Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 155 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Neo-Ottomanism in Turkish Foreign Policy and Changes during the Erdogan Era
Hurych, Vladimír ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Neo-Ottomanism in Turkish Foreign Policy and Changes during the Erdoğan era Autor: Vladimír Hurych Abstrakt V listopadových volbách roku 2002 zaznamenala nově vzniklá Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) masivní volební vítězství, které významným způsobem přepsalo dosavadní převládající zahraničně politickou identitu země. Strana AKP založená na islámských hodnotách v čele s jejími leadery Recepem Tayyipem Erdoğanem, Abdullahem Gülem a Ahmetem Davutoğlu spustili rozsáhlou transformaci turecké společnosti a začali prosazovat hospodářské tržně orientované reformy a zdůrazňovali roli demokratických institucí a možného budoucího členství v Evropské unii. Nová vládní garnitura AKP také přímo změnila zahraničně politickou identitu - tzv. neoottomanismus. Tento koncept pramení v 90. letech ve snaze bývalého prezidenta Turguta Özala, který se již odvolával na historické, kulturní a náboženské dědictví Osmanské říše. S ohledem na měnící se domácí identitu, neoottomanismus vládnoucí strany sloužil jako ideologické vodítko pro postupnou změnu zahraničněpolitické identity s důrazem na islámský narativ a prostředky tzv. soft power. Práce analyzuje jak nová vláda AKP po roce 2002 redefinovala roli Turecka s ohledem na geopolitickou pozici země na Blízkém východě. Turecko upozorňuje na svůj význam a roli regionální...
Limity europeizace v Turecku: Možný vztah ekonomické politiky a zahraniční politiky vůči EU
Blažek, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na europeizaci třetích států a limity, které ji omezují. Práce je jednopřípadovou studií, která se zaměřuje na Turecko a europeizaci jeho zahraniční politiky. Jako metoda výzkumu byla zvolena Foreign Policy Analysis. Ta se v tomto textu soustředí na ekonomické vztahy Turecka s EU a dalšími subjekty a hledá možnou souvislost s tvorbou zahraniční politiky státu. Nejprve práce mapuje historický kontext vztahů EU a Turecka, popisuje vládnoucí stranu AKP a analyzuje změny v zahraniční politice. Ekonomické vztahy jsou prezentovány na tureckém exportu a importu a také na zahraničních investicích plynoucích do Turecka i směrem ven. Na počátku své vlády strana AKP investovala hodně úsilí do europeizace země v podobě reforem, což mělo za následek příznivější legislativu a růst zahraničních investic, ale také vzájemného obchodu s EU. V průběhu let nastaly určité výkyvy ve vzájemných ekonomických vztazích, ale ty neměly výraznější vliv na vztahy politické. Stejně tak zhoršení politických vztahů nemělo téměř žádný vliv na vzájemný obchod a investice. EU tedy zůstává i přes různé otřesy ve vzájemných vztazích nejdůležitějším obchodním partnerem Turecka. Pokud by měl nastat výrazný odvrat Turecka od EU, jeho motivy budou plynout nejspíše z vnitropolitického prostředí v podobě ideologie,...
Analýza neoosmanismu a jeho působení v oblasti Západního Balkánu: Komparace Srbska a Bosny a Hercegoviny
Prestaš, Ivan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce pod názvem: Neoosmanismus a jeho působení v oblasti západního Balkánu: Komparace Srbska a Bosny a Hercegoviny analyzuje stav turecké zahraniční politiky a její postoj vůči západobalkánským státům. Cílem práce je analyzovat tureckou expanzionistickou zahraniční politiku už ne z vojenského, ale z ekonomického pohledu. Práce je rozdělena do třech částí. První část je věnována Turecku a tomu, jak se měnilo jeho postavení na regionální a světové politické scéně. Následující část práce se zabývá vývojem jak bosensko- tureckých vztahů, tak i srbsko-tureckých vztahů za posledních deset let. Poslední a nejvýznamnější kapitola analyzuje ekonomický aspekt neoosmanismu. Na základě analýzy tureckých investic do výše zmíněných západobalkánských států a dalších ekonomických parametrů (vývoz a dovoz) vyplývá, že se Turecko pomocí tzv. soft power stává významným hráčem v tomto velmi bouřlivém regionu. Za pomocí komparativní analýzy dvou případových studií bylo utvrzeno, že se ve středu zájmu ještě stále nachází Bosna a Hercegovina, která je považována spolu s Albánií za nejvýznamnějšího tureckého partnera na Balkáně. Na druhé straně ochota Srbska spolupracovat s Tureckem, která se projevuje otevíráním srbského trhu pro turecké investory, by mělo v budoucnu dosáhnout anebo i přesáhnout míru investic...
