Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 111 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Porovnání koncentrace tuhých znečišťujících látek uvnitř stáje v rozdílných technologiích velkochovů drůbeže
ŠONKA, Jan
Intenzivní chovy drůbeže uvolňují kontaminované plyny, zápachy, mikroorganismy a velké koncentrace prachových částic. Prachové částice negativně působí na zdravotní stav člověka a chovaných zvířat. Velké zdravotní riziko představují prachové částice o průměru menším nebo rovným 4 m, které můžou putovat až do oblasti výměny plynu v lidském respiračním systému. Cílem diplomové práce bylo změření hodnot prachových částic PM10 v intenzivních chovech drůbeže v závislosti na stáří kuřat. Dalším cílem bylo výsledné hodnoty porovnat mezi jednotlivými farmami a porovnat je s hodnotami, které jsou uvedeny v tabulce 5.15 na 157 stránce dokumentu Final TWG meeting for review of the IRPP (Integrated Pollution Prevention and Control - Integrovaná prevence a omezování znečištění) BREF (Reference Document on Best Available Techniques - Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách). Měření probíhalo na farmě Alas a.s. v Hartmanicích a na farmě Farma u lesa a.s. v Sudoměřicích u Bechyně.
Study of size-resolved atmospheric aerosol using cascade impactors
Kozáková, Jana ; Schwarz, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Michal (oponent) ; Krejci, Radovan (oponent)
Disertační práce zahrnuje dva hlavní projekty: 1) výzkum intermodální frakce atmosférického aerosolu a 2) vliv regionálního transportu znečištění ovzduší na kvalitu ovzduší v Ostravě. Úvod a cíl 1. projektu. Jemná a hrubá frakce atmosférického aerosolu jsou považovány za samostatné znečišťující látky. Překrývají se v oblasti velikosti částic mezi 1 - 2.5 µm aerodynamického průměru (dae). Tento překryv představuje intermodální frakci (PM1-2.5). Zdroje jemné i hrubé frakce přispívají různou měrou ke koncentraci PM1-2.5 na lokalitách s různými zdroji a kvůli měnícím se meteorologickým podmínkám. Z tohoto důvodu se vede diskuze, zdali by vedle frakce PM2.5 měla i PM1 být zahrnuta do seznamu legislativních standardů a monitorována jako polutant představující jemnou frakci atmosférického aerosolu. Pronikání hrubé frakce do PM2.5 může vést k nepřesnostem v identifikaci zdrojů znečištění a v epidemiologických či expozičních studiích. Cílem této práce bylo prozkoumat vztah mezi PM1-2.5 a hrubou (PM2.5-10 nebo PM>2.5)/jemnou (PM1) frakcí během odlišných meteorologických podmínek v zimních a letních sezónách a na různých lokalitách v České republice. Úvod a cíl 2. projektu. Imisní limity stanovené Evropskou unií jsou dlouhodobě překračovány v Ostravském regionu, ve kterém je kvalita ovzduší jedna z nejhorších...
2nd Conference on Ammonia and Greenhouse Gases Emissions from Animal Production Buildings : Book of Extended Abstract
Nosek, Štěpán ; Kočí, K.
The texts of the abstracts were set individually by the authors. Any options, findings and conclusions or recommendations expressed in this book are those of the individual authors on their own responsibility.
