Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 66 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Účinky vybraných flavonoidů na izolovaných aortálních kroužcích potkana
Fišrová, Martina ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Martina Fišrová Školitel: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Název diplomové práce: Účinky vybraných flavonoidů na izolovaných aortálních kroužcích potkana Flavonoidy jsou rostlinné sekundární metabolity, které jsou v přírodě hojně zastoupené. Jsou známé svým širokým spektrem účinků a mnoho z nich má příznivé vlivy na lidský organismus. Mají především antioxidační a protizánětlivé vlastnosti a účinky na kardiovaskulární systém - způsobují vasodilataci. Cílem této práce byl výzkum vasorelaxačních účinků vybraných flavonoidů ze skupiny flavolignanů - 2,3-dehydrosilybinu A (DHS-A), 2,3-dehydrosilybinu B (DHS-B) a jejich metabolitů, které jsou složkou silymarinového komplexu, vyskytujícím se v rostlině Silybum marianum (Asteraceae). Vasorelaxační potenciál testovaných látek byl ověřen v ex vivo podmínkách na izolovaných aortálních kroužcích potkana. Byl měřen účinek vzrůstajících dávek jednotlivých látek na prekontrahované aortální kroužky s intaktním endotelem. Z naměřených hodnot byly sestaveny DRC křivky a stanoveny hodnoty EC50. Z analýzy výsledků vyplývá, že nejvyšší aktivitu měl DHS-A (EC50 = 30,1 mol/l). Účinný byl také jeho metabolit 2,3-dehydrosilybin A-20-O-sulfát (EC50 = 42,5 mol/l). DHS-B...
Fenolické látky u řas
Ráček, Jan ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent)
Fenolické látky jsou považovány za skupinu sekundárních metabolitů, známou především z vyšších rostlin (Embryophyta). Jejich funkcí je absorbovat škodlivé ultrafialové záření, chránit rostliny před okusem a přitahovat opylovače a šiřitele semen. Tyto sloučeniny byly však popsány i u některých fylogeneticky nepříbuzných skupin řas, z nich nejvýznamnější jsou hnědé řasy (Phaeophyceae), sifonální zelené řasy z čeledi Dasycladaceae a spájivé řasy (Zygnematophyceae). Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o fenolických látkách těchto skupin s důrazem na jejich význam pro biologii daných druhů. První část popisuje fenolické látky z obecného hlediska a rovněž nastiňuje způsob jejich biosyntézy. Další kapitoly se pak věnují zmíněným třem skupinám řas. Nejprozkoumanější v této oblasti jsou hnědé řasy, které ve svých stélkách obsahují unikátní typ taninů, zvaný florotaniny. Následují sifonální řasy z čeledi Dasycladaceae, které syntetizují sulfatované kumariny a poté spájivé řasy, u nichž byly zjištěny fenolické látky založené na kyselině gallové. Společným znakem těchto látek je podobně jako u vyšších rostlin schopnost pohlcovat záření z ultrafialové části spektra a zhášet reaktivní formy kyslíku. Nicméně florotaniny a kumariny u hnědých, respektive sifonálních řas zastávají i několik funkcí...
Voltametrie na uhlíkové pastové elektrodě modifikované silikagelem
Šestáková, Ivana ; Navrátil, Tomáš
Kompositní uhlíkové elektrody s obsahem silikagelu 1,2 se začaly používat již v 90. letech minulého století, a to ve variantě pevné (s obsahem ceresinu) nebo pastové (s parafinovým olejem). Přítomnost silikagelu v uhlíkové pastě vede ke zlepšené amperometrické detekce látek, které lze na povrchu modifikovaném silikagelem nahromadit, a to jak látek organických, tak iontů kovů 3. Reprodukovatelnost povrchu a tím i vlastního stanovení je nejlépe zabezpečena použitím pastové elektrody se speciálně vyvinutým teflonovým držákem s pohyblivým pístem 4. Možnosti charakterizace uhlíkových pastových elektrod byly dále popsány v přehledném článku 5.\nVlastnosti uhlíkové pasty modifikované silikagelem byly dokumentovány při oxidaci flavonoidů a oxidaci kadmia v přítomnosti cysteinu a fytochelatinu PC2.
