Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 174 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dobrovolníci jako doplněk profesionální sociální práce s pěstounskými rodinami
HAVLOVÁ, Jana
Dobrovolnictví lze chápat jako svobodně zvolenou činnost, která je vykonávána ve prospěch druhých, a to bez nároku na finanční odměnu. Samotní dobrovolníci působí v různých oblastech, přičemž jednou z těch nejrozšířenějších je oblast sociální.Tato bakalářská práce se věnuje dobrovolnictví jako doplňku profesionální sociální práce s pěstounskými rodinami, ve které je hlavním cílem zmapování využívání dobrovolníků při sociální práci s pěstounskými rodinami. Dílčím cílem je popsat přínos dobrovolníků v práci s pěstounskými rodinami, a to z pohledu sociálních pracovníků.Výsledky výzkumu jsou obsaženy v praktické části této práce. K dosažení cílů byla využita technika kvalitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byla zvolena metoda dotazování, která probíhala pomocí techniky polořízených rozhovorů. Rozhovory byly uskutečněny s pěti komunikačními partnery, a s pomocí otevřeného kódování a kategorizací dat byly přepsány do tabulek pro lepší orientaci. Výsledky ukázaly, že v rámci Jihočeského kraje působí třináct doprovázejících organizací, přičemž dobrovolníky pro práci s pěstounskými rodinami využívá pouze pět doprovázejících organizací. Pěstounským rodinám je nabízeno organizacemi velké množství forem dobrovolnictví, které se liší svou strukturou a náplní. Role dobrovolníka v organizaci je vnímána velmi pozitivně, a to především z důvodu navázání přátelského vztahu dobrovolníka a dítěte. Tento vztah je vnímán sociálními pracovními jako skvělý doplněk jejich práce. Přínos dobrovolníků v organizacích je vnímám velice pozitivně. Výsledky mé bakalářské práce mohou být užitečné pro poskytovatele sociálních služeb a pro samotné doprovázející organizace. Výsledky dále mohou ukázat doprovázejícím organizacím, které dobrovolníky nevyužívají možné přínosy dobrovolnictví v práci s pěstounskými rodinami.
Případová studie sourozenců s mentálním postižením v pěstounské péči
Dudová, Daniela ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce zachycuje život dvou sourozenců, kteří byli vzati z dětského domova a byli umístěni do pěstounské péče. Následně jim byla diagnostikována mentální retardace, konkrétně středně těžká mentální retardace. Bakalářská práce se zaměřuje na popsání mentálního postižení, jeho klasifikaci, etiologii, typické znaky a projevy mentální retardace. Také popisuje možnosti vzdělávání a pracovního uplatnění osob s mentálním postižením. Dále se věnuje typům náhradní rodinné péče, kde se konkrétně nejvíce zaměřuje na pěstounskou péči, mimo jiné je zahrnuta legislativa, která úzce souvisí s tímto tématem a historie náhradní rodinné péče. V druhé části práce je popsán život sourozenců v pěstounské péči, pomocí rozhovorů s pěstouny a samotnými sourozenci. Je tak ukázán běžný život této rodiny, každodenní úskalí a překážky, s kterými se musí vyrovnávat a problémy, které musí řešit. Pěstouni popisují období, kdy se rozhodli pro pěstounskou péči, dále průchod dětí školským vzdělávacím systémem, jejich vyhlídky a plány do budoucna. Také sourozenci se vyjadřují k tématům blízké budoucnosti, popisují běžný den ve škole, domácí práce, s kterými pomáhají doma. Hlavním cílem práce je poukázat na výhody a značné nevýhody a nedostatky v pěstounské péči konkrétně u dětí s mentální retardací, což by mohlo přispět k...
