Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,358 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zvyšování zdravotní gramotnosti pacientů metodou krátké intervence v praxi
PROCHÁZKOVÁ, Renata
Rigorózní práce se zabývá problematikou zvyšování zdravotní gramotnosti pacientů v praxi metodou krátké intervence. Krátké intervence byly aplikovány v praxi s ohledem na eliminaci nikotinismu, omezení nadměrné konzumace alkoholu, zkvalitnění stravovacích návyků, podporu pohybové aktivity a podporu očkování proti chřipce. Jedná se o aktuální metodu, navrženou a podporovanou WHO v rámci primární i sekundární prevence chronických, neinfekčních i vybraných infekčních onemocnění. Cílem krátkých intervencí je prostřednictvím zvýšení zdravotní gramotnosti posílit zodpovědnost za vlastní zdraví a dosáhnout tak v populaci snížení incidence onemocnění, na jejichž vzniku se zásadní měrou podílí nezdravý životní styl.
Dítě s poruchou autistického spektra
PĚCHOČOVÁ, Nikol
Bakalářská práce je zaměřena na téma poruchy autistického spektra. Hlavní cíl spočívá v porovnání způsobů výchovy a vzdělávání dětí v předškolním věku v běžné a speciální mateřské školce a popisu přínosů a nedostatků v životě člověka s PAS. První část práce je zaměřena na charakteristiku autismu, vymezení jednotlivých pojmů, klasifikaci, možnosti a prostředky edukace na základě zdrojů odborné literatury. V druhé části praktické se popisují možnosti vzdělávání ve speciální a běžné mateřské školce, kdy se pro kvalitativní výzkum vybraly dva chlapci stejného věku a s diagnózou dětského autismu. Práce je zpracována metodou zúčastněného pozorování. Stala jsem se přímým aktérem ve výchovně vzdělávacím procesu. Poznatky výzkumu jsou založeny na reakcích, činnostech, přístupech jednotlivých klientů a dalších účastníků celého procesu v domácím a školském zařízení. Jsou zde přiblíženy konkrétní metody, se kterými se v daných zařízeních pracovalo a jejich vlivy na pozorované klienty. Pravidelným docházením na zvolená místa jsem hodnotila, zda se zvolené techniky osvědčují v jejich všestranném rozvoji a porovnávala vzájemnou spolupráci rodiny se školským zařízením. Vznikl bohatý popis dvou pozorovaných klientů a jejich individuálních projevů na základě utříděných dat. Na závěr se v diskuzi zabývám výsledky celého výzkumu, přínosy i možnými nedostatky, které se v životě klientů odehrávají a vlastním náhledem na danou situaci.
Plánovaný chirurgický výkon z pohledu pacienta
KARŠULÍNOVÁ, Pavla
Bakalářská práce je zaměřena na plánovaný chirurgický výkon z pohledu pacienta. Plánované výkony znamenají pro pacienty mnoho nových zkušeností a informací. Je tedy vhodné pacienta na takový výkon co nejlépe připravit. Práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na chirurgický výkon, předoperační přípravu, intraoperační ošetřovatelskou péči, edukaci pacienta před výkonem, komunikaci sestry s pacientem, pooperační péči a spolupráci s rodinou. Empirická část osahuje výzkumné šetření. Empirická část má jeden cíl: Zmapovat subjektivní připravenost pacienta k plánovanému chirurgickému výkonu. Pro dosažení tohoto cíle byly stanoveny 3 výzkumné otázky. 1. Jak pacient hodnotí sesterskou edukaci před plánovaným chirurgickým výkonem? 2. Jaká jsou očekávání pacienta před plánovaným chirurgickým výkonem? 3. Jaké jsou zkušenosti pacienta po absolvování plánovaného chirurgického výkonu? Ke zpracování empirické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Základem sběru dat byly polostrukturované rozhovory s pacienty podstupujícími plánovaný chirurgický výkon. Při rozhovoru pacienti odpovídali na 17 otázek, rozhovor byl rozdělen na dvě části, pacienti odpovídali na otázky před i po výkonu. Rozhovorů se celkem zúčastnilo 9 pacientů. Z výsledků vyplynulo, že všichni dotazovaní pacienti, byli k plánovanému chirurgickému výkonu pomocí předoperační edukace sestrou vhodně připraveni. Před svým chirurgickým výkonem byli poučeni sestrou na operačním oddělení, která jim poskytla edukaci o ošetřovatelské péči vztahující se k výkonu a někteří pacienti byli edukováni i sestrami v ambulancích. Všichni pacienti odpověděli, že byli s přístupem a komunikací sester spokojeni. Od sester pacienti očekávali profesionální a vstřícný přístup a potřebnou péči. Výstupem z práce bude odborný článek, který bude informovat o nutnosti edukace pacienta před plánovaným chirurgickým výkonem.
