Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 169 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prožívání proměny role pečovatele v pěstounské péči
KÁROVÁ, Ilona
Tématem diplomové práce je náhradní rodinná výchova vykonávána příbuznými dítěte. Cílem práce je zjistit případné rozdílné role v příbuzenské pěstounské péči a různé přístupy k ní, zachytit zkušenosti příbuzenských pěstounů, jejich vnímání a prožívání péče o děti. Zajímalo mne, co jim přijetí dítěte do péče přineslo, a naopak jestli existují nějaké negativní jevy, které jsou s péčí spojeny. V teoretické části diplomové práce je popsána historie náhradní rodinné péče v různých obdobích, vyjasněny pojmy rodina, sociální role, attachment. Dále jsou vysvětleny jednotlivé formy náhradní výchovy a podrobněji popsána pěstounská péče vykonávána příbuznými dítěte. Pozornost je věnována vztahu a kontaktu s rodičem dítěte. Nezastupitelnou úlohu v pěstounské péči sehrává i OSPOD a doprovázející organizace, kterým je věnována poslední kapitola teoretické části. Pro účely výzkumu jsem použila kvalitativní metodologii. Jako techniku sběru dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor se skládal z osmi dotazovaných, kteří byli vybráni metodou prostého záměrného výběru. Do výzkumného souboru byli zahrnuti pěstouni, kteří pečují o děti svých příbuzných. Zjišťovala jsem důvody, které vedly k umístění dětí do pěstounské péče, jak pěstouni tuto péči prožívají a jak ji oni sami vnímají. Výsledky analýzy rozhovorů mi umožnily rozkrýt a pochopit základy problematiky příbuzenské pěstounské péče. Dle shodných znaků byly rozděleny do několika okruhů. První okruh se zabýval příčinami přijetí dítěte do péče příbuzných. Mezi hlavní příčiny patřily zejména různé druhy závislostí, zanedbávání dětí, nezajištění vhodného bydlení či nezájem o dítě. Druhý okruh se vztahoval k pocitům pěstounek při přijetí dítěte do péče. Jsou zde popisovány proces jejich rozhodování, motivace a obavy spojené s přijetím dítěte. Ve většině případů pěstounky měly dostatek času potřebného k uskutečnění rozhodnutí o přijetí dítěte do péče. Pro polovinu pěstounek bylo rozhodnutí o pěstounské péči samozřejmostí, pro ostatní pěstounky bylo toto rozhodnutí spojeno s ambivalentními pocity. Třetí okruh se věnuje proměnám v širších osobních vztazích a vztazích v rodině, především dopadu péče na partnerské vztahy a možnosti ovlivnění vztahu s vlastními dětmi pěstounů. Významnou roli zde sehrávaly také vztahy s biologickými rodiči dítěte. Čtvrtý okruh zahrnuje základní charakteristiky péče o dítě. Většina pěstounek zaznamenala výrazné změny ve svém životě. Pěstounská péče měla nejen negativní dopad na kvalitu jejich života, ale též pro ně byla zdrojem životní síly a optimismu. Pěstounky se setkávaly s problémovými situacemi, které se týkaly mezigeneračních rozdílů, chování dětí a problémů ve škole. Také se u nich často objevovaly obavy o budoucnost svěřených dětí. Některé pěstounky přijaly roli matky, která převažovala nad ostatními životními rolemi. Ostatní pěstounky neměly problém s oddělováním rolí a přecházením z role do role. Ke konfliktu rolí docházelo především u babiček dětí. V posledním okruhu jsou uvedeny podmínky, které pěstounkám ulehčovaly péči o svěřené děti. Pro pěstounky byla podstatná hlavně pomoc rodiny, které dávaly přednost, a také dostatečné finanční zajištění. Vítaly pomoc doprovázející organizace a nabízených služeb, velký význam pro ně mělo povinné vzdělávání a možnost sdílet svou zkušenost s ostatními pěstouny.
Psychologické aspekty pěstounské péče
KOŠNEROVÁ, Patricie
Práce se zabývá psychologickými aspekty pěstounské péče, které můžeme v tomto kontextu definovat jako hlediska pěstounského vztahu a jeho dopady na svěřené dítě a pěstouna. V této práci jsou popsány psychické potřeby dítěte, definovány následky psychického strádání, jako je především psychická deprivace. Dále je také analyzována citová vazba, projevy jejího narušení a možná náprava. Vedle analýzy dětí umisťovaných do pěstounské péče se práce také zaměřuje na osobu pěstouna. Z tohoto hlediska je hodnocena motivace k náhradnímu rodičovství, stejně tak rozdíl mezi očekávám a realitou. Práce také poukazuje na vzájemný vztah pěstouna a dítěte, se všemi dopady, úskalími a chybami, kterých se pěstouni ve své výchově mohou dopustit. Na závěr této práce jsou uvedeny praktické zásady pro úspěšné a dlouhodobé fungování pěstounského vztahu.
