Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Fotograf František Dvořák (1932 - 1986). Život a dílo.
HRUŠOVÁ, Helena
František Dvořák (1932-1986) se stal po polovině 50. let 20. století jedním z předních českobudějovických fotoamatérů. Přes vysokou úroveň jeho díla se na jeho význam a uměleckou stopu postupem času zapomíná. Do pozadí jde především neoficiální část jeho tvorby. Tato bakalářská práce proto usiluje o zmapování a připomenutí jak života, tak i díla tohoto jihočeského umělce, kterému dosud nebyla věnována patřičná pozornost.
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York
Kuzica Rokytová, Bronislava ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Rousová, Hana (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York Tématem této disertační práce se stala výjimečná, přesto doposud opomíjená osobnost, umělec německého původu Hannes Beckmann |1909-1977|, absolvent Bauhausu, jeden z uprchlíků před nacismem do Československa, a v neposlední řadě ředitel fotografického oddělení Guggenheimova muzea v New Yorku. Svou prací Beckmann naplňoval avantgardní myšlenky o syntéze uměleckých oborů: byl malířem, fotografem, scénografem, uměleckým teoretikem a pedagogem, ale i tvůrcem abstraktních objektů, pohybujících se na pomezí minimalistických a kinetických konstrukcí. Jeho životní osud a vytvořené dílo začalo získávat zřetelnější podobu v rámci výzkumu o výtvarných umělcích, kteří nalezli v meziválečném Československu útočiště před demagogickými politickými systémy. Do té doby byl Hannes Beckmann zcela neznámým nejen české historii umění. Svědčí o tom absence jeho jména v české odborné literatuře, ale i to, že nebyl nikterak zmiňován ani v publikacích vydávaných německým Bauhausem, kde nějaký čas působil. Dostupné byly pouze kusé informace o jeho pedagogickém a uměleckém působení v oblasti op-artu (optického umění) ze šedesátých až sedmdesátých let 20. století ve Spojených státech amerických, které zmiňovaly katalogy vydané k zde uspořádaným Beckmannovým výstavám. Práce se z...
Stanislav Tereba: jeho kariéra a fotografický styl
Hejbal, Dominik ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Diplomová práce mapuje kariéru fotografa Stanislava Tereby, který se proslavil především hlavní cenou v prestižní mezinárodní soutěži World Press Photo, kde uspěl se snímkem fotbalového brankáře Miroslava Čtvrtníčka z utkání hraného v Praze na Letné. Práce se zabývá především Terebovou prací v době, kdy působil v redakci Večerní Prahy, kde strávil většinu své kariéry. Část práce je věnována také samotné Večerní Praze, v jejíž redakci se dostávalo fotografii velké pozornosti. Terebova kariéra od 90. let je pak příznačnou ukázkou problémů, které mnoha novinářům nastaly po sametové revoluci, kdy se média dostávala do soukromého vlastnictví. V práci je také Terebova kariéra zasazena do kontextu vývoje sportovní fotografie v Česku. Terebův fotografický styl je zde zkoumán s využitím sémiotické analýzy a metody kompoziční interpretace. Dále se práce skládá z případové studie zaměřené na Terebův úspěch ve World Press Photo. Terebův snímek je srovnáván s ostatními vítěznými fotografiemi i s konkurencí v samotném ročníku 1959, kdy byl poctěn hlavní cenou i na úkor obvykle oceňovaných válečných fotografií. Pozornost je věnována také vzniku Terebova vítězného snímku od účasti na utkání až po následnou úpravu fotografie.
Role embedded journalism při práci novinářů na misích Lékařů bez hranic
Nguyenová, Thuong Ly ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Lékaři bez hranic patří mezi nejuznávanější humanitární organizace na světě, jejich hlavní náplní práce je organizování lékařských misí na místech neštěstí či války. Taková místa jsou zajímavá i pro novináře, kteří mohou využívat výhod ochrany organizace a zároveň získat unikátní příběhy. Právě novinářská cesta pod křídly nějaké organizace se nazývá embedded journalism - tzv. začleněný žurnalismus. Ten byl do této doby zkoumán především z hlediska spojení s armádou, kdy novináři cestují s vojáky, a jejich pohled na válku tím může být zkreslený. Stejně zkreslený svět však může mít i novinář, který cestuje s Lékaři bez hranic. Pro tuto práci bylo osloveno dvanáct novinářů z celého světa, kteří mise navštívili a práci lékařů zdokumentovali. V rozhovorech popisovali své zkušenosti, výhody a nevýhody takové práce a vliv organizace na jejich práci. Své zkušenosti sdílelo i několik pracovníků Lékařů bez hranic. Výpovědi doplnila obsahová analýza, která se zaměřila na výsledné reportáže a fotografie od oslovených novinářů.
