Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv endokanabinoidního systému na světelnou synchronizaci cirkadiánního systému potkana
Filipovská, Eva ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Balík, Aleš (oponent)
Cirkadiánní systém savců je řízen suprachiasmatickými jádry v hypotalamu. Tento systém je synchronizován se světelnými podmínkami pomocí fázových posunů, které nastávají po expozici světlu v subjektivní noci. Nedávné výzkumy ukázaly, že aktivace receptorů endokanabinoidního systému potlačuje světlem indukované fázové posuny a ovlivňuje tak schopnost cirkadiánního systému ke světelné synchronizaci. Tato práce má za cíl prozkoumat tento vliv na behaviorální úrovni a na úrovni světloreaktivních buněčných procesů v neuronech suprachiasmatických jader. Naše výsledky ukazují, že aktivace kanabinoidního systému pomocí agonisty CB1 receptorů moduluje světlem indukovanou fosforylaci extracelulárním signálem regulované kinázy 1/2 (ERK1/2) a expresi proteinu c-Fos v neuronech suprachiasmatických jader v mozku potkana, což koreluje s potlačením světelné synchronizace cirkadiánního systému pozorované na behaviorální úrovni. Klíčová slova: cirkadiánní systém, suprachiasmatická jádra, světelná synchronizace, endokanabinoidní systém, CB1 receptory, extracelulárním signálem regulovaná kináza 1/2, ERK1/2, c-Fos
Cirkadiánní systém a jeho změny u myší s mutací Lurcher
Boubín, Josef ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou změny v cirkadiánních rytmech způsobené poruchou cerebella. Jako animální model byly vybrány myši s mutací Lurcher, které mají specificky degenerovanou vrstvu Purkyňových buněk. Z našich výsledků vyplývá, že mutace glutamátového receptoru GluRδ2, která podmiňuje postupnou degeneraci Purkyňových buněk, vede k poškození cirkadiánního systému. Myši s touto mutací mají sníženou schopnost synchronizace s vnějšími světelnými podmínkami, vykazují zvýšenou variabilitu v délce endogenní periody a nejsou schopny generovat anticipační chování v režimu časově omezeného přístupu k potravě. Na rozdíl od kontrolních myší, u postižených myší jsme nedetekovali významný rytmus v hladině proteinu hodinového genu Bmal1 v suprachiasmatických jádrech, paraventrikulárních jádrech ani v habenule. Hladiny fosforylovaných kináz ERK1/2 a GSK3ß měly také narušený rytmus v suprachiasmatických jádrech. Vzhledem k částečně zachovaným cirkadiánním oscilacím v lokomoční aktivitě patrně nedochází k narušení cirkadiánního systému na molekulární úrovni. Cerebelární mutace spíše narušuje vzájemnou synchronizaci neuronů suprachiasmatických jader a může také ovlivňovat procesy ve ventromediálním hypotalamu regulujícím příjem potravy. Naše poznatky jsou první, které naznačují funkční interakci cerebella...
Cirkadiánní systém v mitochondriích
Šemíková, Johana ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Moravcová, Radka (oponent)
Rytmy cirkadiánních hodin v našem těle nejsou řízeny pouze cyklem světlo/tma, ale v mnoha periferních tkáních jsou cirkadiánní hodiny resetovány na základě dostupnosti živin a časování příjmu potravy. Cirkadiánní systém reaguje na změny hladin dvou metabolitů (AMP a NAD+ ), které jsou ústředním bodem biochemických reakcí spojených s výrobou, skladováním a využitím energie, prostřednictvím metabolických senzorů AMPK a SIRT1. Tato práce si klade za cíl shrnout doposud známé mechanismy energetického metabolismu, které se podílejí na regulaci cirkadiánních rytmů a vysvětlit jejich funkci pro udržení jeho stability. V neposlední řadě ukázat možné dysregulace těchto mechanismů a jejich dopad na cirkadiánní systém.
Exprese a regulace Dexras1 ve strukturách mozku potkana za vývoje.