Blízké vztahy v pěstounských rodinách
SMÍŠKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá mapováním blízkých vztahů v pěstounské rodině. Především se snaží přiblížit prožívání uvnitř pěstounské rodiny z pohledu matky pěstounky. Cílem praktické části je zjistit, jak matky pěstounky vnímají a prožívají vztahy v rodině. Tedy přiblíží motivaci pěstounů, příchod dítěte do nové rodiny a jeho adaptaci v ní, mapuje sourozenecké vztahy a vztah partnerský a s tím související výchovu dětí. Pro výzkum bylo zvoleno kvalitativní šetření, kdy za pomocí polostrukturovaných rozhovorů jsou získávány informace od pěstounek, které vykonávají buď krátkodobou pěstounskou péči nebo dlouhodobou, která zahrnuje i příbuzenskou pěstounskou péči. Následně jsou vytvořeny kazuistiky jednotlivých pěstounských rodin a získaná data jsou zpracována pomocí metody vyložení karet. Výsledky šetření ukazují dva typy prožívání vůči přijatému dítěti uvnitř rodiny, se kterým pak souvisí motivace, partnerský vztah, sourozenecký vztah i výchova dítěte. První typ rodin přijímá rodičovskou identitu vůči dítěti a druhý ji nepřijímá. Výsledky potvrzují stabilnější partnerský vztah po příchodu přijatého dítěte, také motivaci pomoct dítěti doplněnou o další potřeby jednotlivých rodin a starostlivost a péči ze strany získaných sourozenců.
Děti v náhradní rodinné péči a spolupráce rodiny s mateřskou školou
PÁLOVÁ, Bára Bianca
Bakalářská práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče a spolupráce rodiny s mateřskou školou. Zaměřuje se na proces zprostředkování osvojení, průběh osvojování a adaptaci osvojeného dítěte na nové prostředí rodiny a školy. Zejména se zaměřuje na komunikaci mateřské školy s rodinou a na přístup a informovanost předškolních pedagogů. Teoretická část práce se zabývá problematikou rodiny, náhradní rodinnou péčí, předškolním obdobím a adaptací dítěte. Praktická část je zaměřena na hloubkový rozhovor s osvojiteli a pohled na jejich zkušenost s procesem adopce. Současně byl pozorován vývoj dítěte a socializační proces v průběhu adaptace v mateřské škole. Výzkum ukázal, že komunikace rodiny a pedagogů byla v pořádku a že vedení mateřské školy bylo srozuměno s rodinnou anamnézou i jejich specifiky. Data získaná z rozhovoru byla následně interpretována do případové studie.
Transformace a deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice
Potužníková, Michaela ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Náhradní péče o dítě je nepostradatelnou součástí systému sociálně-právní ochrany dětí. Před rokem 1989 byla v České republice upřednostňována ústavní péče, která byla po pádu komunismu postupně nahrazována náhradní rodinnou péčí, a to z důvodu nevhodnosti ústavní péče plně nahradit rodinné prostředí. Deinstitucionalizací je myšlena změna systému umísťování dětí do alternativních typů péče a je chápána jako přechod od zařízení ústavní péče do typů náhradní rodinné péče, případně do individuálnějších typů péče s rodinným charakterem. V roce 2013 vstoupila v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jejímž cílem bylo transformovat systém náhradní péče směrem k individuálnější práci s ohroženými dětmi. Novela obnovila institut pěstounské péče na přechodnou dobu a pozměnila institut dlouhodobé pěstounské péče. Dále zavedla pravidla pro systematické fungování orgánů sociálně-právní ochrany dětí, zaměřila se na prevenci v oblasti ohrožených dětí, apod. Cílem práce je zhodnotit změny v oblasti deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice po novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí z roku 2013, zejména pak vzhledem k pěstounství, a zhodnotit cíle v oblasti deinstitucionalizace a jejich naplnění vzhledem k novele zákona.
Systém pěstounské péče na přechodnou dobu v České republice
Posavádová, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá pěstounskou péči na přechodnou dobu. Zjišťuje, jak se změnila legislativa v této oblasti po reformě v roce 2013, a jak probíhá v praxi. V práci je zvolen kvalitativní přístup, ve kterém bylo pracováno jak s daty primárními, tak s daty sekundárními. Primární data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se třemi skupinami respondentů - s pracovníky OSPOD, s pracovníky neziskových organizací zabývající se pěstounskou péčí na přechodnou dobu a s pěstouny na přechodnou dobu. Respondentům byly pokládány otázky na základě zjištění z literatury a odborných článků. V textu je popsáno fungování celého systému pěstounské péče na přechodnou dobu včetně jeho ukotvení v legislativě. Legislativně významná byla právě i reforma v roce 2013, která je též popsána. Práce je opřena o teorii street-level bureaucracy a teorii vývoje dítěte. Autorka nejprve vysvětluje implementaci politiky pěstounské péče na přechodnou dobu v praxi, tedy vysvětluje, jaké je současné nastavení a jak ve skutečnosti funguje. Dále zmiňuje největší bariéry v dosažení cílů reformy a s tím související problémy pěstounské péče na přechodnou dobu v praxi. Pro porovnání jsou přidané i poznatky ze zahraničních politik náhradní rodinné péče. Zjištění jsou uvedena přímo v textu a shrnuta v závěru práce.
