Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Elementary Processes at Low Temperatures - Reactions of H3+ and N2H+ in Afterglow Plasmas
Kálosi, Ábel ; Plašil, Radek (vedoucí práce) ; Rubovič, Peter (oponent) ; Španěl, Patrik (oponent)
Elektron-iontová rekombinace a iont-neutrální interakce hrají klí- ̌covou roli v chemickém vývoji molekul v mezihv̌ezdném prostoru. Podmínky v mezihv̌ezdném prostoru p̌ri kterých tyto procesy probí- hají zahrnují široký rozsah teplot a hustot ̌cástic. Tato práce je zam̌e- ̌rena na experimentální studium uvedených nízkoteplotních proces̊u v teplotním rozsahu od 30 K do 300 K, zejména na reakce malých molekul obsahujících vodíkové atomy. Použitá experimentální tech- nika je založena na kombinaci prosťredí dohasínajícího plazmatu se Continuous Wave Cavity Ring-down spektrometrem. Mezi ťri hlavní výstupy práce paťrí: Za prvé: studium izotopického systému iont̊u H3 + obsahující protony a deuterony. Pr̊ub̌eh izotopické frakcionace ve srážkách s vodíkem a deuteriem byl studován v nízkoteplotních výbojích, v nominálním rozsahu teplot od 80 K do 140 K. V experimen- tech byly odvozeny relativní koncentrace iont̊u, nezbytné pro studium izotopických efekt̊u v elektron-iontové rekombinaci v dohasínajícím plazmatu studovaných iont̊u. Za druhé: vibrǎcní spektroskopie iont̊u N2H+ zam̌ěrená na takzvané "first overtone" (2ν1 pás) p̌rechody a termometrie využitím iont̊u. Experimenty p̌redstavují první krok k studiu elektron-iontové rekombinace vybraného iontu. Za ťretí: stu- dium role para/ortho spinových stav̊u v...
Vznik biomolekul na površích jílů v prostředí raných terestrických planet
Hrnčířová, Jana ; Ferus, Martin (vedoucí práce) ; Vaculovičová, Markéta (oponent)
Otázkou původu života na zemi či ve vesmíru se lidstvo zabývá již od nepaměti. Na počátku dvacátého století nahradila metafyzický přístup vysvětlující božím zásahem vznik života i základních stavebních kamenů biogenních látek, jako jsou aminokyseliny, báze a cukry, Oparinova teorie1 o syntéze těchto chemikálií z abiogenní směsi jednoduchých plynů a následné formování živých struktur v tzv. koacervátech. Syntézu aminokyselin potvrdily experimenty Millera a Ureye2 . Následně se však problém prebioticky relevantní syntézy nukleových bází stal základním rozporem mezi představami evolučních a molekulárních biologů a závěry výzkumu chemiků. Z biologického pohledu se zdá vysoce pravděpodobné, že prvotní živé struktury byly založeny na sebereplikující entitě ribonukleové kyseliny (RNA). Z chemického hlediska se však jevila syntéza nukleových bází značně problematická, takže favorizovány byly modely živých struktur založené na aminokyselinách. To však odporuje základnímu dogmatu molekulární biologie, které klasicky postuluje jednosměrnou transkripci sekvence bází nukleové kyseliny do sekvence aminokyselin. V našich experimentech navazujeme na představu jednoduchého vzniku nukleových bází z molekuly formamidu za možných prebiotických podmínek. Směs formamidu s různými druhy všudypřítomných minerálů, v tomto...
Experimental study of chemical evolution of biomolecules under early Earth conditions
Knížek, Antonín ; Ferus, Martin (vedoucí práce) ; Adam, Vojtěch (oponent)
Vznik života na Zemi je jedním z prázdných míst lidského vědění. Tato práce je zaměřena na odhalení několika dílků této skládačky. Prezentujeme současný stav poznání zejména ve spojení se syntézou biomolekul za prebiotických podmínek. V této práci jsou předloženy výsledky experimentů, jež naznačují, že neutrální planetární atmosféra obsahující představitele vulkanických plynů (CO2, N2, H2O) může být působením měkkého UV záření v přítomnosti minerálních katalyzátorů přeměněna na relativně reaktivní směs redukovaných plynů (CH4, CO). Ty mohou být dále transformovány vysoce energetickými procesy za vzniku biomolekul. Směs CH4, CO + N2 představuje prototyp běžné redukční atmosféry, jíž podobné lze nalézt např. na Titanu, největším Saturnově měsíci, nebo také v minulosti na naší planetě coby tzv. sekundární atmosféru. V následných experimentech byla ekvimolární směs CH4 : CO : N2 v přítomnosti vodní páry exponována vysoce energetickému plazmatu, jež simuluje dopad asteroidu - jednu ze série impaktních událostí, kterým byla raná Země vystavena během prvních 600 milionů let své existence. Po dodání celkové energie 3250 J v laserových pulzech byla zjištěna přítomnost organických molekul důležitých pro prebiotickou chemii. Mezi nimi jsou např. báze ribonukleové kyseliny (adenin, uracil, guanin, cytosin),...
Negative Ion Astrochemistry - a Laboratory Study
Jusko, Pavol ; Glosík, Juraj (vedoucí práce) ; Fárník, Michal (oponent) ; Korolov, Ihor (oponent)
A B S T R A K T Predložená práca sa zaoberá experimentálnym štúdiom interakcie an- iónov s neutrálnymi časticami pri teplotách relevantných pre astro- fyziku. Zaoberali sme sa aniónom H− , doležitým pri tvorbe moleku- lárneho vodíka a aniónom O− , ako možným zdrojom vody. Určili sme teplotnú závislost' rýchlostného koeficientu reakcie v rozmedzí teplôt 10 až 150 K pre reakcie H− + H → H2 + e− a O− + H2 → H2O + e−. Získali sme rozdelenie energií elektrónov produkovaných v druhej z menovaných reakcií pri teplote 300 K. Merania prebiehali na dvoch ex- perimentálnych zariadeniach, v práci uvádzame ich princíp činnosti, konštrukciu, kalibráciu a podporné merania.
Laboratory astrochemistry and applications of computer simulations
Roučka, Štěpán ; Hrach, Rudolf (vedoucí práce) ; Bonaventura, Zdeněk (oponent) ; Novák, Stanislav (oponent)
Tato práce je zaměřena na laboratorní studium chemie iontů v podmínkách relevantních pro astrofyziku. Mezi tři hlavní výstupy práce patří: Za prvé: práce na experimentálním studiu rychlostního koeficientu reakce asociativního odtržení H- + H -> H2 + e-. V práci je popsáno měření rychlostního koeficientu v teplotním rozsa\-hu 10-135 K. Za druhé: návrh nové aparatury pro detekci elektronů vzniklých v iontové pasti a pro měření jejich energie. Popsány jsou počítačové modely a předběžné experimentální výsledky. Za třetí: vývoj modelu chlazení elektronů v dohasínajícím plazmatu a jeho aplikace při analýze výsledků měření rekombinace H3+.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.