Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 62 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Účinek metabolitu quercetinu na isolovaných potkaních arteriích.
Rudišarová, Simona ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Simona Rudišarová Školitelka: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Název diplomové práce: Účinek metabolitu quercetinu na isolovaných potkaních arteriích Tato práce je věnována výzkumu působení flavonolu quercetinu a jeho vybraných metabolitů (kyseliny 3-(3-hydroxyfenyl)propionové a kyseliny 3-hydroxybenzoové) na cévy v in vitro podmínkách. Použita byla standardizovaná metoda isolované aorty potkana. Cílem bylo zjistit, jak látky na isolovanou aortu působí a zda je účinek účinného metabolitu závislý na přítomnosti endotelu v cévě. Po předchozí prekontrakci noradrenalinem byly do lázně k aortálním kroužkům přidávány jednotlivé koncentrace testovaných látek (konečné koncentrace v lázni byly od 10-7 do 10-3 M). Z naměřených hodnot byly pomocí softwaru S.P.E.L. Advanced Kymograph Software získány hodnoty EC50 (quercetin = 3,63 . 10-5 M, kyselina 3-(3-hydroxyfenyl)propionová = 3,21 . 10-6 M, kyselina 3-hydroxybenzoová = 4,38 . 10-5 M) a sestaveny odpovídající DRC křivky. S quercetinem a kyselinou 3-(3-hydroxyfenyl)propionovou byl pokus proveden ještě jednou, tentokrát však na cévě s mechanicky odstraněným endotelem. Z výsledků vyplývá, že nejúčinnější látkou ze tří testovaných je kyselina...
Biologicky aktivní látky v neobvyklých druzích zeleniny
VOCÍLKOVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá stanovením obsahu fenolových látek v neobvyklých druzích zeleniny při různém způsobu pěstování. Byly vybrány tyto neobvyklé druhy zeleniny: laskavec trojbarevný (Amaranthus tricolor), kopretina věncová (Chrysanthemum coronarium), hořčice čínská listová (Brassica rapa var. komatsuna), hořčice čínská (Brassica juncea), mizuna a mibuna (Brassica rapa ssp. japonica). Tyto neobvyklé druhy se řadí mezi asijskou listovou zeleninu, která se v současnosti začíná rozšiřovat po celém světě. Listová zelenina obsahuje mimo jiné i fenolové látky, mezi které se řadí i rozsáhlá skupina flavonoidů. Flavonoidy jsou významné svojí biologickou aktivitou, snadnou dostupností a především pozitivními účinky na lidský organismus. Vybraná listová zelenina byla vypěstována na pokusném pozemku ve skleníku a na volné ploše. Obsahy fenolových látek byly stanoveny metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Ve vybraných rostlinách byly stanoveny obsahy dominantních látek. V laskavci trojbarevném byly stanoveny deriváty kávové kyseliny a rutin. V kopretině věncové byla stanovena chlorogenová kyselina, dikafeoylchinová kyselina a dikafeoylsukcinylchinová kyselina. V hořčici čínské listové a hořčici čínské byly stanoveny deriváty flavonolů a fenolové kyseliny. V mizuně a mibuně byly stanoveny deriváty flavonolů, fenolové kyseliny a indoly. Byly zjištěny významné rozdíly obsahových látek mezi skleníkem a záhonem. Ve většině případů bylo více obsahových látek na záhoně.
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
Účinek metabolitu quercetinu na isolovaných potkaních arteriích.
Rudišarová, Simona ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Simona Rudišarová Školitelka: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Název diplomové práce: Účinek metabolitu quercetinu na isolovaných potkaních arteriích Tato práce je věnována výzkumu působení flavonolu quercetinu a jeho vybraných metabolitů (kyseliny 3-(3-hydroxyfenyl)propionové a kyseliny 3-hydroxybenzoové) na cévy v in vitro podmínkách. Použita byla standardizovaná metoda isolované aorty potkana. Cílem bylo zjistit, jak látky na isolovanou aortu působí a zda je účinek účinného metabolitu závislý na přítomnosti endotelu v cévě. Po předchozí prekontrakci noradrenalinem byly do lázně k aortálním kroužkům přidávány jednotlivé koncentrace testovaných látek (konečné koncentrace v lázni byly od 10-7 do 10-3 M). Z naměřených hodnot byly pomocí softwaru S.P.E.L. Advanced Kymograph Software získány hodnoty EC50 (quercetin = 3,63 . 10-5 M, kyselina 3-(3-hydroxyfenyl)propionová = 3,21 . 10-6 M, kyselina 3-hydroxybenzoová = 4,38 . 10-5 M) a sestaveny odpovídající DRC křivky. S quercetinem a kyselinou 3-(3-hydroxyfenyl)propionovou byl pokus proveden ještě jednou, tentokrát však na cévě s mechanicky odstraněným endotelem. Z výsledků vyplývá, že nejúčinnější látkou ze tří testovaných je kyselina...
Interakce flavonoidů a přírodních kumarinů s konvenčními léčivy
Sigmundová, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Školitel: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Student: Tereza Sigmundová Název diplomové práce: Interakce flavonoidů a přírodních kumarinů s konvenčními léčivy Klíčová slova: léčivá rostlina, flavonoidy, kumariny, interakce Cílem této diplomové práce je zpracovat přehled interakcí, které vznikají následkem současného užití konvenčních léčiv a flavonoidů, kumarinů či léčivých rostlin je obsahujících. Ke sběru dat byly využity především vědecké články z let 2000-2018 nalezené v internetových databázích (Web of Science, Science Direct, PubMed, Google Scholar). Flavonoidy mohou ovlivňovat metabolismus léčiv skrze interakci s enzymy CYP450, P-glykoproteinem a dalšími přenašeči z řady ABC nebo SLC transportérů. Tento typ interakcí je významný hlavně u léčiv s úzkým terapeutickým indexem jako je cyklosporin, digoxin nebo warfarin. Furanokumariny (bergamotin, 6′,7′-dihydroxybergamotin, bergapten) obsažené například v grapefruitové šťávě způsobují nevratnou inhibici CYP3A4 a ovlivňují tak farmakokinetiku řady léčiv. Z terapeutických skupin nejvíce interagují flavonoidy a kumariny s antikoagulancii, cytostatiky nebo látkami ovlivňujícími centrální nervový systém. Jsou uvedeny také interakce šťávy z citrusových plodů, extraktu z...
