně chemických metod. Vytvořenému komplexu MNPs/PEI/CRISPR-Cas9 byly definovány přesné parametry, které byly určeny jako vhodné pro možné pohlcení buňkou. Byla ověřena také hypotéza stabilizace komplexu MNPs/CRISPR-Cas9 plazmidu po přidání polyethyleniminu (PEI), který dokáže taktéž plazmidovou DNA ochránit i před restrikčními endonukleázami. Následně mohla být komplexem MNPs/PEI/CRISPR-Cas9 transfekována stabilní modifikovaná buněčná linie HEK293-TLR3, určená pro možné pozorování oprav dvouřetězcových zlomů (DSB) pomocí nehomologního připojení konců (NHEJ) nebo homologní rekombinace (HR). Výsledky ukazují efektivitu transfekce 13 % a pro NHEJ 5 %...
Pseudotypování u bakulovirů
Zobalová, Eliška ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Bakuloviry jsou obalené DNA viry, které infikují larvální stadia členovců, především hmyzu. Bakuloviry mají široké použití v biotechnologiích. Jsou využívány jako biologické pesticidy a expresní vektory pro produkci proteinů v hmyzích buňkách. Jsou však schopny vstupovat i do savčích buněk a dopravovat geny pro expresi řízenou z promotorů, které jsou v příslušných buňkách aktivní. Rekombinací nebo pseudotypováním mohou vznikat bakuloviry, které mají vyšší schopnost transdukce nebo rozeznávají specifické savčí buňky. Tato bakalářská práce podrobně popisuje fenomém pseudotypovaní u virů a shrnuje publikovaná data o využití pseudotypovaných bakulovirů pro genovou terapii a vakcinace.
Programmable nucleases in human therapy
Šlaufová, Marta ; Kašpárek, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Většina genomických mutací vede k závažným symptomům, které obvykle nejsou vyléčitelné. Intenzivní vývoj technik spojených s programovatelnými nukleázami (PN) v posledních letech otevřel nové možnosti při léčbě mnoha nemocí, jako jsou například geneticky podmíněné choroby, infekční nemoci, nebo rakovina. PN jsou enzymy, které umožňují místně specifické štěpení DNA, jež může vést k cílené modifikaci daného genomického lokusu. Skládají se z domény nespecificky štěpící DNA a z DNA-vazebné domény, která má buď formu modulárních proteinů vázajících se na DNA, nebo formu oligonukleotidů, které se na základě "Watson-Crickovského" párování váží na odpovídající sekvenci DNA. Doména nespecificky štěpící DNA zajišťuje vznik dvouvláknových zlomů, které jsou nezbytné pro následující úpravy genomu. Vývoj zinc finger nukleáz (ZFN) a poté i TALE nukleáz (transcription activator-like effector nucleases, TALEN) umožnil první terapeutické postupy založené na cílené úpravě lidského genomu. Technologie CRISPR-Cas (clustered regularly interspaced short palindromic repeats) přinesla další výrazné zjednodušení a rozšíření metod využívajících PN. Tato práce si klade za cíl poskytnout přehled o současném stavu, vývoji a překážkách v oblasti využití PN při léčbě lidských pacientů.
Možné přístupy ke genové terapii Cystické fibrosy
Král, Jan ; Bořek Dohalská, Lucie (vedoucí práce) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt Cystická fibróza je autosomálně recesivní onemocnění způsobené mutací v CFTR genu, která má za následek nefunkčnost či absenci CFTR chloridového kanálu. Jeden ze způsobů, jak indukovat tvorbu CFTR proteinu v postižených buňkách, představuje genová terapie. V rámci genové terapie lze do cílových buněk přenášet buď DNA, nebo mRNA. Tato práce byla zaměřena na optimalizaci metody detekce CFTR proteinu pomocí metody Western blot, díky níž byla studována účinnost přenosu CFTR-mRNA do buněčných linií. CFTR protein byl detekován v buněčné linii zdravého plicního epitelu (NuLi-1), plicního epitelu postiženého cystickou fibrózou s mutací ΔF508 (CuFi-1) a v buněčné linii plicního karcinomu (A549). Byla porovnávána účinnost čtyř způsobů buněčné lyze - lyze pomocí ultrazvuku a lyze třemi různými lyzačními pufry. Jako nejúčinnější pro detekci tohoto proteinu se ukázala lyze RIPA pufrem s inhibitory proteas. Zároveň byly porovnávány tři primární monoklonální protilátky pro detekci CFTR proteinu metodou Western blot. Z těchto protilátek se ukázala jako nejvhodnější protilátka CF3, která je specifická proti extracelulárnímu epitopu CFTR proteinu. Byly detekovány různě glykosylované formy CFTR proteinu. Největší množství CFTR protein bylo zjištěno v buněčné linii NuLi-1. Zároveň byl tento protein detekován v...