Prostorová variabilita PM2.5 v zimním ovzduší malého sídla
Štědrá, Karolína ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Bendl, Jan (oponent)
Práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM2.5 v průběhu dvou zimních měsíců v malé obci Lbín na Teplicku na přelomu roku 2017/2018. Koncentrace PM2.5 byly sledovány prostřednictvím vytvořené monitorovací sítě s použitím celkem osmi laserových nefelometrů DustTrak (model 8520). Šest přístrojů bylo umístěno přímo v obci v údolí, jeden na kopci nad údolím a poslední přibližně v polovině kopce. Pomocí síťového měření jsme se snažili dokázat, že hlavním zdrojem znečištění v obci je vytápění domácností. Společně s koncentracemi PM2.5 byly sledovány základní meteorologické parametry - rychlost a směr větru, teplota a vlhkost vzduchu. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi měřícími stanovišti, který poukazuje na nerovnoměrné rozmístění zdrojů znečištění. Koncentrace částic dosahují obvykle maximálních hodnot v dopoledních a ve večerních hodinách. Nejvyšší maximální hodnoty byly v prosinci 2607 μg·m-3 a v lednu 4347 μg·m-3 . Nejnižší maximální hodnoty byly 223 μg·m-3 a 177 μg·m-3 u přístrojů nacházejících se nad obcí. Významným faktorem, který přispívá k aktuální situaci, je rychlost větru. Od rychlosti větru 1,29 m·s-1 a vyšší se průměrné koncentrace PM2.5 pohybovaly převážně pod 15 μg·m-3 . To se projevilo při srovnání dvou měřících období - prosince s lednem. Obecně byl prosinec větrnější...
Dlouhodobé imisní projekce pro Prahu a Středočeský kraj: aplikace modelového nástroje SUDPLAN
Bízek, Vladislav ; Mertl, Jan ; Gidhagen, Lars ; Engardt, Magnuz
Pomocí modelového systému SUDPLAN (Sustainable Urban Development Planner), který umožňuje simulaci vlivu změny emisí a klimatu na koncentrace jak primárních, tak i sekundárních polutantů v ovzduší s různou úrovní plošného rozlišení (od stovek km po jednotky km), byly připraveny imisní projekce pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, suspendované částice PM10 a troposférický ozón pro území Prahy a Středočeského kraje v horizontu roku 2030. Emisní projekce do roku 2030 byla převzata z modelu GAINS (Greenhouse Gas-Air Pollutants Interactions and Synergies). Dále byl simulován vliv na kvalitu ovzduší pro tři typické situace: významná změna v provozu zvláště velkého spalovacího zdroje (ukončení provozu nebo zdvojnásobení výkonu), dokončení dálničního obchvatu Prahy a hypotetický vznik třech satelitních sídel v severozápadním a jihovýchodním příměstí Prahy.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Pobytové místnosti a kvalita vzduchu
Valkovič, Michal ; Blasinski, Petr (oponent) ; Uher, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práca rieši kvalitu vnútorného vzduchu v hotelových izbách na základe koncentrácie oxidu uhličitého CO2. V prvej časti práce sa zaoberá vnútorným prostredím budov, kde popisuje jednotlivé druhy mikroklím. Experimentálna časť sa zaoberá meraním koncentrácie CO2 v pobytovej miestnosti, infiltráciou vzduchu oknom a následne ich analýzou. V poslednej časti sú použité výsledky z experimentu na vhodný návrh a optimalizáciu hygienického vetrania s čo najmenšími nákladmi na obstaranie a prevádzku systému.
Modelové vyhodnocení urbanistických scénářů na kvalitu ovzduší a tepelný komfort v uliční síti
Resler, Jaroslav ; Krč, Pavel ; Belda, Michal ; Juruš, Pavel ; Benešová, N. ; Vlček, O. ; Damašková, D. ; Eben, Kryštof ; Derbek, P.
V projektu UrbanAdapt byl vyvinut nový model pro simulaci městského prostředí USM integrovaný do LES modelu PALM. Model umožňuje výpočet proudění vzduchu, radiačního záření, teplot vzduchu i materiálů země a zdí, kvality ovzduší a indexů MRT a PET ve velmi jemném měřítku. Pro výpočet scénářů byla ve spolupráci s IPR Praha jako pilotní vybrána oblast Holešovic v okolí křižovatky ulic Komunardů a Dělnická. Navržené scénáře zahrnovaly jak změny zástavby oblasti, zhodnocení různých typů výsadby zeleně a citlivostní studii na vliv barvy materiálů zdí, střech, silnic a chodníků.
