Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 135 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Logopedická intervence u seniorů v pobytových zařízeních v Královéhradeckém kraji
Sedláčková, Michaela ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá poskytováním logopedické intervence u seniorů v pobytových zařízeních. Cílem této speciálně pedagogické práce je ukázat problematiku v komunikaci seniorů a možnou podporu v domově pro seniory. Práce má dvě části. Teoretická část je rozdělena na tři kapitoly. Jsou zde popsány sekundární poruchy komunikace u dospělých osob, vybrané nemoci spojené se stářím, definice stáří a pobytových služeb pro seniory. V empirické části je rozpracováno výzkumné šetření, případové studie a získané výsledky. Výzkum má kvalitativní charakter. Hlavním cílem bylo analyzovat poskytování logopedické intervence v domově pro seniory. Dílčími cíli bylo zjistit, zda dojde na základě logopedické intervence k posunu v komunikaci seniora a zjistit, zda k tomuto posunu může pomoci i podpora pracovníky domova ve spolupráci s odborníkem. Dalším z vytyčených cílů bylo vypracování případových studií. KLÍČOVÁ SLOVA Logopedická intervence, senior, sekundárně narušená komunikační schopnost, demence, Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, domov pro seniory
Využití nefarmakologických přístupů v péči o seniory s demencí
Čížková, Anna ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Využití nefarmakologických přístupů v péči o seniory s demencí Anna Čížková ABSTRAKT Tématem práce je využití nefarmakologických přístupů v péči o seniory s demencí v domovech se zvláštním režimem. Práce v teoretické části představuje problematiku demence, laické a profesionální péče a pět vybraných nefarmakologických přístupů - reminiscenci, validaci, preterapii, bazální stimulaci a Montessori přístup. Cílem práce je zjistit znalosti personálu o těchto přístupech a zhodnotit, zda jsou principy daných přístupů v domovech se zvláštním režimem při péči využívány. Bylo také zjišťováno, zda jsou pracovníci v daných přístupech vyškoleni. Pro získání dat byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Dotazník byl rozeslán do všech domovů se zvláštním režimem v České republice, které se věnují cílové skupině seniorů. Z odpovědí 134 respondentů bylo statistickými metodami vyhodnoceno, že nefarmakologické přístupy jsou z velké většiny známé a používané. Jako nejznámější nefarmakologické přístupy byly vyhodnoceny bazální stimulace a reminiscence, při péči pracovníci nejvíce využívají Montessori přístup a reminiscenci. Montessori přístup a preterapii při péči využívají pracovníci spíše intuitivně. Nejvíce jsou přístupy známé aktivizačním a sociálním pracovníkům, nejméně zdravotnickému personálu. Více než polovina...
Problematika pádů v domovech se zvláštním režimem
RESŐOVÁ, Žaneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na pády a jejich problematiku v domovech se zvláštním režimem. Cílem bylo zmapovat intervence a opatření, které se uplatňují v prevenci pádů pacientů/klientů v domovech se zvláštním režimem. Dalším cílem bylo zjistit nejčastější příčiny a okolnosti pádů pacientů/klientů a názor ošetřovatelského personálu na problematiku pádů a jejich řešení v domovech se zvláštním režimem. Práce byla rozdělena do dvou částí. V první teoretické části jsou popsány základní pojmy gerontologie, geriatrie a funkční geriatrické hodnocení. Dále se zde nachází podrobný popis problematiky pádů, který obsahuje syndrom instability s pády, fenomenologii a etiologii pádu, prevenci pádu, komplikace pádu a ošetřovatelskou péči po pádu. V další kapitole je popsán domov se zvláštním režimem, jeho specifika a zásady ošetřovatelské péče o člověka s demencí. V druhé části této práce se nachází empirická část. Výzkum probíhal metodou kvalitativního výzkumu, pomocí dotazování a pozorování. S ohledem na cíle bylo vytvořeno 13 otázek pro polostrukturovaný rozhovor. Rozhovorů se zúčastnilo deset sester a čtyři pečovatelé z pěti domovů se zvláštním režimem. Získaná data byla následně zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Bylo vytvořeno sedm kategorizačních skupin z rozhovorů a čtyři kategorizační skupiny z pozorování. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejčastější preventivní opatření ve všech zařízeních jsou kompenzační pomůcky, sledování zdravotního stavu pacientů/klientů a upravené prostředí. Nejčastější příčinou pádů pacientů/klientů v domovech se zvláštním režimem je zdravotní stav seniorů, špatný odhad fyzických možností, zmatenost a neklid. Názor ošetřovatelského personálu na problematiku pádů v domovech se zvláštním režimem je, že demence má významný vliv na vznik pádů. Dále je důležitá individualita každého pacienta/klienta. Celkově z výzkumu vyplynulo, že k pádům dochází i přes veškerá opatření. To může mít spojitost s častým onemocněním kognitivních funkcí u pacientů/klientů v domovech se zvláštním režimem. Vhodná by byla i větší informovanost o problematice pádů veškerého personálu.