Sledování biologicky aktivních látek v asijské zelenině z čeledi Brukvovité
SVOBODOVÁ, Martina
V bakalářské práci je sledován obsah polyfenolických látek v netradiční listové zelenině v různou roční dobu. Mezi experimentálně zkoumanou zeleninu jsou zařazeny: hořčice čínská zelená (Brassica rapa var. komatsuna), hořčice čínská červená (Brassica juncea (L.) Czern.), mizuna a mibuna (Brassica rapa ssp. japonica (L.)). Ač se jedná o asijskou listovou zeleninu, v současné době je rozšířena i u nás a lze ji sehnat jak v podobě semen, tak i jako listy pro konzumaci. Proto je otázka obsahu prospěšných biologicky aktivních látek tak aktuální. Do skupiny fenolických látek řadíme flavonoidy, které jsou lehce dostupné a významná je i jejich biologická aktivita. Zelenina má díky flavonoidům antioxidační vlastnosti, což zabraňuje peroxidaci lipidů a jsou tak likvidovány volné radikály. Tato vlastnost je prospěšná i pro člověka, a proto se flavonoidní látky používají i v lékařství. Mohou předcházet vzniku chronických onemocnění, jako je kardiovaskulární onemocnění nebo ateroskleróza. Flavonoidům se také připisují preventivní účinky proti rakovině a diabetu mellitu. Vzorky brukvovité listové zeleniny byly vypěstovány v roce 2017 na pokusném pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na volné ploše záhonu v jarním a podzimním osevu. Pro naměření obsahu flavonoidních látek byla využita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Ve vybrané zelenině byly sledovány tyto látky: myricetin, morin, luteolin, kvercetin, apigenin a kemferol. Bohužel myricetin, morin, luteolin a apigenin se pomocí HPLC detekovat nepodařilo. Pro výsledné srovnání s odbornými články byly naměřeny koncentrace pouze kvercetinu a kemferolu. Doba osevu neměla ve většině vzorků vliv na výsledný obsah kvercetinu a kemferolu. Pouze vzorek hořčice čínské červené z podzimního osevu obsahoval více biologicky aktivních látek.
Účinek metabolitu quercetinu na isolovaných potkaních arteriích.
Rudišarová, Simona ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Simona Rudišarová Školitelka: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Název diplomové práce: Účinek metabolitu quercetinu na isolovaných potkaních arteriích Tato práce je věnována výzkumu působení flavonolu quercetinu a jeho vybraných metabolitů (kyseliny 3-(3-hydroxyfenyl)propionové a kyseliny 3-hydroxybenzoové) na cévy v in vitro podmínkách. Použita byla standardizovaná metoda isolované aorty potkana. Cílem bylo zjistit, jak látky na isolovanou aortu působí a zda je účinek účinného metabolitu závislý na přítomnosti endotelu v cévě. Po předchozí prekontrakci noradrenalinem byly do lázně k aortálním kroužkům přidávány jednotlivé koncentrace testovaných látek (konečné koncentrace v lázni byly od 10-7 do 10-3 M). Z naměřených hodnot byly pomocí softwaru S.P.E.L. Advanced Kymograph Software získány hodnoty EC50 (quercetin = 3,63 . 10-5 M, kyselina 3-(3-hydroxyfenyl)propionová = 3,21 . 10-6 M, kyselina 3-hydroxybenzoová = 4,38 . 10-5 M) a sestaveny odpovídající DRC křivky. S quercetinem a kyselinou 3-(3-hydroxyfenyl)propionovou byl pokus proveden ještě jednou, tentokrát však na cévě s mechanicky odstraněným endotelem. Z výsledků vyplývá, že nejúčinnější látkou ze tří testovaných je kyselina...
Biologicky aktivní látky v neobvyklých druzích zeleniny
VOCÍLKOVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá stanovením obsahu fenolových látek v neobvyklých druzích zeleniny při různém způsobu pěstování. Byly vybrány tyto neobvyklé druhy zeleniny: laskavec trojbarevný (Amaranthus tricolor), kopretina věncová (Chrysanthemum coronarium), hořčice čínská listová (Brassica rapa var. komatsuna), hořčice čínská (Brassica juncea), mizuna a mibuna (Brassica rapa ssp. japonica). Tyto neobvyklé druhy se řadí mezi asijskou listovou zeleninu, která se v současnosti začíná rozšiřovat po celém světě. Listová zelenina obsahuje mimo jiné i fenolové látky, mezi které se řadí i rozsáhlá skupina flavonoidů. Flavonoidy jsou významné svojí biologickou aktivitou, snadnou dostupností a především pozitivními účinky na lidský organismus. Vybraná listová zelenina byla vypěstována na pokusném pozemku ve skleníku a na volné ploše. Obsahy fenolových látek byly stanoveny metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Ve vybraných rostlinách byly stanoveny obsahy dominantních látek. V laskavci trojbarevném byly stanoveny deriváty kávové kyseliny a rutin. V kopretině věncové byla stanovena chlorogenová kyselina, dikafeoylchinová kyselina a dikafeoylsukcinylchinová kyselina. V hořčici čínské listové a hořčici čínské byly stanoveny deriváty flavonolů a fenolové kyseliny. V mizuně a mibuně byly stanoveny deriváty flavonolů, fenolové kyseliny a indoly. Byly zjištěny významné rozdíly obsahových látek mezi skleníkem a záhonem. Ve většině případů bylo více obsahových látek na záhoně.
