Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití Letenských sadů ve výuce botaniky a dendrologie
Vilímová, Tereza ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Bakalářská práce navrhuje možnost využití Letenských sadů v Praze při realizaci školní botanické vycházky určené pro žáky 7. ročníku základní školy. Práce je rozdělena na jednotlivé části, které teoreticky rozebírají význam vycházek pro výuku a následně se prakticky soustředí na usnadnění hladkého průběhu vycházky. V práci je detailně popsána druhová skladba realizované výsadby a jsou zde uvedeny příklady vzdělávacích aktivit, které lze úspěšně provozovat na území městského parku a které mohou zpestřit a obohatit čas, který děti stráví v tomto prostředí. Kromě výše uvedených informací je práce doplněna o část zabývající se historickým významem daného území a architektonickými památkami, které jsou pro tuto část Prahy charakteristické. Hlavním cílem bylo vytvořit podklady, na jejichž základě může učitel variabilně zvolit, jakým tématům a v jakém rozsahu se bude na vycházce věnovat. Dle zájmu dětí je možné navodit situace, které povedou k aktivnímu zapamatování sdělených informací a operativně doplnit vycházku o další aktivity, které budou dále rozvíjet samostatnou práci dětí. Klíčová slova Letenské sady, vycházka, dendrologie, hry
Využití příměstského parku Bažantnice (Kladno) ve výuce botaniky a dendrologie
Veverka, Vojtěch ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Hrouda, Lubomír (oponent)
Tématem této práce je mapování území lesoparku Bažantnice (Kladno Kročehlavy). Práce navrhuje způsob aplikování výuky botaniky do terénu. Botanika a dendrologie je jednou ze základních tematických celků vyučovaných na základních a středních školách. Příměstský park Bažantnice poskytuje obrovský potenciál, který může být využit v hodinách přírodopisu a biologie. Práce je rozdělena na dvě části. První celek shrnuje různé metody terénního vyučování a zaměřuje se na didaktické využití parku Bažantnice. Druhá část se pak zabývá samotným mapováním vybraného území a popisuje způsob sběru dat a jejich zpracování. Průvodní obrazový materiál a mapové výstupy jsou obsaženy v přílohách řazených na konci této práce. Klíčová slova: dendrologie, biologie, botanika, výchova, výuka, park, Bažantnice, Kladno, mapování, byliny, dřeviny, terénní vyučování
Metodika vyhodnocování procesu introdukce v památkách zahradního umění
Kirschner, Jan ; Kohlová, Jana ; Souček, Josef
Metodika si klade za cíl vytvořit nástroj pro všestranné vyhodnocení procesu introdukce v objektech památek zahradního umění. Toto vyhodnocení bude též sloužit k identifikaci vhodného sortimentu dřevin použitelného nejen pro historické objekty zahrad a parků, ale též pro sídelní zeleň. Na základě podrobné klasifikace metodika umožní hodnotit jedince introdukovaných rostlin zejména z hlediska zachování jejich estetické a biologické funkce. Soubory dat pro jednotlivé taxony umožňují též vyhodnocení rizika introdukce.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Dendrologický průzkum Bečovské botanické zahrady
ŠPAKOVÁ, Markéta
Tato práce doplňuje informace o areálu bývalého Beauforstského alpina a současné Bečovské botanické zahrady. Stěžejní částí práce je dendrologický průzkum a pasport dřevin v areálu. Pro podrobný průzkum byly vybrány části původního krajinářského parku a svah s alpinem. Celkem zde byl proveden pasport u 470 dřevin, z nichž 104 bylo jehličnatých a 366 listnatých. Bylo identifikováno 30 taxonů jehličnatých dřevin v 9 rodech a 55 taxonů listnatých dřevin v 31 rodech. Všechny dřeviny byly zakresleny do plánu, který je též součástí této práce (volně vložená příloha, měřítko 1:600). Další součástí práce je soupis taxonů dřevin, které se vyskytují v části lesního komplexu a sadu. Bylo sepsáno 34 taxonů dřevin (3 jehličnaté a 31 listnatých) a 50 odrůd ovocných dřevin.