Podpůrné programy pro náhradní rodiny s romskými dětmi
Pokorná, Pavla ; Hajská, Markéta (vedoucí práce) ; Kubaník, Pavel (oponent)
Překládaná bakalářská práce se věnuje tématu náhradní rodinné péče o děti s romskými kořeny v České republice, se zaměřením zejména na specifické podpůrné programy pro rodiny, které přijaly romské děti. Práce mapuje, jaké existují podpůrné programy zaměřující se přímo na skupinu náhradních rodin s romskými dětmi. Z nalezených programů jsou poté vybrány tři, jež jsou na základě uskutečněných rozhovorů s jejich realizátory blíže popsány. Popis se přitom zaměřuje zejména na tyto aspekty: způsob, jakým je náhradním rodinám tematika romství přibližována; zdroje informací, které realizátoři předávají náhradním rodinám; a podíl Romů a Neromů na přípravě a realizaci těchto programů. Pohled na podpůrné programy je doplněn ještě o reflexi těchto aktivit ze strany účastníků jednoho z programů. Práce zahrnuje také informace přibližující širší rámec dané problematiky, tedy systém náhradní péče o děti v České republice. Poukazuje na nadprezentovaný počet romských dětí v kolektivních zařízeních oproti majoritní populaci a současně menší ochotu žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče tyto děti přijmout. Tento popis je obohacen o informace přímo z praxe - od oborníků z oblasti NRP a náhradních rodičů dětí s romskými kořeny, s nimiž byly rovněž realizovány rozhovory. Klíčová slova: romské děti, náhradní...
Rodičovské kompetence matek s psychiatrickou diagnózou v kontextu rodinné politiky
Pavlíčková, Karolína ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze rodičovských kompetencí matek s psychiatrickou diagnózou, přičemž je kladen důraz na obtíže, které může diagnóza vnést do fungování rodiny. Jako nejzávažnější se z praxe jeví nutnost umisťování dětí do zařízení mimo rodinu v případech, kdy péči o děti nemohou v době matčiny ataky převzít další členové rodiny. Vzhledem k povaze onemocnění je možné předpokládat periodicitu, která výrazným způsobem narušuje vývoj dítěte i vztahů v rodině. Reálné důsledky byly v empirické části práce zjišťovány pomocí případové studie 6 rodin s psychiatricky nemocnou matkou. Pomocí rozhovorů byly mapovány potřeby rodin, které byly následně porovnány se současnou nabídkou služeb neziskových organizací. Z rozhovorů s těmito aktéry bylo zjišťováno, jaké služby poskytují a v jakých směrech tyto rodiny potřebují podporu. Vzhledem k povaze problému a nutnosti jeho systémového řešení v souvislosti s poskytovanou psychiatrickou péčí, byl osloven současný ministr zdravotnictví v demisi, který se k řešené problematice také vyjádřil. Původní předpoklad, že vážné dopady má onemocnění především na rodiny matek samoživitelek, se potvrdil, nicméně se ukázalo, že i pro kompletní rodinu je matčino onemocnění velkou zátěží.
Management organizace v procesu změny
Chodlová, Michaela ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vrzáček, Petr (oponent)
Diplomová práce metodou případové studie monitoruje proces zavádění supervize do konkrétního zdravotnického zařízení, které pečuje o ohrožené děti do 3 let věku. Jejím cílem je vytvořit zaměstnancům organizace prostor pro reflexi, podporu procesů učení a změny. V kontextu transformace v oblasti náhradní rodinné péče je cílem práce podpořit resilientní zvládání změn a usnadnit otevřený dialog managementu a zaměstnanců. Teoretická část práce je zaměřena na výklad souvisejících pojmů. V empirické části práce uvádím etické aspekty případové studie a metodologii. Následuje analýza dat, zhodnocení vstupního stavu organizace před zavedením změny, popis procesu změny, a zhodnocení stavu organizace po devíti měsících od zavedení změny.