The role of exposure assessment in development of risk reduction strategies for air quality
Bartoňová, Alena ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent) ; Holcátová, Ivana (oponent)
Vztah mezi zhoršenou kvalitou vnějšího ovzduší a lidským zdravím je jedním z nejvíce studovaných problémů v oblasti životního prostředí. Jak však charakterizovat kvalitu ovzduší? Pojem expozice jako spojujícího článku mezi stavem ovzduší a lidským zdravím se výrazněji objevil koncem 70. let 20. století, jako concept, který umožní přesněji popsat zátěž, které jsme vystaveni. Až do té doby byla tato zátěž převážně charakterizována měřěními na pevných monitorovacích stanicích. Snaha charakterizovat expozici jednotlivce nebo subpopulace přesněji, jinak než přímo měřenou koncentrací, nás nicméně přivádí k otázce jak smysluplně využít těchto informací pro legislativu a management kvality ovzduší, kde je přímo měřená koncentrace jediným regulovaným indikátorem. Tato práce se zabývá odhadem expozice z různých hledisek. Cílem je ozřejmit roli expozice v managementu ochrany ovzduší. Studujeme, je-li informace o expozici relevantní pro rozhodování o opatřeních na zlepšení kvality ovzduší, jakou informaci poskytne odhad expozic pro podskupiny obyvatel a jak vyřešit konkrétní situaci, kdy přímá informace o expozicích není k dispozici. Dále studujeme, jak experti hodnotí kvalitu informací o expozici v poměru k informacím v ostatních krocích odhadování rizik. Opatření na snížení znečistění ovzduší je možné...
Kvalita ovzduší ve školách
Hromádka, Jiří ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
(CZE) Diplomová práce popisuje kvalitu ovzduší ve školách, hlavní faktory, které ji ovlivňují, a na základě provedené longitudinální studie navrhuje možná řešení vedoucí ke zlepšení situace. Opírá se o literární rešerši odborné literatury, na jejímž základě pak byla provedena longitudinální studie v ZŠ Kladská, Praha, Česká Republika. Ačkoliv je kvalitě vnitřního prostředí věnována stále větší pozornost v odborné literatuře, jedná se v drtivé většině o krátkodobé studie, kde chybí komplexní pohled na danou problematiku. Školní budova byla vybrána, protože děti patří mezi jednu z rizikových skupin z hlediska zdravotních dopadů způsobených špatnou kvalitou prostředí a zároveň tráví ve škole podstatnou část dne. Důležitými faktory ovlivňujícími zdraví a komfort obyvatel všech vnitřních prostor jsou teplota, relativní vlhkost, koncentrace aerosolových částic a oxidu uhličitého, které byly měřeny v rámci provedené studie. V průběhu celého školního roku bylo provedeno 8 týdenních měřících kampaní s cílem maximálně postihnout variabilitu sledovaných faktorů v rámci vyučovacího dne, roční doby, venkovní situace či v rámci různých učeben ve školní budově. Koncentrace aerosolových částic (PM10) nepřekročila limit daný vyhláškou, přičemž průměrné hodnoty byly ve většině kampaní nižší než 70µg.m-3 , přičemž...
Autotrofní mikrobiální nárosty na jehlicích nahosemenných dřevin ve vztahu ke znečištění ovzduší
Nováková, Radka ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Aero-terestrické řasy se vyskytují na širokém spektru substrátů jako jsou půda, povrchy rostlin, povrch kamenů a skal i různé antropogenní substráty. Pro tuto skupinu je typická morfologická konvergence směrem ke kokálním nebo vláknitým stélkám způsobená vysokou frekvencí desikačního stresu. Řasy jsou hojně využívány k bioindikaci ekologického stavu různých biotopů, nejčastěji vodních, ale i k bioindikaci stavu ovzduší. Moje práce se zabývá studiem podmínek ovlivňujících výskyt autotrofních mikrobiálních nárostů na jehlicích smrku ztepilého a tisu červeného a vlivem kvality ovzduší na tyto nárosty. Výsledky ukazují, že výskyt nárostů na jehlicích je primárně určen orientací ke světovým stranám. Nezanedbatelnou roli ovšem hraje také kvalita ovzduší, která měla nejvýraznější vliv na relativní proporci řas v nárostech ve vztahu k jejich heterotrofním složkám.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 111 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.