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
Účinek metabolitu quercetinu na isolovaných potkaních arteriích.
Rudišarová, Simona ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Simona Rudišarová Školitelka: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Název diplomové práce: Účinek metabolitu quercetinu na isolovaných potkaních arteriích Tato práce je věnována výzkumu působení flavonolu quercetinu a jeho vybraných metabolitů (kyseliny 3-(3-hydroxyfenyl)propionové a kyseliny 3-hydroxybenzoové) na cévy v in vitro podmínkách. Použita byla standardizovaná metoda isolované aorty potkana. Cílem bylo zjistit, jak látky na isolovanou aortu působí a zda je účinek účinného metabolitu závislý na přítomnosti endotelu v cévě. Po předchozí prekontrakci noradrenalinem byly do lázně k aortálním kroužkům přidávány jednotlivé koncentrace testovaných látek (konečné koncentrace v lázni byly od 10-7 do 10-3 M). Z naměřených hodnot byly pomocí softwaru S.P.E.L. Advanced Kymograph Software získány hodnoty EC50 (quercetin = 3,63 . 10-5 M, kyselina 3-(3-hydroxyfenyl)propionová = 3,21 . 10-6 M, kyselina 3-hydroxybenzoová = 4,38 . 10-5 M) a sestaveny odpovídající DRC křivky. S quercetinem a kyselinou 3-(3-hydroxyfenyl)propionovou byl pokus proveden ještě jednou, tentokrát však na cévě s mechanicky odstraněným endotelem. Z výsledků vyplývá, že nejúčinnější látkou ze tří testovaných je kyselina...
Interakce flavonoidů a přírodních kumarinů s konvenčními léčivy
Sigmundová, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Školitel: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Student: Tereza Sigmundová Název diplomové práce: Interakce flavonoidů a přírodních kumarinů s konvenčními léčivy Klíčová slova: léčivá rostlina, flavonoidy, kumariny, interakce Cílem této diplomové práce je zpracovat přehled interakcí, které vznikají následkem současného užití konvenčních léčiv a flavonoidů, kumarinů či léčivých rostlin je obsahujících. Ke sběru dat byly využity především vědecké články z let 2000-2018 nalezené v internetových databázích (Web of Science, Science Direct, PubMed, Google Scholar). Flavonoidy mohou ovlivňovat metabolismus léčiv skrze interakci s enzymy CYP450, P-glykoproteinem a dalšími přenašeči z řady ABC nebo SLC transportérů. Tento typ interakcí je významný hlavně u léčiv s úzkým terapeutickým indexem jako je cyklosporin, digoxin nebo warfarin. Furanokumariny (bergamotin, 6′,7′-dihydroxybergamotin, bergapten) obsažené například v grapefruitové šťávě způsobují nevratnou inhibici CYP3A4 a ovlivňují tak farmakokinetiku řady léčiv. Z terapeutických skupin nejvíce interagují flavonoidy a kumariny s antikoagulancii, cytostatiky nebo látkami ovlivňujícími centrální nervový systém. Jsou uvedeny také interakce šťávy z citrusových plodů, extraktu z...
Využití vzácných olejů v kosmetice
Pilipenco, Alina ; Szotkowski, Martin (oponent) ; Hároniková, Andrea (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zkoumání vzácných olejů. V práci byly charakterizovány oleje z vybraných rostlin (mák, konopí, ostropestřec) z hlediska obsahu aktivních fenolických látek, složení mastných kyselin, antioxidační a antimikrobiální účinky. První část práce je literární rešerší na zadané téma, která obsahuje následující části: univerzální chemické složení rostlinných olejů, charakteristiky a účinků netradičních rostlinných olejů a způsobů jejich získávání ke kosmetickým účelům. Experimentální část je především zaměřena na základní analýzu vybraných složek olejů a na základě získaných výsledků návrh využití v kosmetice, konkrétně přípravu sprchového oleje. Na závěr je uveden přehled všech vlastností vybraných olejů, jejich praktické využití a zhodnocení z ohledu na jejich aplikace v kosmetice.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 66 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.