Reflexe odborné praxe v oblasti sociální práce z pohledu studentů sociálních oborů
HOFFMANNOVÁ, Denisa
Bakalářská práce se zabývá tématem reflexe odborné praxe v rámci studia sociální práce na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Cílem bakalářské práce je zjistit náplň a přínos odborné praxe v oblasti sociální práce z pohledu studentů sociálních oborů. S ohledem na uvedený cíl byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Odpovídá náplň odborné praxe náplni práce stanovené fakultou? Jaký přínos má odborná praxe pro studenta sociálního oboru? Jsou studenti dostatečně seznámeni s náplní práce sociálního pracovníka? Poskytují sociální pracovníci dostatečné informace o jednání s uživateli sociálních služeb? V teoretické části jsem pomocí odborné literatury definovala základní pojmy, které jsou obsahem práce. V této části jsem se věnovala pojmu sociální práce a sociální pracovník. Dále jsem stručně popsala rozdělení metod sociální práce, minimální standard vzdělání v sociální práci, který je hlavním nástrojem zkvalitnění vzdělání v sociální práci v České republice. Student sociální práce jako budoucí sociální pracovník má mít nejen teoretické znalosti, ale také praktické znalosti, které získává odbornou praxí a supervizí. Dalším tématem byla odborná praxe a zařízení, kde může být odborná praxe realizována. V praktické části bakalářské práce byl využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 10 studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kteří studují obor Sociální práce ve veřejné správě nebo Rehabilitační - psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory. Jako postup pro vyhodnocení dat byla vybrána metoda tvorby trsů. Z výzkumu vyplynulo, že studenti byli dobře seznámeni s náplní práce sociálních pracovníků. Naučili se zvládat prvotní obavy a negativní emoce. Absolvovaná odborná praxe studentům ukázala možnosti, které mohou uplatnit v budoucím životě. A pomohla zjistit, kterou cílovou skupinou by se studenti chtěli zabývat. Většině studentů odkryla odborná praxe velké množství slabých stránek, na kterých by měli do budoucna ještě pracovat. Jako pozitivní přínos shodně uváděli kladný přístup sociálních pracovníků, ke klientům a celkově k jejich práci.
Role logopeda ve školství
KŮRKOVÁ, Magdalena
V teoretické části diplomové práce je charakterizována historie oboru logopedie v českých zemích, rozdělení logopedické intervence a organizace logopedických pracovníků. Hlavním předmětem práce je popsat požadavky na vzdělání a profesní rozvoj pedagoga poskytujícího logopedickou péči ve školství i v soukromé sféře. Zmíněno je i rozčlenění logopedických pracovišť dle jednotlivých sfér vzdělávání. Cílem praktické části práce je zmapování logopedické péče v Jihočeském kraji. Dochází také k porovnání současné situace školních logopedů. Dále je praktická část zaměřena na pracoviště, kde dochází k logopedické péči u dětí s kochleárním implantátem. Diplomová práce je orientována na oblast surdopedie, tedy do druhého dílčího zaměření logopeda.