Transformace armádně-civilních vztahů Turecké republiky v letech 1990-2016
Pospíšil, Martin ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje ověření možnosti aplikace teorie armádně-civilních vztahů formulované Paulem Stanilandem na prostředí Turecké republiky v letech 1990-2016. Analýzou jednotlivých faktorů definovaných teorií se snaží nalézt odpověď na otázku, zda tento teoretický rámec dokáže vysvětlit radikální změnu vztahu armády a civilní vlády, která se v zemi odehrála pod vedením Recepa Tayyipa Erdogana. Práce po nastínění teoretického rámce postupně analyzuje míru přítomnosti vnitřních a vnějších bezpečnostních hrozeb, politické institucionalizace a legitimity civilní vlády. V závěru shrnuje nejdůležitější rozdíly mezi lety 1997 a 2016, které lze pozorovat především v oblasti interních bezpečnostních složek a důvěry občanů v demokratický systém.
The causes of terrorist radicalisation among Northern Irish Catholics
Parolek, Jan ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, jestli v případě teroristické radikalizace severoirských katolíků (národnostní a náboženské menšiny v Severním Irsku a de facto i v UK) během "Troubles" byla ideologie pouze funkcí katolických socio-ekonomických grievances, nebo samostatným rozhodujícím faktorem. Práce zkoumá motivace k terorismu líčené v osobních svědectvích, skupinových výzkumech a dalších zdrojích. Je použita teorie Radicalization Puzzle, vnímající radikalizaci jako komplexní nelineární kombinaci čtyř variabilně významných kategorií důvodů (grievances, ideologie, networky, podpůrné struktury). Po stanovení definic terorismu a menšinového statusu, prozkoumání Irsko-Britské historie a validity minoritního statusu severoirských katolíků práce snáší dohromady stanovené důvody radikalizace a kombinuje je do "mentální mapy." Je identifikováno několik širších kategorií důvodů, které jsou srovnány s kategoriemi z Puzzle. Je zjištěno, že grievances byly velkou motivací k terorismu, šlo ale většinou o sociální faktory, obvykle státní či sektářské násilí. Ekonomické grievances byly jakožto dominantní radikalizační faktor velmi vzácné. Republikánská ideologie, rozšiřovaná skrze komunitu, byla také důležitým faktorem. Lze ji ale jen do určité míry považovat za za funkci socio-ekonomických faktorů, jelikož jde o nezávisle...
Turecko a strategické zájmy EU - analýza migrační krize
Krejčová, Romana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Vztahy mezi EU a Tureckem jsou komplikované již přes padesát let, kdy byla uzavřena asociační dohoda Turecka s EHS. V roce 2011 vypukla v Sýrii občanská válka a Turecko se od té doby potýká s nárůstem migrantů. V roce 2015 zasáhla migrační krize také EU. Bylo proto nutné, aby EU začala s Tureckem spolupracovat na řešení migrační krize. Tato diplomová práce se zabývá komunikací a vyjednáváním mezi EU a Tureckem o společném postupu při řešení migrační krize. Jako teoretický rámec byla zvolena teorie komunikace Karla Deutsche, je především použit koncept zpětné vazby, který můžeme pozorovat během vyjednávání o Akčním plánu mezi EU a Tureckem a dohodě mezi EU a Tureckem. Pro pochopení kontextu je nejprve vysvětlena historie vztahů EU a Turecka, která začíná v roce 1959, kdy Turecko požádalo o přidružení k EHS. Vztahy mezi EU a Tureckem jsou ovlivněny špatnými vztahy s některými členskými zeměmi EU. Vztahu mezi EU a Tureckem v současné sobě nepřispívají čistky a porušování lidských práv a principu právního státu, které následovaly po nepovedeném pokusu o vojenský převrat v roce 2016. V rámci jednání o spolupráci mělo silnější pozici Turecko. Turecko této situace využilo a podařilo se oživit některé politické procesy, jako vízovou liberalizaci a znovuobnovení přístupových rozhovorů Turecka do EU....