Nové trendy v pěstounské péči
Čápová, Tereza ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Svou diplomovou práci jsem psala na téma "Nové trendy v pěstounské péči". Cílem mé práce bylo zjistit názory pěstounů na změnu systému náhradní rodinné péče, která vznikla novelizací zákona o sociálně právní ochraně dětí v roce 2013. V teoretické části jsem se zabývala změnami, které v novelizaci nastaly, charakterizovala jsem různé formy náhradní rodinné péče, popisovala jsem přípravu pěstounů a žadatelů. V praktické části jsem popisovala průzkum, který po vyhodnocení poukázal na problematiku pěstounské péče po novelizaci v roce 2013 z pohledu oslovených pěstounů. Tímto šetřením byly získané informace ohledně spokojenosti se změnami současného systému náhradní rodinné péče, informace ohledně potřebnosti pěstounské péče na přechodnou dobu i informace ohledně spolupráce se sociálními pracovníky.
Adaptace dětí vyrůstajících v pěstounské péči do předškolního zařízení
JIRÁSKOVÁ, Zdislava
Tato bakalářská práce popisuje průběh adaptace dětí vyrůstajících v pěstounské péči do předškolního zařízení. Hledá odpověď na otázku, zda je tento proces odlišný od procesu adaptace dětí vyrůstajících v biologických rodinách a zda je pro dítě z pěstounské péče přínosné stávat se součástí kolektivu vrstevníků. Také se zaměřuje na přístup předškolních pedagogů k tomuto tématu, jejich otevřenost, informovanost a připravenost na integraci těchto dětí do běžného kolektivu. Teoretická část práce se zabývá adaptací a náhradní rodinnou péčí. Během výzkumné části práce byly zrealizovány tři hloubkové rozhovory. V praktické části práce jsou uvedeny nejpodstatnější úryvky z rozhovorů, které z velké části odpovídají na výzkumné otázky. Tyto úryvky byly doplněny vlastním komentářem a podloženy odbornou literaturou. Výsledky práce ukázaly, že adaptace je natolik individuálním procesem, že nelze paušalizovat proces adaptace dětí z pěstounských rodin. Ovšem všichni participanti se shodli na tom, že děti z pěstounských rodin mají specifické chování a že kolektiv vrstevníků je pro tyto děti přínosem. Výzkum také ukázal, že přístup pedagogů je vřelý a téměř vždy profesionální.
Problematika obchodu s dětmi
MAŘÍKOVÁ, Miroslava
Obchod s dětmi je jednou z forem komerčního sexuálního zneužívání dětí, který se týká dětí každého věku a jako hlavní problematiku vnímám dětskou práci, sexuální zneužívání, dětskou prostituci a pornografii. Obchod s dětmi je evidentně nejvíce rozšířen v Africe, ale může se objevit i v České republice. Tato problematika se děje velmi skrytě a utajeně, často do ni bývají zapleteni samotní celníci, doktoři nebo řidiči nákladních automobilů. Obchod s dětmi patří mezi nejvýnosnější typy mezinárodních zločinů. Také samotní rodiče jsou do obchodu s dětmi někdy zapleteni. Jsou to rodiče, kteří obcházejí adopční řízení a jsou zoufalí a hledají jakýkoliv způsob, jak by dítě získali. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část pojednává o základní celosvětové charakteristice obchodu s dětmi a jeho různých příčinách či důvodech obchodu. Dále zde popisuji různé vážné problémy, které jsou spojeny s obchodem s dětmi. Také zde naleznete vybrané organizace, které se obchodem zabývají a bojují proti němu. Teoretickou část zakončuji surogátním mateřstvím, které je stále rozšířenější. Druhá část práce je tvořena z praktické části. Tuto část jsem vypracovala v rámci kvalitativního výzkumu a dotazování tvoří polostrukturovaný rozhovor, který byl uskutečněn s pěti dětmi. Komunikační partneři byli vybráni ze sportovního oddílu. Po teoretickém popisu vybrané strategie, metodiky a techniky následuje popis výběrového vzorku a samotný výzkum. Hlavním cílem je zmapovat vnímavost dětí, co se týká rizik na internetu. Výzkumná otázka je zaměřena na samotné vnímání dětí a rizik spojených se sociálními sítěmi. Práce by měla vést k poskytnutí srozumitelných informací o obchodu s dětmi a to hlavně o jeho následcích. Bakalářská práce by mohla napomoci společnosti, aby se lépe orientovali v celosvětové problematice obchodu s dětmi. Práci bude možné využít i v rámci prevence komerčního sexuálního zneužívání dětí pro rodiče.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 169 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.