Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 32 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Řízkování vybraných kultivarů konopí v řízených podmínkách
Jakešová, Kristýna
Tématem mé bakalářské práce je obecný popis konopí (Cannabis sativa) a rešerše na téma řízkování, které výrazně ovlivňuje produkci konopí. Dále vypracování rešerše na fytohormonální stimulaci a pěstování v řízených podmínkách. Předmětem výzkumu bylo zjištění vlivu fytohormonů v určitých poměrech a koncentracích na zakořenění dvou genotypů (Bedrocan a Bedrolite), které byly dovezeny z holandské společnosti Bedrocan. Použity byly auxiny jako je kyselina indol-3-octová (IAA), kyselina indol-3-máselná (IBA), kyselina 1-naftyloctová (NAA).
Expresní profily vybraných genů při vyrůstání kotylárních pupenů hrachu
Psotová, Martina
Cílem této diplomové práce bylo studium expresních profilů vybraných genů při iniciaci vyrůstání kotylárních pupenů hrachu setého (Pisum sativum L.). Byly použity dekapitované rostliny s aplikací 0,5 % IAA pasty na stonkový pahýl. Z takto ošetřených rostlin byly odebrány kotylární pupeny s časovým rozestupem 0, 1, 3, 6, 12, 24, 48, 120 hodin. Biologický materiál byl podroben analýze exprese genů PsDRM1, PsBRC1, PsAUX1, PsPIN1 a PsYUC1. Výsledná exprese byla normována na expresi genů PsEF1-alfa, PsActin a Ps beta-tubulin. Aplikace auxinu namísto dekapitovaného vrcholu zabrzdila vyrůstání kotylárních pupenů. Tato inhibice růstu kotylárních pupenů byla doprovázena zvýšenou expresí genů spojovaných s dormancí, PsDRM1, PsBRC1 a genu pro biosyntézu auxinu PsYUC1 a sníženou expresí genů auxinových přenašečů PsPIN1 a PsAUX1.
Regulácia vyrastania kotylárnych pupeňov hrachu
Kucsera, Attila
Práce je věnována problematice regulace vyrůstání kotylárních pupenů u rostlin hrachu setého (Pisum sativum L.). Rostliny byly pozorovány po dekapitaci apexu a odstranění klíčních listů a jejich následném nahrazení agarovými gely o různém složení. Pokusy byly vykonány za přístupu světla i ve tmě. Získané výsledky potvrdily, že auxin reguluje vyrůstání kotylárních pupenů hrachu a že sacharóza má částečný inhibiční efekt na jejich růst. Tento inhibiční účinek se prohluboval, pokud rostliny vyrůstaly ve tmě. Další pokusy prokázaly, že klíční listy regulují apikální dominanci v závislosti na tom, jestli rostliny rostou na světle, nebo ve tmě.
Růstové korelace u rostlin konopí setého
Michálková, Klára
Teoretická část bakalářské práce Růstové korelace u rostlin konopí setého je věnována především problematice růstových korelací. V bakalářské práci jsou charakterizovány konkrétní příklady růstových korelací včetně detailněji popsané problematiky apikální dominance lodyhy. Je zde také popsána základní botanická, morfologická a genetická charakteristika konopí, včetně významných obsahových látek. V experimentální části práce je zkoumána intenzita větvení stonku intaktních rostlin vybraných genotypů technického a medicinálního konopí. U rostlin byl měřen čistý přírůstek délky axilárních pupenů prvního, druhého a třetího nodu. V průběhu několika dnů byly testovány reakce rostlin na dekapitaci a exogenní aplikaci auxinu. U technického konopí byla zaznamenána silná odezva na exogenně aplikovaný auxin, zatímco u medicinálního konopí byla ve většině případů prokázána snížená citlivost vůči exogenně aplikovanému auxinu. Z hlediska větvení stonku bylo zjištěno, že medicinální genotypy konopí větví podstatně více než odrůdy konopí technického. Z výsledků roubovacího pokusu pak vyplývá, že podnož technického konopí výrazně větvení roubu medicinálního konopí neovlivnila.
