Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dopad downregulace exprese genu pro peptidázovou podjednotku ClpP mitochondriální proteázy ClpXP na strukturu a funkci mitochondrií v lidských buňkách
Kolařík, Daniel ; Stibůrek, Lukáš (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent)
Mitochondrie jsou jedny z nejkomplexnějších organel eukaryotické buňky. Mají vlastní genom a transkripční aparát a v buňkách zastávají několik zásadních funkcí. Odehrává se v nich podstatná část energetického metabolismu buňky, dochází zde k tvorbě železosirných komlexů, syntéze některých klíčových molekul a také jsou zásadní organelou pro průběh apoptózy. Pro udržení kvality proteinů i v jejich oxidativním prostředí mají mitochondrie vyvinutý systém proteáz zasahující do všech mitochondriálních kompartmentů, které poškozené proteiny odbourávají a podporují tak obrat mitochondriálních proteinů. Cílem této práce bylo charakterizovat funkci ClpP podjednotky matrixové proteázy ClpXP, jejíž role zatím nebyla v lidských buňkách příliš prozkoumána. Proto jsme v buněčné linii HEK 293 utišili expresi ClpP pomocí RNA interference a následně provedli "rescue" experiment, během kterého jsme reintrodukovali ClpP v buňce. Z našich výsledků vyplývá, že ClpP podjednotka se aktivně neúčastní apoptotické dráhy, ale zato je zásadní pro složení jednotlivých komplexů dýchacího řetězce i pro samotnou kvalitu mitochondrií. Zaznamenali jsme změny na úrovni hladiny podjednotek všech komplexů dýchacího řetězce. Také jsme ukázali, že systém mitochondriálních proteáz je značně funkčně provázaný a při vyřazení funkce ClpP...
Změna tělesné hmotnosti a tělesného složení během tréninku vzpírání a výživa v silovém sportu
Vašků, Karolína ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Petráková Doležalová, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce monitoruje změny v tělesné hmotnosti a tělesném složení během tréninku u vrcholových sportovců, konkrétně u tří žen a čtyř mužů z české reprezentace ve vzpírání. Teoretická část popisuje složky kompozice těla, základní metody a výpočty pro jeho zjištění. Dále jsou v práci zmíněny energetické substráty využívané při vzpírání a základy výživy včetně vhodných výživových doplňků pro silové sportovce. V praktické části jsme pomocí nástroje pro měření bioelektrické impedance vyhodnocovali skutečné složení těla a energetické potřeby jednotlivců v sérii tří přesně stanovených měření - před tréninkem, po tréninku a po jídle. Výsledky našeho kvalitativního výzkum potvrzují, že energetické nároky silových sportovců jsou daleko vyšší, než se předpokládalo. Minimální kalorické potřeby získané pomocí přístroje In Body 230 jsme porovnali s hodnotami prediktivní rovnice Harrise-Benedicta (HBE) a poukázali na značné odchylky ve výpočtu bazálního metabolismu a nesprávnost výsledků této rovnice. U HBE jsme u většiny zaznamenali podhodnocení ve srovnání s měřením In Body. Dále jsme potvrdili skutečnost, že index BMI nelze u také u vzpěračů použít z důvodu nadprůměrného množství svalové tkáně v jejich tělech. Průměrná hodnota BMI všech měřených probandů činila 30,2 kg/m2 , což signalizuje obezitu...
Cirkadiánní systém v mitochondriích
Šemíková, Johana ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Moravcová, Radka (oponent)
Rytmy cirkadiánních hodin v našem těle nejsou řízeny pouze cyklem světlo/tma, ale v mnoha periferních tkáních jsou cirkadiánní hodiny resetovány na základě dostupnosti živin a časování příjmu potravy. Cirkadiánní systém reaguje na změny hladin dvou metabolitů (AMP a NAD+ ), které jsou ústředním bodem biochemických reakcí spojených s výrobou, skladováním a využitím energie, prostřednictvím metabolických senzorů AMPK a SIRT1. Tato práce si klade za cíl shrnout doposud známé mechanismy energetického metabolismu, které se podílejí na regulaci cirkadiánních rytmů a vysvětlit jejich funkci pro udržení jeho stability. V neposlední řadě ukázat možné dysregulace těchto mechanismů a jejich dopad na cirkadiánní systém.
Modulace funkce RNA demetylázy FTO v SH-SY5Y buňkách: vliv na insulinovou signalizaci a mitochondriální respiraci
Čočková, Zuzana ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Markéta (oponent)
Cílem práce bylo pozorovat vliv inhibice funkce FTO na oxidativní metabolismus a expresní profil neuroenergeticky významných proteinů v modelové linii lidských neuronálních buněk SH- SY5Y. FTO je enzym demetylující N6-metyladenosin ve strukturách RNA. Změny v expresi enzymu jsou doprovázeny poměrně širokým spektrem efektů souvisejících s energetickou homeostázou. Mitochondrie jsou místem tvorby energie, metabolicky významných substrátů, ale také potenciálně nebezpečných reaktivních forem kyslíku a jiných molekul. V popředí zájmu proto bylo studium mitochondriálního respiračního řetězce. Experimenty vysokorezoluční respirometrie ukázaly, že ovlivnění buněk inhibitorem FTO je doprovázeno změnami v mitochondriální respiraci. Pozorována byla zejména snížená endogenní respirace buněk a významný pokles byl zaznamenán v maximální a rezervní kapacitě elektron-transportního řetězce. Vyšší koncentrace používaného inhibitoru navíc vedla k markantnějším změnám v respiraci. Dále byla metodou Western blotu kvantifikována exprese komplexů dýchacího řetězce. Ve shodě s výše zmíněnými výsledky se ukázalo, že buňky ovlivněné inhibitorem FTO mají snížené hladiny podjednotek některých komplexů. Určitý pokles byl zaznamenán u podjednotek komplexů I a IV. Zdaleka nejvýraznější rozdíl byl však pozorován u komplexu II....