Využití vzácných olejů v kosmetice
Pilipenco, Alina ; Szotkowski, Martin (oponent) ; Hároniková, Andrea (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zkoumání vzácných olejů. V práci byly charakterizovány oleje z vybraných rostlin (mák, konopí, ostropestřec) z hlediska obsahu aktivních fenolických látek, složení mastných kyselin, antioxidační a antimikrobiální účinky. První část práce je literární rešerší na zadané téma, která obsahuje následující části: univerzální chemické složení rostlinných olejů, charakteristiky a účinků netradičních rostlinných olejů a způsobů jejich získávání ke kosmetickým účelům. Experimentální část je především zaměřena na základní analýzu vybraných složek olejů a na základě získaných výsledků návrh využití v kosmetice, konkrétně přípravu sprchového oleje. Na závěr je uveden přehled všech vlastností vybraných olejů, jejich praktické využití a zhodnocení z ohledu na jejich aplikace v kosmetice.
Technologie pěstování Kotvičníku zemního (Tribulus terrestris L.) a jeho využití
NEUMANN, Jaroslav
Tato práce pojednává o pěstování kotvičníku zemního (Tribulus terrestris), o látkách, které obsahuje a o jeho možném farmaceutickém využití. Dále se tato práce věnuje popisu některých látek, které nalezneme v podzemní či nadzemní části rostliny. Nejdůležitější látky, které se v kotvičníku nacházejí jsou saponiny, flavonoidy a fytosteroly. Saponiny mají afrodiziakální účinky, flavonoidy nám pomohou například při boji s angínou a fytosteroly nám zase sníží cholesterol. Množství těchto látek se přímo odvíjí od toho, kde a jak je rostlina pěstovaná a jestli se při pěstování použijí elicitory. V praktické části zjišťuji obeznámenost veřejnosti s kotvičníkem, a jak ho pěstovat ve skleníku.
Technologie pěstování Leuzey saflorové (Leuzea carthamoides DC.) a její využití.
VYTISKA, Petr
Tato práce pojednává o technologii pěstování leuzey saflorové (Leuzea carthamoides DC.), o látkách, které obsahuje a o jejím možném farmaceutickém využití. Dále se v práci věnuji popisu některých látek, které nalezneme v nadzemních či podzemních částech rostliny. Mezi nejúčinnější látky, které leuzea obsahuje se řadí fytoekdysteroidy, triterpeny, flavonoidy, thiofeny a fenolické kyseliny. Množství těchto obsahových látek se přímo odvíjí od způsobu pěstování, výběru vhodného stanoviště, použití elicitorů a použité technologie sušení a sklizně. V závěrečné části se zabývám průzkumem povědomí veřejnosti o leuzee jako léčivé rostlině.
Differences in Oxidation Mechanism of Selected Bioflavonoids, UV-Vis and IR Spectroelectrochemical Study
Sokolová, Romana ; Fiedler, Jan ; Ramešová, Šárka ; Kocábová, Jana ; Degano, I. ; Quinto, A. ; Křen, Vladimír
The oxidation of selected bioflavonoids (quercetin, rhamnazin, fisetin, rhamnetin, taxifolin, luteolin, silybin and 2,3-dehydrosilybin) was studied by electrochemical and spectroscopic methods. The oxidation mechanism and formation of oxidation products depends on the chemical structure. Only small differences in the chemical structure of compounds with flavone, flavanone and flavonol motif result in extremely variable oxidation pathways and products. Products of oxidation and further decomposition were determined by HPLC-ESIMS/MS and HPLC-DAD.
Účinky vybraných flavonoidů na izolovaných aortálních kroužcích potkana
Pešková, Hana ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Hana Pešková Školitel: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Název diplomové práce: Účinky vybraných flavonoidů na izolovaných aortálních kroužcích potkana Flavonoidy jsou známy svým širokým spektrem účinků zahrnující pozitivní vlivy na lidské zdraví. Jedná se především o významné antioxidační a protizánětlivé vlastnosti a účinky snižující výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Cílem této práce byl výzkum vasorelaxačních účinků vybraných flavonoidů, ze skupiny isoflavonoidů: formononetinu, isoformononetinu, prunetinu a ononinu, vyskytujících se převážně v čeledi Fabaceae. Vasorelaxační potenciál testovaných látek byl ověřován v in vitro podmínkách na izolovaných aortálních kroužcích potkana. Byl sledován účinek vzrůstajících dávek jednotlivých flavonoidů na preparátu s intaktním endotelem, po předchozí prekontrakci noradrenalinem (10-5 M). Z naměřených hodnot byly sestaveny DRC křivky, hodnoty EC50 a bylo provedeno vyhodnocení. Z analýzy výsledků vyplývá, že nejvýznamnější aktivitu má formononetin (EC50 2,081 . 10-5 M) a isoformononetin (EC50 7,115 . 10-5 M). Ononin nevykázal téměř žádný vasodilatační účinek.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 62 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.