Polymerní systémy pro dopravu siRNA
Blažková, Jana ; Pechar, Michal (vedoucí práce) ; Šťovíček, Vratislav (oponent)
Proces RNA interference (RNAi) je přirozený jev, při kterém dochází prostřednictvím malých dvouřetězcových RNA molekul (dsRNA) k posttranskripční regulaci exprese genů. "Small interfering RNA" (siRNA) je malá dsRNA, kterou můžeme využít pro cílené umlčování genů, jakožto alternativní terapeutickou léčbu geneticky podmíněných onemocnění. Pro in vivo aplikaci je nutné siRNA ochránit před degradací, abychom zajistili její efektivní dopravení do cílových buněk pomocí sofistikovaných vektorů. Tato práce je zaměřená především na na popis nevirových vektorů na bázi kladně nabitých polymerů, tvořících s siRNA polyelektrolytové komplexy (polyplexy), a povrchově modifikujících hydrofilních polymerů zajišťující ochranu vektoru během transportu v krvi.
Biokompatibilita a imunokompatibilita polymerů určených pro genovou terapii
Matyášová, Veronika ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent)
Cílem genové terapie je vyléčit onemocnění, která mají původ v genovém defektu. Terapie se v současnosti soustřeďuje zejména na léčbu nemocí způsobených defektem jediného genu (cystická fibróza, hemofilie, svalová dystrofie a řada dalších). Náš projekt byl zaměřen na vývoj systémů nevirového přenosu genů ex vivo, s hlavním zřetelem k vývoji terapeutických postupů pro léčbu degenerativních onemocnění sítnice a některých kardiovaskulárních onemocnění. Jako vektory pro vlastní přenos genu sloužily biodegradovatelné kationické polymery na bázi poly-α-aminokyselin. Buňky by měly být ex vivo transfekovány polyplexy, pak přeneseny na membránu, která následně bude implantována do subretinálního prostoru oka nebo bude tvořit obal kardiovaskulárních protéz. Za základ implantovatelných membrán byl zvolen polyimid (PI). Povrch membrány byl modifikován navázáním hydrogelu, který má zajistit lepší kontakt s buňkami. Naším cílem bylo otestovat bio- a imunokompatibilitní vlastnosti hydrogelu, kterým byl potažen povrch implantátů, a vybraných kationických polymerů a polyplexů. U hydrogelu na bázi methakrylamidem modifikované želatiny typu B jsme pozorovali velmi dobrou bio- i imunokompatibilitu, a to jak v in vitro testech, tak při in vivo subkutánních implantacích. In vitro jsme prokázali, že neindukuje lýzu...
Biotechnologie ve světě a českých zemích
Pěknicová, Jana
Biotechnologie je jakákoli technologie využívající biologické systémy, živé organismy nebo jejich části k určité výrobě nebo jejich přeměně či jinému specifickému použití. Přednáška by měla ukázat stručný přehled o biotechnologiích ve světě, v českých zemích, v Biotechnologickém ústavu AVČR, v.v.i. a v projektu BIOCEV. 1. Biotechnologie ve světě: počátek biotechnologií - mezníky- aplikace v lékařství - genová terapie - geneticé modifikace (věda , zemědělství, průmysl) 2. biotechnologie v českých zemích: česká biotechnologie: mezníky 3. Biotechnologický ústav AVČR, v.v.i.: výzkum a výstupy do praxe 4. BIOCEV: biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci. - Ustavení centra excelence jako součást evropské vědecké oblasti zaručující vývoj moderních biotechnologií a medicíny.
Nukleové kyseliny jako terapeutické agens
Ráčková, Lucie ; Španová, Alena (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
S rozvojem molekulární biologie dochází i k rozvoji v onkoterapii. Hlavním směrem moderní medicíny je genová terapie. V genové terapii jsou používány dvě kategorie vektorů, a to virové vektory a nevirové vektory. K nevirovým vektorům patří plazmidy. Plazmidová DNA využívána v medicíně musí být dokonale čistá. V současnosti jsou k izolaci a purifikaci plazmidové DNA využívány hlavně chromatografické metody. Výzkum a vývoj se ale zabývá i jinými metodami, například dvoufázovými vodnými systémy a magnetickými nosiči. V experimentální části byla provedena izolace plazmidové pUC 19 DNA z kultury buněk Escherichia coli JM 109 (pUC 19) metodou alkalické lýze. Izolovaná plazmidová DNA byla purifikovaná pomocí třech metod: RNA v plazmidové DNA byla vysrážena chloridem lithným, RNA byla degradovaná imobilizovanou RNázou A a plazmidová DNA byla purifikována pomocí dvoufázového systému. Kvalita izolované plazmidové DNA byla ověřena spektrofotomericky a agarózovou gelovou elektroforézou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.