Vliv vybraných stanovištních faktorů na proteolytickou aktivitu lesních půd s důrazem na organické a anorganické látky
Holík, Ladislav
Disertační práce je zamřena na půdní biochemii, konkrétně na ovlivnění proteolytické aktivity v lesních půdách organickými a anorganickými látkami. Práce je složená z článků, které byly publikovány v impaktovaných časopisech, a dvou rukopisů. Z organických látek byly zkoumány L- a D-kyselina vinná, fenolické látky, proteinogenní a neproteinogenní aminokyseliny, auxiny a cytokininy. Anorganické látky pak představovaly soli. Součástí práce je také článek, který se věnuje vlivu lesního managementu na aktivitu půdních enzymů (včetně proteáz). Je zde sledováno, jaký efekt má vytvoření obnovního prvku na aktivitu enzymů, kdy se zásahem do lesního ekosystému změní tepelné a vláhové poměry na stanovišti. Z výsledků vyplývá, že z organických látek mají pozitivní vliv na proteolytickou aktivitu L- a D-kyselina vinná, proteinogenní a neproteinogenní aminokyseliny a auxiny. Naopak jako inhibiční látky se ukázaly být fenoly a cytokininy. Zasolení mělo také negativní vliv na proteolytickou aktivitu lesních půd. Vliv lesního managementu prostřednictvím obnovního prvku na proteázovou aktivitu půd nebyl zjištěn. Na změnu klimatických poměrů na lesním stanovišti regovaly pouze potencionální ureázy, které však nejsou tématem této práce.
Nové poznatky v metabolismu auxinu
Helusová, Lenka ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Auxin je nejdéle známý fytohormon s mnoha funkcemi. Podílí se na vývoji zárodku, vegetativním i generativním vývoji, reakci rostlin na stres, a též na jejich senescenci a smrti. Aktivita auxinu v rostlinných buňkách a pletivech je často přirovnávána k působení morfogenů, tj. působení látek, jejichž koncentrace vyvolává přesně definovanou odpověď v podobě tvarování pletiv či orgánů. Vedle mezibuněčného a vnitrobuněčného transportu auxinu jsou hlavními určovateli koncentračních gradientů auxinu jeho biosyntéza a metabolismus. Bez ohledu na délku trvání studia auxinu, není komplexita regulace metabolických drah stále dobře poznána. Tato práce si klade za cíl shrnout současné poznatky o metabolismu auxinu v rostlinách, tj. jeho biosyntetické dráhy, konjugaci a oxidaci, a dát je do kontextu se staršími výsledky.
Evoluce auxinového metabolismu, signalizace a transportu v zelené linii (Viridiplantae)
Schmidt, Vojtěch ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Fendrych, Matyáš (oponent)
Fytohormon auxin je esenciální koordinátor růstu a vývoje suchozemských rostlin. Avšak mechanismy jeho působení u řas jsou nám doposud málo známé, neboť začaly být zkoumány relativně nedávno. Současný pokrok se zakládá hlavně na sekvenčních datech, přičemž jsou identifikovány homologní geny související s mechanismy účinku auxinu, tedy s jeho metabolismem, signalizací a transportem u vyšších rostlin. Biosyntéza auxinu předcházela rozdělení chlorofyt a streptofyt. Pokročilejší regulování hladiny auxinu konjugací se týká spíše suchozemských rostlin. První signalizační procesy byly pravděpodobně na netranskripční úrovni. Jaderně lokalizovaná auxinová signální dráha regulující transkripci mohla být sestavena z velmi starých komponent dříve s auxinem nesouvisejících. U charofyt tato dráha neexistuje, jsou však přítomny domény některých komponent. Kompletní auxinová regulace transkripce vznikla zřejmě až po přechodu na souš. Transport z buňky byl jeden z prvních mechanismů regulace hladiny auxinu. Sofistikovanější transportní přenašečový systém se začal rozvíjet u charofyt, u kterých byl také prokázán polární transport auxinu. Auxin tedy figuroval jako signální látka u primitivních řas, ale spektrum jím regulovaných procesů se začalo dramaticky rozšiřovat s přechodem na souš. Pro budoucí výzkum této...