Vztahy turecké Strany spravedlnosti a rozvoje s iráckou Kurdskou regionální vládou a syrskou Sjednocenou demokratickou stranou v letech 2011 až 2014
Gümplová, Anna ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato práce porovnává vztahy turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) se syrskou Sjednocenou demokratickou stranou (PYD) a iráckou Kurdskou regionální vládou (KRG) mezi lety 2011 a 2014 na pozadí její politiky vůči kurdské menšině a přístupu ke Kurdské straně pracujících (PKK). AKP od svého nástupu k moci změnila přístup turecké vlády k řešení tzv. kurdské otázky a více se otevřela vyjednávání s PKK. Mírové procesy však provázely neustálé změny především v oficiálních postojích AKP. V roce 2011 AKP navázala užší, především ekonomické, styky s KRG. Toto pro obě strany výhodné partnerství se projevovalo i v jiných sférách například ve spolupráci v přístupu k PKK. V roce 2014 ale ukázalo i své limity, když Turecko KRG téměř vůbec nepomohlo vojensky v bojích proti ISIS. Přístup Turecka k syrské PYD byl od jejího založení nepřátelský, což se po vypuknutí syrské občanské války ještě více zhoršovalo, když PYD začala politicky i vojensky sílit. Práce popisuje rozdílné přístupy AKP ke KRG a PYD a zdůvodňuje je na pozadí problematiky kurdské otázky v Turecku.
Vzestup Turecka jako regionální mocnosti
Ledbová, Zuzana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzestupem Turecka jako regionální mocnosti Blízkého východu od konce studené války až do současnosti. Cílem práce je ve zkoumaném období 1990 až 2017 analyzovat mocenské postavení země v regionu a objasnit faktory, které přispěly k růstu moci Turecké republiky. V teoretické části práce jsou představeny důležité koncepty a rozdílné přístupy k analýze regionálních mocností a následně definována kritéria, na základě kterých byla v praktické části zjišťována odpověd na otázku, zda lze Turecko považovat za blízkovýchodní mocnost. Práce sleduje chronologický vývoj Turecka a jeho zahraniční politiky, přičemž zkoumá materiální kapacity země a strategie a nástroje, pomocí kterých se turecké vlády snaží na regionální úrovni prosazovat svůj vliv. S ohledem na rostoucí mocenský potenciál, ambice a angažovanost v regionu došla práce k závěru, že Turecko v průběhu devadesátých let dosáhlo postavení regionální mocnosti Blízkého východu. Konec bipolárního uspořádání mezinárodního systému byl faktorem, který Turecku umožnil ve světě autonomnější jednání. Díky hospodářskému růstu země pak mohlo turecké vedení zvýšit objem prostředků vynaložených na aktivní zahraniční politiku a posílit vliv země v regionu.
Comparative Study on the Military Effectiveness of the Turkish Army Post 2016 Coup
Koutský, Tomáš ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Maze, Jacob Alan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vojenskou efektivitou tureckých ozbrojených sil (TAF). Jedná se o srovnávací studii dvou období; před a po puči, který se uskutečnil 15. června 2016. Práce těží z dosavadních poznatků Stephena Biddlea a Caitlin Talmadge. Kombinací jejich poznatků byly vytvořeny čtyři proměnné, které korelují se zlepšením či zhoršením vojenské efektivity. Jelikož Talmadge popisuje praktiky,které vedou ke zhoršení vojenské efektivity a autoritářských režimech, rozhodl jsem se zezačátku vysvětlit, proč považuji Turecko za polo-autoritářské; tzv. hybrid regime. Následuje stručný přehled role a postavení tureckých ozbrojených sil v historii Turecka. Následně je v práci popis puče s důrazem na časovou osu a participaci segmentů armády. Tři ze čtyř hledaných proměnných poukázaly na praktiky, které prokazatelně snížily vojenskou efektivitu TAF. Tato opatření kupodivu nezačala po puči, ale byla zjištěna i před rokem 2016 ve spojitosti s kauzami Ergenekon a Balyoz. V práci bylo zjištěno krátkodobé zhoršení vojenské efektivity. Momentálně nelze posoudit, zda toto zhoršení bude i dlouhodobé, v tomto ohledu je zapotřebí dalšího zkoumání. Ačkoliv bylo zjištěno zhoršení vojenské efektivity, zmíněná opatření nezasáhla turecké ozbrojené síly natolik, jak se zezačátku předpokládalo. Lze to vysvětlit...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 155 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.