Prožívání proměny role pečovatele v pěstounské péči
KÁROVÁ, Ilona
Tématem diplomové práce je náhradní rodinná výchova vykonávána příbuznými dítěte. Cílem práce je zjistit případné rozdílné role v příbuzenské pěstounské péči a různé přístupy k ní, zachytit zkušenosti příbuzenských pěstounů, jejich vnímání a prožívání péče o děti. Zajímalo mne, co jim přijetí dítěte do péče přineslo, a naopak jestli existují nějaké negativní jevy, které jsou s péčí spojeny. V teoretické části diplomové práce je popsána historie náhradní rodinné péče v různých obdobích, vyjasněny pojmy rodina, sociální role, attachment. Dále jsou vysvětleny jednotlivé formy náhradní výchovy a podrobněji popsána pěstounská péče vykonávána příbuznými dítěte. Pozornost je věnována vztahu a kontaktu s rodičem dítěte. Nezastupitelnou úlohu v pěstounské péči sehrává i OSPOD a doprovázející organizace, kterým je věnována poslední kapitola teoretické části. Pro účely výzkumu jsem použila kvalitativní metodologii. Jako techniku sběru dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor se skládal z osmi dotazovaných, kteří byli vybráni metodou prostého záměrného výběru. Do výzkumného souboru byli zahrnuti pěstouni, kteří pečují o děti svých příbuzných. Zjišťovala jsem důvody, které vedly k umístění dětí do pěstounské péče, jak pěstouni tuto péči prožívají a jak ji oni sami vnímají. Výsledky analýzy rozhovorů mi umožnily rozkrýt a pochopit základy problematiky příbuzenské pěstounské péče. Dle shodných znaků byly rozděleny do několika okruhů. První okruh se zabýval příčinami přijetí dítěte do péče příbuzných. Mezi hlavní příčiny patřily zejména různé druhy závislostí, zanedbávání dětí, nezajištění vhodného bydlení či nezájem o dítě. Druhý okruh se vztahoval k pocitům pěstounek při přijetí dítěte do péče. Jsou zde popisovány proces jejich rozhodování, motivace a obavy spojené s přijetím dítěte. Ve většině případů pěstounky měly dostatek času potřebného k uskutečnění rozhodnutí o přijetí dítěte do péče. Pro polovinu pěstounek bylo rozhodnutí o pěstounské péči samozřejmostí, pro ostatní pěstounky bylo toto rozhodnutí spojeno s ambivalentními pocity. Třetí okruh se věnuje proměnám v širších osobních vztazích a vztazích v rodině, především dopadu péče na partnerské vztahy a možnosti ovlivnění vztahu s vlastními dětmi pěstounů. Významnou roli zde sehrávaly také vztahy s biologickými rodiči dítěte. Čtvrtý okruh zahrnuje základní charakteristiky péče o dítě. Většina pěstounek zaznamenala výrazné změny ve svém životě. Pěstounská péče měla nejen negativní dopad na kvalitu jejich života, ale též pro ně byla zdrojem životní síly a optimismu. Pěstounky se setkávaly s problémovými situacemi, které se týkaly mezigeneračních rozdílů, chování dětí a problémů ve škole. Také se u nich často objevovaly obavy o budoucnost svěřených dětí. Některé pěstounky přijaly roli matky, která převažovala nad ostatními životními rolemi. Ostatní pěstounky neměly problém s oddělováním rolí a přecházením z role do role. Ke konfliktu rolí docházelo především u babiček dětí. V posledním okruhu jsou uvedeny podmínky, které pěstounkám ulehčovaly péči o svěřené děti. Pro pěstounky byla podstatná hlavně pomoc rodiny, které dávaly přednost, a také dostatečné finanční zajištění. Vítaly pomoc doprovázející organizace a nabízených služeb, velký význam pro ně mělo povinné vzdělávání a možnost sdílet svou zkušenost s ostatními pěstouny.
Psychologické aspekty pěstounské péče
KOŠNEROVÁ, Patricie
Práce se zabývá psychologickými aspekty pěstounské péče, které můžeme v tomto kontextu definovat jako hlediska pěstounského vztahu a jeho dopady na svěřené dítě a pěstouna. V této práci jsou popsány psychické potřeby dítěte, definovány následky psychického strádání, jako je především psychická deprivace. Dále je také analyzována citová vazba, projevy jejího narušení a možná náprava. Vedle analýzy dětí umisťovaných do pěstounské péče se práce také zaměřuje na osobu pěstouna. Z tohoto hlediska je hodnocena motivace k náhradnímu rodičovství, stejně tak rozdíl mezi očekávám a realitou. Práce také poukazuje na vzájemný vztah pěstouna a dítěte, se všemi dopady, úskalími a chybami, kterých se pěstouni ve své výchově mohou dopustit. Na závěr této práce jsou uvedeny praktické zásady pro úspěšné a dlouhodobé fungování pěstounského vztahu.