Těhotenství u ženy s asistovanou reprodukcí.
NĚMCOVÁ, Sabina
Bakalářská práce se zabývá problematikou těhotenství u ženy s asistovanou reprodukcí. Pojem asistovaná reprodukce je v dnešní době hodně diskutované téma, protože každým rokem se zvyšuje počet neplodných párů. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se budeme zabývat neplodností u žen a neplodností u mužů. V dalších kapitolách jsme se zaměřili na asistovanou reprodukci a druhy asistované reprodukce. V neposlední řadě jsme se zabývali riziky spojenými s asistovanou reprodukcí a etikou. Cílem bakalářské práce je zjistit postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. K tomuto cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1. Jak porodní asistentky vnímají asistovanou reprodukci? 2. Jak přistupují porodní asistentky k péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci? Výzkumné šetření bylo prováděno v měsících březen a duben v roce 2017. Kvalitativní výzkum byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem s porodními asistentkami. Rozhovory byly prováděny s devíti porodními asistentkami, které pracují na ošetřovatelské jednotce rizikového těhotenství. Porodní asistentky byly ve věku 27 54 let. Dotazované respondentky pracují ve městech České Budějovice, Praha, Ostrava a Brno. Výzkum probíhal s respondentkami na základě jejich souhlasu s podepsáním "Žádost o souhlas ke spolupráci". Tato žádost porodním asistentkám zaručuje anonymitu a zacházení se získanými informacemi dle etických norem. Na začátku rozhovoru byly zjištěny od respondentek identifikační údaje. Během rozhovoru byly respondentky dotazovány na problematiku asistované reprodukce. Konkrétně na komplikace asistované reprodukce, metody asistované reprodukce, postoje porodních asistentek k asistované reprodukci a názory porodních asistentek k redukci embryí. Rozhovory porodních asistentek vedly k péči o ženu po asistované reprodukci a k péči o ženy s OHSS. Dále byly zkoumány názory porodních asistentek na informovanost žen a na změněné potřeby žen po asistované reprodukci. Rozhovory byly v celém průběhu nahrávány. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány metodou barvení v textu. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie a jejich podkategorie. První hlavní kategorie Asistovaná reprodukce byla rozdělena do tří podkategorií, které se nazývaly Metody asistované reprodukce, Komplikace asistované reprodukce a Postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. Druhá hlavní kategorie Péče porodní asistentky o ženu po asistované reprodukci byla rozdělena do tří podkategorií s názvy Specifika v péči u žen po AR, Poskytování informací ženám po AR a Změněné potřeby žen po AR. Porodní asistentky se s problematikou asistované reprodukce setkávají relativně často a vnímají ji pozitivně. Porodní asistentky, které mají osobní zkušenosti s asistovanou reprodukcí (u sebe, přátel či v rodině), vnímají asistovanou reprodukci lépe než porodní asistentky, které se sešly s touto problematikou při klinické praxi. Dotazované porodní asistentky zpozorovaly, že ženy po asistované reprodukci mají změněné potřeby, zejména pocit jistoty a bezpečí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky znají rizika spojená s asistovanou reprodukcí a částečně znají péči o ženy po asistované reprodukci. Respondentky se také domnívají, že ženy po asistované reprodukci jsou dostatečně informovány o problematice AR. Výzkumné šetření poukázalo, že každá porodní asistentka je osobnost a může problematiku asistované reprodukce vnímat jinak. Nadále z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy po asistované reprodukci mají vyšší sklon ke komplikacím v těhotenství a z tohoto důvodu jsou častěji kontrolovány u gynekologů a v centrech asistované reprodukce. Výsledek této bakalářské práce může být prezentován na odborných konferencích či může být publikován v odborných časopisech.