Molecular basis for regulation of cell wall pH in Arabidopsis thaliana
Bogdan, Michal ; Fendrych, Matyáš (vedoucí práce) ; Retzer, Katarzyna (oponent)
Stěny rostlinných buněk jsou jednou z definujících částí rostlinné buňky. Vyznačují se schopností odolávat tlaku turgoru, dávat rostlinám jejich tuhost a zároveň dovolit rostlinným buňkám růst. Rostlinná buněčná stěna je kompozitní materiál, který se skládá z různých prvků, a proto nám znalost složení rostlinných buněčných stěn pomáhá pochopit dopad zmíněných změn pH. Změny vlastností buněčných stěn rostlin vedou ke změně rychlosti růstu rostlinných buněk. Hlavním příkladem změn vlastností stěny vyvolanými změnou pH je kyselý růst. Ačkoliv byl kyselý růst dlouhodobě studován, stále ještě zcela nerozumíme jeho mechanismům, protože jsme zatím neidentifikovali všechny činitele podílející se na kyselém růstu a naše schopnosti určovat pH apoplastu jsou omezené. Lokální fluktuace pH buněčné stěny vznikají v důsledku toho, že rostlinné orgány mají různé role a jsou ovlivňovány různorodými podněty. Navzdory skutečnosti, že v posledních dvou desetiletích byly vyvinuty nové techniky měření pH, jako jsou například geneticky kódované fluorescenční sondy, stále existuje potřeba vyššího časového a prostorového rozlišení analýzy pH. Klíčová slova: Arabidopsis, pH apoplastu, buněčný růst, teorie kyselého růstu, buněčná stěna, auxin, měření pH apoplastu
Nové poznatky v oblasti mechanizmu účinku a využití auxinových herbicidů\n
Skůpa, Petr ; Petrášek, Jan ; Bárnet, M.
Metodika shrnuje všechny nejnovější poznatky v oblasti mechanismu účinků auxinů v rostlině, které uživateli metodiky přináší nový pohled na jejich využití v zemědělské praxi.
Mechanisms of establishment and maintenance of PIN polarity in Arabidopsis
Glanc, Matouš ; Friml, Jiří (vedoucí práce) ; Grebe, Markus (oponent) ; Luschnig, Christian (oponent)
Buněčná polarita představuje v biologii rostlin klíčový koncept. Subcelulární lokalizace auxinových přenašečů rodiny Pin-formed (PIN) v kořeni "#$%&'()*&* je výrazně asymetrická, což činí z PIN proteinů důležitý model studia mechanismů regulujících buněčnou polaritu. I přes její význam pro rostlinný vývoj a dvě dekády usilovného výzkumu toho o molekulárním principu polarity PIN proteinů víme stále velmi málo. V této práci jsem se za využití pokročilých transgenních a fluorescenčně- mikroskopických přístupů zaměřil na studium několika aspektů regulace polarity PIN proteinů. Podílel jsem se na zavedení nového genetického nástroje pro inhibici endocytózy, který se ukázal velmi užitečným pro studium role endocytózy nejen v regulaci polarity PINů. Ukázal jsem, že apikální polarita proteinu PIN2 musí být po rozdělění buněk znovu ustavena a že tento proces závisí na endocytóze, sekreci nově syntetizovných proteinů a funkci WAG1 a příbuzných proteinových kináz; nikoli však na transcytóze, mezibuněčné signalizaci či neporušeném cytoskeletu. Nakonec jsem popsal dosud neznámou roli proteinů MAB4/MEL v regulaci polarity PINů, která spočívá ve schopnosti proteinů MAB4/MEL omezit laterální difuzi PIN proteinů v plazmatické membráně a tím přispět k udržení jejich polární lokalizace. Mé výsledky, kromě přispění k...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 32 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.