Kyclerová, Hana ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent)
Gen pro Dexras1 byl objeven po indukci glukokortikoidem dexametazonem v buňkách tumoru hypofýzy. Dexras1 byl nalezen i v jiných oblastech mozku a v periferních orgánech, avšak pouze v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN), kde sídlí hlavní cirkadiánní pacemaker savců, byla jeho exprese rytmická. Exprese Dexras1 byla ovlivněná také stresem, aplikací amfetaminu či prenatální expozicí alkoholu. Jeho úloha v buňkách nebyla zatím zcela objasněna. Bylo zjištěno, že jeho GTPázová aktivita závisí na stimulaci NMDA receptorů a že působí jako aktivátor G-proteinové signalizace v buňkách. Také byla objevena jeho role v homeostáze železa u neuronů či v regulaci citlivosti hlavního cirkadiánního pacemakeru ke světelným i nesvětelným synchronizačním stimulům z prostředí v závislosti na denní době. Cílem naší studie bylo metodou in situ hybridizace popsat expresi Dexras1 mRNA v mozku potkana během ontogeneze a ve vývoji při zrakové senzorické deprivaci. Nejčasněji jsme detekovali expresi Dexras1 v mozku potkana ve 20. embryonálním dni, a to pouze v SCN a ve ventrálním posteromediálním jádře talamu. Až postnatálně se jeho exprese objevovala také v ostatních senzorických strukturách, v motorických strukturách talamu, v hypotalamických strukturách podílejících se na regulaci vodní homeostázy či ve strukturách...
Circadian clock in hippocampus
Šuchmanová, Karolína ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Hipokampus je významnou součástí limbického systému, zastávající důležitou úlohu v procesu tvorby vzpomínek. V nedávné době bylo zjištěno, že se v hipokampu, tak jako v dalších periferních orgánech a částech mozku, nacházejí cirkadiánní hodiny. Ve své diplomové práci se zabývám fungováním hipokampálních cirkadiánních hodin za různých podmínek. První část práce se věnuje zkoumání vlivu glukokortikoidních hormonů na expresi hodinových genů v hipokampu. Glukokortikoidy jsou savčí hormony steroidní povahy sekretované nadledvinami, které ovlivňují mnoho pochodů v organismu. Na regulaci sekrece glukokortikoidních hormonů se podílí mimo jiné i cirkadiánní systém, proto se jejich hladina rytmicky mění v závislosti na denní době. Hipokampus je zapojen do mechanismu regulace sekrece glukokortikoidů prostřednictvím poskytování zpětné vazby ose hypotalamus- hypofýza-nadledviny (HPA). V hipokampu jsou také přítomny receptory glukokortikoidních hormonů (GR). Tato práce zkoumá vliv absence glukokortikoidních hormonů na expresi hodinových genů v hipokampu. Absence glukokortikoidů je navozena pomocí adrenalektomie a její efekt na expresi hodinových genů je dále porovnán s efektem nahrazení endogenních glukokortikoidů pravidelnou aplikací dexamethasonu, agonisty GR, přibližně simulující denní rytmus glukokortikoidní...
Poruchy cirkadiánních rytmů u bipolárních depresí a jejich spojení s polymorfismem ve vápníkovém kanálu L-typu
Filipovská, Eva ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Novosadová, Zuzana (oponent)
Bipolární afektivní porucha je závažné psychiatrické onemocnění postihující přibližně 1% populace. Vyznačuje se výraznými změnami nálad, období mánie střídá období deprese, mezi nimi může být variabilně dlouhé období bez příznaků. Zasahuje do pacientova každodenního života, často vede k sebevražedným sklonům. U tohoto onemocnění se objevují poruchy cirkadiánních rytmů, řízených suprachiasmatickými jádry v hypotalamu. Na narušené cirkadiánní rytmy poukazují projevy choroby, jako jsou abnormality ve spánku i v denní aktivitě pacienta či v cirkadiánním řízení rytmické syntézy hormonů. Jedním z mnohých faktorů, které spojují bipolární poruchu s cirkadiánním systémem na molekulární úrovni, jsou napěťově závislé vápníkové kanály, konkrétně kanály L-typu. U mnoha pacientů trpících bipolární poruchou byl nalezen polymorfismus v genu pro 1 podjednotku kanálu Cav1.2. Exprese těchto kanálů je řízena hodinovými geny a jejich správná funkce je důležitá pro udržování endogenních oscilací cirkadiánního oscilátoru v suprachiasmatických jádrech. Je tedy možné, že abnormální funkce těchto vápníkových kanálů v důsledku polymorfismu u pacientů s bipolární poruchou může být jednou z příčin cirkadiánních abnormalit, které provázejí toto psychiatrické onemocnění. Klíčová slova: cirkadiánní systém, suprachiasmatická...