Alzheimerova choroba v rodině - využití služby sociální péče.
KOTRCOVÁ, Nikola
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku péče o klienty s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence, včetně zátěže rodinných příslušník a možnosti využití domovů se zvláštním režimem. S postupem nárůstu nemocných s Alzheimerovou chorobou je důležité věnovat pozornost vlivu nemoci nejen na postižené touto nemocí, ale i na rodinné příslušníky. Teoretická část se zabývá demencí a Alzheimerovou chorobou jako takovou, rolí příbuzných a pečovatelů a také právními aspekty služeb sociální péče. V praktické části bakalářské práce se věnuji tomu, co rodiny vedlo k rozhodnutí umístit blízkého příbuzného do zařízení, které pečuje o lidi trpící Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence. Výzkum jsem prováděla s rodinnými příslušníky. Tato část je věnována metodice, organizaci, průběhu a vyhodnocení výzkumu, který probíhal metodou kvalitativního výzkumu.
Aktivizační techniky při práci s osobami trpícími demencí
JÍLKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá tématem využití aktivizačních technik při práci s osobami trpícími demencí. První část práce je věnována tématu demence, jejímu vymezení, typům demence a jednotlivým fázím při Alzheimerově chorobě. Další část práce popisuje základní potřeby člověka a také potřeby nemocného člověka. Poslední a hlavní část se zabývá aktivizačními technikami v sociální práci s lidmi s demencí a odpovídá na otázku, jak činnost aktivačních technik naplňuje potřeby člověka. Aktivizační techniky jsou zde rozděleny do tří skupin, podle toho, na které schopnosti člověka nejvíce působí. Jsou to mentální, fyzické a senzorické schopnosti člověka. Do skupiny technik aktivizujících mentální schopnosti patří kognitivní rehabilitace, reminiscenční terapie a biografie. Techniky fyzické aktivizace zahrnují animoterapii, expresní terapii, ergoterapii a kinezioterapii. Skupina technik pro aktivizaci smyslových schopností zahrnuje například aromaterapii a bazální stimulaci. Cílem této práce je ukázat důležitost jednotlivých technik v práci jako nezbytný doplněk k farmakologické léčbě klientů s demencí a také zkoumat, zda aktivizační techniky mohou uspokojit všechny potřeby člověka.
Smyslová aktivizace klientů s demencí v domovech pro seniory
Maléřová, Barbora ; Palánová, Tereza (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje aktivizaci klientů s demencí v domovech pro seniory. Definuje stáří, kvalitu života seniorů, psychické a fyzické změny se stářím spojené, život seniorů v pobytových zařízeních, nastiňuje demografický vývoj a pojem ageismus. Dalším tématem práce je pak vysvětlení pojmu demence, popis jejích nejobvyklejších příznaků, druhů a nejčastějších příčin i stručný výčet nejčastějších diagnostických metod demence. Dále je zde část věnovaná současnému systému sociální péče o seniory v ČR. Popsány jsou nejčastější metody aktivizace klientů se zvláštním důrazem na klienty s demencí a je zde věnován prostor smyslové aktivizaci a Montessori metodě v užití při práci s klienty s demencí. Závěrečná část této práce je věnována autorčiným zkušenostem z praxe ve dvou pobytových zařízeních pro seniory, doplněným praktickými příklady na třech kazuistikách a srovnání dvou domovů pro seniory z hlediska realizace aktivizačních programů. Cílem práce je vyzdvihnout možný přínos smyslové aktivizace pro zvýšení kvality života seniorů s demencí v pobytových zařízeních a poukázat na individuální způsoby prožívání a rozdílnost potřeb různých klientů.
Nefarmakologické postupy řešení neklidu u pacientů s demencí
BUCHTOVÁ, Kristýna
Současný stav: Demence je velmi aktuálním tématem. Její výskyt každoročně stoupá. Práce je zaměřena na behaviorální symptomy demence, zejména nefarmakologické postupy řešení neklidu u pacientů s demencí. Teoretická část se zabývala základním dělením, příčinami vzniku, symptomy, diagnostikou a léčbou demence. Poslední část se orientovala na farmakologické a hlavně nefarmakologické postupy u pacientů s demencí. Cíle práce: 1. Zmapovat nefarmakologické postupy řešení neklidu u pacientů s demencí. 2. Zjistit zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků s využitím nefarmakologických postupů řešení neklidu u pacientů s demencí. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu a záměrný výběr respondentů. V rámci vyhodnocování výsledků rozhovorů a pozorování byly stanoveny tři oblasti. Oblast rozhovorů se sestrami tvořila 15 kategorií. U rozhovorů s laickými pečovateli bylo stanoveno 14 kategorií a 4 kategorie u pozorování sester. Sběr dat byl prováděn pomocí polostrukturovaného, nezúčastněného skrytého pozorování a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v domovech pro seniory se zvláštním režimem. Výzkumný soubor: Byl složen ze 4 laických pečovatelů a 8 sester. Výsledky práce: Výsledky potvrzují důležitost využívání nefarmakologických postupů již v prevenci problémového chování u osob s demencí. Výsledky poslouží všem sestrám i laickým pečovatelům, kteří se s touto problematikou v praxi setkávají. Doporučení pro praxi: Výzkumem jsme si ověřili, že nejčastěji používanými postupy v praxi jsou individuální přístup ke klientovi, dodržování zásad správné komunikace mezi pacientem a ošetřujícím personálem, vzpomínková terapie, pet terapie (zejména canisterapie), bazální stimulace, metoda validace, aktivizace klientů a úprava prostředí.