Vývoj rychlosti přenosu válečné fotografie
Medková, Magdaléna ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Tato práce popisuje, jak se v průběhu času a v závislosti na technologickém vývoji urychlil přenos válečného fotografického záznamu (cesta od reportéra k publiku) a dále v této souvislosti charakterizuje proměnu komunikačního modelu, přesněji posun od jednosměrné masové komunikace (one-to-many) k modelu nových médií, kombinujícím interpersonální (one-to-one) s masovým, dávajícím vzniknout modelu novému (many-to- many). (Crosbie, 2006).
Intence umělecké fotografie. Možnosti a limity Ecovy recepční estetiky na příkladě výstavy Tak pravil LaChapelle
Pecháčková, Alena ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Diplomová práce Intence umělecké fotografie. Možnosti a limity Ecovy recepční estetiky na příkladě výstavy "Tak pravil LaChapelle" věnuje pozornost fotografiím reklamního a uměleckého fotografa Davida LaChapella a teorii recepce a interpretace Umberta Eca. LaChapellovy fotografie jsou příkladem, na němž budou analyzovány limity a možnosti Ecovy recepční estetiky. Za tímto účelem budou využity tři různé interpretace vybraných fotografií (fotografie Potopa a fotografický cyklus Muzeum).
Srovnání práce obrazových editorů ve vybraných českých a amerických periodikách
Zapotilová, Mariana ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Srovnání práce obrazových editorů ve vybraných českých a amerických periodikách" pojednává o důležité profesi fotoeditora v České republice a Spojených státech a snaží se ji v jednotlivých zemích porovnat. V úvodní části bych chtěla stručně nastínit historii žurnalistické fotografie v ČR a USA a popsat aspekty, které ji v průběhu dvou století ovlivňovaly. V další kapitole se soustředím na vymezení pojmů, protože ne každý je obeznámen s pozicí a pravomocemi fotoeditora v novinách, a také typy fotografií, se kterými žurnalistika pracuje. Vysvětluji zde vznik tohoto povolání, které je mnohem mladší, než samotná fotografie. Ve výzkumné části pomocí hloubkových rozhovorů s několika profesionálními obrazovými fotoeditory a fotografy chci vysvětlit jednotlivé postupy a rutinu redakční fotografické a fotoeditorské práce. Zaměřuji se především na zvyky a procesy, které předcházejí vzniku zpravodajské či reportážní fotografie, a následné rozhodovací procesy při výběru obrázků na stránky novin. Krátce také porovnávám problematiku vzdělání a vzdělávání v oboru vizuální žurnalistika. V jedné z kapitol se věnuji tématu popisků u novinových fotografií a na názorných příkladech se snažím zodpovědět otázku, jak se liší či si jsou podobné styly psaní těchto krátkých textů doprovázejících fotografie. Ve...
Fotografie v časopise Respekt
Svatá, Kristýna ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Fotografie v časopise Respekt" se zabývá zacházením s fotografiemi v tomto periodiku. Důraz je kladen na první pololetí roku 2006, kdy týdeník vycházel v novinové podobě, a na první pololetí roku 2008, kdy se jeho formát změnil na časopisový. Cílem práce je komplexně popsat, jak se s fotografickým materiálem v redakční praxi týdeníku Respekt nakládá. Práce se nesoustředí pouze na výsledné fotografie, které čtenář v tisku uvidí - sleduje i, co stojí za jejich vznikem a co se s nimi děje před samotným publikováním. Představuje práci fotografa i obrazové redaktorky a jejich spolupráci s píšící částí redakce. Dalším sledovaným bodem je analýza čísel 1 - 26 z roku 2006 a 1 - 26 z roku 2008. Tato analýza demonstruje změny v oblasti fotografického obsahu týdeníku, které souvisely se změnou formátu a tím pádem i s novými možnostmi pro rozvoj fotografie. Analytická část práce bude uvedena kapitolami, představujícími historii i současnou podobu časopisu Respekt, další z kapitol se věnuje teoretickému vymezení žurnalistické fotografie a její žánrové klasifikaci.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.