Blízké vztahy v pěstounských rodinách
SMÍŠKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá mapováním blízkých vztahů v pěstounské rodině. Především se snaží přiblížit prožívání uvnitř pěstounské rodiny z pohledu matky pěstounky. Cílem praktické části je zjistit, jak matky pěstounky vnímají a prožívají vztahy v rodině. Tedy přiblíží motivaci pěstounů, příchod dítěte do nové rodiny a jeho adaptaci v ní, mapuje sourozenecké vztahy a vztah partnerský a s tím související výchovu dětí. Pro výzkum bylo zvoleno kvalitativní šetření, kdy za pomocí polostrukturovaných rozhovorů jsou získávány informace od pěstounek, které vykonávají buď krátkodobou pěstounskou péči nebo dlouhodobou, která zahrnuje i příbuzenskou pěstounskou péči. Následně jsou vytvořeny kazuistiky jednotlivých pěstounských rodin a získaná data jsou zpracována pomocí metody vyložení karet. Výsledky šetření ukazují dva typy prožívání vůči přijatému dítěti uvnitř rodiny, se kterým pak souvisí motivace, partnerský vztah, sourozenecký vztah i výchova dítěte. První typ rodin přijímá rodičovskou identitu vůči dítěti a druhý ji nepřijímá. Výsledky potvrzují stabilnější partnerský vztah po příchodu přijatého dítěte, také motivaci pomoct dítěti doplněnou o další potřeby jednotlivých rodin a starostlivost a péči ze strany získaných sourozenců.
Děti v náhradní rodinné péči a spolupráce rodiny s mateřskou školou
PÁLOVÁ, Bára Bianca
Bakalářská práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče a spolupráce rodiny s mateřskou školou. Zaměřuje se na proces zprostředkování osvojení, průběh osvojování a adaptaci osvojeného dítěte na nové prostředí rodiny a školy. Zejména se zaměřuje na komunikaci mateřské školy s rodinou a na přístup a informovanost předškolních pedagogů. Teoretická část práce se zabývá problematikou rodiny, náhradní rodinnou péčí, předškolním obdobím a adaptací dítěte. Praktická část je zaměřena na hloubkový rozhovor s osvojiteli a pohled na jejich zkušenost s procesem adopce. Současně byl pozorován vývoj dítěte a socializační proces v průběhu adaptace v mateřské škole. Výzkum ukázal, že komunikace rodiny a pedagogů byla v pořádku a že vedení mateřské školy bylo srozuměno s rodinnou anamnézou i jejich specifiky. Data získaná z rozhovoru byla následně interpretována do případové studie.
Transformace a deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice
Potužníková, Michaela ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Náhradní péče o dítě je nepostradatelnou součástí systému sociálně-právní ochrany dětí. Před rokem 1989 byla v České republice upřednostňována ústavní péče, která byla po pádu komunismu postupně nahrazována náhradní rodinnou péčí, a to z důvodu nevhodnosti ústavní péče plně nahradit rodinné prostředí. Deinstitucionalizací je myšlena změna systému umísťování dětí do alternativních typů péče a je chápána jako přechod od zařízení ústavní péče do typů náhradní rodinné péče, případně do individuálnějších typů péče s rodinným charakterem. V roce 2013 vstoupila v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jejímž cílem bylo transformovat systém náhradní péče směrem k individuálnější práci s ohroženými dětmi. Novela obnovila institut pěstounské péče na přechodnou dobu a pozměnila institut dlouhodobé pěstounské péče. Dále zavedla pravidla pro systematické fungování orgánů sociálně-právní ochrany dětí, zaměřila se na prevenci v oblasti ohrožených dětí, apod. Cílem práce je zhodnotit změny v oblasti deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice po novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí z roku 2013, zejména pak vzhledem k pěstounství, a zhodnotit cíle v oblasti deinstitucionalizace a jejich naplnění vzhledem k novele zákona.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 174 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.