Informovanost laické veřejnosti o problematice Alzheimerovy choroby
FUIT, Martin
Diplomová práce se zabývá informovaností laické veřejnosti o problematice Alzheimerovy choroby. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení Alzheimerovy choroby, věnuje se Alzheimerově chorobě v kontextu sociální práce a kontextu informovanosti. Výzkumná část práce zahrnuje cíle, hypotézy, metodiku a výsledky, které byly zjištěny z dotazníkového šetření. Závěrečnou částí práce je diskuze a závěr. Cílem práce bylo zjistit míru informovanosti laické veřejnosti o Alzheimerově chorobě v Jihlavě. Pro zhodnocení míry informovanosti byla stanovena škála hodnocení informovanosti, na jejímž základě byla zjištěna dobrá informovanost. Výzkumný soubor tvořila jihlavská laická veřejnost ve věku 18-40 let. Výzkumu se zúčastnilo celkem 384 respondentů. Dílčím cílem práce bylo na základě výsledků navrhnout opatření, které by pomohlo zvýšit informovanost jihlavské laické veřejnosti o Alzheimerově chorobě. Opatření, jež bylo společně s diplomovou prací vytvořeno, představuje informační materiál v podobě křížovky o problematice Alzheimerovy choroby. V rámci výzkumu byla použita strategie kvantitativního výzkumu. Sběr dat proběhl metodou dotazování s technikou dotazníkového šetření. Získaná data byla zpracována v programu Microsoft Office Excel 2007 a SPSS. Při testování stanovených hypotéz byl aplikován Pearsonův chí-kvadrát test, Kruskalův-Wallisův test a korelační analýza. Práce poukazuje na významnost informovanosti o problematice Alzheimerovy choroby, poskytuje přehled informovanosti laické veřejnosti o Alzheimerově chorobě a zároveň může sloužit jako informační zdroj o tomto onemocnění.
Možnosti realizace konceptu koordinované rehabilitace u osob s Alzheimerovou chorobou
PANSKÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá konceptem koordinované rehabilitace v rámci péče o osoby trpící Alzheimerovou chorobou. Cílem této práce je zjistit, jaké jsou možnosti koordinované rehabilitace v současném konceptu péče o osoby s Alzheimerovou chorobou. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. První část je část teoretická, kde jsou popsána hlavní témata této práce. První kapitola je zaměřena na Alzheimerovu chorobu, kde je popsáno, co to Alzheimerova choroba je, krátce její historie, průběh, epidemiologie, její rizikové faktory, příznaky, jak se Alzheimerova choroba diagnostikuje a jak se léčí. Další kapitolou teoretické části je demence, kde je krátce popsáno, o jakou chorobu se jedná a dále další formy a dělení demence. Třetí a poslední kapitolou teoretické části je koordinovaná rehabilitace. V této kapitole je popsáno, co je to koordinovaná rehabilitace, její jednotlivé složky a na závěr konkrétní aktivity, které jsou v rámci koordinované rehabilitace využívány pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou. Výzkumná část této práce je zaměřena na cíl práce a výzkumné otázky, dále je v práci popsána metodika, výsledky, diskuze a závěr. Ve výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Technikou pro získání dat pro tento výzkum byl polostrukturovaný rozhovor, který byl uskutečněn s pracovníky z pobytových a ambulantních zařízení, kteří poskytují služby osobám trpící Alzheimerovou chorobou. Informanti byli vybráni metodou záměrného výběru. Data byla poté zpracována v programu Atlas.ti 7. Aby bylo dosaženo cíle této práce, který je již zmíněn výše, byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na rozdíly ve vnímání a možnostech využití složek koordinované rehabilitace v pobytové a ambulantní péči o osoby s Alzheimerovou chorobou. Druhá výzkumná otázka byla zaměřena na to, v čem je systém koordinované rehabilitace u osob s Alzheimerovou chorobou nejčastěji limitován. Výsledky mé práce ukazují, že péče o osoby trpící Alzheimerovou chorobou není dostatečně aplikována v rámci koordinované rehabilitace, protože naprostá většina odborníků, kteří se den, co den takto nemocným osobám věnují, o tomto pojmu nemají žádné povědomí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 135 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.