Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
From Folklore to World Music
Uhlíková, Lucie ; Přibylová, I.
The papers presented there are colleted here along with an immediate response to some of the views presented at the final discussion.
From Folklore to World Music : a Discourse in Terminology
Uhlíková, Lucie ; Přibylová, I.
Explaining some terms and historical and social contexts in the Czech ethnology.
From Folklore to World Music - a Discourse in Terminology
Uhlíková, Lucie ; Přibylová, I.
Explaining some terms and historical and social contexts in the Czech ethnology.
Rozpomínání versus zapomínání : o éře tzv. nových lidových písní v totalitním Československu
Uhlíková, Lucie
Příspěvek je věnován otázce paměti ve spojení s tzv. novou lidovou písní, která v totalitním Československu vznikala na půdě folklorního hnutí. Šlo o písně skládané v duchu lidové tradice, avšak s aktuálním obsahem, často politicky angažovaným a agitačním.
Recollecting versus Remembering : On the Era of the New Folk Songs in Czechoslovakia during the Totalitarian Regime
Uhlíková, Lucie
The paper explores memory in connection with the new folk songs which originated in totalitarian Czechoslovakia within the folk movement. These songs were written in the spirit of folk tradition, but they had topical content, which often showed political motive and propagandist intent.
Invention of traditions by folk ensembles
Mušinková, Michaela ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práca sa zaoberá konštruovaním folklórnych tradícií prostredníctvom činnosti folklórnych súborov, pričom si všíma tradície kontinuitné, pretrhnuté aj vynájdené. Venuje sa pojmom folklór a folklorizmus, a ich vzájomnému pôsobeniu. Všíma si činnosť folklórneho súboru (= folklorizmus), repertoár ktorého vychádza z folklórnych prameňov, a jeho vplyv na uchovanie a rozvíjanie folklóru. Východiskom práce je hypotéza, že folklórny súbor pomáha pri revitalizácií tradícií. Metodologicky je práca postavená na terénnom výskume. Výskum prebiehal v dvoch rusínskym dedinách severovýchodného Slovenska, pričom v jednej z nich folklórny súbor pôsobí, v druhej nie. Cieľom práce je potvrdenie alebo vyvrátenie danej hypotézy na príklade jednej obyčajovej tradície - svadobného obradu. Detailnou analýzou hľadám analogické a odlišné prvky medzi jednotlivými svadbami v jednej lokalite, všímam si premenu svadby v čase (porovnávam súčasné svadby z nahrávok s tradičnou rusínskou svadbou zachytenou folkloristami v literatúre) a komparujem tento obrad v oboch lokalitách. Okrem toho si všímam, do akej miery súbor/absencia súboru vplýva na jednotlivé svadobné obrady. V záverečnej časti práce sa venujem tomu, či vplýva folklórny súbor na etnickú identitu. Kľúčové slová Tradícia, kontinuitná/pretrhnutá/konštruovaná tradícia,...
Faktory ovlivňující zájem o folklor u členů folklorního souboru v Praze
Poppová, Anna ; Sedláčková, Markéta (vedoucí práce) ; Růžička, Richard (oponent)
Cílem této práce je pokusit se najít odpověď na otázku, z jakého důvodu je v Praze folklorními skupinami reprodukován a pěstován moravský folklor. Tato tělesa kromě Moravanů navštěvují také Pražané, což je možné považovat za specifický jev, který si žádá objasnění. Hlavní otázkou je, jaké existují faktory ovlivňující zájem jedinců o folklor. Tedy konkrétně jaké jsou mechanismy přenosu zájmu o tuto aktivitu a jaké jsou důvody toho, že se jedinci aktivitě věnují dlouhodobě a trvale. Těmto výzkumným otázkám se věnuje empirická část práce, která se prostřednictvím rozhovorů se 13 respondenty z pražského folklorního souboru snaží tyto otázky zodpovědět. Teoretická část práce představuje východiska pro výzkumné otázky. Věnuje se například koncepci socializace, identity či kontextům a funkcím folkloru v současné společnosti.
Metodické pohledy na tvorbu Jiřího Pavlici určenou dětskému posluchači a interpretovi
Kutilová, Alžběta ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapování hudební tvorby Jiřího Pavlici, která je určena dětskému posluchači a interpretovi, a nalezení možností (příkladů), jak tuto tvorbu využít při výuce hudební výchovy na prvním stupni základní školy. Teoretická část práce obsahuje životopis Jiřího Pavlici a popisuje tvorbu tohoto autora a interpreta určenou dětem a její vztah k folklorismu. Zahrnuje rovněž čtyři metodické postupy, podle kterých lze pracovat s lidovou písní. Praktická část obsahuje osm konkrétních příprav na hodiny hudební výchovy. Pro jejich sestavení byly využity popsané metodické postupy. Součástí práce je i ověření a kritika (reflexe) využitelnosti těchto příprav.
Historické proměny funkcí pražských numinózních pověstí
Němcová, Tereza ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se bude zabývat fenoménem pražských pověstí, tak jak byly zachyceny v různých folklorních i literárních formách od středověku do 21. století. Cílem její analýzy budou nejen autentické folklorní sběry, ale i jejich literární zpracování, dále bude zachycen průnik těchto sběrů do dalších uměleckých a popkulturních forem a žánrů. Cílem této práce nebudou tedy jen proměny témat a motivů pražských démonologických pověstí, ale i dynamický pohyb těchto textů mezi orální, uměleckou a populární kulturou. Dílčím cílem práce bude dále nastínit historický vývoj proměn funkcí těchto pověstí. Ty se za několik století proměnily z pro tehdejší společnost uvěřitelných vyprávění s množstvím společenských a kulturních funkcí do primárně zábavných textů dnešní doby, kterým ovšem stále můžeme přisuzovat edukativní funkci; část jejich tematiky pak přežívá v podobě takzvaných současných pověstí, pověr a fám.
Sochař Franta Úprka a jeho sepulkrální tvorba
Eretová, Monika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá funerální sochařskou tvorbou Franty Úprky (1868-1929). Zprvu je stopován sochařův život od narození na Moravském Slovácku přes příchod do Prahy a učňovská léta v ateliérech předních sochařů poslední třetiny 19. století až po zakotvení v české metropoli. Zřetel je kladen především na umělecky důležité okamžiky Úprkova života, klíčová díla i výstavní činnost. Přestože Úprka sám se zdržoval v rámci prostoru českých zemí, jeho dílo bylo představováno zahraničním divákům ve Francii, Anglii, Itálii, Spojených státech a v mnoha dalších zemích. S tímto souvisí následující kapitola, která přibližuje tvorbu F. Úprky, hlavní témata i spektrum jeho uměleckého záběru. F. Úprka byl členem několika spolků, avšak nejdůležitější bylo jeho působení v rámci hodonínského SVUM, jehož vznik, různorodou činnost a význam pro kulturu Moravy přibližuje další část práce. Úprka po celý život tvořil v duchu regionálního národopisu, který se výrazněji projevoval zejména kolem přelomu 19. a 20. století jako jistá vlna folkorismu, jehož příčiny vzniku a úspěšnost na poli výtvarného umění se snaží vystihnout další kapitola. Následuje již samostatná nosná část diplomové práce, orientovaná na sochařské náhrobky F. Úprky, které jsou jedinečné a raritní právě aplikováním folklorních uměleckých tendencí do...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.