Vztah veřejnosti k sociální práci v Kraji Vysočina
HOLEC, Štěpán
Bakalářská práce je zaměřena na zjištění vnímání sociální práce z pohledu veřejnosti v Kraji Vysočina. Práce vychází z teoretických východisek, které popisují aktuální stav sociální práce u nás, základní postavení sociální práce, tj. definice sociální práce. Dále pak cílové skupiny, služby sociální práce a jejich rozdělení. V následující části práce je popsána samotná profese sociálního pracovníka, kde se práce zabývá vlastnostmi a schopnostmi sociálního pracovníka, typologií přístupů a vzděláváním sociálních pracovníků. Práce se také věnuje faktorům, které ovlivňují samotné vnímání sociální práce. Na teoretická východiska práce navazuje výzkum, který má za cíl zjistit, jak je vnímána sociální práce veřejností. Výzkumným souborem je veřejnost z Kraje Vysočina. Mezi hlavní zjištění uskutečněného výzkumu patří, že dotazovaná veřejnost považuje sociální práci za důležitou pro fungování společnosti. Neméně důležitým zjištěním výzkumu je vnímání sociálních pracovníků veřejností, jako pracovníků, kteří pomáhají lidem s řešením jejich problémů. Veřejnost Kraje Vysočina nepovažuje sociální práci, jako lukrativní pracovní pozici.
Informovanost a postoj učitelů a pedagogických pracovníků na základních školách v Českobudějovickém okrese k epilepsii
KALISTOVÁ, Daniela
Téma mé bakalářské práce nese název "Informovanost a postoj učitelů a pedagogických pracovníků na základních školách v Českobudějovickém okrese k epilepsii". Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou epilepsie a její historií, popisuje její příčiny, projevy a jejich klasifikaci, zabývá se diagnózou a léčbou epilepsie. Poslední kapitola teoretické části mé bakalářské práce se zabývá výchovou a vzděláváním dětí s epilepsií. Praktická část se zaměřuje na informovanost a postoj učitelů a pedagogických pracovníků na základních školách v Českobudějovickém okrese k epilepsii. Pro provedení tohoto výzkumu jsem zvolila metodu dotazníkového šetření, konkrétně dotazník vlastní konstrukce.
Analýza hlavních vlivů poklesu porodnosti a jejich dopady do sociální oblasti v regionu Jindřichův Hradec
VAŠOVÁ, Diana
Teoretická část práce se zabývá popisem demografie, základní historickou definicí, pojmem porodnost a další. Výzkumná část se zabývá ženami v reprodukčním období, které žijí v regionu Jindřichův Hradec. Výzkum probíhal tištěnou dotazníkovou metodou a výsledky jsou zaznamenány do grafů. Cílem výzkumné části bylo zjistit hlavní vlivy, které zapříčinily pokles porodnosti v regionu Jindřichův Hradec. Pro práci byly stanoveny následující hypotézy: H1: Mezi hlavní důvody poklesu porodnosti na Jindřichohradecku patří nezaměstnanost. H2: Vlivy zjištěné pomocí teoretických poznatků se shodují s vlivy zjištěnými pomocí dotazníkového šetření. H2 byla těžko ověřitelná a nedalo se s přesností určit, zda se potvrdila či vyvrátila. Byly proto stanoveny dílčí cíle, které měly za úkol upřesnit výsledek hypotézy a to: Zjistit, zda má vzdělanost žen vliv na pokles porodnosti v regionu Jindřichův Hradec. Dále zjistit, zda má odkládání narození dětí vliv na pokles porodnosti v regionu Jindřichův Hradec. H3: Mezi hlavní vlivy poklesu porodnosti na Jindřichohradecku patří rozšíření antikoncepce. Trend ukazuje, že H1 se vyvrátila. Nezaměstnanost má minimální vliv na pokles porodnosti. Oba dílčí cíle k H2 se trendem podařilo potvrdit. Vzdělanost žen i odkládání narození dětí má vliv na pokles porodnosti, sice ne hlavní, ale vliv mají. H3 se trendem potvrdila, rozšíření antikoncepce má hlavní vliv na pokles porodnosti.