Metodika záchrany a revitalizace introdukovaných dřevin v památkách zahradního umění
Kirschner, Jan ; Souček, Josef
Cílem metodiky je vytvořit ucelený klíč k tomu jak určit prioritní introdukované dřeviny určené k záchraně, následně pak stanovit sled opatření které k záchraně jedince, případně taxonu vedou. Díky metodice je navržena komplexní souslednost operací vedoucí ke včasné realizaci opatření k záchraně hodnotných introdukovaných jedinců dřevin v památkách zahradního umění. Metodika má za úkol, obecně řečeno, integrovat památková, zahradně architektonická, dendrologická a arboristická hlediska při záchraně či revitalizaci introdukovaných dřevin.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Památkový postup pro uplatnění zájmů a cílů památkové péče u objektů zahradního umění s vysokým podílem sbírek
Staňa, Ivan ; Kohlová, Jana
Cílem památkového postupu je stanovit postup a obsah jednotlivých kroků pro zajištění zájmů a cílů památkové péče u objektů zahradního umění, v kterých je lokalizován vysoký podíl rostlinných sbírek, především dřevin. Metodický postup spočívá v realizaci logického sledu oborových průzkumů a jejich interpretace. Cílem je sjednocení oborových postupů s ohledem na specifické zastoupení rostlinných sbírek v památkách zahradního umění (PZU). Specifikum těchto problémů spočívá v umístění jednotlivých taxonů (vegetačního prvku, položky sbírky), které bylo realizováno bez potřebné znalosti kompozice objektu. Tento rozpor je v současné péči o tyto objekty zahradního umění pouze obtížně řešitelný.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Metodika popisu živých sbírek v památkách zahradního umění pro zápis do centrální evidence sbírek
Kirschner, Jan ; Kohlová, Jana ; Souček, Josef
Certifikovaná metodika umožňuje jednotným a přehledným způsobem popsat živou sbírku dřevin v rámci památky zahradního umění pro účely Centrální evidence sbírek Ministerstva kultury ČR. Zahrnuje zejména státně správní vlastnosti sbírky (vlastník, správce, čísla pozemků), vlastnosti sbírky jako celku i jejích hlavních částí, ale také popis jednotlivých kompozičně a sbírkově význačných dřevin. CM představuje posun v pojmu sbírka v CES v tom, že zahrnuje živé exempláře, jejichž vlastnosti (památková, sbírková a architektonická hodnota) se v čase mění.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Populace jalovce obecného (\kur{Juniperus communis}) ve vybraném území Plzeňského kraje
TURJANICOVÁ, Alena
Práce se zabývá stavem populace jalovce obecného (\kur{Juniperus communis}) na lokalitě VKP Zdebořická draha. Jedná se o bývalou pastvinu s brusinko-jalovcovým porostem (\kur{Vaccinio-Juniperetum communis}) o rozloze1,8 ha. Lokalita je udržována pravidelnou prořezávkou. Dendrometricky proměřena byla asi polovina populace druhu Juniperus communis (celkem 292 jedinců), včetně přesné lokalizace rozmístění jednotlivých exemplářů na lokalitě, výstupem je mapa. Na základě záznamů o jejich různém typu a rozsahu poškození lze konstatovat, že celkově je zdravotní stav sledované části populace jalovce středně dobrý. Nejčastěji bylo zjištěno proschnutí, řídkost nebo polámání.
Rozšíření jilmů v Novohradských horách a podhůří (historie a současnost)
SROGONČÍK, Jakub
Cílem této práce bylo zjistit a zmapovat výskyt jilmů v Novohradských horách a části jejich podhůří. V zájmovém území se přirozeně vyskytuje jilm drsný (Ulmus glabra), což bylo mým výzkumem potvrzeno a nalezl jsem i šest jilmů habrolistých (Ulmus minor), které se zde přirozeně nevyskytují. Přirozený výskyt a cílené pěstování jilmu drsného (Ulmus glabra) dokazují i historické záznamy sahající až do 17. století, kdy bylo zájmové území součástí panství Buquoyů. Vlastním terénním průzkumem jsem nalezl 40 lokalit s celkem 783 evidovanými jilmy s výškou nad 3 m. Z evidencí Lesů ČR jsem získal a podařilo se mi vyhledat dalších deset lokalit, kde jsem evidoval pouze 12 dospělých jilmů, jelikož zbylých cca 580 jilmů do 5 m výšky bylo vysázeno v posledním decéniu a jejich počty se budou v následujících desetiletích měnit v důsledku pěstebních opatření. Jedná se většinou o jilmy nacházející se v lesních školkách, či v plastových ochranách proti okusu zvěří. Zajímavé je, že se zde v celkovém pohledu na zájmové území vyskytuje několik přestárlých jedinců, především ve starých alejích a všechny ostatní jilmy nepřesahují odhadované stáří 50 let.
Dendrologický průzkum zámeckého parku v Nových Hradech a Terčina údolí (Českobudějovicko)
ŠEMRO, Martin
Bakalářská práce je zaměřena na historii a současný stav parku v Nových Hradech a Terčina údolí. Jejím cílem je sestavení přehledu dosud uváděných pěstovaných dřevin pro obě lokality, vytvoření přehledu aktuálně rostoucích pěstovaných dřevin a nastínění možnosti dalšího rozvoje parků (dosadby, potřebný management apod.). Terénním průzkumem byl zjištěn úbytek rostoucích dřevin, a to hlavně v lokalitě Terčina údolí. Ale také byl zjištěn výskyt dřevin, nepůvodních pro tuto geografickou oblast, které zde zdomácněly.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.