Úloha mitochondriálního metabolismu v iniciaci a adaptaci buněk na hypoxii.
Rohlenová, Terezie ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Rohlena, Jakub (oponent)
S patologickou hypoxií se často setkáváme v případech infarktu, mozkové mrtvice, ale i při masivní invazi tumoru, z důvodu nedostatečné angiogeneze. Pro přežití buňky v hypoxii je klíčová aktivace faktoru HIF-1. Tento faktor modeluje energetický metabolismus ve prospěch rychle probíhající glykolýzy (s přispěním glutaminolýzy), která zajišťuje buňce dostatek ATP i "stavebních kamenů", zároveň potlačuje Krebsův cyklus a respiraci, neboť buňka má nedostatek O2. Tato práce se zabývá energetickým metabolismem nádorových buněk HepG2 (pocházejících z jaterního karcinomu) pěstovaných v médiích s energetickým substrátem glukosou nebo galaktosou (a také glutaminem a pyruvátem) za podmínek mírné hypoxie (5% O2). Buňky HepG2 za normoxických podmínkách využívají pro výrobu ATP a "stavebních kamenů" zejména oxidační metabolismus. Přestože jsme dokázali, že u všech buněk HepG2 v hypoxii dochází k aktivaci HIF-1, u buněk pěstovaných v médiu s obsahem galaktosy (a glutaminu) nedochází k přesmyku oxidačního metabolismu na aerobní glykolýzu s potlačenou respirací, tak jako u buněk kultivovaných s glukosou. Zjistili jsme, že se zachovanou respirací a oxidativní fosforylací buněk HepG2 v galaktose souvisí i zvýšená aktivita a integrita mitochondrií, zvýšená maximální kapacita a rezervní kapacita respiračního řetězce....
Vývoj AMPK v kosterním svalu během časného postnatálního vývoje
Hansíková, Jana ; Janovská, Petra (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
AMP-aktivovaná proteinová kináza (AMPK) je důležitým metabolickým senzorem u eukaryot a hraje významnou roli v regulaci energetické homeostázy jak na úrovni buňky, tak celého organizmu. Podílí se na okamžité regulaci glukózového i lipidového metabolizmu přímou stimulací aktivit enzymů nebo dlouhodobě stimulací exprese genů zapojených do energetického metabolizmu především v játrech a kosterním svalu. Kosterní svalstvo se podstatně podílí na celotělové hmotnosti a metabolickém obratu a významně přispívá k udržování glukózové homeostázy. Vzhledem k tomu, že energetický výdej v kosterním svalu může tvořit až 95% celotělového energetického výdeje, je pravděpodobné, že vývoj a naprogramování metabolizmu svalu v časně postnatálním období je velmi důležité i pro organizmus v dospělosti. V období časně postnatálního vývoje dochází k podstatným změnám energetických nároků organizmu a to naznačuje významné zapojení AMPK. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat aktivitu a expresi izoforem katalytické podjednotky AMPK v kosterním svalu během časně postnatálního vývoje u myších kmenů A/J a C57BL/6, tedy kmenů, které se liší v náchylnosti k obezitě indukované dietou s vysokým obsahem tuku. Dalším úkolem bylo analyzovat expresi vybraných genů zahrnutých do energetického metabolizmu - GLUT4, PGC-1α a UCP3, které AMPK...
Energetický metabolismus inbredních myších linií a jeho ovlivnění dietou
Kůs, Vladimír ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent) ; Mráček, Tomáš (oponent)
Obezita a metabolická onemocnění zvaná "metabolický syndrom" představují v současnosti závažný socio-ekonomický problém veřejného zdravotnictví. Z hlediska energetické rovnováhy vede dlouhotrvající energetický nadbytek k masivní akumulaci energie ve formě triacylglycerolů v různých tkáních. Zvýšené ukládání lipidů v organizmu má za následek negativní účinky na metabolizmus a zdravotní stav. Hlavním cílem práce bylo studovat tato metoblická počkození vznikající z energetického nadbytku na buněčné a celotělové úrovni s využitím myších modelů. Se zaměřením na metabolicky nejvíce aktivní tkáně, jmenovitě kosterní sval, játra a tukovou tkáň, a na regulační úlohu AMP-aktivované kinázy a leptinu v řízení energetického metabolizmu. Práce je založena na čtyřech publikacích. Dvě studie byly zaměřeny na metabolizmus kosterního svalu. V první práci jsme prokázali zahrnutí leptinu a AMPK v metabolické odpovědi na příjem diety s vysokým obsahem tuku. Byl popsán mechanizmus netřesové termogeneze v kosterním svalu založený na zvýšeném katabolizmus lipidů, který významně přispěl k fenotypu myší linie A/J, jejichž charkateristikou je geneticky podmíněná rezistence ke vzniku obezity. Tento mechanizmus ovšem nefungoval u myší linie C57BL/6J, které jsou k rozvoji obezity citlivé. V druhé studii, založené na pokusech na...
Adipokinetické hormony a energetický metabolismus lýkožrouta smrkového (\kur{Ips typographus} L.)
MORAVCOVÁ, Martina
The aim of the thesis was to elucidate the occurrence of adipokinetic hormones in the spruce bark beetle (Ips typographus) by competitive ELISA and LC/MS analysis. Total lipid and carbohydrate content as well as levels of glucose, trehalose and glycogen were measured to characterize physiological changes during particular phases of the life cycle.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.