Povědomí o rizicích vzniku hypertenze u lidí zvolených věkových skupin
TROJANOVÁ, Veronika
Arteriální hypertenze je civilizační onemocnění, které patří mezi nejčastější onemocnění kardiovaskulárního systému a zároveň je nejčastější příčinou mortality a morbidity v České republice. Často probíhá asymptomaticky, proto je důležitá komunikace s širokou veřejností o rizikových faktorech vysokého krevního tlaku. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje charakteristiku krevního tlaku a onemocnění hypertenze, popisuje rizikové faktory, vyšetřovací metody, léčbu a komplikace vysokého krevního tlaku. Dále je zaměřena na roli sestry v prevenci hypertenze, edukaci pacienta s hypertenzí a věkové skupiny a výskyt hypertenze. Byly použity odborné české i zahraniční bibliografické zdroje z oboru ošetřovatelství, medicíny, psychologie a sociologie. Na základě získaných informací byly zvoleny tři cíle. První cíl si kladl za úkol zjistit, zda jsou lidé v určitých věkových skupinách informováni o tom, které rizikové faktory ovlivňují vznik hypertenze. Druhý cíl měl za úkol zjistit, zda jsou lidé v určitých věkových skupinách edukováni o prevenci hypertenze. A poslední cíl měl zjistit, zda dospělí lidé v určitých věkových skupinách dodržují preventivní opatření. V návaznosti na tyto cíle bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Informace vztahující se k dané problematice byly získány formou kvalitativního výzkumného šetření. Jako technika sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 12 všeobecných sester, 16 osob bez hypertenze a 16 pacientů trpících hypertenzí. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na nahrávací zařízení. Pokud s nahráváním nesouhlasili, byly rozhovory zaznamenávány do záznamových archů. Rozhovory byly prováděny do saturace odpovědí. Nahrané rozhovory a sepsané údaje v záznamových arších byly následně přepsány. Získaná data byla kódována a byly k nim vytvořeny kategorie a podkategorie, které byly pro lepší přehlednost zpracovány ve schématech pomocí aplikace SmartArt. Vzniklá schémata byla následně popsána. Bylo zjištěno, že polovina osob bez hypertenze ve všech věkových skupinách byla obvykle informována o rizikových faktorech hypertenze od všeobecné sestry a lékaře. Druhá polovina respondentů nebyla nikdy informována o rizikových faktorech hypertenze. Pacienti trpící hypertenzí nejčastěji uváděli, že byli informováni svým ošetřujícím lékařem. Z rozhovorů s dotazovanými všeobecnými sestrami ale vyplynulo, že většina sester informuje všechny lidi o rizikových faktorech hypertenze. Podle nich starší lidé potřebují více informací, které je nutné opakovat, protože hůře chápou. Dále jsme zjistili, že většina všeobecných sester zapojených do našeho výzkumu edukují dospělé lidi o prevenci hypertenze. Z výpovědí většiny osob bez hypertenze a pacientů trpících hypertenzí ve všech věkových skupinách bylo ale zjištěno, že nebyli nikdy informováni o prevenci hypertenze. Podle čtyř všeobecných sester pacienti dodržují preventivní opatření. Ostatní sestry uvedly, že občas, jak kdo, anebo že nedodržují preventivní opatření. Předpokládáme, že když dotazovaní dospělí lidé, kteří byli rozděleni do zvolených věkových skupin, nemají žádné informace o prevenci hypertenze, tak nemohou dodržovat žádná preventivní opatření. Výstupem diplomové práce je edukační brožura, která může umožnit pacientům trpícím hypertenzí a osobám bez hypertenze se orientovat v problematice této nemoci. Tuto brožuru mohou sestry využít k edukaci lidí o rizikových faktorech hypertenze, se kterými se setkávají během vykonávání svého povolání. Dále by tato diplomová práce mohly být použita jako studijní materiál pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 2,358 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.