Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Působení antibiotik na střevní mikrobiom a vliv probiotik na jeho obnovu
Hloucalová, Nikola ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Ulrych, Aleš (oponent)
Antibiotika se využívají k léčbě bakteriálních onemocnění. Negativně působí nejen na cílené patogeny, ale i na další mikroorganismy ve střevech, včetně těch zdraví prospěšných. Antibiotická léčba vyvolává změnu poměru v zastoupení střevních bakterií. Způsobuje snížení počtu přirozeně se vyskytujících bakterií, může být příčinou následného pomnožení oportunně patogenních bakterií a dochází k dysbióze. Zdravá střevní mikrobiota přispívá ke správné funkci imunity a celkového psychického i fyzického zdraví člověka, z toho důvodu je důležité po užívání antibiotik rovnováhu bakterií ve střevech obnovit např. pomocí probiotik. Tato práce shrnuje poznatky o narušení homeostáze střevní mikrobioty antibiotickou léčbou a o vlivu probiotik na její obnovu.
Vliv střevní mikroflóry na činnost vyšších mozkových center
Arnold, Tomáš ; Hock, Miroslav (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Abstrakt Střevní mikroflóra se skládá z rozsáhlé bakteriální komunity, která sídlí ve střevech, především v tlustém střevě, a žije v symbióze s hostitelem. Je tvořena především zástupci čtyř bakteriálních kmenů (Actinobacteria, Bacteroidetes, Firmicutes a Proteobacteria). Již bylo prokázáno, že se poměrné zastoupení bakteriálních kmenů v čase příliš nemění, ale výzkumy poslední dekády prokázaly nevyvratitelný vliv změny stravy na složení střevní mikroflóry. Navíc existují důkazy o změnách v zastoupení bakteriálních kmenů v průběhu rozvoje některých patologií střev, např. u nespecifických střevních zánětů. Čím dál tím více se začínají objevovat práce popisující vliv změněné střevní mikroflóry resp. jejích zástupců, na činnost a funkce CNS. Tato interakce trávicí soustavy a CNS se zdá být obousměrná a zprostředkovaná několika různými drahami. V neposlední řadě se ukazuje, že dysbióza střevní mikroflóry podporuje stavy úzkostí a deprese, které mohou vést až k nutkání předčasně ukončit život. Cílem této práce je poskytnout souhrnný pohled na tuto relativně mladou, ale především velmi zajímavou problematiku. Klíčová slova: střevní mikroflóra, centrální nervový systém, dysbióza, IBS, IBD, chování organismu
Role of bacteria and mucosal immune system and their interaction in the pathogenesis of inflammatory bowel disease
Du, Zhengyu ; Hudcovic, Tomáš (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Kamanová, Jana (oponent)
Etiologie a patogeneze chronického zánětlivého onemocnění střevního traktu (IBD). není doposud zcela jasná. Je obecně přijato tvrzení, že zánět je důsledkem nepřiměřené imunitní reakce na antigeny rezidentní mikrobioty u geneticky citlivých jedinců. U pacientů s IBD dochází ke změnám ve složení střevní mikrobioty, kdy je většinou zvýšen výskyt jednoho druhu bakterie a naopak dochází ke snížení výskytu ostatních bakteriálních druhů. IBD je velmi komplexní onemocnění a pro pochopení jeho vzniku a rozvoje je nutné brat v úvahu také složité interakce mezi genetickými faktory, imunitním systémem, střevní mikrobiotou a životním prostředím. V předkládané dizertační práci jsme se zaměřili na interakci mezi střevní mikrobiotou spojenou s IBD a mukózním imunitním systémem. V gnotobiotickém myším modelu jsme zkoumali schopnost bakterií asociovaných s mukózou (MAB), které byly odebrány od pacientů s aktivním IBD, vyvolat spontánní kolitidu. Byl posuzován vliv těchto bakterií na vznik a vývoj experimentálně vyvolané kolitidy dextran sulfátem sodným (DSS). Spolu s analýzou složení střevní mikrobioty, původně bezmikrobních myší kolonizovaných MAB od IBD pacientů, jsme ukázali, že škodlivé bakterie mají schopnost zvyšovat náchylnost k DSS vyvolané kolitidě. Objasnili jsme mechanismus působení E. coli p 19 A, která...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.