Vztah cirkadiánního systému a buněčného cyklu
Vrtílková, Andrea ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Fárková, Eva (oponent)
Cirkadiánní systém je schopný samostatné oscilace díky translačně-transkripční smyčce. Komponenty této smyčky neovlivňují jen svůj vlastní chod, ale mají vliv i na další funkce buňky jako například buněčný cyklus. Tato interakce je zajištěna jak hodinovými proteiny (PER, CRY aj.), tak hodinami-kontrolovanými proteiny (WEE1, TIM, XPA aj.). Ty ovlivňují průchod fázemi buněčného cyklu a mají vliv na kontrolní body. Pokud jsou cirkadiánní rytmy narušeny, může to mít za následek nepřesnost kontrolních bodů buněčného cyklu, hromadění chyb vlákna DNA a zvýšenou apoptózu buněk či tvorbu nádorů. Klíčová slova: cirkadiánní systém, buněčný cyklus, WEE1, XPA, P21, C-Myc, TIM, PER
Cirkadiánní systém sítnice
Kozel, Tomáš ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Většina organismů se v průběhu evoluce přizpůsobila dennímu 24hodinovému rytmu. Tento, tzv. cirkadiánní, rytmus jsou organismy schopny dodržovat i v podmínkách, kde nemají přístup ke světelnému ani jinému synchronizátoru. Hlavní orgán řídící cirkadiánní rytmus je lokalizován v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a dlouhou dobu byl považován za jediný autonomní cirkadiánní oscilátor, na jehož funkci závisí rytmicita procesů v tělních buňkách a tkáních. Nové výzkumy ovšem tuto hypotézu zpochybnily a ukázaly existenci lokálních cirkadiánních hodin nezávislých na SCN. Jedním z těchto autonomních oscilátorů je i cirkadiánní systém v retině. Tato bakalářská práce shrnuje vědecké poznatky o funkci savčího retinálního cirkadiánního oscilátoru, především se zaměřuje na nové výzkumy v oblasti jeho lokalizace, propojení s hlavním cirkadiánním oscilátorem v SCN a jeho vlivu na retinální fyziologii.
Cirkadiánní systém a paměť
Skálová, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Houdek, Pavel (oponent)
Cirkadiánní systém je součástí všech živých organismů, řídí správné načasování jejich fyziologických funkcí a chování. Podstatu tvoří molekulární mechanismus propojených transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček hodinových genů a jejich proteinových produktů. Řídící strukturou tohoto systému jsou u savců suprachiasmatická jádra hypotalamu. Paměť, jedna z nejdůležitějších schopností organismu, vytvářet a uchovávat poznatky, je s cirkadiánním systémem také spjata. Paměť i cirkadiánní systém umožňují přizpůsobení měnícím se podmínkám okolí. Ve strukturách mozku, podílejících se na zprostředkování paměti, jako hipokampus, amygdala a bazální ganglia, byla detekována exprese hodinových genů. Oscilace těchto hodinových genů ovlivňují utváření i vyvolávání paměťových stop. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o vzájemném vztahu mezi pamětí a cirkadiánním systémem. Klíčová slova: cirkadiánní systém, paměť, hodinové geny, suprachiasmatické jádro, hipokampus
Cirkadiánní podstata lidského chronotypu
Ševčíková, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Šmotek, Michal (oponent)
Cirkadiánní systém je oscilující systém s přibližně 24 hodinovou periodou. U člověka je složen ze suprachiasmatického jádra a periferních oscilátorů. Suprachismatické jádro pomocí vnějších podnětů synchronizuje svou endogenní periodu vzhledem k denní době. Je regulován pomocí hodinových genů. Cirkadiánní systém ovlivňuje hladiny hormonů a společně s homeostatickým systémem je hlavní regulátor spánku. V těchto cyklických systémech se u člověka vyskytují určité rozdíly, které definují jeho tzv. chronotyp. Tato práce se zabývá změnami cirkadiánního systému ve vztahu k formování lidského chronotypu. Věnuje se polymorfizmům hodinových genů, periodě rytmů v produkci hormonů jakou jsou melatonin a kortisol a jejich rozdíly u různých chronotypů. U cirkadiánních chronotypů byly nalezeny také rozdíly ve spánkových cyklech NREM a REM a jejich amplitudách. Cirkadiánní systém a chronotyp jsou závislé na věku a pohlaví. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.