Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zločin a trest u Cesare Beccarii: Analýza osvícenské trestněprávní reformy
Bojar, Tomáš ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Zločin a trest u Cesare Beccarii analýza osvícenské trestněprávní reformy Předkládaná disertační práce se soustředí na jedno z významných děl v dějinách právní a morální filosofie, traktát O Zločinech a trestech (1764) italského osvícenského myslitele Cesare Beccarii. Jde o text, který významným způsobem napomohl změnit způsob, jakým Evropané nahlíželi na záležitosti trestního práva, jak vnímali otázku zločinu a jakou odpověď v podobě trestních sankcí na ni hledali. Zároveň jde i o dílo s jednoznačným praktickým dopadem: Beccariův traktát inspiroval zákonodárce v řadě zemí západního světa, a stal se tak jedním z důležitých zdrojů moderního trestního práva v podobě, která dodnes ovlivňuje naše životy. . Hlavním cílem textu je nabídnout právně-filosofickou a morálně-filosofickou interpretaci stěžejních otázek Beccariova učení, ohledat historický kontext, ve kterém se zrodilo, prozkoumat etické a obecně filosofické předpoklady, o něž se opíralo, a nakonec ukázat i na jeho praktické konsekvence pro život západní civilizace. V závěru se pak práce v širším kontextu dějin právního myšlení věnuje otázce soudcovského formalismu. První kapitoly textu představují Beccariův život, jeho intelektuální zázemí a převládající duchovní klima, z nějž jeho myšlení vycházelo (zvláštní pozornost je věnována zejména myšlenkovému...
Firma Baťa a.s. jako tvůrce pracovních a sociálních standardů
Mohyla, Petr ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Výrobní a motivační systém, který vedení firmy a zejména její "šéfové" navrhli, nenacházel ve své době mnoho příležitostí ke srovnání. Dělník, končící směnu v podniku se i po své pracovní době pohyboval v prostředí, které bylo ve vlastnictví firmy. V létech největší prosperity "průměrný" zaměstnanec bydlel v domu ve vlastnictví firmy, nakupoval v obchodech ve vlastnictví firmy, bavil se v podnicích, které náležely firmě a dokonce jeho dovolená byla plánována v rámci pracovního kolektivu. S tímto souvisí i pojem "Baťovec" jako jakýsi dokonalý produkt tohoto prostředí se vzornými vlastnostmi jak pracovními, tak společenskými. Tomáš Baťa a jeho mladší bratr Jan Antonín nebyli pouze podnikatelé, ale velmi schopní sociální inženýři, ovládající životy obyvatel města.
Antropologická reflexe ženy v druhé polovině 19. století. Dimenze intimně osobnostního prožívání jako předpoklad vnitřní ženské emancipace
Vlčková, Lenka ; Kučera, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá osobnostně-intimním rozměrem proměny ženství v průběhu druhé poloviny 19. století. Hlavní důraz je kladen na proměnu ženské subjektivity v kontrastu se zažitou a kulturně podmíněnou ženskou rolí. Zaměření práce: biologická determinaci ženy z pohledu (maskulinního) diskursu devatenáctého století a vliv socializačních faktorů na proměnu uchopování ženské subjektivity. Hlavní důraz je v práci kladen na roli matky jako (ne)zprostředkovatelky specifických druhu informací o manželském soužití. Metodicky se práce opírá o historické, kulturně-antropologické, sociologické výzkumy a rozměr genderu jako kulturně a sociálně vytvořeného konstruktu. Hlavní kostrou je biologická determinace ženství, ženská psychika, dospívání, osvětový vliv církve, ženská připravenost pro manželství, postavení svobodné matky. V daném kontextu jde o zdůraznění paradoxu požadavku na ženu a ženství. Žena byla tradicí vychovávaná k vedení domácnosti a k roli manželky a matky bez toho, aby jí byly poskytnuty informace o početí a jiných otázkách intimního soužití manželů. Nuance v proměně ženství v průběhu druhé poloviny devatenáctého století jsou zdůrazněny na životních reflexích dvou žen: Honoráty Zapové a Marie Fingerhutové- Storchové. Práce postihuje novou generaci žen, která se objevuje v průběhu druhé poloviny...
Sanitáři: Etnografie zdravotnické instutuce "zdola"
Votřel, Jan ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Stöckelová, Tereza (oponent)
Práce vychází z desetiměsíčního terénního výzkumu uskutečněném v domově důchodců. Její empirická část se opírá především o skutečnost, že autor práce se na několik měsíců stal jednou ze součástí této instituce, neboť tam pracoval v pozici sanitáře. Tato perspektiva přirozeně umožnila zaměřit se na popis každodenních rutin probíhajících ve zdech zkoumané instituce z pohledu sanitáře, jakož i na jeho interakce s klienty, ke kterým během každodenních činností dochází. V rámci těchto vzájemných interakcí se ukazuje, jakým způsobem se projevuje dominantní diskurz vládnoucí ve veřejném zdravotnictví. Funguje především skrze disciplinační techniky. Analýza disciplinačních technik je zde provedena na základě teorie moci Michela Foucaulta, z níž vyplývá, že během každodenních praktik dané instituce nejsou disciplinováni pouze klienti, ale také samotní sanitáři. Jejich pozice na nejnižší příčce zdravotnické hierarchie je k tomu svým způsobem předurčuje, neboť jsou součástí stejných rutin, jako klienti. Dále se skrze analýzu vzájemných mocenských vztahů mezi sanitáři a klienty ukazuje, že se sanitáři snaží disciplinačním technikám bránit a vynalézají strategie, které jsou v rozporu jak s dominantním diskurzem domova důchodců, tak v konečném důsledku bohužel i se zájmy klientů. Klíčová slova: etnografie;...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.